V kalendáři akcí máme ve dnech 2.-8.7.2006 7 dní po 43 km. Nové aktuální informace se nyní objevily na stránkách http://ultramarathon.czechian.net/zacatek_cz.html . Podařilo se mi od pořadatelů zjistit následující info:

1. Účast není omezena jen na ty, kdo jsou nyní ve startovní listině a na ty, kdo chtějí absolvovat všechno. Kdo se chce zúčastnit jednoho z uvedených maratonů, zaplatí 150 Kč, a tím má zajištěný základní maratonský servis, tedy občerstvení na trati a po doběhnutí (standardně dost vysoká úroveň rozmanitosti z hlediska běžce), samozřejmě sprchy. Kdo chce, může si zakoupit tričko, teplou večeři, atd. Je nutno mít nějak vyřešenou otázku dopravy, protože s výjimkou prvé a poslední etapy vždy maraton začíná úplně jinde, než kde končí a převoz je zajištěn jen pro standardní účastníky, resp. podle domluvy.
2. Ti, kdo startují na všech 7 maratonech, mají vlastně startovné dražší (vyjde to 200 kč na jeden maraton), ale kromě výše uvedeného servisu k tomu patří teplá večeře, masáž po doběhnutí (a vysprchování), a v ceně je zahrnuto i triko s logem akce.
3. Od Tomáše Ruska jsem vyrozuměl, že je možné zohlednit různá individuální přání.

Sám se na akci těším, i když si nejsem jist, zda využiju všechny etapy. Každá z těch tras je krásný výlet moravskou přírodou, a to zejména v podhůří nebo v nižších polohách Českomoravské vysočiny (myslím nejvyšší bod okolo 700 m nad mořem). Na 2 etapy, kterých jsem se zúčastnil předloni jako prvomaratonec, mám velmi pěkné vzpomínky, i když to byla fakt zabíračka, každá trasa je kopcovitá a s převýšením nejméně okolo 300 m.

Je nutno se registrovat předem, nebo to stačí až na místě ? (pokud si chci zaběhnout 1, max. 2 etapy).

Taky bych třeba na nějakou zašel, můžeme se domluvit hromadně ať vyřešíme dopravní problém s různým umístěním startu a cíle…

Pro pořadatele je vždycky lepší, když vědí počet startujících na konkrétním závodě (je to dáno nižším než obvyklým předpokádaným počtem startujících). Z toho důvodu by bylo lepší se přihlásit předem. Ale asi to není podmínka.

Škoda toho termínu,taky bych zkusil jednu nebo dvě etapy.Snad příště.

Pro ty, kteří se těšili na TMMTR (15.7.2006), mám od pořadatele Tomáše Ruska smutnou zprávu: pro malý počet přihlášených se akce ruší. Je to pro mě (ale asi i pro jiné) poučení, že pokud jsem se chtěl zúčastnit, měl jsem se zavčas řádně přihlásit a nepočítat s tím, že mohu jen nezávazně naznačit účast a podle okolností se rozhodnout pro start.

Pro ty, kteří na to pomýšleli, tedy zůstává MUM (2.-8.7.2006), kde je podle informace ještě několik volných míst pro celkový (částečný) pobyt a v podstatě neomezený počet pro jednotlivé etapy (prodloužené maratóny). Také letos je na MUM trochu nižší počet účastníků, snad proto, že po světě je velmi bohatá nabídka ultra-akcí a ultramaratonci si obvykle nemohou dovolit absolvovat ultrazávody s pouhým týdenním časovým odstupem, který na dobrou regeneraci nestačí.

Některé jiné ultra-akce jsou atraktivní svou exotičností a extrémností, v čemž MUM mírně konkuruje středně náročným výškovým profilem. Stejně si ale myslím, že trasám MUMu se těžko něco vyrovná malebností a krásou krajiny, kterou vedou. Takové ty exotické trasy, přestože svým způsobem člověka fascinují, mnohdy záhy vyblednou svou fádností. Kde jinde se můžete mimo občerstvovací stanice občerstvovat borůvkami, lesními jahodami, zrajícími malinami a vodou z čistého potoka? Kde jinde vystřídáte les listnatý (dub, buk, habr, bříza) a různé typy lesů jehličnatých (smrkový, borový) a smíšených s jejich aranžmá? Veverská etapa obsahuje impozantní přeběhnutí brněnské přehrady z jednoho břehu na druhý přes nový most u Hradu Veveří, což je pro mě pokaždé úžasným zážitkem, kdy se člověk nachází mezi strmými svahy hřbetů lemujících přehradu, kdy jednomu z nich vévodí hrad, a všude kolem třpytící se voda ozářená šikmými paprsky slunce před západem…

Dnes ve 13:00 začíná v Lomnici prvá etapa MUM, kterou tvoří uzavřený okruh.

Tak letošní MUM je za námi a výsledky jsou na http://www.behej.com/…0702-102.xls .

Zúčastnilo se 24 běžců z 6 zemí světa, mezi nimi 2 s tričky s nápisem „Traged team“.

Já jsem běžel 2. a 3. etapu jako značič prvého úseku (ve 3. etapě jsem však v místech, která jsem již neměl značit, zakufroval celkem asi o 8 km a z časových důvodů jsem etapu nedokončil, ale pro můj deníček km si zde mohu poznačit asi 45 km), 4. a 5. etapu jsem běžel bez další povinnosti, 6. jsem vynechal a 7. jsem si zaběhl jen částečně (23 km). To mi umožnilo vrátit se na poslední občerstvovací stanici, kde jsem mohl pozorovat přibíhající běžce. Když přiběhl Standa Junga, upozornil jsem ho na to, že ho čeká velmi tvrdý stoupák po rozkopané uličce, který jsem předloni pouze vyšel, a řekl jsem mu, že jsem zvědav, jestli ho vyjde, nebo vyběhne. Patrně díky tomu se stalo, že ho Standa vyběhl a tento „lehčí“ maraton+ (43 km s převýšením „jen“ okolo 600–700m) dal za 4:05:57. Velmi pěkný výkon.

I tuto etapu vyhrál Dan Orálek a jako jediný dal tuto etapu pod 3 hodiny.

Sváťo gratulace tobě i Standovi, super výkony

[quote=hudy]Sváťo gratulace tobě i Standovi, super výkony[/quote] Díky, i když těmi svými číselně vyjádřenými výkony až tak nadšen nejsem – těch 7:45 na maraton ale vzniklo tak, že prvých 6 hodin jsem značil 2/3 tratě… což je bez podpory občerstvovacích stanic a v poledním žáru, s dřepy a výskoky docela záběr… Jinak jsem byl docela příjemně překvapen tím, jak tělo pohotově souhlasí s „nedokončenou regenerací“ a je ochotno následující den nastoupit na další maraton. A šlo to. Jen ten čtvrteční byl poznamenán úplně od začátku žaludečními problémy a z toho plynoucí energetickou krizí…

Chlapi, blahopřeji.

Je někde popsána nějaká teorie, proč se vůbec 5 nebo 7 maratonů za sebou běhá? Jen jako příprava na běhy typu 24 hod nebo to má ještě nějaký další smysl? Je nějaké doporučení, jak po takovém dobrodružství regenerovat?

No rozhodně to dodá sebevědomí, natrénuješ obecnou vytrvalost, silovou vytrvalost a taky rychlost regenerace. Teď už vím, že se dá zaběhnout víc maratonů po sobě, celkem bez následků. Příští rok zkusím zaběhnout kompletní MUM sérii. Letos bych to asi ještě nezvládl – po druhé etapě mě rozbolela levá pata a přešlo to až po dvou dnech, kdy jsem ji trpělivě přemlouval, masíroval, mazal … Mimochodem, ten poslední stoupák poslední etapy jsem opravdu vyběhl jen proto, že se Svaťa zeptal, jinak bych ho určitě taky vyšel :) Někdy takovej menší hec hodně pomůže.

Blahopřeji oběma, zvláště Standovi za perfekně zvládnuté maratony a celkové 17. místo a running-observerovi ještě za pozoruhodné maratonské časy 7:44 a 2:46 a celkové 15. místo :)

[quote=Exploser]Bla­hopřeji oběma, zvláště Standovi za perfekně zvládnuté maratony a celkové 17. místo a running-observerovi ještě za pozoruhodné maratonské časy 7:44 a 2:46 a celkové 15. místo :)[/quote] Díky. Jenom pozor: ten čas 2:46 byl na trati o délce nejméně 23 km, ale rozhodně nešlo o celý maraton… Těch 7:44 bylo zase dáno naopak tím, že 2/3 tratě jsem značil fáborky a šipkami…

Letošní MUM se nezadržitelně blíží. Zatím, jak se zdá, si na něj zuby brousí Standa (STJ). Ale kdo zkusí TMMTR?

Hmm, ty? ;) No teda asi bych to zvládl – na kole :D

TMMTR je moc dlouhý … Letos mě zatím stačí MUM. Trošku mě opustilo loňské nadšení, že zvládnu všechny etapy, takže cíl je minimálně 4etapy s tím, že jich zkusím dát co nejvíc to půjde.

MUM je bohužel v termínu svátků a dovolených.A TMMTR je můj ale hodně vzdálený sen.

TMMTR – co to je ? Hoďte prosím někdo link.

http://ultramarathon.czechian.net/…007_cze.html

[quote=lastbo­yscout]http://ul­tramarathon.czechi­an.net/2007/TM­MTR_2007_cze.html[/qu­ote] Díky moc, to teda bude nářez. To by mohl z Ameriky přiletět Karno…

V neděli začíná MUM přímo v Lomnici u Tišnova. Pořadí etap podle posledního stvrzení Tomášem Ruskem odpovídá propozicím (předtím byly jisté pochybnosti o možné změně pořadí).

Trojice běžců Dao, STJ a já bude prvé etapy denně dojíždět na závody autem z Brna – jen u mě je účast nejistá právě v neděli.

[quote=Hejkal][qu­ote=lastboyscou­t]http://ultra­marathon.czechi­an.net/2007/TM­MTR_2007_cze.html[/qu­ote] Díky moc, to teda bude nářez. To by mohl z Ameriky přiletět Karno…[/quote] „Karno“ je zvyklý pouze na maximální publicitu.Tato neokázalá a sympatická akce by pro něj neměla efekt.

Nic nebrání tomu, abyste některý den přijeli a kolem 18:00 dělali v Lomnici publikum pro přibíhající běžce. Dan startuje v 15:00 a dobíhat by mohl zhruba za 3 hodiny, někdy i o chlup dříve… A bude mít silnou zahraniční konkurenci…

Ahoj zdravím všechny běžce a příznivce běhu z MUMu. Po absolvování 3 etap jsem pořadatele prosila, aby mě dobili palicí, abych se dlouho netrápila. Dnes ráno zase tělo začíná fungovat, takže pravděpodobně nastoupím i do 4. etapy. Tento závod je opravdu krásný, co etapa to skvost. Stále čekám na nějakou oddychovku, ale ta se nekoná a konat nebude. Etapy jsou vedeny přes hory a doly, převýšení v každé je okolo 1000 m. Ale vídáme nevídané. Okolí Lomnice je opravdu nádherné. Složení běžců je mezinárodní, ale všichni jsou milí a usměvaví. Každý večer absolvuji masáž nohou (poctivou) asi i díky tomu stále nohy drží. Horší je to už se žaludkem a střevama – nějak nestíhají.. Kdo jenom můžete, přijeďte i na jednotlivou etapu. Zdraví Pavli

Tak jsem přijel alespoň na poslední 3 etapy a vůbec toho nelituju.

Ve čtvrteční Tišnovské jsem se asi 29 km držel Dana Orálka, ale pak jsem mu už nestačil. Jako obvykle šel hned po startu do čela německý závodník Jobst von Palombini, ale v 1. kopci jsme jej předběhli. Začátek byl celkem dost členitý, asi do 18 km se běželo pořád nahoru a dolů, pak následoval relativně rovnější úsek kolem Svitavy z Veverské Bytýšky do Tišnova. Ve srázu u řeky jsme potkali Atilu Kovácse, který uklouzl a spadl dolů. S Danem jsme mu pomohli nahoru a pokračovali jsme dál. Když jsme potom předbíhali Sváťu Sedláčka a Standu Jungu, tak se Sváťa zastavil, aby si mohl Dana vyfotit. Ještě do 5. kontroly jsme běželi spolu, ale v kopci na rozhlednu jsem už Danovi nestíhal. Po té jsem vsídlišti v Tišnově, kde se mělo běžet nahoru na chvíli zabloudil a zaběhl jsem si asi 600m navíc. To mě předběhl Ivan Ďurkovský, ale do poslední kontroly jsem ho ještě předehnal. Na závěrečném úseku jsem se se v otočil a najednou jsem viděl jak se ke mně Ivan přibližuje neuvěřitelnou rychlostí (možná tak kolem 4min/km a to se běželo mírně do kopce), zeptal jsem se ho, proč tak vyvádí a odpověděl mi, že se na nás dotahuje Jobst. Taky jsem zrychlil, na Ivana jsem sice nestačil, ale Jobstovi jsme utekli. Jinak etapa skončila tak, jak se dalo čekat. 1. Dan, 2. Ivan a já 3., těšně za mnou Jobst a Petr Dostálek, Tom Possert zopakoval čas z předchozí etapy 3:33:33.
V souvislosti se závěrem jsem si vzpomněl na Ivanovu historku, jak finišoval (myslím, že to bylo loni v Nedvědické etapě) s dobrmanem v zádech.

V Nedvědické etapě jsem si naplánoval takový regenerační výklus. Začátek byl obvyklý, do čela šel Jobst, kterého jsem následoval já a Dan. Původně jsem se chtěl Dana držet alespoň do 1. kontroly, ale pak jsem to vzdal. Za 2. občerstvovačkou jsem před sebe pustil i Ivana a pojal jsem tuto etapu jako výlet. Na pár vteřin jsem se zastavil u třešní, kde se podstatně déle zdržel Atila, který to komentoval slovy – refreshment point (=občerstvovací stanice). Před 5. kontrolou jsem předbíhal Sváťu, který se mě ptal, kde jsem nechal Dana. Jinak časy na kontrolách jsme mi oproti plánu zdály být moc rychlé. Trať se mi zdála ve srovnání s předchozí etapou rychlejší, méně kopců a více se běželo po asfaltu. Přirovnal bych to k Rychovskému maratónu (ten je trochu méně členitý a celý se běží po silnici). Jinak na prvních místech se překvapení nekonalo, 1. jako obvykle doběhl Dan, za ním Ivan a Jobst, já jsem byl až 4.

…ještě se chystám napsat pár slov o poslední etapě.

Jinak celkovým vítězem se „překvapivě“ opět stal Dan Orálek před Ivanem Ďurkovským a Jobstem von Palombini. Mezi ženami potom Milada Barešová před Kristine Whorton z USA, která všechny etapy běžela spolu se svým manželem Randalem. 3. doběhla Pavlína Procházková (pavli). Všech 7 etap dokončil také Standa Junga a Sváťa Sedláček (running-observer).

Celkové výsledky jsou k dispozici na www.behej.com ; dneska už mně to běhání chybělo, ale fakt nebyl čas…

Fotky z prvních dvou dnů jsou zde: http://dao.rajce.idnes.cz/…_-_Lomnicka/ http://dao.rajce.idnes.cz/…_Boskovicka/

Další budou. Dnes už toho mám dost.

Obrovská gratulace všem, přes 300 km za 7 dní je pro mě něco naprosto nepředstavitel­ného !

Konečně jsem se dostal k netu, takže zkusím jen tak telegraficky vypsat moje dojmy z MUMu : 1.etapa Lomnická – nazval bych ji „Šokující“. I když jsem ji znal z loňska a věděl, že je profilem hodně těžká, stejně mě šokovala. I když jsem se šetřil co to šlo, byl jsem po doběhu polomrtvej (aspoň jsem si to myslel). 2.etapa Boskovická – asi by se hodil název „AfterShock“. Po ránu jsem byl tak dolámanej a bolavej, že jsem se už rozhodoval neběžet. Naštěstí se to do oběda trochu rozchodilo, takže jsem si řekl, že to zkusím a když tak po půlce zabalím. Se Svaťou jsme to ale celkem dobře rozběhli, bolest ustoupila a na únavu jsem si zvykl, takže nakonec se mi přece jen podařilo proběhnout cílem. 3.etapa Veverská Bytýška – Tuto etapu bych nazval „Nekonečná“, podle střízlivého odhadu musela mít hodně přes 46km, což spolu se standardně nelehkým výškovým profilem udělalo na mých nohách své. Stalo se pravidlem, že bolest a únava z minulého maratonu se v prvních 25km postupně vytrácí, aby se na 30km vrátila se zesílenou intenzitou :). Tentokrát to ale byla celkem silná únavová bolest stehen a třísel. V noci jsem to v posteli ještě nejmíň 3hodiny cítil pobolívat, než se to vstřebalo. 4.etapa Kunštát – pro tu by se hodil název „Vilma má ráda kopečky“ (Vilma navrhovala tuto trasu). Některé kopečky jsem měl chuť vylézat po čtyřech. Hodně se ozývaly stehna a třísla, takže z toho byl můj letošní nejhorší čas na MUMu. Večer jsem využil nabídnuté možnosti masáže a téměř hned to bylo cítit. Celou noc jsem spal jak mimino a druhej den ráno se probudil napruženej do dalšího běhu. Únava jako by si vzala dovolenou. 5.etapa Tišnov – nazval bych ji „má Oblíbená“. Znal jsem ji z loňska, celkem velká část je po silnicích a lesních cestách, což mi vyhovuje mnohem líp, než kros. Kopcovatost je standard. Do půlky jsem se ještě trochu šetřil, v očekávání tradičního návratu bolesti a únavy po 25 km. Ten se ale nekonal, takže následovalo lehké vystupňování tempa a první proražení hranice 5h na MUMu. 6.etapa Nedvědice – hodil by se název „Trasou Malého Svrateckého maratonu“. Opět hodně silnic, navíc cca 11km po známé trase Malého Svrateckého maratonu. Únava a bolest samozřejmě v jisté formě přetrvává, ale cítím ji spíš informativně – vůbec neomezuje ve výkonu. Celý běh si nádherně užívám, posledních 7km vystupňovaných do použitelného maxima ve snaze dohnat Hejtmana. Nakonec mi utekl jen o cca 20 sec. (pozdější poznámka – těch 20s bylo psáno odhadem v euforii, ve skutečnosti je to kapku víc … ) Byl z toho můj nejlepší čas MUMu. 7.etapa Cimrmanova – jméno velkého génia hovoří za své, dalšího přívlastku není potřeba. Běží se formou časovky, čím lepší běžec, tím větší časový handicap. Byl jsem zvědav, jestli mě letos dao dohoní, jako loni. Handicap byl ale dostatečný a podařilo se mi utéct :). Opět se běželo skvěle, opět jsem si to užíval, byl z toho můj druhý nejlepší čas na MUMu. Měl jsem to štěstí, že od 4.etapy jsem se cítil líp a líp a na časech to bylo poznat. Takové štěstí neměla třeba Pavli, která musela tvrdě bojovat nejen s tratí, ale i z žaludečními potížemi – přesto z toho byla nakonec medailová pozice – ještě jednou moc gratuluji. Taky Svaťovi se žaludeční potíže nevyhly, navíc se v první etapě dost zakufroval. Přesto ve 2. etapě, kdy mu to celkem běželo naznačil své možnosti – pokud by mu zdraví přálo, asi bych svůj celkový náskok neudržel. Co se týká Dana (dao) – ten běhal jak hodinky, neustále vyrovnané výkony. S tím se dá závodit pouze neoficiálně, když mu v 7.etapě nadělí pořádný časový handicap :) Takže celkový dojem z letošního MUMu mám veskrze kladný – totální úspěch. Nyní zaléhám do zimního regeneračního spánku nashledanou na jaře :)