Copak virózy, na ty se dá tělo připravit a opravdu pak trvají jen 1–3 dny. Stačí se celoročně otužovat (teď nemyslím každodenní sprchování studenou vodu, ale nenabalování se, plavání i v chladných dnech venku apod.). Co se otužuji, tak čtyři roky jsem neměl žádnou rýmu, jen občasná drobná nachlazení (vždy bez teploty). Ale ani otužování není všemocné. Například nyní; deset dní přes Velkou Kunratickou mě začalo pekelně bolet koleno (ne kloub, ale sval), týden před startem jsem prakticky nemohl chodit. Už jsem se smiřoval s tím, že závod padne. Nakonec to dopadlo kompromisem, pět dní klidu a jen občasného protahování a pravidelné mazání pomohlo k tomu, že jsem si mohl závod „projít“. Dokonce i v lepším čase než vloni. Ale bylo to opravdu těsné – ještě den před startem jsem si nebyl jistý, zda to půjde. Jsou věci, které neovlivníš ani náhodou. Jen je dobré na to stále myslet a „minimalizovat všechna rizika“.

To bych rozdejchával hodně těžko. Terko, napřesrok zkus běžet taky, ať zvýšíš šance. Určitě to vyjde. A nějaká letošní náhrada se ještě určitě najde.

>> Bran, 15. 11. 2009 15:38:41

Vidím to přesně opačně. Nijak neovlivníš, když Tě sejme viróza, i kdyby ses otužoval od rána do večera a cpal do sebe vitamíny horem dolem.

>> mirekk, 15. 11. 2009 22:41:27

Je prokázané, že průběh viróz u otužilců je mírnější a rychlejší. Dále je prokázané (jsou na to lékařské studie), že otužováním se výrazně snižuje riziko samotné nákazy. Pochopitelně je třeba zajistit i příjem vitamínů a minerálů (z přírodních zdrojů). Myslím, že čtyři roky bez teploty mluví za vše…

Pokud vezmu nějakou „obyč“ virózu, kdy aspoň pár hodin předem člověk cítí, že na něj něco leze, tak proti tomu se otužit a připravit asi dá. Pokud však vás přepadne zničehonic herečka po doběhu a najednou jste víc mrtví, než živí, nevím. Nevidět to, nevěřím :) Za rok nepoběžím, protože vím, co to je, když na tebe někdo v cíli čeká a já do toho s tímto šla. Pro sebe vyberu něco jiného :) se stejnou vzdáleností :)

Něco podobnýho se mi stalo před dvěma lety, kdy jsem pilně v potu tváře trénoval na maraton v Amsterdamu, všechno šlo jak po másle a pak jsem pár dní před odletem dostal zánět mandlí, sice jsem byl bez teplot i bez dalších potíží, ale krk jsem měl v takovym stavu, že jsem v noci nemohl bolestí ani spát. Dělal jsem, co jsem mohl, a nakonec jsem se dokonce stihl do závodu i vyléčit, ale po nemoci jsem si v pudu sebezáchovy netroufl na víc než na půlmaraton, který se naštěstí běžel ve stejný den. Po tý dřině to sice v ten moment byla slabá náplast, ale o to víc jsem si vychutnal svůj další pokus o rok později. Takže manželovi vyřiď ať nevěší hlavu, příště bude líp! Jo a nevím, jestli jsou chlapi v tomhle směru odolnější, já měl tenkrát taky pocit, že by bylo nejlepší se na všechno vy… a nejít ani tu půlku, ale psychicky mi pomohla podpora manželky a taky dcery, který bylo v tu dobu osm měsíců a pro tu medaili jsem jí prostě musel doběhnout, když už s námi letěla takovou dálku 

>> Bran, 16. 11. 2009 08:57:02

Myslím, že je to individuální, neexistuje žádný zaručený způsob, jak se jakékoli nemoci vyhnout, není důvod proč by viróza měla být výjimkou .. samozřejmě otužování a vitamíny mohou pomoci, ale jen do určité míry. Taky se otužuju a vitamíny nezanedbávám, ale čas od času mě prostě viróza sejme …

Před chvílí jsem přiletěl z Havany, kam jsem se na maraton chystal několik let… a hádejte jak to dopadlo… na 26.km jsem to vzdal, protože už nešlo ani jít… víc někdy v celém článku.

>> Mirek Hasal, 16. 11. 2009 15:28:59

Nevadí Mirku, příště tu Havanu pokoříš.

Podobně jsem dopadl letos před Pražským maratonem. Celou zimu jsem běhal, v dubnu o víkendech dlouhé běhy na úkor cyklistiky, která je pro mě to hlavní a deset dní před maratonem zánět nosohltanu nebo co to bylo. Smrkal jsem, kašlal nějakej hnus, teploty pořád nad 37stupňů. Až dva dny před startem to trochu ustoupilo, zkusil jsem se v pátek a v sobotu proběhnout. Byla to bída, ale startovné bylo zaplaceno, tak jsem se na start postavil, s tím že to zkusím a připravený to ukončit, když by to nešlo. Na 35km najednou náraz do zdi, nešlo běžet ani pomaličku jak bolely nohy, tak jsem to došel pěšky. Škoda, ale jsou mnohem horší věci na světě. Tři týdny nato jsem zajel svůj nejlepší výsledek na MTB Králi Šumavy. V květnu to zkusím znova…

Je několik způsobů, jak se udržovat fit a zdráv. Po mnohaleté praxi, ověnčené spoustou jo-jo efektů, jsem se dostala až k běhu. Běh mě baví, pomáhá, inspiruje a neustále překvapuje. Tím posledním překvapením bylo, že můžete dřít jako vůl, a přece je vám to platné, jak mrtvému zimník. Zásah vyšší moci či osudu, pokud to tak chcete, občas dostane každého a máte-li pech, tak trefí „do živého".