Velmi poučné … paradoxně se při svém rádoby pozitivním přístupu vymezuješ vůči řadě lidí a názorů negativně: „vadí mi“, „irituje mě“. Moc nerozumím srovnání chování mláděže v tramvaji s výkoností vytrvalecké špičky a jejího hodnocení. V celém článku jsem nějak nenašel vysvětlení toho, proč ti to všechno tak vadí a proč by se vlastně nemělo srovnávat. Komu to ubližuje?? Taky nejsem veterán, ale to, že před pár lety se běhalo rychleji, klidně uznám. Že klesá fyzická kondice, koordinace a atd. u dětí je prostě fakt, potvrdí ti většina tělocvikářů. Vadí ti ten fakt, nebo to,že ho někdo zmíní? Věřím, že našim předním vytrvalcům se dostává vedle kritiky i ocenění, ale mohou to vědět jen oni. Tenhle článek jsem asi nepochopil.

Pokud je někdo vrcholový sportovec a chce to někam dotáhnout, tak mu podle mého názoru moc nepomůže, když bude od okolí poslouchat nadšené pochvaly za výkony, které kdysi opravdu běhali ambiciozní hobíci. Kdyby tenhle přístup měla rychlobruslařka Sáblíková, tak dneska nejede na olympiádu bojovat o medaile, ale bude se opájet tím, že je nejlepší Češka (samozřejmě, Češi nikdy nebudou vyhrávat běžecké medaile, v atletice je trochu jiná konkurence – ale šlo mi o srovnání přístupu).

Moc nechápu autorův styl argumentace, kde plete do sebe všechno možné: výrostky v tramvaji, atletiku, bití žen, Koháka a vlastně se dopracoval je k popisu toho, co ho irituje…

Článek je dobře pochopitelný. Dnešní mladí běžci a chodci to mají opravdu těžké. Jejich výkony jsou bagatelizovány a jen se nostalgicky vzpomíná na výkony špičky v podmínkách socialistického Československa. Naše generace vyrůstala v podmínkách, kdy se na všech úrovních lidské činnosti minimálně chválilo a platilo to i o výchově v rodinách. Bylo to špatně a spousta z nás si to nechce jednoduše přiznat.

>> Tomáš Miřejovský, 1. 2. 2010 10:05:16

Aniž bych chtěl polemizovat s obsahem článku, moc nerozumím proč: „… srovnávání výkonů bývalé a současné generace našich nejlepších běžců mi přijde naprosto netransparentní a zbytečné.“

Vůbec se nechci přít, jen bych chtěl vysvětlení…

Atletika a zejména běhy jsou krásné tím, že tam povětšinou nerozhodují lidé, ale výkony. Proto jsou vždy dobře porovnatelné. Nebudu se bavit o podmínkách, které jsou v současné době nesrovnaleně lepší, než jsme měli kdy my dřív předtím, ale podle mě je výkon třeba v běhu na 10000m dosažený například v roce 1948 nebo 1988 naprosto dobře a přesně srovnatelný s výkonem dejme tomu v roce 2009.
Víc k tomu nebudu nic dodávat, každý si to může přebrat sám.

Tomáši , já ti rozumím , je těžké běhat a třeba i trénovat na delších tratích a vědět , že můj výkon bude srážen srovnáním s dobou minulou , kdy podmínky … atd. Prosím neřeš to ! Vybodni se na takové názory a jdi svou cestou . Trénink běhu má jednu obří výhodu , tělo na něj nazapomíná , a tak , když každý den uděláš něco proto aby jsi byl o trochu lepší ( zpočátku stačí běžec časem i člověk )
za čas vystoupáš do nadoblačných výšin , Zátopek říkal "nikdo nevyskočí jedním skokem do třetího patra ale každý den lze vystoupit o malý schůdek " ( tím nemyslím jít si každý den zaklusat , to výkonost nezvedá )
A po několika měsících poctivého tréninku se nekompromisně dostaví zlepšení , nejdříve v tréninku , pak na závodech , a jak budou sezóny přibývat tak si najednou ani neuvědomíš , že čas který byl pro tebe vrcholný výkon při závodě na 10km , je najednou jen součástí tvého regeneračního plánu …
Časem si okolo sebe vytvoříš okruh lidí s podobným zájmem a podobnou cestou , a jen , a jen na tobě bude záležet , jak pozitivní a pevné tohle zřetězení bude a kam tě dovede.
Takže Ti přeji , abys našel tu správnou cestu jak dosáhnout toho po čem toužíš .

Tome díky za článek – mluvíš mi ze srdce. Fakt! ROzhodně je to dobře srozumitelný. plně s tebou souhlasím – až na ty tramvaje

Často se setkávám s lidma v atletice, ale i třeba na ulici, kteří hodnotí druhé, kritzují je, nejspíš v domění, že se jim nebo světu uleví. Setkávám se s tím na mnohých místech – nedávno ve stromovce, před tím u kadeřnice – nevěřil bys tomu, má naprosto stejný pocity z mladých i starých kadeřníků jako mnozí naši zkušení atleti z nás mladších a nezkušených a stejné jako my mladší a nezkušení z těch starších a zkušených atletů.....

Shodli jsme se v tom, že u nás je to jistý druh kultury či co. Kdyby nebylo na co nadávat, tak možná, ale možná taky ne, se bude nadávat na to, že není na co nadávat…

Možná se mnozí bojí toho, že když ocení výkon, člověk ztratí motivaci být lepší, makat a zlepšovat se. Vědecký přístup v psychologii sice už dávno dokázal, že motivace se ztrází velmi dobře právě tím, že se bagatelizuje výkon, ale na druhou stranu našim rodičům a zkušeným atletům to tak asi fungovalo…

Na druhou stranu, pochvala namířená nikoli na výkon, ale na člověka může opravdu být velmi demotivující. Ostatně posuď sám, jaký je rozdíl mezi: " Dneska to bylo fakt dobrý… " a „Jsi fakt dobrej.“ Počítám, že k tomu prvnímu se dá dodat …příště už půjdeš za maraton za 2:00 , kdežto k tomu druhému by se dalo čekat: „Už nepotřebuješ vůbec trénovat…“ S trochou nad sázky, samozřejmě.

Ostatně, ten kdo má víc jak jedno dítě, jistě potvrdí, že na každého platí něco jiného. Je těžké ocenit výkon a přitom dodat povzbuzení k lepšímu výkonu…

Řekla bych, že můžeme začít u sebe. Pro mne jsou lidi, kteří běhají rychleji než já boží lidi, jejich časy se zdají nám normálním smrtelníkům naprosto nedosažitelný – na druhou stranu pak ti lidi, co běhali dříve jsou nad lidi Takže běh mne naučil jednu krásnou věc – je dobrý se nesrovnávat. Oceňuji každého, kdo se jde raději proběhnout,než aby koukal na TV. Fandím všem těm, kteří si zvolili cestu k výšším cílům. Cítím ve vzduchu, že nám pomalu zrajou běžci a brzy budou vidět. Úplně klidně vyběhnou na trať a zařadí se mezi světovou špičku – vždyť přece, když Paula může předběhnout všechny ty talentovaný afričanky, tak proč by Češi měli zaostávat

A pane Zdeňku,
dovolte mi, abych nesouhlasila s tím, že dnes jsou lepší možnosti… To je velmi relativní pojem. V dnešní době jsou dostupné lepší materiály, zlepšováky, informace atd. Na druhou stranu, kdo z našich talentů si může dovolit po škole plně trénovat, místo hledání si práce. Většina našich vytrvalců potřebuje zaměstnání, aby mohli vůbec přežít, zaplatit nájem, mít na nové boty a běhat… Je dost náročné, zvlášť pokud nevyroste člověk na dráze, aby měl vůbec přístup k základním tréninkovým vymoženostem jako jsou různé wellness programy, posilovna, masér, soustředění na horách a podobně. Člověk si v podstatě tohle všechno v dnešní době potřebuje sehnat, zařídit a zaplatit sám. Kdo z našich lidí, se může sebrat a odjet jen tak na pár měsíců do Tater na trénink? Pokud to někdo s během myslí vážně – potřebuje být sám sobě manažerem i sponzorem a často ještě živit rodinu, nebo alespoň sám sebe. Zázemí je pro obyčejného ambiciozního talenta dost nedosažitelné – asi tak jako ty báječné časy našich starších hrdinů…

Nojono – kde jsou ty časy, když lidi pracovali od 6.00 do 14.00 a pak – co vlastně dělali pak? 

>> DagmarKa, 1. 2. 2010 15:55:38

Uz jsem se bal, ze nikdo ten clanek nepochopil, myslim, zes to vystihla naprosto presne a taky souhlasim.

>> Z.Smutný, 1. 2. 2010 13:30:12

S tvým komentářem nemůžu souhlasit. Socialistické podmínky vytvářely jiné sportovní výkony ze spousty důvodů (stačí vzpomenout na dopingové aféry v bývalé NDR. a výkony např. Jarmily Kratochvílové snad netřeba komentovat ): podpora státu byla na úplně jiné úrovni (protože sport byl součástí studené války), vrcholová strědiska mládeže byla plně podporovaná státem atd atd. Dnes se např.pan Hušák všem jen směje a peníze na sport nejsou.

… někteří lidé pak budovali republiku dál, akcí „Z“ bylo neurekom a řada dnešních sportovních areálů takto vznikla! Jiní běželi do VUMLu, nebo do hospody shánět nedostatkové zboží za všudepřítomnou tvrdou měnu – alkohol. No a kdo se tomu všemu vyhnul a zrovna neseděl, tak unikal realitě a realizoval se právě ve sportu. Ale vysvětlovat mladému autorovi dobu, v které nežil, včetně nepřekonatelné propasti „stáří versus mládí“ je historicky i principielně zbytečné a marné … Tvůj názor beru, byl jsem kdysi stejný, akorát jsem si nevybral staré sportovce a protože ještě platilo „za hubu, na hubu!“, tak jsem šel na 3 roky „trucovat“ do uranových dolů. Moc zajímavá a poučná škola! Tak už nemudruj, jdi běhat a věř, že výčitky a srovnávání nás veteránů s vámi mladými je jen pobídkou a takovým „hecem“ hodným k následování …

>> Franta Holy, 2. 2. 2010 13:04:42

Přesně tak, lidi se tenkrát nekopali po práci do zadku nudou, ale chodili po různých povinných školeních a schůzích, sháněli základní věci jako pračky apod.
Více méně souhlasím s názorem Zdeňka, že se běžecké výkony srovnávat dají. A důvody, proč jsou nyní horší, nejsou rozhodně jen v státně podporovaném dopování.....­...vždyť tenkrát se to týkalo jen špičky a dneska si „bobule“ může sehnat každý. Důvody jsou složité, to by bylo na hodně dlouhé pojednání. Jistě by stálo za to, aby se toho chopil nějaký sociolog a popsal toto téma.

Nerad se míchám to tohto „generačního sporu“, protože to asi nic dobrého nepřinese. Ale musím se autora zastat, možná bych to napsal jinak, ale jeho názor je mi blízký. Taky mi vadí a asi nesmlyslně, ale i trochu uráží, jak v poslední době v každém článku představujícím hvězdy minulosti se objeví narážka na to jak jsou dnešní mladí líní trénovat a proto je vrcholový vytrvalostní běh v takovém stavu v jakém je. Zdá se, že tyto skvělí vytrvalci nejsou schopní se podívat i mimo svého oboru. Ano, i dnes máme svetové šampiony a rekordéry, jenom nejsou ve vytrvalostním běhu. Prostě sportové talenty jsou od mládí vedené k jiným sportům než dlouhým běhům a můžeme donekonečna diskutovat proč, důvodů jsou spousty. Ale plivaní jedovatých slin na ty, kteří se dnes běhu věnují od veteránů zklamaných z toho, že nemají následovníky alespoň stejné výkonnosti jako měli kdysi oni, to náš sport nepozvedne.
A ještě od mě velká gratulace a uznání Petru Svobodovi k NR na 60m překážek a Jakubovi Holušovi k téměř NR na 800m v hale za minulý víkend!

>> SlavoK, 2. 2. 2010 16:38:28

tu máš čerte kropáč – dobré výkony a slušná mediální odezva a chvála, to je v pořádku, ne?
já tedy nějak pořád nevím o jakém plivání slin se to tu mluví? kde a po kom se plivou jedovaté sliny? možná jsem jen něco přehlédl…

>> MirO, 2. 2. 2010 09:16:06

Tady přece nejde řeč o Kratochvílové a spol. Ale o tom, že dnes stačí na to být mistrem ČR čas, jakého v 80. letech dosahovali ambiciozní hobíci, kteří nebyli v žádných Duklách, trénovali po práci a neměli žádnou podporu od státu – materiální ani tu „lékařskou“.

Prostě máme dnes výrazně méně běžců, kteří umí maraton pod 2:30 nebo pod 3:00. To je prostě fakt, na jehož konstatování není nic špatného.

>> SlavoK, 2. 2. 2010 16:38:28

Někdy minulý týden tady vyšel článek o Alexandrovi Neuvirthovi. Ano, mluvil v něm o tom, jak tvrdě makal (třeba až 900 km měsíčně a to samozřejmě chodil do práce), že dnes běžci už tolik sportu nedávají, tomu odpovídají výsledky atd. Ale při nejlepší snaze jsem v tom jedovatou slinu nenašel.

Měl bych srovnání s amatérskou silniční cyklistikou, kde se naopak úroveň zvedá, i hobíci se jezdí soustředit 2týdny na Mallorku, občas do Alp, mají kolo za 70 000 a dalších minimálně 30 000 je stojí sezóna! V zimě trénují na trenažerech, válcích, chodí do posilky, sauny, na běžky … Výkonnostní a závodní běh prostě není momentálně „v kurzu“. Je spousta nových sportů a příležitostí, jak se prosadit a něco si dokázat (snowboard, in-line brusle, …). Tisíce startujících na horských kolech, kde naopak nikomu nevadí, že na startu jsou profíci a vzádu chlápci s metrákem váhy, kteří trať objedou i za více jak 200% času vítěze! Takže rovinatá desítka za 50min je prostě „normální“, jenom skupina běžců má jiná měřítka a bereme vše „moc prestižně“. Možná za pár let pochopíme i ty, kteří doběhnou v čase, kdy se vyhlašují vítězové, neb 90% populace by se po 1/2M za 2:15h další 2týdny nehnulo! Které dítě zvládá dnes vůbec kotoul vzad? Chápu, že „ostřílení matadoři“ počítají jenom desítku pod 31, ale doba je jinde a musíme porovnávat aktuální stav a ne za každou větou dodávat, že to bylo 2minuty za rekordem trati. Kde jsou časy, kdy jsem na 180km silničního závodu ztratil jenom 25minut … Zkuste si třebas ironmana nebo vyjet na kole na Zlaté návrší a pak můžete soudit, že za staré éry byla lepší výkonnost! Občas bývá kruté nahlédnutí do jiného sportu! 615cm Bubky už taky nikdo hezkých pár let neskočil a 580 někdy stačí na vítězství. Já si cením i svého 1:23:35h z 1/2M, nebo 41:40 z MČR do vrchu na černou horu, když trénuju sotva 100km/měsíc. Prostě nahlížím na svou výkonnost realisticky.

Těch aspektů proč ta výkonnos t neni tak vysoka jako dřív je hodně .Když to vezmem od zakladu tak oproti drivejsim dobam je daleko vice moznosti.Dneska spousta teanageru dava prednost vic „cool“ sportum jako skateboarding,in-line brusle,snowbo­ard,ruzny bmx nebo kdyz uz tak horsky kola.Takze ten vyber sportu je daleko vetsi a pro beh jich zustava mene.Pak je tu urcita lenost a zavislost na pocitacich apod. . Rozhodne si myslim ze se ale kvalitni atleti najdou,jak tu ale pisete tak i tem nejlepsim to par let trvalo,tak prosim chvilku prestante narikat a nalehat a dejte šanci lidem se vypracovat.

>> honzaherda, 2. 2. 2010 19:21:53

Honzo, nelakuj a připiš své cyklo objemy – ze samotného běhu (těch 100 km) bys to takhle dobře nikdy nedal :))
A Bubka je jeden příklad, ale Isinbajeva a hlavně běžci na nejrůznějších tratích, jsou příklad opačný – rekordy padají stále.

>> wenda.simon, 2. 2. 2010 22:08:43

Přesně tak, znám pár lidí, co těd docela dřou…

Řekla bych, že teď celkově sportuje mnohem víc lidí než dřív. Dnes jsou lepší možnosti a hlavně je hodně různých sportů na výběr, stejně ale potkávám čím dál více běžců…ale je mi to vlastně uplně jedno. Mě to prostě baví a takové ty nostalgické kecy, že to kdysi bylo lepší – to je prostě nesmysl. Tak neřešte blbosti a jdetě běhat.

>> honzaherda, 2. 2. 2010 19:21:53

jo, taky jsem při 8h prac době najezdil na kole za rok až 900hodin. času je plno, ale smysluplně jej využít je taky umění. že by se nějak výrazně posouvaly evropské rekordy se mi ale nezdá. je třeba dodat, že vrcholový sport jsou taky obrovské nároky na fyzickou schránku a nás hobíky prostě nic nepřinutí chodit kvalitní intervaly (osobně pod 4:00/km běžím jenom z kopce) a zaměřovat se cíleně na něco. Kdyby po závodech jezdili jen ti, co splňují jakous kvótu, tak bychom my s 10kou za 40 tam ani nelezli.

>> Orin, 2. 2. 2010 17:44:24

Možná to bude právě tím, že dnes běhají MČR právě ti, co nejsou v Duklách… a nemají žádný velký podpory od státu… Takže by mohli být oceněni za to, že vůbec na ty MČR chodí…a že vůbec běhaj…

>> Orin, 2. 2. 2010 17:52:45

Trebas Orine ve tvem prispevku prave k tomu clanku o Alexandru Neuvirthovi takovou jedovatou slinu citim.

>> DagmarKa, 3. 2. 2010 08:39:05

Oceňovat někoho za to, že vůbec běhá?

Aby někdo mohl běhat v Dukle (a mít tedy státní podporu), musí nejdřív prokázat odpovídající výkonnost. Sáblíková se také do Dukly nedostala proto, že ji rychlobruslení bavilo, ale až když ukázala, talent, vůli a především nějaké výsledky.

>> SlavoK, 3. 2. 2010 08:39:13

Slova o tom, že k úspěchu vede jedině dřina, jsou nesmírně jedovatá.

Asi píchnu do vosího hnízda. Dnešní běžci jsou prokazatelně jinde, než předchozí generace, ale jak vybrat běžce budoucnosti? Objeví-li se talent, odkdy a jak má trénovat? Co třeba Carmen Beshirová? Když se objevila, běžecká veřejnost nenechala na Ervinovi nit suchou, ale co já jsem měl možnost ji vidět před a po zavodech, jde o dítě, které běhá s radostí a není sedřené. Musíme si všichni přiznat, že i velký talent je třeba rozvíjet dřinou, kterou běžný občan není ochoten podstoupit. Jak tedy dál s talenty? Být na ně hodný a doufat, že bez vydaného úsilí zaběhne někdo 10km pod 30? Asi je třeba se smířit s tím, že v současnosti je mnoho sportů, které před 20 – 30 léty nebyly dostupné a nyní jsou i atraktivnější pro sponzory. Zkrátka na mezinároním poli budou čeští sportovci slavit úspěchy v jiných sportech než vytrvalostním běhu a s tím těžko něco naděláme do doby, než se objeví talent, který podstoupí dřinu, vydrží mu zdraví a bude běhat venku s kvalitní konkurencí.

„Také se rozhořčujete nad tou dnešní mládeží? Vůbec se vám nedivím! Rozhořčovali se nad ní už staří Egypťané dva tisíce let před Kristem…“ na tato slova Erazima Koháka si občas vzpomenu při čtení běžeckých serverů. Čím to? Ptám se sám sebe, proč mi při čtení některých běžeckých článků a diskuzí vyvstává na mysli důchodce v poloprázdné tramvaji, který stojí nad sedícími výrostky a halasně se domáhá uvolnění místa.