Přeji pěkný den. Během posledního měsíce se mi při běhu stále častěji stává, že mě v průběhu tréninku začne nepříjemně píchat pod hrudníkem a mám stále větší problémy se pořádně nadechnout až musím nakonec zastavit. Začne to zásadně pícháním v pravém boku a postupně se to přesune pod hrudník, do toho místa těsně pod hrudním košem. Vůbec netuším co s tím, někdy se to ozve při pomalém tempu (5:30 km), jindy při rychlém (5:00 km), nemá na to vliv, kdy jsem naposledy jedl ani jak moc pečlivě jsem se rozcvičil. Nevypozoroval jsem ani, že by se to začalo ozývat ve stejnou dobu, nepomáhá změna frekvence dýchání. Jediné, co se s tím dá dělat, je to bolestivé místo zmáčknout…pak to bolí míň, ale jakmile oddělám ruku, začne to nanovo:-( Zdaleka nejdivnější mi ovšem připadá, že po zastavení a vydýchání se ta bolest už nikdy znovu neozve, a můžu utíkat jakkoliv. Měl jste někdo stejný problém: Netušíte, co s tím? Začínám se docela bát, že mě to chytne na Night Grand Prix a pak už si osobák určitě nezaběhnu:-/ Díky za rady

Taky se mi to občas stane. Buď musíš zatnout zuby a rozběhat to, nebo na chvíli zastavit.

Mne se to stavalo loni, pak to nejednou nastesti preslo. Kdyz jsem se to snazila rozbehat, bylo to dycky jeste horsi, pak jsem se dostala i do stavu, ze jsem nemohla bezboletstne uz ani normalne jit. Musela jsem vzdycky trenink vzdat a sinula jsem se domu pomalicku, shrbena. Po par tydnech se to ale zacalo zlepsovat a pak to i slo vybehat a pak to zmizelo uplne. Nevim, cim to bylo, ale jako nejpravdepodobnejsi se mi zda, ze jsem byla dost ve stresu tou dobou a jeste jsem tak pochybne jedla…

Taky se mi to stává. Celkem dlouho jsem to ignorovala, ale pak se to dost zhoršilo, přišla velká únava atp. … nakonec mi zjistili po podrobných krevních testech Gilbertův syndrom. Pomáhá vždycky dočasně snížit zátěž (nejen ve sportu, ale celkově, stav zhoršuje i stres) a počkat až se to zklidní. Celkem spolehlivým vodítkem je, že je u toho zažloutlé oční bělmo.

Hmm, Gilberta mi diagnostikovali zhruba tak v osmi letech, nějaké potíže jsem s ním už spoustu let neměl. Vysvětlovalo by to ovšem, proč se při běhání tak často cítím unavenej. To Hugo: nevím jak u tebe, ale když nezastavím, tak se ta bolest zvětšuje a pak už je opravdu problém třeba jen jít.

První věcí co mě napadá je dýchání, když to začne bolet, je již pozdě. Soustřeď se na hluboké a pomalé dýchání od začátku běhu. Důležité jsou úplné výdechy, protože tu bolest věčšinou způsobuje silně oxidem uhličitým zahuštěný vzduch na dně plic, který pořádně nevydechneš. Až další na pořadu je pak hledat jiné diagnózy.

[quote=keane1980]To Hugo: nevím jak u tebe, ale když nezastavím, tak se ta bolest zvětšuje a pak už je opravdu problém třeba jen jít.[/quote] U mě je to většinou podobné, ale někdy se to zlomí a bolest začne ustupovat. Pokud mě to chytne na závodě, tak se snažím běžet co to jde. Na tréninku dám většinou odpočinek. Naštěstí se mi to stává jen velmi zřídka.

To Keane 1980: jestli ti už Gilberta diagnostikovali, tak je to určitě ono. Vyléčit se nedá, jen potlačit příznaky, je to na celý život a hodnota bilirubinu je jako na houpačce v závislosti na nejrůznějších faktorech. Sportovat se s tím dá, když to člověk vezme na vědomí, poslouchá své tělo a zátěž přizpůsobí aktuálnímu stavu. Po mně to bohužel zdědil mladší syn a ten chodí na sportovní gympl a dělá závodně fotbal. Ke konci školního roku jsme ovšem museli změnit trenéra, protože ten minulý mu dával obrovské tréninkové dávky (ty měli problém zvládat i zdraví svěřenci) a syn nakonec už usínal i ve škole. Mimochodem – jemu to diagnostikovali někdy ve 4 letech a až do 15 let žádné problémy neměl. Pak ovšem dostal tohoto trenéra a během 3 měsíců bylo zle. Nejviditelnější příznaky: bolest a píchání pod pravým žeberním obloukem, žluté bělmo, únava. Lékaři tvrdí, že strava na to nemá vliv a z léků doporučují tuším Flavobion. Nám se ale velice osvědčil Detoxin od Diochi, je to ovšem dražší záležitost (něco přes 400,– Kč). K tomu mu dělávám čaj z kustovnice čínské a občas přidám ostropestřec. Taky je prý výborný Silymarin, ten jsme ještě nezkusili.

Ojoj, tak ted ste me moc nepotesili… S pichanim pod pravym zebrem jsem zkraje tohoto roku byl u doktora nekolikrat. Krevni testy ukazaly krome cholesterolu i vyssi hodnotu nejakeho zlucoveho barviva, ale doktor mi rekl ze krome mozneho zezloutnuti ocniho belma pri unave (napr. po flamu apod.) se to nijak jinak neprojevuje. S bolestmi pod zebry to ale nijak nespojoval. Trapi me to hlavne pri dost velky zatezi, takze ani ne pri treninku, jako spis pri a po zavode. V cervnu jsem si na zkousku dal jeden terenni triatlon, a krome toho ze jsem byl hodne vysilenej, bok me bolel fakt hodne. Zavodu jsem si dal vic, ale tady to bylo markantni. Zezloutle oci jsem teda ale nemel, alespon ne nijak vyrazne, niceho jsem si nevsimnul. Zvysenou unavu samozrejme pocituju, ale doted jsem to pripisoval hlavne treninku (predtim jsem se moc nehejbal). No asi zajdu na vysetreni jeste jednou, vyzbrojen touto novou teorii. Kazdopadne dik za tip…

Nedává mi to smysl; je sice pravda, že se cítívám víc unavenej, ale nikdy jsem si to nedával do téhle souvislosti. Běhám přes dva roky a ta bolest začala poslední měsíc. Tu nemoc mě diagnostikovali v mládí. Teď jsem byl běhat a cítil jsem se utahanej už před během. Běžel jsem ale úplně pomaličku a pořádně dýchal a tentokrát dobrý.

Navazuji na podobné téma. Nedávno jsem si zpestřila běh rovinkou za většího tempa a začalo mě po dlouhé době píchat v boku. Zdálo se mi, že tam jakoby i maličko prasklo nebo co. Nepřikládala jsem tomu moc důležitosti, protože při vyšším tempu prostě normálně píchá v boku. Od té doby jsem byla párkrát vyběhnout velmi pomalu a bolest mě trápí znovu, dokonce i když jsem v klidu. Při určitých pohybech nebo když se víc nadechnu, tak to cítím. Nevím, jestli jsem si nepochroumala nějakej mezižeberní vaz nebo něco. Máte někdo zkušenost? Může se to vůbec stát? Stačí dát tělu pár dní klid nebo je to na doktora? Díky za jakoukoli zkušenost či radu.

>> keane1980, 02. 09. 2009 20:22:53

Mne sa to tiež kedysi stávalo, najmä ak som zjedla niečo, z čoho mi pomalšie trávilo alebo sa snažila bežať rýchlejšie ako obvykl.Najprv som sa to snažila rozchodiť, raz mi ale kamarátka poradila, nech to skúsim rozbehať a nezastaviť, odbehla som svoju trasu a takmer sa zvalila na zem od bolesti, na ďalší krát ale bolesť bola menšia a postupne sa úplne stratila…neviem či to bude aj Tvoj prípad, ale možno treba telu ukázať, zač je toho loket 

>> SlavoK, 02. 09. 2009 13:33:19

Souhlasím s názorem, který tu uvedl SlavoK. Příčinou píchání pod žebrem bývá špatný výdech. Málokdy mě v boku píchá, ale jakmile cítím jen jeho náznak (většinou při výběhu kopce), tak udělám několik dlouhých výdechů a dál se na pořádný výdech snažím myslet. Bolest sama odezní. Nikdy to ale nenechám dojít tak daleko, že bych se zkroutil do klubíčka. Vždy se s tím takhle vypořádám přímo při běhu.

>> Papy, 27. 07. 2010 08:51:25

To klasické píchání v boku, na které pomáhá hluboký výdech znám… ale obávám se, že tohle bolí podobně, ale nebude to stejná věc. Ozývá se to i když nic nedělám fyzicky… třeba teď když píšu u PC… při některých pohybech mě tam píchne. Dneska se mi to ale zdá trošku lepší, resp. méně často. Tak si dám ještě dnes pauzu a zítra zkusím pomale vyběhnout a uvidíme… Každopádně díky za reakce.