Mám dotaz. Díky běhání ve sněhu jsem si všiml, že moje stopy nejsou rovnoběžné. Osy stop levé a pravé nohy svírají úhel cca 20 stupňů. Je to normální nebo to naznačuje, že mám neoptimální došlap a v jeho důsledku dochází ke snížení účinnosti přeměny energie na pohyb rovnou za nosem? Má mít běžec stopy spíš do stromečku nebo spíš rovnoběžně? Předem díky za odpověď.

a kolik toho sněhu bylo? a bylo to na rovině nebo třeba do kopce? Když teď běhám po polích (teda spíš poskakuju taky došlapuju všelijak. Přecejen to různě podkluzuje, boříš se a tak. Spíš bych si toho úhlu zkusil všimnout na suchém pevném povrchu – nejlíp se s někým domluvit ať se mrkne jak došlapuješ tam. Ve sněhu mě to nepřijde až tak podstatné, ale třeba má někdo jiný názor.

mrkni na boty, jestli jsou ruzne seslapane – muj pripad. nijak zvlast me to nelimituje, jen mi boty min vydrzi. a rovnam si klouby takovym specialnim cvicenim.

Bylo to ve sněhu výšky cca 0,5cm na rovině, asfaltovej podklad. Dnes jsem nad tím zase trošku při výběhu dumal. Pokud bych chtěl dosáhnout toho, abych měl stopy rovnoběžně, musel bych při běhu jakoby trošku vytáčet pánev. Když jsem to zkoušel, tak jsem se u toho cítil tak nějak nefyziologicky . Došlap mám překvapivě normální. Potvrzeno jak opotřebováním podrážek tak footscanem.

Já bych to ne tvém místě neřešil. Tedy pokud s tím nemáš spojené nějaké zdravotní problémy. Miloš Škorpil taky běhá stromeček a jak mu to běhá. 

Mírný „stromeček“ okolo osy běhu je přirozeným došlapem, nemusíš se nervovat. Obzvláště, pokud nemáš žádné zdravotní potíže.

Ok, díky. Kromě mýho evergreenu achilky jsem na tom zdravotně výborně. Nijak mě to netrápilo, ale chtěl jsem si v tom udělat jasno.

Já mám extrémní „stromeček“ (paty dovnitř – špičky ven) a to takový, že i na fotkách díky tomu vypadám jak Chaplin. Ale zatím se zdá, že kromě toho že je to nefotogenický a vypadá to srandovně, to jiná negativa nemá.