Na stránce Cardiolabu je skvělej článek. Asi vysvětlí řadu zdejších diskusí.

http://www.cardiolab.cz/…akta-upgrade?…

Dobrý článek. Ještě ale měli zdůraznit, že ani odhady prahových tepů jako procenta TFmax nejsou spolehlivé a proto nejsou spolehlivé ani tréninkové zóny takto získané. Pak je tu ale záležitost těch testů, když indoor testy mohou dát jiné výsledky, než by dalo outdoor testy, případně i to, jak výsledky podléhají variabilitě, a proto by teoreticky bylo potřebné testy dělat pravidelně, aby člověk získal aspoň trochu spolehlivé údaje.

>> Petr Kaňovský, 03. 11. 2020 09:58:58

Teoreticky? To je absolutna nutnost. U vykonnostnych bezcov a vyssej urovne duplovane, ktori sa chcu riadit (aj) tepom a prahmi (urcene na zaklade laktatu, tepov a rychlosti), je testovanie kazdych 6–8 tyzdnov nutnostou. Inak je to len bajvocko a to uz rovno mozem trenovat podla pocitu, co je po urcitej zabiehacej faze, aj tak najpresnejsie.

Staci pribrat 2kg, nachvilu vypadnut z treningoveho procesu, prekonat drobnu virozu a s tepmi to zamava neuveritelne – teda aj s prahmi.

Clanok je vsak napisany pekne, zrozumitelne aj pre uplneho laika. A ja som si z neho odniesol aspon poznatok, ze som vyrazne sympatikoidny jedinec. Dobre vediet.

>> EvženGe, 03. 11. 2020 09:32:05

Našel jsem nějaké chyby v té poslední části se zátěžovými grafy. Graf pro osobu „B“ je chybně vyhodnocen.

Ideální je běhat na pocit, např. bych řekl že každý den může člověk vnímat nízkou intenzitu jinak. Případně může člověk spojit pocity s přístroji a nachází-li se na hranici dvou temp, tak může sledovat tep, aby měl představu, jakým tepům ta hranice odpovídá.

>> EvženGe, 03. 11. 2020 09:32:05

jj. orientacne by to slo, ale i ten zakladni vzorecek 220 – vek je orientacni,

kdyz jdu kolem parkoviste jsou tam auta, kazde je taky trochu jinak ladene a pod kapotu vetsinou nevidim, napr. BRV V 16 ( 1500ccm, 2× turbo, 600 HP, 12000 ot./min., tak jako si nekdo da praci s treninkem, a ziska kvalitni zaklad pro vykon, 

do Betablokatoru bych se nehrabal, jsou urceny pro pacienty s hypertenzi, kdyz je zacne uzivat nekdo zdravy, urcite si ji vypestuje, v souvislosti se sportem nabeh na tachykardii 

tukovy metabolismus miva maratonec nastartovany uz pred startem, nekdo tomu pomaha carnitinem treba i injekcne, ale to je jina kapitola,

tuk, cukr ano, ale bez bilkovin resp.AA, by malokdo zabehl 5km, to jsou ty katalyzatory, do doby nez byly ruzne doplnky platila tzv. superkompenzacni dieta, 

Omlouvám se, ale toto téma mě zajímá tak, že jsem se i zaregistroval. Běhání, přesněji vyklusávání, na nízké tepy byl jediný způsob, jak se stát pravidelným, rekreačním běžcem(klusalem). Klasickým oříškem bylo určení tepových pásem a za mě, pokud se nevymykám průměru, nejsem nemocný a chci to běhání hlavně pro zdraví než okamžitou výkonnost, tepy určuji dle základních teoretických vzorců 220-věk, nebo Maffetone. Myslím, zajdu-li do laborky a zjistí mi aerobní práh vyšší než teoretický, pak jenoduše řečeno mám malé srdce. Budu-li na běhat podle laborky, budu „maximálně možně rychlý“ a přetěžovat mé malé srdce, budu-li běhat, dle Maffetona budu „přiměřeně pomalý“ a dám šanci svému malému srdci povyrůst, investice do budoucna. Líbí se mi přirovnání k motorům. Takže ve své věku bych měl mít motor 2l, v laborce zjistí, že mám 1l a tak mi začnou radit, jak přidělat a poladit turba na mém 1l, aby fungoval jako 2l, chvíli to bude fungovat a pak se to rozsype. Jdu-li na to Maffetonem, svůj 1l postupně převtávám a dosáhnu třeba 1.6l, dvoulitr ze mě nebude, ale ta 1.6 bude poctivá a dlouhověká.

>> akman, 15. 12. 2020 08:15:49 …tepy určuji dle základních teoretických vzorců 220-věk…

V odkaze Tepová frekvence – mýty a fakta postovanem vyse pisi:

" Přátelé je to blbost!" Je to stejné, jako kdyby někdo tvrdil, že všechny 35leté ženy měří 167cm (a každé tři roky se o 1mm zmenší). Ano, pro průměr to třeba i může platit, ale co vám to řekne o vás samotných? Jedině to, že když se změříte, zjistíte, že jste nad nebo pod oním průměrem. A stejné je to i maximální tepovou frekvencí!

>> jm1, 15. 12. 2020 08:40:30

Maximální tepová frekvence je ovšem stejně pro trénink nezajímavý údaj, zajímavější by byl odhad aerobních a anaerobních prahů. Už se tu diskutovalo s Rudou, že v určitých extrémních podmínkách může srdce být i neúměrně rychle, ale to nic neříká o ničem, takže ono určování zón z procent maximální TF asi nebude úplně dobré stejně.

>> jm1, 15. 12. 2020 08:40:30

No asi takhle, věci ohledně výživy, tréninku se každou chvíli točí sem a tam, určitě si nedovolím určovat, co je pravda a co blbost, za rok může převládat opačný většinový názorový trend. Já jen naznačil, jak to vidím, cítím, sdělil jsem, co mi pomohlo, dospěl jsem k tomu po letech hledání. To co hledám, není max TF, ale aerobní práh, pod kterým se chci většinu času pohybovat. Pokud děláš věci jinak, nepíšu, že je to blbost, třeba se budu po Tobě za dva roky opičit. Jsem rád za reakci, proto jsem sem psal, abych se v tom svém utvrdil, nebo byl zviklán zkusit něco nového, ale místo blbost, bych raději četl, dělám toto, protože . . .

>> akman, 15. 12. 2020 10:14:15

Tak dost bych se divil, kdyby maximální aerobní funkce určená v laboratoři vyšla příliš jinak, než 180-věk, ale pokud ano, tak bych se řídil údajem z laboratoře (pozor, neplést s aerobním prahem určovaným z laktátu), byť cíl je Tebou uvedený.

>> Petr Kaňovský, 15. 12. 2020 08:50:46

Ak vsak nechodis na testy aspon raz mesacne, ani urcenie prahov za nic nestoji, lebo je neaktualne a teda pre trening po absolvovani aspon 1 treningoveho cyklu, nepouzitelne. Preto zistenie max. tepu moze mat pre rekreacneho, az vykonnostneho bezca, dlhodobejsiu pouzitelnost. Max. tep sa pri pravidelnom treningu rokmi meni minimalne, rozhodne vsak ma mensiu fluktuaciu, ako rychlost behu pri prahoch. Ta sa moze menit znacne uz po par tyzdnoch. Ergo, ak ten mx. tep zistis viacnasobne (plus minus par uderov), mozes si nadefinovat zony, ktore sice nebudu uplne presne, ale pri konzervativnom pristupe a pohybe v nizsich nez hranicnych hodnotach, si rozhodne neuskodis.

>> akman, 15. 12. 2020 08:15:49

Ziadne prevrtavanie nefunguje – ani obrazne, ani doslovne. Fyziologicky sa Ti treningom sice srdce zvacsi a aj prietok, objem krvi prepumpovany jednym uderom, ale nic to samo o sebe neznamena, pokial nedojde k posunu aj v inych fyziologickych parametroch – na urovni pluc, sposobe okyslicenia, specifickej sily, na mitochondrialnej urovni, neurologicky, atd. Ak budes behat iba pomaly, budes iba pomaly a svoju vykonnost z hladiska behu za urcity pociatocny posun, uz znatelne nezlepsis.

Maffetone je popularny preto, lebo zaciatocnici skratka nevedia pracovat s abstraktnymi pojmami a preklopit si to na jasne instrukcie, spojit to s pocitmi, atd. Tak aby sa to nekomplikovalo, vymysli sa jedna vseobjimajuca poucka a riad sa nou. Asi si tym neublizis, ale okrem zakladnej kondicie toho moc neziskas. Ak Ti to staci, neobtazuj sa viac a uzivaj si beh.

>> Petr Kaňovský, 15. 12. 2020 10:21:31 …maximální aerobní funkce…pozor, neplést s aerobním prahem…

Viz treba letosni clanek Maximum Aerobic Function: Clinical Relevance, Physiological Underpinnings, and Practical Application

tak som ziskal zase pristup.

trening behu, NIE je trenink srdca.

ked finska firma kedysi zacala vyrabat hodinkove meraky tepu, zahnala behanie a aj ine vytrvalostne sporty do slepej ideologickej ulicky

bezec hobik ale casto aj poloprofik, ziskal predstavu ze sa trenuje srdce a ze meranim tepu sa da dosaihnut lepsi trenink bezeckeho srdca.

lenze ked som ja naposledy kukal na bezcov, este stale v bezeckcyh botach boli obute nohy a nie srdcovy sval a ani obehova pumpa.

tazke asi tak na zaciatok.

srdce NIE je bezecky motor. srdce energiu nevyraba a ani ju nemeni netrasnformuje

srdce je alebo prietokova pumpa (podla straje fyziologie, alebo iba regulacny klapkovy system (podla novsej fyzilogie).

ako ked ma barak vykurovaci system s kotlom a radiatormi a obueha tepla voda

vykonnost ucinnost vyhrevnost alebo rychlost vykurenia baraku vobec nezavisi od toho cerpadielka na vodu, ale od pece, kotla, plynu ci dreva, stavu pritokovych trubiek, radiatorov atd atd

ale viem si predstavit ze by nejaky hobicky kutilky obchaod zacal predavat elektorinicky otackomer vodneho cerpoadla a ze by si kutilovia zacali zapisovat alebo zaznamenanat na nejaku trvau ci stravu ci nejaky google oblak otacky cerpadielka a podla toho by spekulovali ako lepsie barak vykurit.

sportovy motor su svaly. tam sa ta energie spali premeni na pohyb, to je ten motor, svaly na zadku a na stehnach, k tomu lytka chodidla a pohyb ruk a drzanie telka teda chrbtove svaly

to je ten motor velavalcovy.

Díky za Váš úhel pohledu. K tomu jak Mato píše, že to není jen o srdci vím, a k tomu, co píše bych určitě dodal, že se posilují třeba i tkáně a mě „přibržděné“ běhání vyléčilo a posílilo bolavé achilovky. 220 – vek jsem uvedl, protože alespoň v mém věku okolo 50, pokud se za aerobní pásmo považuje 70–75% max TF tak to odpovídá MAF bez korekcí. Jelikož je mi 50+ a v letech předchozích jsem se spíše ničil, než budoval kondici, tak si vyklusávat dle Maffetona a jednou týdně si „zaběhnout“ v nejvyšších tepech se mi nyní jeví jako nejlepší řešení.

>> akman, 15. 12. 2020 20:00:01

MAF system nie je pochopeny.

a zase nie je to o treninku srdca na nizkych obratkach

MAF je trenink tukoveho metabolizmu a je prisne a presne spojeni so systemom stravovacim kolko hodin pred treninkom sa moze a nesmie jest cukor pit sladke atd

vyrazne vysledky ma MAF system pri zavodeni na dlhsich tratiach ako je maraton, teda napriklad bezecke ultra alebo ironman teda ten povodny skutocny triatlon trvajuci nejakych 8 hodin a viac.

je zaujimave ze pri prisnej MAF aplikacii sa da zlepsit aj osobak na 5km, ak sa spravne nacasuje do kalendara podla sezony atd

MAF nie je nizkotepovy trenink srdca, je to trenink na tuk v rezime ked je cukor vypnuty alebo nepritomny

pri MAF treninku nevznika kyselina a preto sa tym daju vyliecit achilovky

>> akman, 15. 12. 2020 20:00:01

este k tym formulam boli tu a aj na anglickcyh australskych americkcych bezeckcyh forach dlhe debaty o tom ako pocitat a ake opravne koeficienty pouzit ale nakoniec to vzdy priviedlo ze to bude tep = 120 ktory je optimalny

nechce sa mi to cele znovu vysvetlovat a argumentovat

>> rudo, 15. 12. 2020 20:58:33

rudo, beru to tak, jak píšeš, že je to komplexnější, na diskuzi není prostor vše rozepisovat. Vezmu-li to ve zkratce, co si myslím, že je důležité, správně dýchat, správně jíst, převážně aerobně se pohybovat, dostatečně spát. Pobíhám ráno na lačno, přešel jsem na režim bez snídaně, snažím se o 3h pauzu mezi „poledním“ jídlem a odpoledním během. Snažím se získávat informace proč MAF ano, a proč MAF ne a Vám všem díky za vaše postřehy. Mohu-li rýpat, tak já zase došel k informaci, že maximální MAF tep je 130, a vzorec pro věkově pokročilé by měl být 130 – věk + (věk –50) prostě je-li Ti více než 50, přidej si 1 tep za každý rok nad 50. Píšu-li MAF, beru jako budování aerobní kondice, trénování podle Maffetona, beru jako zrychlování s důrazem na MAF a přestanu-li se zlepšovat, nastoupí rychlostní trénink. Někdo časuje rychlostní tréninky podle variability tepů. Mě je přes 50 a mě se stačí pohybovat a nezranit 

>> akman, 16. 12. 2020 08:00:55 … proč MAF ano, a proč MAF ne…

Philip Maffetone, nahled z roku 2020: Maximum Aerobic Function: Clinical Relevance, Physiological Underpinnings, and Practical Application

>> akman, 16. 12. 2020 08:00:55

trenovat na 120 a testovat raz za 3–6 tyzdnov na 140.

to je cela veda

ovsem na tych 120 to chce dlhe hodiny treninku takych 14–20 hodin tyzdenne

>> jm1, 16. 12. 2020 09:30:42

Toto je zajímavé, spolu s otázkou, nejenom na jakém tepu na maximální aerobní funkce, ale i jak se liší od maxima v intervalu 10–20 tepů od maxima a samozřejmě i na tom, jaké podléhá variabilitě.

>> EvženGe, 03. 11. 2020 09:32:05

Pěkný článek. Je dobré to ale číst optikou, že pisatelka se laboratorním měření nejspíš živí, tak amatérské počítání 22X-minus věk je bráno jako mýtus.

Já bych spíš viděl problém v tom, že je to v různých materiálech špatně interpretováno jako „pevné“ pravidlo. Kdyby se uvádělo, že např. 22X-minus věk, ale ve skutečnosti se to může lišit třeba o +/- 10 %, tak je to jiná věc.

U chytrých přístrojů se to trochu zpřesňuje tím, že se tam zadává, jestli jste sportovec/nejste atd. Ale otázka, jesli to něčemu pomůže, to by se muselo porovnat s laboratoří.

Jinak nevidím důvod, proč orientační hodnoty obecně nějak zatracovat.