Ahoj, možná to patří i do kategorie Boty, ale spíš se to týká techniky běhu, tak to píšu sem. Jde mi to, zda je větší drop běžecké boty výhodou při odrazu. (Drop je zhruba řečeno rozdíl výšky mezi patou a špičkou.) Tedy mám-li větší drop, jsem více nakloněn vpřed, a tedy se mi to jeví tak, že mohu svůj odraz směřovat více vpřed. Další dotaz zní, zda se pro daný model boty liší velikost dropu podle čísla (velikosti) boty. Připadá mi podle dat o botách, že ne, ale možná se platu a drop je vztahován na nějakou standardizovanou velikost (podobně jako hmotnost boty), často je to velikost 10. Díky za názory

Ahoj, nevím, čím je motivována tvoje otázka.

Než nějak smysluplně odpovím, tak se tě nejdřív zeptám – začínáš s běháním a chceš poradit s výběrem bot? A pokud už běháš, tak jak dlouho, kolik, jak často, na jakém povrchu? Běhal jsi v botách s různým dropem? Dokážeš popsat, jak na tebe jaký drop působil?

A taky se zkus zamyslet, jestli je to opravdu bota, co tě naklání.

Druhá otázka je spíš na výrobce bot, můj odhad je, že drop bude u všech velikostí stejný. Asi to nebude s přesností na desetiny milimetru, ale ± milimetr to bude. Ovlivňuje to nějak výběr bot?

>> check_drummer, 23. 07. 2020 21:10:23

vies ze zeny na vysokych opatkoch sa vobec nenaklanaju dopredu

ale si neprirodzene prehybaju chrbticu ( v cesku si prehybaju pater )

ked som klikal na vlakno, tak som myslel ze ide o debatu o botach s negativnym dropom

>> rudo, 24. 07. 2020 17:20:06

Protože chůze na podpatcích nemá na rozdíl od běhu téměř žádnou dynamiku, tam náklon není potřeba. Navíc jakýkoli pokus o rozumný odraz tam asi selže díky minimálníku konkaktu takové boty se zemí. Zajímavětší jsou ty boty (říká se jim korkové?), také dámské, které také mají výrazně výše patu než špičku, a kontakt se zemí mají v podstatě po celé délce boty. No ale na běh jsou také nevhodné. 

>> martin108, 24. 07. 2020 17:04:19

Otázka je motivována efektivním využitím odrazové síly – zda bude efektivněji využita u bot s vyšším nebo nižším dropem. Protože odraz není jen otázkou okamžiku, kdy se cesty dotýká jen palec, ale v podstatě jde o celý okamžik konktaktu boty se zemí.

Podle mě je spíš důležitá otázka ne kolik a jak dlouho, ale jak rychle běžím. I když to měla být otázka spíše teoretická, tak nic nemění na tom, že ideální botu stále hledám. Běhám cca 10 let, o něco méně než 200km měsíčně, spíš asfalt, občas terén, rychlost jak kdy, většinou mezi 4–5min/km.

Abych řekl pravdu, moc jsem si při zkoušení neuvědomoval, zda má daná bota ten či onen drop, nezaměřoval jsem se na to a nepřišlo mi, že by v některých botách byla pata výrazně výše. Ale třeba je to jen proto, že jsem se na to opravdu nezaměřoval. Spíše jsem sledoval odpružení té boty, zda pruží hodně nebo málo, jak moc je „líná“ (zpravidla jsou línější hodně odpružené pěnové boty), a jaký je celkový pocit z té boty.

Sice to už tolik nesouvisí s dropem, ale hledám botu dostatečně odpruženou (žádný minimalismus), ale aby nebyla příliš měkká (tj. ne „pěnové“, apod.), tedy aby dostatečně rychle „vracela“. Tj. něco jako „vysoká, tvrdá, ohebná“.

Ještě jedna věc mě k tomu napadá: Řekněme, že skáčeme do dálky z místa. Pak mi přijde, že skočíme dál, pokud nebude podložka vodorovná, ale pokud bude pod botou nakloněná (něco na způsob startovacích bloků). A nikoli jen proto, že se mi na vodorovné podložce může snadněji smeknout noha dozadu. Zkrátka při skoku vyvíjím sílu šikmo nahoru a dopředu a čekal bych, že nejvhodnější bude, aby podložka byla kolmá ke směru tohoto skoku.

A možná by nebylo nutné, aby byla nakloněná podložka, možná by stačil dostatečně velký drop boty.

A něco podobného by mohlo být i s během.

>> check_drummer, 24. 07. 2020 18:19:36

s celymi tymito uvahami si uplne mimo

najrychlejsie sa beha v botach co su FLAT, RACING FLATS

a cim je hrubsia podrazka celkovo a cim je vyssi drop, tym horsiu techniku budes mat a zvysujes riziko zranenia.

zvysena pata – preto som ti dal priklad zenskych opatkov aby si lepsie pochopil odozvu chrbtice a poziciu panve.

naklon dopredu musis spravit ty sam svojim telom, naklon ide uz od clenkov.

a dalsia vec – kazdy gram vahy na bote rozhoduje, preco by si vlacil hrubu patu, ked je to zbytocna nafunkcna vaha co len zavadzia pri spravnej bezeckej technike

>> check_drummer, 23. 07. 2020 21:10:23

Jsem měl na nohách několik desítek párů, tak snad můžu hodnotit. Nejlépe se mi běhalo v botách s nízkým dropem (4–6mm). Nejlépe od značky Newton running či ON cloud. V terénu Salomon s-lab sense ultra či jiné podobné modely od Salamonu a některé modely od INOV-9. Větší drop než 6mm podle mě ničí techniku běhu. Asi to bude individuální, ale v botách s vyšším dropem se mi nikdy neběhalo dobře. Nulový drop je ale zas asi špatně, člověk přetěžuje lýtkové svaly a achilovky (např. boty zn. Altra, za mě nic moc). Na závěr bych dodal, že jsem to přehodnotil, protože jsem měl možnost běhat v Nike zoom vaporfly 4% a next%, které mají drop oficiálně poměrně velký – a cítil jsem se v nich fajn.

Ahoj, pořád mi není úplně jasné, kam směřuješ, proto dál budu odpovídat otázkami. Odpověz na ně, prosím.

Je ve tvém případě tím, co tě naklání, opravdu bota? Proč to tak je? A jak je tomu při běhu do kopce? A jak při běhu z kopce? Jakou roli hraje u tebe při náklonu kotník a jakou kyčel?

Zkusil sis někdy rozkreslit síly působící na nohu (chodidlo) při dopadu a odrazu? Zkus to a udělej si varianty pro bosou nohu (= botu s dropem 0) a botu s nějakým velkým dropem. Jaký tam vidíš rozdíl?

Stejně tak si rozkresli pohyb lidského těla a jeho částí (s důrazem na chodidlo) při běhu, uvažuj i varianty různého sklonu podložky, nejdřív podle svého stylu běhu, pak si najdi nějaká videa u špičkových běžců. Jak podle tebe jiný drop ovlivní styl běhu?

Vyslovil jsi hypotézu, že vyšší drop umožňuje efektivnější odraz. Vzhledem k tomu, že jsi poměrně zkušený běžec, tak nechápu, proč si tuhle hypotézu neověříš sám na sobě. Dokonce píšeš, že drop bot vůbec neřešíš a nezkoumáš – to je přece rozpor – místo abys běhal v botách, které ti poskytnou lepší odraz, tak to ani nevyzkoušíš. Proč? Čeho se bojíš?

Drtivá většina dnešních běžeckých bot má drop v rozmezí 0 – 12mm. Kolik je podle tebe správná hodnota pro ideální odraz pro tvůj běh? Není moc složité si svoje běžecké boty upravit, ať už jinými vložkami, různými klíny pod vložku, nebo přilepením další gumy na podrážku. Zkoušej a dej vědět. Před x lety (skoro) nikdo o barefoot botách neuvažoval, stejně jako o maximálkách typu Hoka, přesto dnes úspěšně existují, mají své výhody i nevýhody a také svoji cílovou skupinu.

Nechtěl jsem hned zpočátku použít argument vysokých podpadků jako rudo, protože to zní absurdně. Nicméně on jenom vzal tebou napsanou korelaci dropu a náklonu a na tomhle případu ti ukázal, že taková korelace je naprostý nesmysl.

>> martin108, 25. 07. 2020 10:33:03

Budu se snažit na nic nezapomenout:

Pokud stojím v klidu, tak mě bota nenaklání, protože stojím kolmo k zemi. Drop boty ovšem určuje úhel, který svírá chodidlo s holení. Při běhu už je tělo trochu nakloněné, ideálně náklon vychází z kotníku a ne z kyčle. Při běhu do kopce svírá chodidlo nohy položené na zemi ostrý úhel s holení, proto mi přijde pro nohu šetrnější vyšší drop. Samozřejmě to neplatí pokud člověk běží jen po špičkách, tam potom drop nehraje žádnou roli.

Obecně mi přijde pro nohu problematické, pokud má být úhel mezi chodidlem a holení ostrý – jako je tomu v případě, že běžíme do kopce nebo v případě, že máme nohu za tělem (a patu stále na zemi). Tyto situace by podle mě ošetřil vyšší drop. Naopak vyšší drop může být podle mě nevhodný při dopadu a při běhu z kopce, kdy by naopak úhel mezi chodidlem a holení byl v případě vysokého dropu příliš tupý.

Kde je to pěkně vidět je výběh do svahu vs. výběh do schodů. Schody si lze představit jako takový uměle upravený drop, který ale není na botě, ale přímo v samotném terénu. Ale kdyby místo ve svahu (schody) byl tento drop v botách, tak by při výbehu svahu dle mého nebyl poznat rozdíl. (Muselo by to ovšem fungovat tak, že i po zvednutí paty by měla bota dostatečný kontakt se svahem.) Samozřejmě, že by tyto boty nebyly použitelné, protože by měly drop obrovský a byly by vhodné pouze na výběh tohoto prodkého kopce.

Ale ještě jednou tedy dodávám, že drop má využití pouze v případě, kdy je pata na zemi, což ovšem např. při pohybu nohy pod tělem a i trochu za tělem platí, naopak je-li noha už hodně za tělem, tak se pata zvedá, a drop tu už nemá smysl – ovšem s vyšším dropem může být pata na zemi déle, což může být výhodnější – např. vzhledem ke zranění a vzhledem k efektivnějšímu využití síly, která nemusí působit jen na špičku nohy. Ale to je jen spekulace.

No když si botu zkouším, tak nepřemýšlím nad tím jaký má drop, ale nad tím, jak se v ní pohodlně a efektivně běží, takže parametry boty nezkoumám apriori , ale spíš expost. Tj. nežádám botu s dropem 8mm, ale pokud mi ta bota sedne, tak teprve zkoumám její drop.

Podle mého je ideální velikost dropu silně individuální, za mě bych řekl něco kolem 8mm, ale spíš jde o botu jako celek.

Takže abych to shrnul: Drop má využití pouze v případě, že je pata na zemi, a pokud je pata na zemi, tak si tím odpočinou lýtka, jelikož běhat stále po špičkách je dle mého dost náročné a způsobuje zbytečné přetížení. Samozřejmě netvrdím, že je správné běhat co nejvíce po patách, ale je vhdoné volit rozumný kopromis v tom, jakou část pohybu nohy po podložce má být pata na zemi, a k tomu může dopomoci i vhodný drop.

>> check_drummer, 25. 07. 2020 20:30:55

Nevím jestli bude mít tvoje úvaha pokračování, nebo dokonce nějaký pokus z praxe. Proto jen pár bodů: ten základní – pořád píšeš, že velikost dropu boty určuje úhel mezi chodidlem a holení – tento úhel určuje JEN a POUZE zkrácení nebo prodloužení lýtkových (a holenních) svalů, a je lhostejné, jestli stojím, jdu, běžím nebo sedím. Jediný případ, kdy to neplatí, je kotník v sádře.

Zdá se mi, že vůbec nechceš popsat kinematiku pohybu chodidla, práci kotníku, kolena, kyčle, působící síly. Máš-li určitou hypotézu, tak ji podrob oponentuře a udělej z toho nějaký závěr (hypotéza platí nebo neplatí).

>> martin108, 29. 07. 2020 22:02:37

Vždyť ano, může si to vyzkoušet prakticky, a třeba zjistí, že mu nejvíce vyhovuje určitý drop – tak proč by nepoužíval právě takové boty, že? Teoreticky se toho moc nevyzkoumá.

>> Petr Kaňovský, 30. 07. 2020 07:58:39

Tu by som si dovolil trosku nesuhlasit. Mas sice pravdu v tom, ze v prvom rade si to clovek musi sam odskusat, co mu vyhovuje a na to potrebuje desiatky, skor vsak stovky hodin prace (behu). Vzhladom na to, ze to skusas sam na sebe, je to casto aj neprijemna skusenost spojena – v lepsom pripade – s pretazenymi a unavenymi svalmi a slachami, v tom horsom – so zranenim.

To taki sudruhovia od Nike dali svoje mudre hlavy dokopy a tisickami hodin pokusov dosli na to, ze vyssi drop v bote (10–12mm) je potrebny na ekonomicke udrzanie rychlosti behu. Moze sa to sice bit s prirodzenym stylom behu (nech uz si pod tym predstavime cokolvek) a nemusi to byt pre netreneovany pohybovy aparat najzdravsie, ale celkom jednoznacne to setri energiu a pomaha udrzat vyssiu rychlost behu…

Co sa tyka empirie, mne osobne najviac vyhovuje drop okolo 4–6mm. v mladosti mi nevadil ani 10mm a to som cez paty nikdy nezvykol behavat. Ako sa znizila dynamika behu, znizila sa aj moja potreba mat vyssi drop (paradoxne, co?).

>> martin108, 29. 07. 2020 22:02:37

Nejsem si jist zda kinematiku popíšu správně, moc jsem se nad tím nikdy nezamýšlel. Pokud jde o drop, tak jsou tedy podstatné jen okamžiky, kdy je pata na zemi. To je tedy těsně po dopadu, u někoho přímo hned při dopadu (dopad na patu). Všude se uvádí, že je ideální dopad buď na celé chodidlo nebo na přední část chodidla a následně lehce na patu. Můžu potvrdit, že dopad nejdřve na patu na mě při běhu působí trochu neohrabaně (nikoli při dopadu ale spíš až při odrazu, protože noha je po dopadu na patu relativně dlouho pasivní), ale při pomalé rychlosti nebo při běhu z prudkého kopce se tomu nevyvaruju, asi by to chtělo dělat kratší kroky. Řekl bych, že pro dopad je vhodný nízký drop, právě proto aby noha nedopadala nejdřív na patu. Pokud jde o efektivitu běhu, tak podle mě by měla hned po dopadu noha přejít k odrazu – a řekl bych, že když bude chvíli celým chodidlem na zemi, že to bude pro nohu šetrnější a že bude energie předána efektivněji (což nahrává většímu dropu). Dále se pata začne zvedat a to už pro drop není zajímavé – snad jen to, že čím je drop větší tím se tedy začně pata zvedat později. Obecně bych řekl, že ostrý úhel mezi chodidlem a holení bude škodlivý zejména v případě, že při tomto úhlu jsou ještě vyvíjeny větší síly, jako právě při odrazu. Takže je asi důležitá i flexibilita celé nohy (v kotníku, kloub palce).

Je tu ještě další věc, která je důležitá: A sice najedné straně efektivita a rychlost běhu a na druhé straně přetěžování. V některých botách (asi nízký drop) lze běhat rychle, efektivně, ale zas podlě mého více zatěžují nohu. Takže možná je lepší zvláště pro ty s menšími ambicemi nevolit tak extrémní obuv a nebo se k ní alespoň přibližovat jen zvolna a předejít zranění.

Ale řekl bych že neplatí (co je dnes moderní) rovnost nízký drop = správný běh, vysoký drop = nesprávný běh. Každopádně ale může být pravda že noha v botě s vyšším dropem zpohodlní a může ztratit na flexibilitě, takže občas ji protáhnout a posílit může být fajn.

>> check_drummer, 02. 08. 2020 11:27:05

zacnes z uplne nespravneho predpokladu a potom na nom stavias celu teoriu

doslap ma byt pod tazisko, pripadne pod koleno

ako by si mohol dopadnut na patu ???

skus kracat na mieste, ked zdvihas nohy na mieste mas istotu ze dopad je presne pod tazisko

tak si to skus.

buchas patami do zeme ?

>> rudo, 02. 08. 2020 16:54:04

Ty tedy předpokládáš ideální běžecký krok, můžeme, i když ne vždy je ho dosaženo. Ale i tak může tedy díky dropu dopadnout nejprve pata první (předpokládám, že v době dopadu je úhel mezi chodidlem a lýtkem pravý).

>> check_drummer, 03. 08. 2020 18:37:37

iste ked si das pod patu dostatocne hruby opatok, tak dokazes tym opatkom buchnut do zeme skor

ale preco by si to robil ???

vyskusal si si chodzu na mieste?

trenujes niekedy abecedu ?

Gordon Pirrie

znamy bezec neskor trener ked k nemu prisiel novy bezec profik ci hobik

tak zobral ostry noz a na botach mu odrezal tie gumove opatky a naucil ho behat poriadne

>> check_drummer, 03. 08. 2020 18:37:37

Asi už začínám chápat, proč si nerozumíme.

Berme pohyb na rovině, základní rozdíl v biomechanice běhu a chůze je v tom, že při chůzi se přední noha dotkne podložky PŘED těžištěm, zatímco při běhu POD těžištěm (ještě přesněji střed chodidla pod těžištěm). Pro tebe je to možná detail, ale je velmi podstatný. I z hlediska kinematiky – dopad před těžiště znamená, že v tu chvíli přední noha brzdí dopředný pohyb, aby o zlomek sekundy později pohyb zrychlovala. Myslíš že je to efektivní?

Z tohohle hlediska spousta „běžců“ neprovozuje běh, ale „chůzi s letovou fází“.

A právě na tohle se zaměřují různá cvičení viz rudo – chůze na místě, chůze na místě s vysokými koleny, různé poskoky, běžecká abeceda.

Takto by to mělo vypadat – https://www.youtube.com/watch?…

>> rudo, 03. 08. 2020 19:03:11

Myslel jsem to tak, že budu-li mít příliš velký drop, tak i když budu mít v dobš dopadu kotník pod kolenem, tak může pata dopadnout jako první (přestože chodilo budu mít vodorovně se zemí).

>> martin108, 04. 08. 2020 16:24:08

Ano, je to tak jak píšeš, jen mě teď napadly dvě věci:

1. Proč při chůzi také není rozumné dopadat pod těžiště?
2. Pokud je běh opravdu hodně pomalý (ultraběh, začátečník), tak i svým projevem připomíná chůzi a tedy by zde mohlo být na místě dopadat před těžiště.

Jinak vidím tady nalevo na fóru pána ve žlutém tričku (číslo 50017) a také mi připadá, že bude asi dopadat před těžiště…

No ale to jsem odbočil od tématu, kterým byla výhoda/nevýhoda vyššího dropu. Chápu to správně, že pata by se neměla příliš dlouho zdržovat na zemi? Ale i když běžím technicky správně, může mi vyšší drop pomoci? Např. mi umožnit dát nohu více dozadu (a tak mít delší krok) aniž bych při tom musel být déle na špičce?

>> check_drummer, 05. 08. 2020 21:53:49

Proč tedy sprinteři neběhají v botách s vysokým dropem, když to má být tak výhodné?

>> check_drummer, 05. 08. 2020 21:41:22

Myslel jsem to tak, že budu-li mít příliš velký drop, tak i když budu mít v dobš dopadu kotník pod kolenem, tak může pata dopadnout jako první (přestože chodilo budu mít vodorovně se zemí).

ja chapem co chces

ale nechapem preco to chces

vyradis z cinnosti cst funkcnej retaze biomechaniky

ako keby si mal nohu v sadre a chcel s tym behat

ak dopadnes na spicku a nechas klesat patu ku zemi, ale v skutocnosti sa patou zeme nedotknes ani to necitis, pata iba ide k zemi ale v podstate nevyvolala ziadny kontakt

tak tym klesanim paty sa natahu svalu slachy chodidla, natahuju sa ako struny, ktore vzapati tu kineticku energiou akumulovanu do natiahnutia vratia a pomozu k silnejsieme o­drazu

pricom slachy vracaju nahromadenu energiu bez metabolickej potreby, teda neminu na tu vratenu energiu ani cukor ani kyslik.

takze tuto zlozku automaticky stracas

a okrem tohoi narusis celu retaz bimechaniky behu

tazke ani dalsie zlozky nemozu podat optimalnu efektivnu pracu

najme rpeto ze chyba to spravne prepojenie s mozgom

behanie v hrubych kopytach je ako behanie invalidov v protezach

a toto vsetko ta moze stat aj 1 min/km tempa

namaha pri 4 min/km bude pre teba taka ista ako pre spravne beziaceho bezca co ma spravne boty tempo 3 min/km

ak by si sa zaujimal o atletiku v starych dobrych casoch, tak na drahe sa behalo v tretrach, ktore nemali absolutne ziadnu patu, alebo tzv vytrvalecke tretry mali patu s hrubkou do 5 mm

>> check_drummer, 05. 08. 2020 21:53:49

Ano, je to tak jak píšeš, jen mě teď napadly dvě věci:

1. Proč při chůzi také není rozumné dopadat pod těžiště?
2. Pokud je běh opravdu hodně pomalý (ultraběh, začátečník), tak i svým projevem připomíná chůzi a tedy by zde mohlo být na místě dopadat před těžiště.
3. skutocna chodza nema letovu fazu, takze je to iny sport.

dlzka kroku sa teda nemoze (nemala by sa keby chodecka rozhodcovska mafia nepovolovala podvadzanie) dosahovat odrazom alebo natiahnutim nohy dopredu.

v starych casoch, ked sa skutocne chodilo, bol krok natiahnuty velmi dopredu, teraz ako sa chodza velmi zrychlila uz krok natiahnuty dopredu je ovela menej, lebo sa pridala letova faza. Chodec nedokaze vyvinut dostatocne vysoku kadenciu

300–400, aby si mohol dovolit pri tempe 4 min/km doslapavat po seba a preto musi pri kadencii 200+ doslapavat pred seba.

dlzka kroku sa natahuje aj velkou rotaciou panvy,

2. pri pomalom behu, ultra atd sa prave vyzaduje skracovat krok a udrzovat vysoku kadenciu cize dopad pod tazisko je tu este viac vynuteni a tym sa odstrania brzdive sily predslapu a tiez narazy na cele telo

skus 12H v kuse nadskakovat a dopadat na paty, znicis si chrbticu dostanes otras mozgu, odidu ti kolena bedorve klby, seknes si krcnu chrbticu atd atd

>> check_drummer, 05. 08. 2020 21:53:49

Myslel jsem to tak, že budu-li mít příliš velký drop, tak i když budu mít v dobš dopadu kotník pod kolenem, tak může pata dopadnout jako první (přestože chodilo budu mít vodorovně se zemí).

Neznám tvůj styl, ale aby to bylo jak píšeš, musel by být drop v řádu centimetrů, ne milimetrů, jaký dnešní běžecké boty mají. Zkus si to. Čím se nejdřív dotkneš podložky?

1. Rozumné? Nevím. Ale vím, že je to přirozené/fyzi­ologické. Nech se natočit při chůzi a uvidíš.
2. V čem je běh podobný chůzi? Podle mě mají tyto pohyby základní rozdíl – běh má letovou fázi (žádná část těla se nedotýká podložky), chůze nemá (je to základní pravidlo, které by měli rozhodčí hlídat při chodeckých závodech). A z toho vychází i jiná technika vycházející z anatomie.

Ano, z fotky pán vypadá jako „patař“, ale na jasný verdikt je potřeba mít video, nejlépe z boku. Velké procento běžců běhá špatně. Dopad na patu je většinou provázený i větším úhlem v koleni, takže energii dopadu pohlcují většinově pata, chrupavky v kloubech, až do páteře. A to jsou tkáně, které rozhodně nemají takovou schopnost regenerace, jako mají šlachy a svaly, které pohlcují energii (navíc menší energii) při dopadu pod těžištěm. Takže při dopadu na patu před těžiště je to nejenom neekonomické, ale také s větším rizikem poranění nebo dlouhodobého poškození.

Zpátky k botám – konkretizuj „větší“ drop, nějakým číslem. Pořád nechápu, proč a jak má vyšší drop prodloužit krok. Nějak to zdůvodni. Fakt si ten větší drop vyzkoušej, teď ho máš asi 10 mm, tak zkus 20, 30, 40 a uvidíš.

>> check_drummer, 23. 07. 2020 21:10:23

Podle mne je spíš důležitější jaký máš došlap (pata, střed plosky a nebo špička) a jak došlapuješ co se týče těla (jestli výrazně před těžiště, nebo jen mírně) a jak máš u dopadu pokrčenou či napnutou nohu v koleni. Od toho se odvíjí čas jak dlouho při fázi dopad – odraz zůstaneš na podložce. A co se týče DROPU, tak pokud je u nějakého modelu uveden, tak je stejný u všech velikostí, což samo o sobě o něčem svědčí. Jinou „hodnotu“ má třeba DROP 8mm u velikosti 12UK a jinou u velikosti 4UK!! U velikosti 12UK ho skoro nespozorujete a u velikosti 4UK jste jako v botě na podpatku.

>> Babos, 08. 08. 2020 09:53:47

„A co se týče DROPU, tak pokud je u nějakého modelu uveden, tak je stejný u všech velikostí“

a vidis, toto je celkom zaujimave. Logicky mi to moc nesedi. neuvadza sa drop nahodou (tak ako aj hmotnost boty) iba k urcitej konkrétnej velkosti? Lebo toto by fakt asi tak nemalo byt, ze UK4 ma rovnaky rozdiel medzi spickou a patou ako UK 12 :)

co su barle pre invalida, to je drop pre NEbezca, ktory sa snazi behat skor ako si vyrobi v posilke a jogou bezecke telo

https://www.zappos.com/…-to-toe-drop

>> rudo, 05. 08. 2020 22:56:59

Já bych řekl, že při delších bězích má pata poměrně výrazný kontakt se zemí.

>> Petr Kaňovský, 05. 08. 2020 22:01:45

Řekl bych, že běžet dlouhou trať bez dotyku pat země musí být pro nohu dost náročné. Pro rychlý běh (sprint) je ale dotyk paty země zbytečný pohyb, na který v tak vysoké kadenci není čas.

>> rudo, 05. 08. 2020 22:56:59

Za mlada jsem běhal v tenkých botách, v botaskách, všechno to mělo minimální tloušťku podrážky. Pak přišly boty s tlustou podrážkou a nějak moc jsem o tom něpřemýšlel a běhal v nich. Možná mi to tu nohu trochu pošetřilo, ale spíše zlenivěla.