Zdravim, mam 2 dotazy. Mate nekdo zkusenosti s „vyzivovymi doplnky“ syrovatkou a vlakninou? U syrovatky me spise zajimaji formy jejiho dodani do stravy, protoze o jeji prospesnosti neni (aspon u me) pochyb. U vlakniny me spise zajima, jestli nasledna uprava traviciho metabolismu nejak nevadi pri behani. Myslim tim, abych pak nebehal kazdou chvili pri behu na velkou. Diky za odpovedi.

obojí v mírném množství ti nemůže způsobit potíže, o nichž mluvíš v závěru. Otázkou je, jestli třeba vlákninu nedodávat spíše v přirozené podobě (např. jablka), jedno hned ráno před snídaní tě za 5 minut pošle na onu místnost a máš po starostech Navíc tělu hned dodáš i tekutinu, fruktozu ap. v naprosto příjemné podobě a za směšnou cenu

Syrovatka byva v cistych formach v ruznych gainerech (napr.NUTREND)­.S tim jabkem jako prvni tuha vec do zaludku se mne to zda taky ok,peristaltika pak funguje bez problemu. (Tusim to zminuje v jedne z prvnich nasich knizek o moderni zdrave vyzive ing.Stratil…„Zdrava vyziva“ ?).

čistá sirovátka je asi nejlevnější doplněk já myslím že ano ale nevím kolikrát deně nebo jak to funguje zatím ji používám formou koktejlu po treninku.Určitě mi to neublížilo spíše naopak.

[quote=Luckybo­y]Zdravim, mam 2 dotazy. Mate nekdo zkusenosti s „vyzivovymi doplnky“ syrovatkou a vlakninou? U syrovatky me spise zajimaji formy jejiho dodani do stravy, protoze o jeji prospesnosti neni (aspon u me) pochyb. U vlakniny me spise zajima, jestli nasledna uprava traviciho metabolismu nejak nevadi pri behani. Myslim tim, abych pak nebehal kazdou chvili pri behu na velkou. Diky za odpovedi.[/quote] Vláknina svým působením do metabolismu nezasahuje. Její projev se „omezuje pouze“ na mechanickou stránku věci. To je dáno rozdílným botnáním polysacharidových retězců v prostředí zdroje (potravina), žaludku (kyselé pH) a střev (zásadité pH). Botnání polysacharidů je závislé na pH prostředí. Čím větší je botnací poměr, tím větší objem zaujímá hmotnostní jednotka materiálu a pokud je v uzavřeném prostoru (střevo), stoupá tlak na jeho stěny. Tlakem na střevní stěnu dochází ke stimulaci vegetativního nervového sytému, konkrétně parasympatických vláken, následkem čehož dostává hladká svalovina střeva pokyn ke zvýšení aktivity. Pokud je peristaltika dynamičtější, potrava se díky oné mechanice zdrží ve střevě kratší dobu.

Teď zdánlivá odbočka: vegetativní nervový systém (ta část NS, nad kterou nemáme volní kontrolu) se dá rozdělit na dva typy „nervových vláken“: sympatický a parasympatický. Projevy sympatického nervu (pomůcka pro laiky) pomáhají běžícímu – stoupá adrenalin (jeho brácha noradrenalin je mediátorem sympatického vruchu), rozšiřuje se zornice, potlačuje se peristaltika, zrychlují se motorické reakce, stoupá svalové napětí, zvyšuje se tep i tlak, rozšiřují cévy. To vše za úspěšným řešením zátěžové či stresové situace. Evolučně vzato: projev sympatiku má co nejrychleji připravit naše tělo na to, aby zmizelo z dosahu akutního nebezpečí. Volní stránka našeho CNS velí: zdrhej vole! a ta vegetativní nám pod vedením sympatiku „vytuní hardware“. Parasympaticus nastupuje ve chvíli, kdy nás tygr nesežral, za to my už ležíme pod stromem nebo na gauči a nám v žaludku poslední kulinářský pokus novomanželčin. Parasympatikus (pomáhá trávícímu – zde je mediátor acetylcholin) velí tkáním, nad kterými nemáme volní kontrolu: klídek, nikam nespěcháme, stravu důkladně rozložit, využít k regeneraci a reparaci, přebytky uložit. Svalové kapiláry zužuje, zatímco prokrvení žaludku a střeva je na max. Nutno ještě zdůraznit, že komunikace na trase vegetativní nervstvo – tkáň je OBOUSMĚRNÁ. Zde tedy jedna část odpovědi. V té další části považuji za nutné zdůraznit, že odborná veřejnost se na prospěšnosti vlákniny v často zmiňovaných případech rakoviny tlustého střeva neshodne. Jeden extrémní tábor tvrdí, že čím více vlákniny, tím méně rakoviny no a druhý tábor vědců tvrdí – jakjinak – opak. Přesvědčivé a jednoznačné důkazy nepředložila zatím ANI JEDNA! skupina. Vláknina z ovoce má jednu kulišárnu – fruktozu. Ta není tělem využitelná přímo. Játra ji musí prebušit na glukozu a i její schopnost projít střevní stěnou do krevního oběhu je nižší. U citlivějších jedinců to způsobuje zvýšenou přilnavost k záchodovým prkýnkům. V souvislosti se vším výše uvedeným bych tedy v jabku běžeckou a předběžeckou potravinu neviděl. Poběžeckou ano.

Syrovátka ano, nejlépe po tréninku a v odpoledních či večerních hodinách. Je zde ovšem riziko nárůstu svalové hmoty a tím i hmotnosti.

pugu, můžeš se mi prosím ozvat na behej @ behej.com? moc děkuju. Radek

PUGu, dobře se to čte a je to srozumitelný. Prosím, poradil bys nějakou odbornou literaturu na výživu pro sportovce / nejlépe pro ty na behej.com /. V knihách o běhání je vždy jedna kapitola na toto téma, ale i já bych chtěl vědět více. Díky za tvé příspívky.

[quote=VILDA]po­radil bys nějakou odbornou literaturu na výživu pro sportovce / nejlépe pro ty na behej.com /.[/quote] RNDr. Petr Fořt „Sport a správná výživa (Ikar, Praha 2002)“. Spíše je to ale odborně populární publikace. Vyloženě odborné publikace bych ke čtení laikům bez předchozí přípravy nedoporučoval. Dle mého subjektivního názoru fořtovi knihy v oblasti výživy patří k tomu nejlepšímu, co lze v českém jazyce koupit. Výše zmíněnou knihu je potřeba (opět jen subjektivní dojem) číst s vědomím, že její autor spolupracuje (nebo spolupracoval) s výrobci potravinových doplňků pro sportovce a zadarmo to s největší pravděpodobností nedělá (nebo nedělal). Doporučil bych ke čtení i jeho staší díla (ty bych hledal přes výpujční služby velkých knihoven – pražská městská je booohatě zásobená a meziknihovní výpujčky jí jdou dobře). To co na Fořtovi oceňuju je to, že zná historii i současnost specifik české stravy a stravovacích návyků čechů a ve svých závěrech to dost zohledňuje. Ani zahraničních autorů není třeba se bát, k vytvoření vlastního názoru stejně jednu knihu na dané téma přečíst nestačí. Odpusťte mi prosím následující mentorování, ale nemohu si pomoci: konkrétní návody v konkrétní knize nehledejte. Předejdete tak zbytečným komplikacím. Pokud budete hledat „jen“ motivy k řešení určitých situací nebo návody druhu „takto to taky de“, pak bych to považoval za správný přístup.