Rozvinutá diskuse jiného vlákna (Blbo rozbehnutý (prepálený) maratón – pokračovať alebo to zabaliť?) a hlavně když jsem se podíval na její začátek mi nabídla 2 otázky.

1. Jaké je optimálně zvolené tempo na maratón? Nemyslím teď na kalkulace vycházející z přepočtu výkonů z jiných tratí. Myslím spíše na srovnání jednotlivých maratónů mezi sebou a nalezení hranice, kdy je začátek skutečně přepálený a kdy je závod jen svižně rozběhlý, ale holt dosažení dobrého času bolí.

2. Co je to vlastně krize? Často se mluví o krizích v průběhu závodu. Vnímání potíží, které během závodu přijdou a někdy i odejdou je individuální.

Na krize nejsem zrovna odbornik ale:

Ad 1) Neprepocitavam vykony z jinych trati, ale pri urcovani tempa na maraton se jimi ridim, zahrnu do toho, co mam odtrenovano, posloucham pocasi a pak se nejak pokusim stanovit si, na jaky cas bych mohla mit. Vetsinou se mi vzdy podarilo odhadnout aktualni kondici docela dobre. U pulmaratonu jsem povazovala za prepalene ty, kdy jsem na desitce byla „skoro v osobaku“ (mene jak minutu od nej)-to se mi povedlo 2krat a pokazde jsem konec dost odtrpela. Maratony jsem bezela tri vicemene rovnomernym tempem (2 min. ztrata, 5.5 min. ztrata a 30 s negative split), pravdou je, ze ten prostredni s nejvetsi ztratou povazuji za nejmene povedeny, to byla lonska Praha-poslednich 12 km jsem skoro nepotkala bezici dusi, takze jsem si pripadala, ze uplne letim, ale moc jsem neletela:-).

Ad2) Na svou opravdovou krizi teprve cekam. Takze nevim, jak ji definovat, ale pro me to bude asi stav, ve kterem budu nucena chte nechte zabalit zavod. Letosni Pardubice jsem nevedomky bezela se zacinajici nemoci. Prvnich 7 km muj zaludek nepredstavitelne stavkoval-nebylo to prijemne, ale nakonec jsem se oklepala (a dobehla v osobaku a pak padla v horeckach). Nicmene bylo to poprve, co jsem vazne uvazovala, ze zavod zabalim, uz na tretim kilometru se mi bezelo spatne a predstava dalsich 18-nic moc:-).

je to jednoduché – prrvní púlka musí být zdarma ( bez trápení a nucení se k zrychlování..), no a pak se uvidí jak na tom jsem, budto zrychlím (začnu závodit) nebo bez výrazných problému doběhnu. Na maratonu mám nejraději 35 km, to už je kousek do cíle a většinou předbíhám spousty nešťastníku… Letos PIM za 3:29 (54 let) Největši krizi jsem zažil na maratonu v Regensbrgu (2002), ve středu jsem si cestou do Německa dal závod. Byla poměrně těžká 15 a nešetřil jsem se. V druhém kole maratonu jsem pak sotva pletl nohama a udělal si antiosobák 3:42

K tomu tempu. Ve spoustě příspěvků čtu, že první půlka by měla být opatrná, v pohodě, a pak by se mělo teprve zrychlovat, pokud to tělo dovolí. Opravdu se tak dosáhne optimálního výkonu? Není lepší běžet tak, že druhá půlka by měla být cca o 2–5 minut pomalejší, což odpovídá větší únavě? Větší rozdíl by pak znamenal, že jsem přepálil začátek, ale zrychlení v druhé části zase podle mě znamená, že jsem se na začátku příliš šetřil a tím pádem nezaběhl optimální čas. Není to tak?

:) První půlka opatrně, v pohodě, pak pomalu začít tlačit na pilu, znamená právě o nějakou tu minutu pomalejší druhou půlku. Na 35.km všichni běží pomaleji než ve zlém snu, řekl bych. A „negative split“ v maratonu je Bohem darovanou výsadou těch nejlepších, kteří v první půli běží takticky s velkou rezervou a případně šetří síly v závětří vodičů. Pokud je někdo vyjímkou, ať se pochlubí :) … Ještě odbočení: Cyklistická časovka není totéž co maraton, ale známé přísloví praví: „Začnu naplno, ve druhé půlce zrychlím a do cíle zaspurtuji.“ Mně se to nedaří ani na běžecké pětce :D

http://forum.behej.com/…a-na-maraton http://forum.behej.com/…empo-maraton :)

teda nemyslim si, ze bych byl bohem obdarovany a mezi nejlepsi zdaleka taky nepatrim, ale svoje posledni dva maratony jsem s negative splitem dal :) U prvniho v Drazdanech na podzim bylo asi malinko podceneny tempo v prvni pulce (1:33), ale rozebehnout se na 3 hodiny kdyz osobak sem mel 3:20 a 14 dni pred Drazdanama nebehal mi svedomi nedovolilo.. I tak sem ale v druhy pulce drzel stale stejne tempo az do cca 38 km kde sem za to bral uz na fest a povedlo se mi stahnout 1,5 minuty. U druhyho v Linci sem presne vedel co chci a tak sem to i rozebehnul. Tempo od zacatku do konce konstantni ± par vterinek a na negative split se jich seslo 12 ;)

jinak k otazkam Jardy: ad 1) pro me je idealni tempo na maraton, to ktere si jako soudny tak nejak vypocitam z aktualni formy a z vysledku zavodu ci treninku za posledni cca 1–2 mesice ne to co chci za kazdou cenu, ale tusim ze na to nemam.. Radsi si dam nizsi cil (u me ty Drazdany) a kdyz na to ten den mas, tak kazdy kilometr bezis o par vterinek rychleji a zabehnes klidne i o 5 minut lip.. ad 2) krize je krize.. u maratonu tech krizi muze byt vic – psychicka i fyzicka, kazda ma neco do sebe..

Letos jsem na PIMu běžel svůj první maraton, takže zkušenosti ještě žádné, ale mě obecně sedí začínat vždycky pomaleji a zrychlovat až k závěru. Takže já to měl například první půlku 1:50:07 a druhou půlku 1:37:54. Mě to tak vyhovuje a říkám si:

1. kdyby nebyl zrovna den, tak mi pomalá první půlka umožní se (snad) rozumně dostat do cíle
2. lepší je zrychlovat než zpomalovat
3. zrychlením budete pak už jenom předbíhat, což člověku dá dobrý pocit

Takže moje doporučení je běžet zpočátku opravdu pomaleji. Ale chápu, že ti co chtějí osobáček, tak za to asi musí trochu tahat hned odpočátku. Příští rok chci dát 1/2PIM pod 1:30, takže to už se taky nebudu moci po startu úplně flinkat.

Jinak ad 1) optimální tempo je takové, při kterém se bez ublížení na zdraví dostanu v limitu do cíle 

Držím se rady M. Škorpila a běhám maratony na 80–85% TFmax. Jedinkrát jsem to nedodržel a běžel jsem ho celý na 90% TFmax a pak jsem na tom byl ještě 2 měsíce fyzicky dost špatně…

Ad krize: tepovka stoupá a tempo přitom klesá, člověk by rád přidal , ale tělo už nemůže. Každý to prožívá jinak.

[quote=PoorAx­l]K tomu tempu. Ve spoustě příspěvků čtu, že první půlka by měla být opatrná, v pohodě, a pak by se mělo teprve zrychlovat, pokud to tělo dovolí. Opravdu se tak dosáhne optimálního výkonu? Není lepší běžet tak, že druhá půlka by měla být cca o 2–5 minut pomalejší, což odpovídá větší únavě? Větší rozdíl by pak znamenal, že jsem přepálil začátek, ale zrychlení v druhé části zase podle mě znamená, že jsem se na začátku příliš šetřil a tím pádem nezaběhl optimální čas. Není to tak?[/quote] Maratónů mám teprve 6 a to je moc málo na nějaké vypovídající vyhodnocování. Přesto, ač je to trochu proti zdravému rozumu se mi osobák povedl na závodě, který jsem evidentně přepálil. Také se kloním k tomu, že maratón, kde v závěru trochu zpomalím, ale dám ze sebe vše, je pro mě nejrychlejší (zatím).

[quote=PoorAx­l]K tomu tempu. Ve spoustě příspěvků čtu, že první půlka by měla být opatrná, v pohodě, a pak by se mělo teprve zrychlovat, pokud to tělo dovolí. Opravdu se tak dosáhne optimálního výkonu? Není lepší běžet tak, že druhá půlka by měla být cca o 2–5 minut pomalejší, což odpovídá větší únavě? Větší rozdíl by pak znamenal, že jsem přepálil začátek, ale zrychlení v druhé části zase podle mě znamená, že jsem se na začátku příliš šetřil a tím pádem nezaběhl optimální čas. Není to tak?[/quote] Nevím proč si pořád myslím, že rovnoměrné tempo je z hlediska energetických zdrojů nejefektivnější. Možná z nepatrné, ale vlastní zkušenosti. Pravděpodobně největším problémem je stanovení toho AKTUÁLNÍHO (ten den) optimálního rovnoměrného tempa. Pokud víš, jak běžet s tím, že druhá půlka bude o 2–5 minut pomalejší, máš vyhráno. :) Máš odhad tempa, zkus všechny možnosti a porovnávej. Zkusil jsem všechny (3) přístupy a mám dobrou zkušenost s rovnoměrným tempem.

Já mám za sebou jen jeden maraton – jsem začátečník a netroufám si radit. Spíš přikládám svojí malinkatou skušenost. Do 32 km jsem běžel pocitově pomalu, pořád mě to nutilo se rozletět. Držel jsem se s kamarádem, který na tom nebyl moc dobře. Když přešel do kroku na 32, na nic jsem nečekal a zrychlil. To jsem vydržel do 38 a pak to šlo zase dolu. Kvůli bolesti v noze jsem od 41 jen hopsal. Obecně mi vždy vadí (na kole i v běhu) se někomu přizpůsobovat. Pořád mám dojem, že mě pomalejší tempo víc unavuje. Škoda, že si nemůžu Videň zopakovat vlastním tempem. Docela by mě zajímalo, jestli bych to odběhl líp bez úpadku tempa na konci a nebo by to snížení tempa přišlo mnohem dříve. Martin

[quote=martin­ha]Škoda, že si nemůžu Videň zopakovat vlastním tempem. Docela by mě zajímalo, jestli bych to odběhl líp bez úpadku tempa na konci a nebo by to snížení tempa přišlo mnohem dříve. Martin[/quote] A co ti brání si Vídeň nebo kterýkoliv jiný maratón zopáknout? To, o čem píšeš je právě jeden z hlavních důvodů, proč běháme závody a nakonec to, co označuješ jako „hledání vlastního tempa“, je přesně to, o čem je první položená otázka ze začátku této diskuze.

Milan: Přesně jsi na to kápnul, Milane. Chtělo by to nějaké kouzlo, jak si na začátku závodu zkusit, jak se nám poběží ten den závěr závodu a podle toho rozběhnout začátek. Mimochodem, svůj slavný maratón v Kladně jsi přeci dokázal rozběhnout tak, že sis hned zkraje vytvořil mírnou časovou rezervu. A vyšlo ti to.

Z dosavadních zkušeností mám u sebe pocit, že je líp malinko „přepálit“ začátek (ne hned po startu, ale třeba 5.-20. km), než naopak. Když je kolem 25. km tělo už do tempa nutit, tak to jde snáz s pocitem, že mám podle mezičasu dobře rozběhlý závod, než když vidím, že bych musel spíš ještě zrychlit, ale únava nastupuje tak jako tak.

S tempem na maraton ti neporadim, ale s krizemi mam bohaté zkušenosti:-)) Krize je hlas v tvé hlavě, který každý krok tvůj další krok opakuje zastav, zastav, zastav…;-)

Jarda/xxx/: tys tomu dal s tím Kladnem… :) První pětka měla průměr na km –1s, druhá 0s, třetí –3s a čtvrtá –4s. Takže spíš druhá desítka byla o 35s rychlejší. To jsem prohospodařil (+30s) v osmé pětce. Takže příště raději rovnoměrně…

Pročítám vlákna ohledně tempa na maraton. Umíte prosím někdo poradit tempo s ohledem na AP a ANP? Mám za sebou 1 maraton za 3:37, který jsem odběhl na průměrné TF 149. Začínal jsem někde kolem 140 a končil lehce nad 160. To bylo loni v září. Současné moje hodnoty jsou AP 145 a ANP 160. Na kolika bych měl maraton rozbíhat? Běžet? Dobíhat? Ten loňský byl docela na pohodu, běžel jsem opatrně, nevěděl jsem, do čeho jdu. Díky předem za každou radu. Petr