Zdravim vsechny atlety, mam jeden svizelny problem a to nejakou metodiku treninku na tyto trate (1500 a 100m), protoze jsem na webu nic nevycetl a odbornici me odkazali pouze na web, protoze se vsichni specializuji na dlouhe trate… Diky za kazdou dobrou radu!!!;-)

Zkus treba knihu „Behy na stredni a dlouhe trate“, nakl. Olympia, autori Kucera a Truksa. Trenink na 100m tam sice nenajdes, ale na cokoli mezi 800m a 5000m ano. Spousta zajimavych informaci, i kdyz trosku odbornejsi..

A kniha Sprinty od Emila Dostála. Sprinty z tohoto fóra běhá tuším pecjan, tak ji zkus kontaktovat… Na netu jsem našel nějaký [url=http://www­.runningtimes­.com/rt/articles/?id=603­1]tréninkový plán na míli[/url] a tedy vlastně i patnáctistovku.

[quote=Melounek]Zkus treba knihu „Behy na stredni a dlouhe trate“, nakl. Olympia, autori Kucera a Truksa. Trenink na 100m tam sice nenajdes, ale na cokoli mezi 800m a 5000m ano. Spousta zajimavych informaci, i kdyz trosku odbornejsi..[/qu­ote] Ve stejné edici vyšla i kniha Běhy na krátké tratě, tam najdeš zbytek. Každá z nich stojí do dvou stovek a jsou to vyčerpávající publikace, bohužel, trošku dost metodický, takže nečekej žádný populárně naučný počteníčko:-) Ondra

Diky vsem za odpovedi, prave tem dvema knizkam jsem se chtel lehce vyhnout a jak to tak vypada, tak nevyhnu…;-)) potrebuju vylozene jenom treninkovy nastin na tyhle dve delky, potrebuju to lehce vytrenovat na prijimacky, samosebou ze nezacinam behat az ted, ale se svym behem zatim moc spokojen teda nejsu…:-/

Jestli dobře počítám,tak to jsou ještě tak 3 měsíce času na trénink-a to je docela dobrý. Mohla bych trošku poradit s tou stovkou… Když děláš přijímačky z těláku, asi úplně sportovní lama nejsi, takže jistou kondici již určitě máš. Zastávám názor, že nejdřív musíš získat určitou úroveň obecné vytrvalosti-tím myslím běhy tak do 5 km(víc než 10 je podle mne na sprint zbytečné).Plus samozřejmě posilovna, která hraje velkou roli. Po tomto zajížděcím období bych zařadila tempovou vytrvalost(různou intenzitou,s růz­nými počty opakování a dobou odpočinku běhané cca 200m úseky). Nakonec to zkrátit na 80–120m. Jo,a taky to chce určitě startovní rychlost-trénovat starty,co největší zrychlení,výběhy z bloků. Velmi důležitá je i odrazová síla, takže bys měl provádět různé vertikální i horizontální odrazy-tj. např. víceskoky,skokový běh,běhy do kopce; schody,přeskoky překážek snožmo,švihadlo­..Postupně zmenšovat počet a zvyšovat kvalitu. A ještě jednou připomínám posilovnu. A technika běhu. A regenerace-když trénuješ max.rychlost,měl bys být naprosto fit. Takhle se to docela špatně popisuje, fakt doporučuji tu knížku Běhy na krátké tratě.Tam je toho o tréninku dost. Určitě se nepovažuju za nějakého odborníka,ale snad jsem nenapsala žádné bludy a aspoň trochu pomohla:-)

Jestli můžu se svou malou troškou do mlýna…Tréninka na 100 a 1500m je diametrálně odlišný a řekl bych že to taky vyžaduje jiné typy běžců…Ale na přijímačkách musíš zvládnout oboje:) Souhlasím s pecjanem,že rozhodující pro 100m je síla a výbušnost-tedy 1×týdně odraz.cvičení(je jich mraky-švihadlo,žabá­ky,metkalfy,o­drazy,výběhy kopců,schodů…),1×týd­ně absolut.rychlos­t(úseky do 30m s letmým,nebo padavým startem, nácvik výběhu z bloků)-vždy po dni odpočinku!, 1× týdně tempo(úseky do 150m,3–4 opak s vydýcháním do klidu),1× týdně posilovna(ta může být před těmi temp.úseky).Mezitím volno,nebo reg.klus.Když to jednou týdně okořeníš i souvislým během kolem 5km a při trénincích zařadíš rozklus i výklus kolem 2km,tak to zvládneš.. Neber to jako plán,spíš jen nástin. Držím palec.

2_pecjan&dusan: diky moc! :D no posilku asi vyradim, protoze to ubira vcelku dost sil, nesmim totiz zapomenout, ze musim jeste trikrat tydne zaplavat po kilometru, chodit na gymnastiku, zvladat treninky capoeiry, volejbalu atd…:-))) Ale urcite neco z tech rad pro stovku vyuziju, svihadlo se stava uz mojim kamaradem:-)) Skoda, ze ale nemame k dispozici ty startovni bloky, hlavne ale v letosni zime nam to na trat nikdo nepujci:-/ at ta zima uz skonci!

Zatial som si vsimol iba rady ako trenovat sprinty. Udivuje ma, ze Ti radia sa sudredit prave na trening toho, co je z 90% predurcene geneticky. Ak si sa narodil s predominantne rychlymi svalovymi vlaknami, tak budes porazat vacsinu aj trenujucich sprinterov bez toho, aby si navstivil drahu. Snad len, ze by si si mal skusit nacvik startov z blokov a byt si isty, ze na sprint neprides unaveny. Zlepsenie aj pri intenzivnom treningu sa meria v zlomkoch sekundy- odhadom 0.2–0.5s, ak vobec za 3 mesiace. Na druhu stranu trening na 1500m moze spravit aj 30–40s, co uz je dost slusne zrychlenie a podstatne bodove zvyhodnenie na prijmackach. Ak uz musis trenovat aj sprint, tak na zaciatku treningu po rozkluse a nejakom strecingu venuj 10min vybusnym cvikom (odrazy…) a technike (bezecka abcd), potom par startov z blokov a prejdi na miliarsky trening. Odporucam zacat so specifickymi treningami az po tom ako bez problemov odbehnes aspon 8km v kuse. Priklad naplne hl. treningu (po rozkluse a cviceniach spomenutych vyssie): 1× tyzdenne: 6×300m v tempe predpokladaneho behu na 1500m s dlhsimi pauzami 2–3min chodze, po zvladnuti tychto treningov po 3–4 tyzdnoch predlzit useky na 400m (tj. 6×400m); 1× tyzdenne tempova vytrvalost- t.j. 4×1000m s 2min pauzy- mas sa citit „komfortne zatazeny“- t.j na hranici, ale dal by si este 2× naviac, ak by si musel- tento trning predlzit na 6×1000m po 4 tyzdnoch. 2× tyzdenne suvisly beh- jeden kratsi regeneracny, jeden dlhsi na vybudovanie vytrvalosti (v nedelu doobeda 40–60min, volne). Tieto treningy si ozaj minimom na slusny vykon, daju sa zvladnut aj pri vsetkych ostatnych aktivitach, ktore robis. Ak musis, tak vynechaj radsej tempovu vytrvalost, ale radsej sa snaz vsetky treningy dokoncit (aj zacat). Neskusaj behat 2 tazsie treningy (specialne tempo 300ky-400ky a tempovu vytrvalost 1000m useky) 2 dni po sebe. Vloz medzi ne ten regenracny vyklus, pripadne aj den volna. Nezabudni ze sucastou rozvicenia su aj stupnovane rovinky 4–6×80–100m- to ti moze pomoct ozivit aj Tvoju sprintersku rychlost, ak ju mas vrodenu. Posl. 2 tyzdne pred vykonmi zmensi pocet usekov a zrychli ich o par sekund. Posledny tyzden sa moc neunavuj, ale zas nezlenivej- inak mozes dost stratit. Lahke preklusanie nikomu neuskodi a par roviniek pomoze udrzat zivost svalov- aspon 3 behy su nutnostou za tyzden. Vela stastia na prijmackach a pevnu volu v treningu.

Mato: Tak to musím nesouhlasit. Pokud na sprinty dosud nikdy netrénoval, má podle mě šanci se zlepšit víc jak o půl vteřiny(-ale i to je dost).Tak kolem vteřiny dolů by to šlo-a to je už hodně dobré. Sice je jasné, že velký význam má genetika, ale tady jde o posunutí hranic vlastního výkonu (každý bod při přijímačkách je dobrý) a ne o absolutní výkon. To vše ovšem za předpokladu, že se bude věnovat jen tomuto typu tréninku. Vzhledem k tomu, co vše musí za týden absolvovat, jsou tvé návrhy a úvahy tou správnou cestou.

Pecjan, zlepsit oproti comu? Keby mal niekolko mesiacov na to, aby kazdy tyzden bezal kontrolny pretek, ani trenovat by nemusel a pravdepodobne by sa na konci 3.mesiaca zlepsil oproti prvemu startu- uz len tym, ze by sli lepsie starty. Zlepsenie by teda nenastalo vdaka adaptacii organizmu, ktora je hlavnym predpokladom akehokolvek treningu, ale vdaka skor motoricko-skusenostnej zlozke kontrolnych startov.

Inak ohladom toho zlepsenia: studoval som na univerzite v USA a bol som svedkom toho, ako basketbalista a jeden hrac americkeho futbalu ciernej pleti prisli na tzv. try-outs pred zaciatkom drahovej sezony, aby sa prebojovali do teamu, co cestuje na mitingy. Jeden zabehol 10.1 a druhy 10.3s na 100m (rucne merane), bez toho, aby za cely rok co i len raz boli na drahe. ten druhy sa mimochodom ani neprebojoval do teamu a bol odkazany iba na svoj sport (ktoreho sezona uz skoncila a stipendium mal aj tak iste- robil to iba z dobrej vole a z prebytku casu). Ten horsi borec by bol so svojim casom nasim rekorderom… pri maximalnom usili a plnom venovani sa iba atletike by mozno stlacil svoj cas na uroven toho rychlesieho bezca, co su 0.2s. S tym by sa neuzivil, ale ako hrac am. futbalu mal milionarsku perspektivu pred sebou a omnoho menej driny. Tak tolko ku genetike. Tymto nechcem nikoho odradzat od treningu, iba som si dovolil nacrtnut, co je efektivnejsie a na co sa oplati sustredit. Koniec koncov, ani strednotratiarsky trening nezanedbava rychlostny rozvoj, prave naopak. Priklad treningu, ktory som uviedol nie je samozrejme nijako prepracovany, a ma plno chybajucich komponentov plus je bez periodizacie, ale prihliadal som aj na casovu a fyzicku vytazenost Filipsa a na bliziaci sa termin prijmaciek.

U skvělých výkonů (což tak pod 10,5 určitě je) je to něco jiného-to máš samozřejmě pravdu. Já jsem spíš uvažovala, že zaběhne stovku tak za 13–13,5 vteřin(om­louvám se,jestli podceňuji). To se mi pak zlepšení zdá reálné. Beru to podle sebe-určitě bych se nenazvala rychlostním typem a i tak jsem se díky tréninku ve sprintu zlepšila-sice se nikdy na úplně špičkovou úroveň nedstanu,ale…

Myslím,že nikdo z vás neměl na mysli,že by Filips měl v úmyslu běžet 100 pod 11,nebo 1500 pod 4min. A nikdo(pokud není somatotyp jako hrom) ho to za chvilku nenanučí.Matovy tréninky mají hlavu a patu,jsou postaveny velmi dobře na mílařský trénink,ale domnívám se že z takového tréninku zaběhneš ještě dobře spíš pětku než 100m.A přijímačky celkově jsou o výbušnosti a síle.Vytrvalost není dominantní k přijetí. Jo jasně,že jsou výjimky-taky znám kluka co ve 14 přišel k nám na stadion a v keckách zaběhl půlku pod 2,nebo jinýho(dělal normálka házenou) co na středoškolkách skočil 710 do dálky..Ale to jsou jen bílé vrány,většina nás je těch černých..:)

Pro zajímavost, takto trénoval Stanislav Jungwirth v roce 1957 na světový rekord na 1500 metrů (3:38):

1. ráno: 10×100, 5×150, 5×100, 5×150, 10×100

odpo: 12×100, 6×150, 6×250, 6×150, 6×250, 6×150, 12×100

2. 10×100, 10×200, 10×100
3. 3×400, 6×600, 3×400

[quote=Pavel]Pro zajímavost, takto trénoval Stanislav Jungwirth v roce 1957 na světový rekord na 1500 metrů (3:38):

1. ráno: 10×100, 5×150, 5×100, 5×150, 10×100

odpo: 12×100, 6×150, 6×250, 6×150, 6×250, 6×150, 12×100

2. 10×100, 10×200, 10×100
3. 3×400, 6×600, 3×400[/quote]

Ano, to trenoval, ale az ked sa blizil vrchol sezony. V zime a na skoru jar behal aj dlhsie useky. Mimochodom, v tych dobach bol trenerskou ikonou Mihalyi Igloi a tento treningovy priklad je typickou ukazkou denno-denneho intervaloveho treningu. Dr.Fiser, trener Jungwirtha, trochu tento system poupravil, ale zaklad zostal rovnaky. Igloi pouzival na opisanie tempa iba slova: easy, easy-swing, swing, swift. Skoro nikdy nenechal svojich zverencov bezat naplno v treningu- preto pretekari lamali svetove rekordy a vyhravali olympijske medaile. Je to vsak casovo a fyzicky velmi narocny system a vyzaduje si neustalu pritomnost trenera na KAZDOM treningu. Igloi bol na stadione kazdy den od 6 rano do 10 vecera, so vsetkymi skupinami svojich zverencov. Nemyslim si, ze uvedeny priklad by bol dobrym navodom pre niekoho, kto nema s behom velke skusenosti, nema aerobny zaklad a nema nad sebou odborne vedenie.

Ja by som doporucil nasledovny trening.Prvy mesiac behavat objemy-dlhsi beh nizkej intenzity na 8–10km pricom by som do toho zaradoval zrychlene useky o dlzke 200m-1km v zavislosti od pocitov a trenovanosti.Dalsie mesiace by som zaradoval aspon 2*do tyzdna rychlostny trening napr.1den 10*100m alebo 8*200m (obcas mozu byt aj do mierneho kopca) a zas obden 6*300m prip. 6*400m (aby sa trochu trenovala aj tempova vytrvalost).Medzi to by som vkladal take pomalsie behy v terene cca.8km.Sem tam by som hned po rozcvicke zaradil trening startov z blokov prip. aj bez nich alebo skocnost. Na trening startov bude treba dakeho kamarata ktory ta bude startovat pretoze nema vyznam trenovat starty bez vonkajsich podnetov.Pokial sa nechystas zabehnut „svetak“ tak by to malo uplne stacit.

Ten plán Jungwirtha – v jaké myslíte že to běhal intenzitě třeba ty 100 metrové úseky??myslíte že to dával naplno – to bych se já podělal…A jaké myslíte že měl mezi tím pauzy??