Ak dovolíte, založím nové vlákno na tému, ako bojovať s lenivosťou Čo robíte, keď sa Vám nechce ísť behať? nemyslím teraz stavy pretrénovanosti, oddych po chorobe alebo pauzy v tréningu, ale ten pocit, keď sedíte doma v teplúčku, dívate sa von oknom a neustále posúvate hodinu „výbehu“ Máte nejaké tipy a triky, ako sa namotivovať k chuti ísť si zabehať, alebo sa tak ako ja teraz, jednoducho „vykopnete“ za dvere?

Řeknu si, že jsem příliš sexy abych seděl doma :D :D

Motivace je neustále se opakující boj. Mám období, kdy to běhá samo a pak ty, kdy bojuji pokaždé, než nazuji běžecké boty. Když je nejhůř tak si slíbím, že vyběhnu jen na 5 km, což je pro mě hodně málo. Většinou se během nich dostanu do nálady a výběh protáhnu na tréninkovým plánem určenou délku. No a když ne, tak si dám jen těch 35 minut a jsem ráda, že jsem uběhala alespoň něco. Prostě základ je nenutit se do výkonu, když se mi nechce. Slíbit si, že se budu jen tak courat, pomalinku běžet a relaxovat. Zaručeně u mě funguje, že čím delší pauza mezi sporty (a nemusí jít jen o běh), tím hůř se přemlouvám. Když jsem měla včera volný den a dneska nepůjdu znovu, zítra to bude ještě horší a pozítří už budu na sebe parádně naštvaná, ale zadek nezvednu. Chce to pravidelnost a tréninkový deník, která automaticky sčítá naběhané kilometry, protože občas běhám jen pro to hezké číslo na konci týdne 

>> hugo, 04. 12. 2010 15:46:36

takhle to zkusim brat taky

>> hugo, 04. 12. 2010 15:46:36

Já to vidím jinak. Díky běhání jsem sexy :).

Poslední dva tři týdny jsem měl s motivací dost potíže. Pokud člověk hubne, je dobrým motivátorem stoupnout si na váhu. Pokud je člověk soutěživý, ať se podívá na to, kolik mají odtrénováno kamarádi. Dalším dobrým motivátorem je cíl, v podobě závodu. Nesmí jít ale o něco lehkého. A poslední, a asi nejúčinnější, způsob je domluvit se na společných trénincích. Domluvený trénink se ruší mnohem hůř, než když jde člověk běhat sám.

Myslím si, že gaučing je taky dobré řešení :). Nic se nemá lámat přes koleno, a pokud se člověk hýbe již delší čas, je dobré si od pohybu i tu a tam odpočinout. Po pár dnech stejně přijde absťák po pohybu a s tím přijde i natěšenost. Je na nic, když se člověk musí nutit k tomu, aby vylezl ven, protože pak z pohybu ani nemá radost a dělá to vlastně ani neví proč, prostě jen z hloupé setrvačnosti.

>> Luckyboy, 04. 12. 2010 17:07:14

Vidím to zhruba jako ty, mě když se výjmečně někdy moc nechce(to je tak jednou za čtvrt roku) tak se kouknu na nějaký fotky bo video ze závodů a to mě vždycky tak nakopne že hned peláším ven jak vyplašenej zajíc. 

>> Nina H., 04. 12. 2010 15:14:14

dneska jsem řešil přesně to samé, včetně pohledů ven a oddalování vyběhnutí, což se mi dařilo tak dlouho, že jsem vůbec nevyběhl, ono se to nepo… prostě půjdu zítra; ty výmluvy ale stojí zato: budu se věnovat rodině, je tam hrozný mráz – ještě bych nastydl a pak neběhal týden, jsem po obědě, teď se poběží blbě, nemám pořádný šátek přes pusu, šel bych na běžky, ale nejsou prošlápnuté stopy, bla bla bla

Ked nemam chut na beh, idem plavat…

>> Láďa S., 04. 12. 2010 20:12:22 Ja som sa nakoniec prinútila a bežalo sa mi skvele, ale podarilo sa mi odchod odložiť až na štvrtú poobede, takže nazad som musela dobre pridať, aby som nebežala v úplnej tme Holt, zabudla som, že sa už skôr stmieva U mňa ako motivácia funguje práve to, čo spomínal Luckyboy, keď behám, som sexi…samozrejme nie pred, počas a tesne pod dobehnutí, ale keď človek vyjde zo sprchy, to je iná pesnička A tiež je mi (občas) motiváciou, že po dobehnutí si môžem dopriať malú maškrtu alebo ovocie mimo jedálniček 

>> Láďa S., 04. 12. 2010 20:12:22

Nejsem profík, takže zatím běhám podle chuti, času a vnějších okolností, i když je jasné, že systematičtější přístup (zvlášť několik posledních dnů před závody) by mohl výkonům pomoci. Pokud běhat jít mohu, ale nechce se mi, tak počkám, až se mi chtít aspoň trochu začne, což většinou netrvá déle než několik hodin, maximálně dní. Velkým pomocníkem při tomto nesystematickém běhání je pro mě tréninkový deník, pomocí kterého dokážu vyhodnocovat, zda míra nesystematičnosti nepřekračuje hranice, které by již tělo nemuselo dobře zvládat, k čemuž snad zatím nedochazí.

>> Nina H., 04. 12. 2010 20:30:14 Díky běhání mohu denně konzumovat nejenom „malú maškrtu alebo ovocie mimo jedálníček“, ale i větší množství čokolády, oplatků a jiných sladkostí. Při mé kilometráži mohu například zkonzumovat celý 140g balíček oplatků, nebo celou 100g tabulku čokolády, aniž by to narušilo mou energetickou rovnováhu. Běh si tedy užiji dvakrát: nejprve při samotném běhání a poté při konzumaci potravin, které mám rád. 

Já se osobně se těším, že si u běhání „v klidu“ poslechnu muziku. Pokud narazím na něco nového a má to správnou rytmiku, už se těším jak si s tím vyběhnu:) behy.cz/hitparada mě dokáže taky vyhecovat. Pokud vynechám víc jak týden, vím, že se řetěz bude težce nahazovat a pak se mi stane, že jsem v březnu uběhnul 10km a to ještě na závodech v Pečkách:)

>> Nina H., 04. 12. 2010 20:30:14

maškrtu bych si taky dal, ať už je to cokoliv

>> kanovsky, 04. 12. 2010 20:54:06

já si taky omlouvám zvýšenou konzumaci sladkostí energetickým výdejem, ale popravdě řečeno si nejsem jist tou mírou 

>> Juran Juran, 04. 12. 2010 21:18:24

já takové měsíční objemy mívám taky, ale důvodem v těchto případech bývá spíš nemoc nebo cesta do zahraničí – měsíc trvající demotivaci jsem fakt ještě neměl

>> Láďa S., 04. 12. 2010 23:42:06

on v tom breznu teda byl 2× tydne fotbal a 2× tydne florbal, tak uplne jsem nelenosil + casove narocnejsi prace:)o vymluvach se tu uz mluvilo, co?:) jinak zraneni a nemoce me taky letos docela potrapily:( prvni bezecka sezona si hold vybrala obcas nejakou tu dan:)

>> kanovsky, 04. 12. 2010 20:54:06 Tak keby som mesačne nabehala okolo 400km, myslím, že by som už nepotrebovala jedálniček a kľudne by som tých 100g čokolády denne spráskala Ale tak netreba to hrotiť, kondička aj kilometre prichádzajú a narastajú postupne, úspech u mňa je, že momentálne nabehám cca 120 km mesačne a to striedam obdeň beh s posilovňou (tu už na páse nebehám, odkedy som začala behať vonku, som alergická na pás ) Ale už sa teším na leto, keď nebudem odkázaná na najmä ranný beh a opäť budem môcť zaradiť 2 fázy denne…

>> Nina H., 05. 12. 2010 12:31:49

No smekam pre tolika km mesicne ja bych chtela taky vic km ale zatim to nejde 

Me jak se nechce tak jdu na behej.com a ctu si posledni beh a pak se mi chce hned jak to ctu 

mně se v zimě nechce běhat vůbec.prostě ten běh neodsejpá.Mokro,ví­tr,zima,sníh.­....Hraju 2krát týdně hokej,k tomu cyklotrenažer a plavání.Běžky též občas vytáhnu.Dnes jsem tak dlouho přemýšlel jestli mám vyrazit,až jsem se rozhodl,že půjdu večer na hokej.v zimě mám rád zkrátka zimní sporty nebo sporty halové.běhat v nesmekách mě vyloženě nervuje.Nemám rád na nohou něco „navíc“

Už dlouho se mi nestalo, že by mi po běhu bylo hůře než před ním – endorfiny asi přebijí veškeré tělesné a duševní bolístky. Takže když už mě na gauči bolí celý člověk, donutí mě k vyběhnutí pouhé pomyšlení na tu úlevu po běhu  .

Mám taky dobrou výmluvu. Všechny ty vánoční večírky mě vysávají. Ještě druhý den večer se bojím jít běhat, že by to žaludek nezvládl… ach jo. Ještě týden, pak už snad bude klid 

Když se mi nechce, tak se kouknu, co mám od pana trenéra napsáno v trenaláku. Pokud je tam psáno – volný den – zůstanu doma… Ale to tam moc často nebývá, tak co mi zbývá… 

>> Pavel S., 12. 12. 2010 15:00:46

Veru,preto chodím aj vo víchrici,ako je to v posledné dni,hovorím si:"prečo ja???!ostatní práve vstávajú z teplej postele,netrápi ich trávenie,dajú si tatranku a robia iné veci,ale "JA(!)idem v takejto chujave do jazykov!!!Ale keď sa vrátim…to je slasť,že niečo som dokázala a hneď míám vyššie sebavedomie.niekedy sa už do večera len tak motkám,vyšťavená a spomínam,ako som nič nevidela,ešte aj okuliare som si zabudla…inokedy sa ledva prezlečiem a už som v povinnostiach 2 dych sa tomu hovorí.

>> Eviku, 13. 12. 2010 14:01:12

No já nevím jestli je to správný přístup co děláš: prostě na dnešek mám naplánovaný běh, tak půjdu i kdyby trakaře padaly apřes to nejede vlak. U mě by to spíš vedlo ke sprotivení běhání, vždyt to má být hlavně zábava ne? Když je vichřice je přece olik jiných možností jak si zasportovat: plavání, posilovna, běžky atd…A navíc si myslím že je lepší aktivity střídat ne? Když pořád jenom běháš a ještě k tomu tu samou délku a intenzitu tak je to jednostranná zátěž. Toť můj názor, ale když ti to vyhovuje tak samozřejmě nic proti tomu nemám..:-)

>> Shon@11, 13. 12. 2010 14:30:56

Běžky ve vichřici Vždy záleží na motivaci, proč kdo sportuje. Pokud někdo sportuje jen pro radost, tak záleží na tom, jestli mu přináší radost běhat za totální sloty – pokud ano, pak ať běhá. Souhlasím s Tebou v tom, že příprava by měla být vícevrstevná. Ale vždy by měla být k zaměřena k určitému cíli. Pokud tam ten cíl není, tak se často stává, že toho daný člověk dříve či později zanechá.

>> Verbir, 13. 12. 2010 15:04:18

nemyslel jsem běžky ve vichřici, ale třeba když je hodně sněhu, tak jdu radši na běžky než za každou cenu běhat. Dřív jsem to prostě taky lámal přes koleno a šel jsem běhat ve dny kdy jsem to měl v plánu ikdyby co bylo. Ale teď jsem došel k názoru, že pokud je např. nepřízeň počasí tak je lepší to nehrotit a jít radši do posilky, na bazén atd. Přišlo mě, že jsem byl už tak trochu otrok běhání a to asi není dobře. Teď jdu radši dělat to, na co mám momentálně chuť, než se za každou cenu nutit do běhu. Jako nestává se mi abych trénink vynechal, jenom prostě občas zvolím jiný druh pohybu, takže nejde o lenost..

Ja teda zisťujem, že presne ako som predpokladala, zima si so mnou robí čo chce Takže behať ani cvičiť sa mi nechce, resp. keby ma tam niekto preniesol už oblečenú a nachystanú na miesto…Ale jesť a spať, to by sa mi páčilo A tak každý deň zvádzam boj so svojou lenivosťou a už sa teším na jar, keď sa spolu s prírodou prebudím aj ja…

Nejlepší je donutit hlavu k tomu, aby pochopila, že stejně jít trénovat musím, tak proč přemýšlet nad tím, jestli se mi chce či nechce 

Nejhorší je, pokud má člověk problémy s nějakým kloubem. Doktor bere na kontrolu až koncem ledna a člověk neví. Jít či nejít? Pomůže to nebo ublíží? Já mám zafixováno – musíš a baví Tě to. Ale neubližuji si tím??

me treba casto pomaha,kdyz se mi moc nechce, podivat se tady na forum, do sekce posledni beh a kdyz si prectu,kdo jak behal, tak me to docela motivuje. Pravda ale je,ze v poslednich mozna dvou tydnech je to spise demotivujici, kdyz kazdy pise porad brecky, ledovka,vitr,at­d :)))

>> Leszczynski, 13. 12. 2010 15:15:57

viete,ja vždy keď bežím!mimo sezónu" v hnusnom počasí,vravímsi:kde ste teraz vy,všetci prázdninoví športovci,čo sa presúšate na bicykli,alebo korčuliach keď svieti slniečko…kde ste v zime,keď je tu závej a vietor?!Ale máš pravdu shon,ide o to,že bežky mám pokazené,plaváreň je 20km,a posilka tiež,doma sa zas neprinútim,ako niekedymkeď som nepoznala behanie.ale znovu sa chcem k tomu vrátiť,som však otrok.vlastného behania.

>> Eviku, 14. 12. 2010 19:58:47

No právě, tos napsala přesně: OTROK VLASTNÍHO BĚHÁNÍ. Já to znám taky, dřív jsem to měl podobně, ale došlo mě, že to asi není moc dobře a nevyhovuje mě to. Proto jsem rád, že jsem si to uvědomil a teď se prostě svět nezboří když půjdu místo běhu zvedat činky, plavat atd. Ale to si musí každý asi uvědomit sám ve své hlavě co mu vyhovuje a co ne. Když jsem chodíval běhat za každou cenu, tak už jsem z toho ani neměl takovou radost, jako teď když jdu dělat to na co mám chuť.

>> Nina H., 04. 12. 2010 15:14:14 Je to paradox, ale já, když se mi opravdu jen nechce, tak mi to potom běží samo a je to radost.