Ahoj, chtěl jsem se zeptat, zdali existuje nějaké doporučené rozmezí TF (např. v procentech z TFmax), v kterém by se měla běhat obecná vytrvalost? Nejsem natolik zkušený běžec, abych si dokázal určovat tempo sám, a tak bych rád využil pomoci sporttesteru. Díky za případné rady.

Nejspíš Ti brzy odpoví zkušený Mato, nebo někdy jiný, kdo tomu rozumí. Já běhám OV v rozmezí 140–150 tepů, což je u mě zhruba 70–75% (o trochu menší, protože TFmax mám tak 205–208). Jinak se říká, že u obecné vytrvalosti bys měl být schopen plynule konverzovat, podle toho se dá taky docela řídit:-).

[quote=Dooma]Nej­spíš Ti brzy odpoví zkušený Mato, nebo někdy jiný, kdo tomu rozumí. Já běhám OV v rozmezí 140–150 tepů, což je u mě zhruba 70–75% (o trochu menší, protože TFmax mám tak 205–208). Jinak se říká, že u obecné vytrvalosti bys měl být schopen plynule konverzovat, podle toho se dá taky docela řídit:-).[/quote] Díky za radu. Skutečně jsem jí potřeboval. Jsem si skoro jistý, že běhám zbytečně rychlým tempem; při běhu mi do řeči kolikrát není. A i to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se konečne rozhodl pořídit si sporttester.

Ono k přesnému určení jednotlivých tréninkových oblastí je nutné sportovní vyšetření, konkrétně spiroergometrie nebo ještě líp stanovení laktátové křivky. Vše ostatní je zobecnění. Jak doporučení běhat např. mezi 60 až 70% maximálního tepu, tak doporučení typu, máš maximálku 190, běhej do 150 tepů. Jako všechna zobecnění to neplatí vždycky a pro všechny. Vem si, že dva lidi stejnýho věku, hmotnosti, pohlaví, se stejným maximálním tepem, mohou mít jinou výkonnost, což se odrazí i na odlišných tréninkových zónách. U jednoho bude hranice tréninku základní vytrvalost třeba na 84% maximálního tepu, u druhého pouze na 70%.

Takže jak psal Dooma – řídit se hlavně dechem. Po vytrvalostním tréninku bys neměl být zničený, utahaný. Pokud zároveň čas od času jukneš na tepák, časem odhadneš, kde zhruba momentálně máš hranici vytrvalosti, že se začneš zadýchávat a tak (ale dýchání je taky další zobecnění, někdo udýchá i vyšší tepy nosem). Pokud trváš na procentech, tak se většinou uvádí 60 –70%, někde 60 až 75%. Jestli máš horší vytrvalostní úroveň, bude Ti možná první týdny a měsíce připadat, že se plazíš. Je to běh na dlouhou trať.

A jako poslední. Pokud od běhání čekáš jen udržování kondičky, vykašli se na tepák. Jen nezapomeň na dny volna a neběhej pořád na max, poslouchej tělo. Pokud se nacházíš v opačné části spektra a máš závodní ambice, bylo by lepší výše zmiňovaný vyšetření. Třeba až na jaře a do tý doby běhat tak, jak zmiňoval Dooma. Stanovení laktátové křivky Ti vymezí nejen zóny pro trénink jednotlivých prvků, ale i ukáže, jak na tom jsi, v jaké složce trénovanosti máš slušnou úroveň a v čem zaostáváš.

Pěkně řečeno. Jen mě k tomu napadla ještě jedna věc, ke které by měl určitě co říci Mato, jelikož já tomu zas až tolik nerozumím. Ale ohledně toho vyšetření. Já byl již dvakrát na laktátovém testu. Nejvíc mě překvapilo, že mi tvrdili, že mám ANP někde okolo tempa 4:00–4:10 na km, přitom jsem běhal podstatně rychleji a v tomto tempu jsem se dá se říct flákal. Pak mě překvapilo, když jsem zjistil, že to určijí to ANP tak, že při jaké rychlosti máš 4 mmol laktátu, tak to je ANP, přitom každý běžec může mít ANP na trochu jiných mmol (třeba 6mmol – kdy jsem běžel již po 3:20–3:30/km). Proto v podstatě i laktátový test je takové zobecnění, i když přesnější jak jen tepy:-). Ale to už jsem trochu mimo téma. Jinak dopředu děkuji Matovi, pokud tuto problematiku trochu osvětlí:-).

Kupříkladu já běhám na 155 – 165 tepů piánko, cítím se v tu chvíli bezmála jako při procházce v parku a po uběhnutí cca 6 km cítím příjemnou únavu, ale současně určité doplnění energie a chuť dál běžet, takže je to asi vpravdě individuální. Při výběhu kopce třikrát za sebou jsem se dostal asi na 196 tepů, ale měl jsem ještě rezervy, byl to spíš takový nástřel než úplné vyčerpání, toho jsem se v danou chvíli trochu bál. Nebyl po ruce nidko, kdo by zavolal záchranku:)

Dooma, správně by se prahy neměly vyhodnocovat striktně podle hranice 2 a 4 mmol/l, ale s přihlédnutím ke konkrétnímu jedinci. U někoho mohou přesně odpovídat právě 2 + 4 mmol, ale je spousta výjimek, třeba výborně vytrvalostně trénovaní jedinci mají prahy na nižším laktátu – což se pozná podle tvaru křivky a určitě i dalších faktorů, které neznám. Takže pravým odborníkem vyhodnocená laktátová křivky je přesná.

A Tvý pocity chápu. Taky se necítím na anaerobním prahu nijak nekomfortně, v pohodě jsem i na ještě o něco vyšších tepech. Ale delší závod (u mě na kole tak mezi 2, 3 hodinami na průměrném tepu většinou mezi 175 až 177, ANP mám 175) ukáže, že ANP mám opravdu níž než odpovídá ještě poměrně komfortním pocitům. Při delších závodech mívám průměrný tep blíže a blíže AP.

Zajímavý je, že výkonní cyklisti (obecně vytrvalci?) cítí prý pocit nekomfortu dřív, protože pocit komfortu nesouvisí jen s tepy, ale i s vyvinutou silou… Mají vyšší sílu (na kg hmotnosti), výkon, tedy i při na sebe nízkých tepech vyvíjí na pedál vyšší tlak a cítí diskomfort dřív. Já jsem málo výkonná (ale na podzim jsem se rozhodla to změnit, viz můj web), takže i při ANP vyvíjím malou sílu, možná proto mně pohyb na ANP desítky minut nezpůsobuje bolest. U běžců by to mohlo být podobný. Koneckonců, i rychlost běhu souvisí (nejen) s vyvinutou silou.

Maťo a ostatní o tom docela zajímavě psali v tomto vlákně

http://forum.behej.com/…i-vyplati-se

(Nějak zlobí vyhledávání. Měl jsem ten odkaz zrovna uložený… Tak máte štěstí :P )

Vzal jsem si vaše rady k srdci, navíc jsem prostudoval místní fórum, pořídil si sporttester a zjistil jsem dvě skutečnosti:

1. obecnou vytrvalost jsem běhal v tempu blížícím se úrovni ANP.
2. běhy na úrovni ANP jsem běhal v tempu blížícím se intenzitě VO2max.

Takže jsem přepaloval tempa, při kterých jsem měl získávat základní vytrvalost. A jelikož jsem se vzhlédnul v bězích na středně dlouhé tratě, jsou nedílnou součástí mojí přípravy i intervalové tréninky, a právě na ně mi nezbývalo dost sil kvůli tomu, že jsem při tréninku běžel delší běhy řádově o tempo rychleji, než bych měl. Teď už si – s pomocí sporttesteru – dávám pozor. Ještě jednou díky!

OV můžeš běhat klidně tempem 6:0é – 6:30 min/km, nic tí nezkazíš, běhá se jen pro rozvoj VO2 max. a rozmnožení krevních vlásečnic zejména na nohách, lepší zásobování svalů kyslíkem

bezec58: OV pro rozvoj VO2max? LOL

[quote=forest]be­zec58: OV pro rozvoj VO2max? LOL[/quote] Copak se ti nezdá? I když vzhledem k tvým výkonům v běhu s ohledem na věk se tomu moc nedivím. Máš zvláštně nevyrovnané výkony. Jinak podle výkonu na 100m bych si tipnul, že máš danou menší absolutní rychlost. podle výkonů na 5 a 10 km ale nejsi ale nijak zvláště dobrý ve vytrvalostních bězích. Takže asi jedině zkusit kombinaci 800 a 1500m. GO amigo GO

Nezdá se především to, že jsi tady uvedl nesmysl velkého kalibru. Samozřejmě, že všechny fyziologické komponenty determinující výkon vytrvalostního běžce se dají rozvíjet jakoukoli metodou. Ale pro hodnotu VO2max rozhodně neposuneš tak výrazně jako běhy intervalovou metodou, dokonce bych řekl, že téměř nejméně ze všech možností (to i OV lépe posununeš cost of runinng nebo ANP).

Má výkonnost je irelevantní k znalostem teorie sportovního tréninku, takže asi tak. Jinak k tvému návrhu – nemá pro mě význam se specializovat na něco, kde bych se nechytal ani v nejnižší lize.

Jo.jo. Už se nám začínají diskuze posouvat tam, kde to aerobní tragédi nikdy nechtěli mít. Ale vývoj je známka života, s tím nic nenaděláme

Možná Vás pobavím. V dnešní moderní době (sám pracuji v oblasti GIS) trénuji zlepšení tempové vytrvalosti na základě běhaných úseků dle pocitu!!!!!!! 400ky nebo 800ky měřím Primkama!!!!!!!!!!!

[quote=minusak]Mož­ná Vás pobavím. V dnešní moderní době (sám pracuji v oblasti GIS) trénuji zlepšení tempové vytrvalosti na základě běhaných úseků dle pocitu!!!!!!! 400ky nebo 800ky měřím Primkama!!!!!!!!!!­![/quote] …hmmm nejsi sám. Já nemám ani ty Primky, hodinky se mi rozbily a už asi 2 roky chodím a běhám bez nich, stačí mi telefon, ale ten si většinou ven neberu. Tak mám z dříve nějaké naměřené kousky z kola, ale jsem utopila tacháč ve Zbirožským potoce, tak už nemám vůbec nic. Taky spoléhám na pocity a hlavně když nezabolí kolena, to se přiznám, mě zajímá nejvíc!!!!!!

Minusak: Nevím jak tobě, ale mě osobně dost tohle vadilo, že tady někdo pouští dál totální blbosti. Ber to jako mou profesní deformaci (vzhledem k tomu, že toto téma bylo částí mé bakalářky).

Jinak zpátky k diskuzi: www.mcmillanrunning.com/…lculator.htm lze použít víc než dobře. Akorát dosazovat skutečnou výkonnost a ne plánovanou, nebo hůř zbožné přání.

Foreste, uznávám, že hláška o změně VO2 max pomocí obecné vytrvalosti byla opravdu perla. Nicméně jsem teď sám zjistil, že velký nárůst objemů (kvůli borelce jsem měl strach jít do kvality) má jakýsi vliv i na tempovou vytrvalost. Ale já se pohybuji v oblasti běhajících tučňáků a jiných aerobních tragédů, takže tam asi platí nelogické souvislosti.

Je nějaká pyramida s vrcholem maximální rychlosti, tempové rychlosti, speciálního tempa (tempo M), tempové vytrvalosti a obecné vytrvalosti (tohle dělené používá většina českých autorů). Je jasné, že okolní komponenta je ovlivněna „sousedem“. Když budeš dostatečně stimulovat OV, tak logicky i TV vzroste (resp. se zrychli tempo). Pokud vezmu maraton, tak samozřejmě na něj jde natrénovat jen běháním OV. Ale [i]efektivnější z pohledu věnovaného času je trénink třeba řídit[/i] – dělit, měnit, zvyšovat, vynechávat, variant je spousta… Celková kilometráž není to nejvíce rozhodující o výkonnosti (jistý základ je nutností).