>> Sef, 6. 6. 2007 16:57:50

No, mě první (Reeboky) sedly jako ulité. Horší byly druhé (Nike), ve kterých jsem si strašlivě rozedíral patu (na menší noze). Po 300km jsem je odsoudil na nošení k táboráku a koupil Adidas. U Adidasu jsem se hodně rozmýšlel, protože kvůli dávné příhodě mám k této značce poněkud rezervovaný vztah. Nicméně v zakoupených Adistar jsem naběhal cca 2000km a sedly mi naprosto skvěle. Protože jsem jim už odrbal podrážku (jinak vypadají stále dobře a to jsem v nich běhal i v zimě po ledu a sněhu), koupil jsem před nedávnem další. Nyní mám tedy čtvrté běžecké boty – Mizuno – a zatím si na ně nemůžu stěžovat. Čili špatně jsem koupil až druhý pár běžeckých bot – ten první byl dobrý.

>> Miloš, 7. 6. 2007 17:29:39

Ahoj,chtěla bych se zeptat jaký boty jsu nejlepší na běhání.Dělám od 4 let akrobatickou gymnastiku,od9 let tenis a pak ještě atletiku..a nechci mít stejné boty na tenis a na atletiku.Nesedí mi Reebok.Nohy mě z nich bolí a jsou nepohodlný,a boty na tenis mám na antuku.Zajímalo by mě jaký boty bych měla mít na běhání.Předem děkuji Pavla Vallerie

Běžecké boty- na velikosti opravdu záleží.
S touto parafrází oblíbeného lidového úsloví v článku o běhání a problémech s tím spjatých přišel deník E15 ve středu 29.10. 2008, který jej převzal z webu českých amatérských běžců www.behej.com. Na tom by nebylo až tak nic zlého, právě naopak, popularizaci pravidelného pohybu pro manažéry v seriálu E15 lze jenom chválit, jenomže…kdyby…v bě­hání pro manažery nebyla následující doporučení…viz z článku..
„V některých prodejnách umožňují novou botu vyzkoušet na běhátku a často navíc poskytnou analýzu došlapu, na jejímž základě doporučí vhodný typ boty. V jiném článku se píše že tato analýza je bratru za cca 700 stovek, slušná láce za to, že Vám někdo řekne že jste vlastně invalida jak bude ještě dále pojednáno a de facto by jste vůbec běhat neměl.

„Při výběru bot jsou nejdůležitější dvě hlediska. Postavíme-li se k běžcům čelem, někteří došlapují na vnitřní (pronace), jiní na vnější (supinace) stranu chodidla. Osob s neutrálním došlapem (nemají sklon ani k pronaci, ani k supinaci) je mezi populací naprosté minimum. Každý z těchto došlapů vyžaduje jiný typ boty. Zatímco pronátoři by měli volit botu stabilní (stability), pro běžce se supinací je vhodnější bota s dostatečnou torzí a tlumením (torsion, cushion).“
Takže si to zrekapitulujme, pronace je vlastně inklinace kostí bércových k postavení nohou do X, supinace spíše do O. Nejznámějším „supinátorem“ pak může být třeba Pavel Nedvěd, který o sobě kdysi prohlásil, že už má dvoje kolena. Lidí, kteří uvedenými dysfunkcemi svých chodidel netrpí (ti s neutrálním došlapem), je vlastně pomálu a i v článku se je o nich pouhá zmínečka, netřeba se tím ani zabývat. Že je to tak ale správné se nic neříká, zvláštní…
„Pata, špička, celá noha
Další rozlišení získáme, pozorujeme-li běžce z boku. V některých případech je první částí chodidla, která se při dopadu na zem dotkne podložky, pata. Je to styl, kterým běhá většina vytrvalců, zvláště těch, kteří běhají pro radost. Fyziologicky se jedná o zdravý způsob, maximálně šetrný k pohybovému aparátu, zvláště v kombinaci s botou, která má dostatečné tlumení v patní části.“
Tady už to začíná ale opravdu bolet, ta doporučení běžcům v jejich běhání pro „radost“. Pata totiž není nášlapným ale senzomotorickým orgánem! Co to vlastně znamená? V chůzi, tj. v přirozeném pohybu člověka se jako první dotkne povrchu (ale jen dotkne!) aby svým event. příčným náklonem zajistila optimální postavení dolního kloubu hlezenního. A už spěchá v tisícině sekundy vpřed iniciovat kostí zánártní pro zajištění skutečného optimálního nášlapu chodidla. Člověk, který došlapuje na paty má dysfunkci chůze se všemi negativy na své zdraví. Lehce se o tom přesvědčí když zjistí, že při chůzi bosýma nohama dupe. A to je chůze, pokud se ještě navíc rozhodne na své paty dupat v běhu, nesmí se divit, že velice brzy mu „radost“ odchází a je to spíše o trápení. Ale aby si nezoufal, jednak se mu dostává ujištění že v tom „nejede“ sám a navíc! Prodají mu botičky, které se s uvedenými problémy dovedou vyrovnat. Článek je doplněn fotografií množstvím nejrůznější tzv. sportovní obuvi, která se vyznačuje z pohledu funkce spinální dynamiky lidského chodidla zejména nesmyslnou podrážkou. Pata, která vyžaduje absolutně jemný dotek s povrchem, je izolována vzduchovými vrstvami (tzv. air efekt) a dalšími podložkami, které ji nutí, protože ona se nedokáže vypnout ve své senzomotorické funkci, aby „hledala“ kontakt se zemí a okamžitě se začíná vyklánět především mediálním směrem, tj. ke středu tělní osy. Jinými slovy, vyklání se do středu, ovlivňuje klouby v kolenou a způsobuje „čitelné“ nohy do X jako výše uvedená pronace. Aby toho nebylo málo, podrážka chodidla, nelogicky prohnutá až do prstů směrem vzhůru dále blokuje funkci spinální dynamiky a může způsobit nepřirozené zvětšování nártu, drápovité prsty a další dysfunkce, zejména pak palec X. O tom vědí své ženy nosící pouze boty s vysokými podpatky. Leč zpět k patám…zbytnělá pata je neodmyslitelným doplňkem uvedených dysfunkcí či poruch zdravé chůze. Na behej.com se v jednom z článků hovoří o tom, že se „obaluje tukem k amortizaci energie došlapu“…tak tohle už se dost těžce vydýchává…kde se tam vzal? Je to trochu jinak, zdravá pata nic takového nevyžaduje, leč aby se dokázala dostatečně bránit proti event. nárazům při nerovnostech povrchu, má tělo pod kůží tzv. podélnou aponeurózu (pokračování achillovy šlachy) ve které jsou podélné kanálky s přepážkami ve kterých je lymfa. Ta vytváří potřebné tlumení a způsobuje, že člověk při chůzi má pocit jakoby kráčel skutečně po polštáři. Pro manažery jedno doporučení…pokud při podrobné prohlídce svých chodidel zjistí že: jejich palce mají mozoly z vnitřní strany, kuří oka na prstech, zbytnělou kůži na patě a různé další otlaky, není třeba dalších zjišťování…je to způsobeno dysfunkcemi chůze a jejich chodidla se brání. A to vlastně ani pořádně nechodí, spíše se vozí. A teď jsou povzbuzováni k běhání pro zdraví… Přes všechna ujištění o vhodnosti běžeckých bot pro jejich dysfunkce si ale musí být naprosto jisti, že běháním „pro zdraví“ si je neodstraní. Spíše si je posunou do vyšších pater těla a zjistí- bolesti v kolenou, kyčlích po probuzení, bolesti v křížové oblasti vinou změny postavení kostí pánevních a kosti křížové (u žen to může např. způsobovat nepravidelnost menstruačních cyklů, neschopnost otěhotnění, krvácení bez zjevné příčiny atd..), poruchy dýchání (tady je třeba možno hledat příčinu úmrtí hokejisty Alexeje Čerepanova), astmatické projevy spojené s nejrůznějšími alergiemi, bolesti hlavy..výčet poruch je nekonečný. Lidské tělo, vyžadující téměř absolutní souměrnost kostry, si ji dokáže zajistit samo pomocí 180 kloubů, navzájem si předávajících optimální nastavení. To umí pomocí funkce spinální dynamiky v chodidlech přirozeným ale hlavně pravidelným pohybem, to znamená chůzí. Ne běháním, posilováním, prací, tancem, sezením..to jsou činnosti které zdravé tělo bez problémů dokáže a třeba i ve velmi vysokém věku, ale musí být neustále regenerováno právě tou obyčejnou, pro mnohé lidi ve vyspělých civilizacích až obtěžující chůzí. Ale je to marné, přední ortoped k dekádě zdraví publikuje že 180 kloubů těle člověka je víc než dost, aby mu otravovalo život. A další, že k tomu aby se člověku pohodlně stálo vyžadují jeho paty podpatek 4 cm. Tato, téměř absolutní necitlivost a nepochopení biomechaniky zázraku lidského těla, spojená s přesvědčením o nevyvratitelnosti argumentů nese své ovoce v podobě neustále se zhoršujícího zdravotního stavu obyvatel včetně dětí ve vyspělých zemích, trvalé zvyšování nadváhy, hroucení zdravotních systémů. Závěrem dobrá zpráva pro manažery, uvedené dysfunkce jsou vratné, tak je to lidské tělo přizpůsobivé a poté lze započít i s tím opravdovým běháním pro radost a zdraví, špatnou zprávou ale je, že boty pro zdravou chůzi nejsou v prodeji. Prostě nejsou, pouze ty úžasně vypadající ale bohužel…chodit se v nich nedá i když, většina lidí si v nich vykračuje, jsou přece tak pohodlné….
Tyto problémy a především, jak z nich ven jsou shrnuty v mé knize Dynamická chůze, cesta zpátky za zdravím.
Ing. Jan Veselý, vertebrogenní terapeut, www.jtvesely.txt.cz

 

Začátečníkovi stačí na běhání nějaký levnější typ běžeckých bot, teprve až se trochu v běhu vypracuje, je rozumné uvažovat o kvalitnějších botách. To je názor, který sdílí mnoho lidí a který se můžete dočíst i v renomovaných časopisech, zabývajících se zdravým životním stylem.

Zdravim. Můžu se zpetat, odkud jste ty boty kupovali? Rád bych si asi koupil nějaký Adidasky, protože jsem s nimi roky spokojen. Nemáte nějaký tip na levný eshop? Kamarád mi doporučil http://sanasport.cz/beh/ , že prý si tam nakoupil a je spokojen jak s cenou tak se způsobem dodání. Díky Martin