Pro Mato: Rád by tě požádal o tvůj názor. Před rokem mi při strečinku naprosto bez varování (a bez bolesti, která přišla ve strašlivé síle až za 2 dny) praskl stehenní sval (zadní strana stehen blíže k vnitřní straně, asi tak 20 cm od kolene) pravé nohy. Vše je dávno v pořádku, pravá drží. Vrásky mi však momentálně dělá levá, kde v tom samém místě mám takový podivný pocit tahu, jaký jsem měl v době rekonvalescence na té pravé. Při strečinku v tom místě cítím nepříjemné napětí, které zmizí až tak po 2 min. statického mírného zatížení. Při výklusu mi to problém nedělá, při tempu už o tom místě vím, občas se projeví krátkým intezivním zatáhnutím nebo bodnutím (nemohu najít správný výraz). Možná že mi levá signalizuje, že praskne taky. To bych ale nerad. Mate mne, že místo je úplně stejné jako na pravé noze před rokem. Nemáš nějaký typ, jak pokračovat v běhání a odstranit potíž? Dík.

Nie som lekar, takze moj naozor ber iba ako odhad, naviac mozno bude mat niekto lepsiu radu, takze sa neobmedzuj iba na moju :) Podla popisu to bude bud tzv. krajcirsky sval, alebo klasicke pretazenie hamstringu. Trosku si to musim upresnit, co myslis pod prasknutim… boli tam pretrhnute svalove snopce, ci to boli iba mikrotrhliny? Mal si v tom mieste podliatinu? Ak ano, tak to bolo vaznejsie. Zaujimave je, ze sa to deje na druhej nohe. Mozno stale podvedome setris pravu nohu a tym padom pretazujes lavu nohu. V kazdom pripade strecuj iba VELMI opatrne a vzdy az po treningu. Urcite nie za studena. Ked tak, tak by som si dal lahku masaz konkretneho miesta s hrejivou emulziou cca 10–15min pred behom. Pri rozkluse sa pozoruj a zvaz, ci je namieste nohu zatazit. Co sa tyka strecingu, nie som moc zastancom statickeho natahovania sa pred behom- je to kontraproduktivne. Radsej zacni extremne pomaly a daj si predtym stimulujucu automasaz. Staticky strecuj az po zatazi a velmi opatrne- o 20% menej v tahu, ako si myslis, ze mozes. Ak sval boli, daj si nan lad po behu plus ibuprofen na noc. Prajem skore uzdravenie.

Pozor pozor m. sartorius se neupíná na zadní stranu stehen. Krejčovský sval se upíníá na tuberositas tibie což je drsnatina pod čéškou. Nechci zpochybňpvat p. Mata, ale pokud jde o zadní stranu určitě jde o jiný sval. Na stanovení diagnózy je třeba vědět při, kterém pohybu bolest vzniká?

[quote=frost]Pozor pozor m. sartorius se neupíná na zadní stranu stehen. Krejčovský sval se upíníá na tuberositas tibie což je drsnatina pod čéškou. Nechci zpochybňpvat p. Mata, ale pokud jde o zadní stranu určitě jde o jiný sval. Na stanovení diagnózy je třeba vědět při, kterém pohybu bolest vzniká?[/quote] A kade tento sval prechadza??? Obopina celu stranu stahna z predu do zadu. K natrhnutiu moze dojst v ktoromkolvek bode, nielen v upone. Podla slov Pug-a, by som sa tiez priklanal k hamstringu, matie ma len laterarne umiestnenie bolesti…

K predchozimu zraneni doslo po zatezi pri normalnim pomale strecinku. Proste bez varovani ci pocatecniho pocitu tahu se to najednou nejak uvolnilo a jelo. Doslo k naruseni svalu, chirurg se radoval, ze takovou nadheru jeste nevidel a ze to je do ucebnic a fotil a zapisoval a tak. Modrina se objevila asi az po tynu od zraneni a vylezla na lytku. To je ale bezne, pry. 5 tydnu jsem lezel a zpet do funkce mi pomohl ten chirurg, ktery taky sportuje. Mily pan. V anatomii nejsem moc silny, takze… kdyz sedim, koleno pravy uhel a zatnu smerem do zeme, je to ten prvni sval ktery nahmatnu z vnitrni strany stehna u kolene, vede smerem k riti a v puli stehna se (zase z vnitrni strany) schova pod cosi jineho. V polovine stehna smerem z vnejsi strany je to ten „na hrebeni“. Ve vrcholovem bode nejvetsiho prurezu. Bolest vznika nekdy pri prechodu z dopadove faze do zaberu. Pri strecinku v podrepu, kdy je l. noha v co nejvetsim uhlu k pravemu stehnu a leva je na pate a jdu tahem do leve se ale spis ozyva misto vice do vnitrni strany stehen. Celkove jde o to, ze ten problem mne zatim v pohybu neomezuje,jen v rychlosti a intenzite zatizeni a mirne v rozsahu pohybu leve n. Nechci jen znovu 1,5 mesice lezet kvuli tomu, ze neco necitlive prepisknu. Pokud ma nekdo tip, co s tim, tak budu moc rad. Jeste detail: od malicka jsem byl zkraceny jak uvazek policisty na protikorupcnim oddeleni po nastupu Standy do funkce MV. Na nohach. Zbytek je v norme.

m. sartorius má začátek na spina iliaca anterior superiora úpon do pes anserinus. přechází přes přední stranu stehna a nikdy se nedostane dozadu. Jinak z třísel jde přes přední stranu stehna šikmo dolů a upíná se hned u kolen. kloubu. zevně. Viděl bych to na m.semimembranosus nebo bicep femoris, ale ten první se zanořuje pod ten biceps. Jde o svaly, které dělají pokrčení kolen a natažení kyčlí. Dlouhodobě přetěžované svaly na zadní straně stehna vedou k bolestem v zádech a bolestech těchto svalových skupin. Navrhuji masáž a pak opatrné protahování s relaxací, nejlépe navštívit nějakou fundovanou RHC což neznamená klid na lůžku! Výřivka, ultrazvuk, spec. cvičení.

m. semimebranosus? Pološlašitý? No tak to je asi ono, tohle jmeno se mi z chirurgicke ambulance vybavuje. Jen aby nedoslo k nedorozumeni, prve na te prave mi opravdu rupnul. Castecne, ale prece. Doktor rikal, ze kdyz budu dodrzovat prisny rezim, operace nebude nutna a mel asi pravdu. Dik za rady.

myslim, ze to znamena poloblanity, nikoli poloslasity. Na noze jsou vzadu oba dva.

[quote=pug]m. semimebranosus? Pološlašitý? No tak to je asi ono, tohle jmeno se mi z chirurgicke ambulance vybavuje. Jen aby nedoslo k nedorozumeni, prve na te prave mi opravdu rupnul. Castecne, ale prece. Doktor rikal, ze kdyz budu dodrzovat prisny rezim, operace nebude nutna a mel asi pravdu. Dik za rady.[/quote] Pugu, obávám se, že mám něco podobného. Ošetřuje se to nějakou mastí/ stahoval jsi stehno/? Bolí mě to na vnitřní straně kolena v úponu kyčle a jednom bodě na vnitřní straně stehna. Také mám pocit jako kdyby mi dal někdo „koňara“. Cítím to od minulé středy, v sobutu jsem to skusil rozběhat. Při běhu to ani nebolelo, ale nebylo to ono. Bolí to zejména když stojím. Dělal jsem stejný strečink jak popisuješ a dostal jsem 2× křeč do / asi přitahovač kyčle /. Potom jsem také jsem necítil žádný problém až za 2dny. Asi to u mě nebude tak zlé jako bylo u tebe, ale budu vděčen každému, kdo mě poradí co stím dělat bez návštěvy ordinace. Díky.

Asi tu bude trošku rozdíl, v tom mém problému kyčel nefigurovala, a šlo poměrně přesně lokalizovat místo průšvihu. Důležité je taky, kdy a po čem a jak a tak se problém objevil. No já jsem ten můj zevrubně analyzoval, a došel jsem k tomu, že se mi ten problem rozjel tak, že po dvoutýdenním období relativního nepohybu jsem hned druhý trénink pálil úseky. Intenzita asi byla větší než měla být a než si sval nechal vhledem ke své aktuální nepřipravenosti líbit. Šel jsem dolů s objemem i intenzitou (běh cca 1 h velmi pomalu/týden celkově), strečoval jak čert (ale jako když souloží ježek – teda strašně opatrně), masíroval chladivou emspomou a chodil veslovat, aby se rychleji vyrovnala disbalance, která vznikla a byla odborníkem detekována. Jako nejmocnější svépomocná zbraň se mi ale jeví opravdu strečink, prováděný v teple, chlupatých teplákách a s rozehřívací automasáží před a chladivou po. To samé mne vrátilo do běžeckých bot i po té ruptuře (samozřejmě až po odstartování doktorem). Pokud se mi stane nějaký svalový problém, nikdy nepoužívám obinadla, analgetika ani znecitlivující masti pokud mi to lékař-specialista výslovně a důrazně nenařídí. Všechny tyhle věci mne vedou akorát k tomu, že mi dovolí nadkriticky zatěžovat tkáň dál, čímž se proces uzdravování jenom protahuje. Pokud se mi nějaké zranění stane a omezuje pouze v běhu a jiné činnosti jsou nepoznamenané, zkouším zpravidla týden trpělivě vydržet a sledovat průběh a zapojit svépomoc. Pokud se to nelepší, odhazuji hrdost stranou a jdu za specialistou. Pokud mne to obtěžuje i v práci, navštěvuju lékaře zpravidla druhý den. Taky musím říct, že mám vždy bezprostřeně po zranění tendence chovat se ukvapeně a impulsivně a bít kolem sebe jak kůň v posledním tahu. Zaplať „pámbu“ se vždycky našel někdo, kdo mi zavčas zchladil horkou palici. Nejpozornější „léčbu“ pak zpravidla vyžadovala ona horká hlava. To ostaně sám vidím v příspěvcích výše. Ony rady mi byly dostatečně známy i před položením dotazu, jen jsem potřeboval „před použitím protřepat“. Osobně a bez nějakého pejorativního poddtextu bych ti vzhledem k tvému věku doporučil raději trpělivost a doktora. Já jsem oproti tobě zhruba polovičního věku, proto si netroufám hodnotit použitelnost mých rad v tvém případě. Na levé misce vah leží (asi vždycky!) ještě měsíc rádobysportu spolu s následným rizikem trvalejšího problému, na pravé pak nejdéle půlroční přestávka s následnou možností trvalejšího návratu k aktivitě. Vážit pak už musí každý sám. V jedné knize se píše, že „hrdinů jsou plný kerchovy“.

[quote=pug]Asi tu bude trošku rozdíl, v tom mém problému kyčel nefigurovala, a šlo poměrně přesně lokalizovat místo průšvihu. Důležité je taky, kdy a po čem a jak a tak se problém objevil. No já jsem ten můj zevrubně analyzoval, a došel jsem k tomu, že se mi ten problem rozjel tak, že po dvoutýdenním období relativního nepohybu jsem hned druhý trénink pálil úseky. Intenzita asi byla větší než měla být a než si sval nechal vhledem ke své aktuální nepřipravenosti líbit. Šel jsem dolů s objemem i intenzitou (běh cca 1 h velmi pomalu/týden celkově), strečoval jak čert (ale jako když souloží ježek – teda strašně opatrně), masíroval chladivou emspomou a chodil veslovat, aby se rychleji vyrovnala disbalance, která vznikla a byla odborníkem detekována. Jako nejmocnější svépomocná zbraň se mi ale jeví opravdu strečink, prováděný v teple, chlupatých teplákách a s rozehřívací automasáží před a chladivou po. To samé mne vrátilo do běžeckých bot i po té ruptuře (samozřejmě až po odstartování doktorem). Osobně a bez nějakého pejorativního poddtextu bych ti vzhledem k tvému věku doporučil raději trpělivost a doktora. Já jsem oproti tobě zhruba polovičního věku, proto si netroufám hodnotit použitelnost mých rad v tvém případě. Na levé misce vah leží (asi vždycky!) ještě měsíc rádobysportu spolu s následným rizikem trvalejšího problému, na pravé pak nejdéle půlroční přestávka s následnou možností trvalejšího návratu k aktivitě. Vážit pak už musí každý sám. V jedné knize se píše, že „hrdinů jsou plný kerchovy“.[/quote] Díky za radu. Teď už vím, že to mám také po 4×1K / pro mě ve sprintu / za 4.15. Běžel jsem to poprvé od října. Ale jinak běhám od podzimu nejrychleji tak do 5.30 bez přestávky cca 50K týdně. Já myslel, že jsem na ty první sprinty trénovaný, je to pro mě šokující zjištění. Tahá to jako nad kolenem a v třísle a ten pocit koňaru, když při chůzi natáhnu nohu dozadu. Bývám docela rozumným pacientem, jen nevím co mě může lékař mimo klidu dnes doporučit. Pokud k tomu ještě neco máš, tak rád poslechnu. Tomu ješkovi závidím, aspoň si to užije:-)

Jestli běhat nebo neběhat, to si musíš určit sám. Myslím, že s regeneračními výklusy po dobu problému nemusí být tak zle, pokud ti normální chůze nedělá problémy. Já jsem chodil rege tak do 20 min ob den, masáže a hodinový strečink denně. K tomu doktorovi chodím hlavně proto, aby to prostě někdo znalý věci viděl. Může být, že neplecha je větší, než se zdá. Chirurg, ke kterému chodím já, je sám aktivní sportovec, takže se dohodneme většinou velmi rychle. A nikdy mi neřekl, že tam lezu zbytečně.

[quote=pug]Jestli běhat nebo neběhat, to si musíš určit sám. Myslím, že s regeneračními výklusy po dobu problému nemusí být tak zle, pokud ti normální chůze nedělá problémy. Já jsem chodil rege tak do 20 min ob den, masáže a hodinový strečink denně. K tomu doktorovi chodím hlavně proto, aby to prostě někdo znalý věci viděl. Může být, že neplecha je větší, než se zdá. Chirurg, ke kterému chodím já, je sám aktivní sportovec, takže se dohodneme většinou velmi rychle. A nikdy mi neřekl, že tam lezu zbytečně.[/quote] Tak jsem byl u lékaře a zjistil, že to je od sedacího nervu ve spojitosti s těma křečema při strečinku. Také mě zjistil pravou nohu o 1cm kratší a u lévé menší ohebnost kyčelního kloubu. Běhat můžu, jsem zvědavý jak dlouho to bude pobolívat. Ještě jednou dík a všem slibuji, že s tím nebudu již otravovat.