>> kanovsky, 14. 05. 2012 23:19:23

ale coby, ved ty aj behas

>> rudo, 14. 05. 2012 23:21:31

Ale za rok či 3 roky možná už běhat ani nebudu, kdo ví. Ostatně, toto považuji za „chytání za slovo“, protože jsem pouze nadhodil určitou ideu, která rozhodně není aktuálně mou prioritou, jen mě to teď přelítlo hlavou a použil to jako řečnickou hypotézu, nic víc.

Zatím se mi jeví, že si graf rychlosti (černá křivka) zachovává rostoucí téměř lineární trend, a zatím věřím, že ještě bude pokračovat, nicméně třeba se mi za dva roky vysmějete, jak jsem byl naivní a měl velké oči. Píšu ale upřímně, jak to cítím, byť by mohlo být výhodnější, kdybych se držel raději „při zemi“.

BTW: Jinak je ale pro mě velmi nevýhodné, že jsem toto psal, protože se teď budu cítit svázaný, že vám budu muset dokázat, že to zvládnu, abych nebyl považován za mluvku. Další reakce a rady k tomuto už neočekávám, děkuji předem.

Komentář z PIMu jsem doplnil o poslední odstavec, teprve nyní je snad úplný. 

Dnes jsem v rámci Brněnských Hamburgů konečně překonal už skoro rok starý osobák na 3 km a zároveň jsem při této příležitosti překonal všechny osobáky od 2,4 po 6,8 km, viz komentář

Je to inflace osobáků, ovšem zlepšovaných jen o kousek, ale to je jedno – i toto beru hlavně jako součást tréninku, i když nezastírám, že mám z výsledku radost.

Po dalším závodu , kde jsem osobáky na 3 a 5 km překonal ještě výrazněji, než minulý týden, jsem ještě přesvědčenější, že jsem se na PIM rozhodl v posledních kilometrech správně, když jsem dal přednost větší jistotě a podpořil tak následný superkompenzační efekt. Může se zdát, že se vlastně zlepšuji pořád, ale třeba u vzdálenosti na 3 km tomu tak není, přičemž poměr úspěšných pokusů ke všem pokusům je u této vzdálenosti relativně nepříznivý. Věřím přitom, že budu mít šanci zaběhnout dobře i delší vzdálenosti, konkrétně desítku.

>> kanovsky, 14. 05. 2012 19:19:30

Je to uz starsi prispevok od Petra, ale neda mi znovu nereagovat (uz som na to v minulosti par krat ukazoval). Konkretne na udajne pravidlo: „Nemyslím, že by tomu tak bylo. Tempo OV by mělo být o cca. 75 sekund na km pomalejší než tempo maratonu, což dává v mém případě“. Petr tu reagoval na otazku, ci si nemysli, ze velka medzera v treningu nie je vo velkej diskrepancii medzi jeho treningovym tempom, v ktorom vykonava vacsinu svojej bezeckej pripravy a jeho pretekovym/tres­tovacim tempom. Podla mna je.

75s/km pomalsie tempo nez aktualne tempo maratonu… Uz som to tu par krat videl, ale tento prepocet je naozaj arbitrarny a nema logiku. Pri takto pomalom tempe dochadza uz k degradacii bezeckeho stylu a aerobny rozvoj (kapilarizacia svalstva, rozvoj mitochondrii a enzymaticka adaptacia) je tak pomala a casto nepatrna, ze casto ide o mrhanie casom a energiou, ak ucel treningu je zlepsovanie vykonov na olympijskych vytrvaleckych tratiach – nie ultra. Takto pomaly beh ma sluzit na regeneraciu – cize dva, tri sekundarne behy v tyzdni v trvani od 20 do 40 minut. Najlepsi rozvoj aerobnej pripravenosti pri specifickom pohybe (behu v dobrom style) je pri 70–75% vVO2 max, co priblizne zodpoveda aj tepovej frekvencii MHR. Moja osobna skusenost a skusenost bezcov, s ktorymi som trenoval (aj s podstatne lepsimi bezcami s osobakmi viac ako 20minut rychlejsimi, ako mam ja), je pre penzum aerobnej aktivity bezat v tempe 30–40s/km pomalsom, ako tempo maratonu. Iste, je to zavisle aj od fazy pripravy a bezeckej formy v akej je bezec, ale tento udaj je dost univerzalny. Niekto potrebuje vacsi rozsah – napr. 20 – 55s/km, to vsak u bezcov, co maju skutocne obrovske tyzdenne objemy (nad 250km/tyzden) a ich tempo maratonu je velmi, velmi rychle – pod 3min/km. Cokolvek pomalsie je casovo neekonomicke a progres je umelo spomalovany. V terene sa treba skor spolahnut na usilie, ale rozhodne to nema byt o viac ako 2min/km pomalsie tempo, nez je tempo maratonu (pokial to nie je horsky vyslap na brutalny kopec).

A este jedna poznamka, teraz uz nie na konkretny pripevok Petra, ale preco tu operujete s „udajom“, ze tempo zavodu na 3–5km je „anaerobny“ vykon. To je absolutny nezmysel. Je to AEROBNA cinnost po viac ako 88% trvania nepreruseneho vykonu. Cize pri treningu tohoto tempa na kratsich usekoch (1–2km) vykonavate z 99,9% aerobny beh, len vyssim usilim. Anaerobny trening vypada uplne inak. Nenechajte sa teda zmiast nespravnymi prispevkami.

K tempu OV: nechám tu diskutovat Rudu, podle kterého se v tomto řídím (byť to má oporu i v jiných textech).

Každopádně u tohoto způsobu výpočtu zůstanu, protože jsem s rychlostí svého zlepšování spokojen a ostatně je pravdou i to, že zároveň trénuji na budoucí ultra.

Pokud se jedná o poslední odstavec, tak myslím, že RQ je vyšší než 1 už po kratší době, než 88% trvání nepřerušeného výkonu v tempu pětky, ale nechci se dohadovat. Opět tu nechám diskutovat Rudu.

Iste, uz aj po jednej minute mozes byt na preteku trebars na 5km v anaerobnom pasme – ak to pekelne prepalis. To vsak nemas sancu udrzat pociatocne tempo a sklznes do rychlosti behu, ktora za normalnych okolnosti (rozumnejsi zaciatok) je uplne aerobna. Taky sa este nenarodil, co by vydrzal bezat 12–20 minut anaerobne. Ani len pretek na 800m nie je bezany v anaerobnom rezime – mozno tak na 65–70%, 1500ka na 45–50% (trvanie do 3min 45s), a 3ka uz je dominantne aerobna. U 5ky a desiatky to je uplne samozrejme. useky v treningu bezane v tempe zavodu na 5–10km v trvani do 5–6min u patkoveho tempa a v trvani do 10min u desiatkarskeho tempa, su vzdy aerobnym treningom. Priklad anaerobneho treningu (ktory tu hadam nikto nerobi a len malokto niekedy skusil) je 4×500m so 6min pauzami v tempe rychlejsom ako tempo preteku na 1500m, alebo 2×300m plus 4×200m s pauzami 6× dlhsimi, ako trvanie useku v tempe preteku 400 az 800m. To je trening na laktatovu odolnost, bezany viac v rezime anaerobnom, ako aerobnom.

Co sa tyka M + 75s, iste kazdy si prihrieva svoju polievocku, ale OPTIMALNY trening na dlhe trate do maratonu urcite nepozostava z behania tak pomaleho mnozstva km. Ak Ti to vyhovuje a mas z toho radost, tak je to uplne v pohode, nie je to vsak casovo-ekonomicky najvyhodnejsia cesta. Po dosiahnuti stropu vykonnosti u daneho typu treningu – ktory sa nepochybne u kazdeho dostavi, nech si vyberie akykolvek system – cesta nevedie len nekonecnym navysovanim objemu (casu v zatazi), ale aj spravnym premiesanim intenzity.

>> Mato, 22. 05. 2012 15:45:05

Souhlasím, že energetické krytí už osmistovky je převážně aerobní, avšak nikde jsem nenašel, že by snad na osmistovce běžec nejprve 500 metrů běžel aerobně a pak posledních 300 metrů anaerobně (při rovnoměrném tempu). Pokud ale k tomu dáš nějaký odkaz, tak jistě budete mít o čem s Rudou hovořit – rád si to přečtu.

Pokud se jedná o terminologii, tak úplně nevím, jakou používat, když každý si pod určitým pojmem představuje něco jiného. Například pro Rudu je anaerobní tempo vše, co se běží rychleji než hodinovka, bez ohledu na délku trvání.

Pokud se jedná o časovo-ekonomickou cestu, tak už jsem vícekrát psal, že mám většinu kilometráže z cest na oběd, na úřady, do kostela a podobně, avšak k tomu potřebuji běhat tak pomalu, abych pak byl schopen fungovat.

>> kanovsky, 22. 05. 2012 15:59:45 OK, to chapem, ze trening prisposobujes dennym povinnostiam. Taketo behy by vsak mali tvorit tu regeneracnu (mensinovu zlozku). BTW, M+75s som aj ja velakrat videl v zahraniznej literature, vzdy vsak islo o priblizny vypocet na MILE nie na kilometre. Vtedy sa to zhruba zhoduje s tym, co som uviedol vyssie.

K behu v energetickych rezimoch – to sme sa nespravne pochopili (mozno som sa nejasne vyjadril) – netvrdim, ze zavodnik ide do urcitej vzdialenosti 100% aerobne (na kratsich tratiach) a potom 100% od urcitej mety anaerobne. Tak telo nefunguje. Vzdy je to podielova zlozka, ktora sa preklapa k anaerobnej cim blizsie je bezec k cielu. Pri tych 800m sa prave zaciatok beha velmi rychlo a nemozno sa spoliehat na cisto aerobny rezim. Dokonca ani pri 5ke nie, ak sa spravne rozbehne. Podielova zlozka je vsak vyrazne v prospech aerobnej pri tratich nad 3km.

A terminologiu co pouziva Rudo – to je jeho vec, ale zbytocne tak matie ludi. Na 10karskom tempe je anaerobna zlozka pod 10%, u vacsiny rekreacnych a vykonnostnych bezcov dokonca pod 5% z celkoveho energetickeho krytia. Ergo pri treningu tohoto tempa na kratsich az strednych usekoch prakticky skoro vobec nedochadza k behu v anaerobnom rezime. Z povedzme 10km objemu v jednej tr. jednotke (napr. 10×1km/60s pauza, ci 5×2km/2min pauza), odbehnes dohromady maximalne tak 300 az 500m z celeho treningu v anaerobnom rezime a to este rozuskovane do poslednych cca 2–4 usekov. Nic anaerobnejsie nez ked si trosku sviznejsie prislapnes kopec v beznom suvislom behu. Iste, je to namahavejsi trening, ale stale AEROBNY.

>> Mato, 22. 05. 2012 16:10:01

Děkuji za upřesnéní, to v tom druhém odstavci se už zcela shoduje s tím, co jsem si myslel.

K třetímu odstavci též souhlasím, ostatně zrovna v mém podání je energetické krytí na pětce i desítce z anaerobních zdrojů pravděpodobně dost malé, což vyvozuji i z grafu TF a z toho, že mě po doběhu nebolívají nohy.

K prvnímu odstavci uvidíme, co napíše Rudo. Mimochodem, nediskutovali jste už o tom někde? 

Možná bych měl ještě doplnit, že já volné běhy téměř nikdy neběhám na rovině. Třeba dnešní pomalý běh 12,5 km běh průměrným tempem 5:59 byl v kopcovitém profilu, když se nadmořská výška střídala 300–260–410–305–405–270–280. Průměrná tepovka byla 131, ale ve skutečnosti se pohybovala převážně mezi 118 a 150, tempo se pak pohybovalo mezi 5:21/km a 7:46/km (vše průměry půlkilometrů, tepovka s výjimkou prvního půlkilometru).

Dle mého názoru se ovšem dá dost těžko usoudit, jaké složky tím vlastně rozvíjím – dle mého názoru je to ale všestranější a má to úplně jiný efekt, než kdybych běžel stejnou vzdálenost na rovině. Proto je potřebné informace o mých průměrných tempech posuzovat i v tomto kontextu.

Jaká negativa plynou z běhání OV vyšším tempem? Za předpokladu, že plánovanou dobu běžím víceméně vyrovnaným tempem a na konci toho sice mám už docela dost, ale „kdybych musel, tak bych mohl“?

>> JuroR, 22. 05. 2012 19:09:35

Záleží, co si od konkrétních tréninků slibuješ, na jaké TF je běháš a jaká je struktura ostatních běhů. Znám více lidí, kteří běhají všechny tréninkové běhy výrazně rychleji než já, avšak závody už běhají o hodně pomaleji, protože jim trénink bere až příliš sil a výkonnostně se neposouvají. Viděl bych to tak, že by každý měl běhat tak, jak mu vyhovuje s tím, že kritérium vhodnosti může být, zda dochází či nedochází k posunu výkonnosti, měřitelný jak z osobních rekordů, tak z poklesu tepu při konkrétním tepu. V mém případě dochází ke zlepšování na většině vzdáleností přibližné o 1 km/h za rok, což mi stačí ke spokojenosti.

To je právě ten můj problém, že strukturu to moc nemá. Že regenerační běhy nejsou o moc pomalejší a běhy ve vyšším tempu nejsou zase o tolik rychlejší. Jsem takový nějaký jednorychlostní, rozdíly jsou spíše v délce, než rychlosti běhu. (Intervaly začnu běhat zítra, tak jsem zvědavý, zda se mi povede výrazně zrychlit.) Běhám s průměrnou TF něco pod 160, při RTF 50 a TFmax asi 185. Jsem běžecké batole trochu vyššího věku, takže si od toho neslibuju žádné velké výkony, ale samozřejmě rád bych se někam posunul. Zatím se zlepšuji zcela jednoznačně (poslední 4 týdny rychlostí 10s/km za týden, při stejné, nebo maličko se snižující TF), ale nejsem si jistý, zda si tímto typem běhání nebuduju nějakou „zeď“, nebo jak to nazvat. Na druhou stranu s tím moc zatím udělat neumím, protože když se snažím běžet výrazně pomaleji, tak to stejně na TF a pocit únavy nemá až tak výrazný vliv.

>> JuroR, 22. 05. 2012 19:59:06

Však běhej tak, jak Ti vyhovuje, s tím, že až narazíš na svůj strop, tak pouvažuješ o jiném přístupu. Intervaly pŕi výkonnosti desítky za 55 minut (pokud jsem správně pochopil jiné vlákno) nepovažuji za nezbytné (i když je to možná chyba, tak je vlastně neběhám ani při desítce za 39).

>> kanovsky, 22. 05. 2012 20:05:57

Ano, pochopil jsi to správně, momentálně oblíbené tempo někde kolem 5:30, když se snažím, tak zpomaluji nad 6:30 a když se rozběsním, tak se dovedu přiblížit k 4:00, ale jen na pár set metrů. Intervaly mám předepsané v tréninkovém plánu micouche, tak to zkusím. Trochu si od toho slibuju, že by to mohlo přispět k rozvoji koordinace či techniky, prostě že se naučím víc regulovat rychlost. Já jsem vlastně někde ve tvých začátcích v roce 2007. Vzpomeneš si jakým způsobem jsi běhal tenkrát? Nebo jsi to tehdy ještě tak neřešil?

>> JuroR, 22. 05. 2012 20:22:14

Tréninkový deník jsem si psal od samého počátku. Běhal jsem tenkrát hodně krátkých a rychlých běhů, a celková průměrná rychlost všech běhů byla dokonce vyšší než nyní, kdy je má výkonnost mnohem vyšší. Vedlo to k rychlému růstu výkonnosti v roce 2007, ale následně k výrazné stagnaci v roce 2008, kdy jediným úspěchem bylo, že jsem uběhl celý maraton, byť pomalu. V roce 2009 jsem pak výrazně zpomalil své volné běhy, navýšil kilometráž a na druhé straně začal běhat i rychlejší pokusy na dráze a od té doby růst výkonnosti pokračuje až do dneška.

>> kanovsky, 22. 05. 2012 20:39:51 Není to ta správná skladba tréninků? Pomalé regenerační běhy proložené rychlými, namáhavými běhy, které ve tvém případě spatřuju ve všech těch úspěšných (málokdy neúspěšných) pokusech o OR na různých vzdálenostech 

>> kanovsky, 22. 05. 2012 20:39:51

Děkuji za odpověď, zřejmě je můj přístup opravdu hodně podobný tomu tvému. Snad jen upřesnění co to pro tebe znamenalo „krátký“ běh. Já teď jednou, max. 2× týdně běžím ±10km a ostatní pak kratší chuti a zejména pocitů.

>> cop2, 22. 05. 2012 20:53:33

Možná ano. Hodně mi pomohlo, že jsem začal běhat maratony a i díky tomu navýšil kilometráž, přičemž důležitá byla i pestrost běhání, včetně toho, že většina běhů byla v kopcích. Pokusy na různých vzdálenost mají pro mě velký význam, mimo jiné i proto, že je uskutečňuji vesměs na těch vzdálenostech, kde aktuálně nejvíce zaostávám, přičemž podstatné pro mě je, že jsem ochoten pokus přizpůsobit aktuálním dispozicím a podmínkám, přičemž si vždy nechávám prostor, abych byl schopen i po něm klusat a tím podpořit regeneraci.

>> JuroR, 22. 05. 2012 21:12:32

Pamatuji si, že nejčastěji to byla 3 kola v Lískovci, tedy 2,4 km, případně 6 kol (4,8 km). Bylo to zcela v pořádku a bylo dobře, že jsem se další rok na takto dosažené výkonnosti zastabilizoval a běhal na ní i hodně závodů. Teprve později jsem dospěl k tomu, že pro zlepšení výkonnosti musím rozevřít nůžky mezi rychlými a pomalými běhy, což jsem zajistil tak, že jsem všechny běhy mimo dráhu (mimo závod) běhal sice při sledování celkového času, ale bez snahy o traťové rekordy a obdobné záležitosti (toto platí do dneška).

Aha, tak to běhám přece jen o něco delší tratě. Ty nůžky se budu snažit rozevírat také, zatím jsou poněkud zarezlé, ale snad povolí. Díky.

>> JuroR, 22. 05. 2012 21:38:33

Juro to co pises o svojom treninku bolo pekne vysvetlene v jednom starom clanku od vtedajsieho trenera Craig Mottrama (AUS) Nick Bideau, nazyval to seda zona a clanok s velmi zjednodusenou terminologiou pre hobikov sa snazil hobikom otvoprit oci ohladom systemu, nebehat v sedej zone – seda zona je trenink ktory nie je dostatocne rychly aby predstavoval rychlostnu kvalitu ale nie je ani dostatocne pomaly aby predtavoval regeneraciu alebo predstatvoval rozvoj ciste len aerobnych vlastnosti a ciste len tukoveho metabolizmu. Zda sa ze ty behas len sedu zonu, take velmi jednoduche pravidlo, max 2 dni v tyzdni behaj rychlejsie a zvysok behaj pomalsie

M+75 sekund tempo je na km nie na milu a vychadza to z celkovej skladby treninku na nic sa neda pozerat izolovane. Toto tempo je jednal pre dokonalu regeneraciu a behy by mali v dlzke kratsej ako hodinu pre hobikov zvycajne odporucam trvanie 20–40 minut, ciel treninku – po nom sa bezec musi citit ovela lepsie ako pred nim je viac oddychnuty plny energie a vsetky ztuhnutia z noch alebo chrbta musia odist, nieco ako po masazi. Takyto rege je na to aby sa odstranila unava z predosleho dna alebo akumulacie z predoslych dni a pripravilo sa na trenink kvality alebo objemu neskor v ten den alebo na druhy den

Dlhy beh je dalsi trenink kde sa pozuiva M+75, toto je velmi dlhy beh v trvani 3H alebo 150 minut. Zvycajne v treninkovom systeme na konci tyzdna typoicky nedela rano, kde ciel je rozvoj striktne tukoveho metabolizmu, bezi sa na hladno bez ranajok a bez doplnovania cukrov pocas treninku, takze musi byt dostatocne pomaly, navyse si treba uvedomit ze telo je z tyzdna vycerpane a nohy su unavene z rozncyh treninkov kvality a pripadneho rychleho zavodu v sobotu na kratsich tratiach.

Pravidlo sice casto uvadza interval tempa ako M + (60–75), ale pre hobikov sa casto ukazalo ze tych 60 je prilis rychlo.

Dalej si treba uvedomit co je pocuiatocna hodnota M, niekto to chape ako priemerne tempo osobaku niekto ako tempo posledneho maratonu, niekto ako tempo maratonu ktory by dal keby sadli podmienky a niekto ako tempo ktore by chcel zabehnut na konci tohto treninkoveho procesu ale este nezabehol,

preto tych 75 secs je bezpecnejsich.

Samozrejme ak pracuje trener s bezcom individualne systemom 1–1 a pise celu skladbu tyzdna, moze si dovolit tempo dlheho behu rozne upravit, pokial presne vie co sa bezalo cely tyzdne a co sa bude bezat nasledujuci tyzdne a tiez neie plnu zodpovednost za zdravotny stav a zranenia bezca, bez tychto podmienok sa neda poradit vseobecne pravoidlo pre verejnost inak ako M+75.

Na ilustraciu – uz som to pisal velakrat, AUS bezec Moneghetti na urovni 2:09, behaval v nedelu M+75 v trvani 150 minut pravdielne dlhe roky, behaval to v skupine vela bezcov ktory boli bezci dobrej klubovej urovne atd a trenink takto zvladli, avsak pre nich to tempo sice zvladnute nepredstavovalo M+75 a preto celkovo im to do systemu nezapadalo.

Mato, ked hodnotis efektivitu treninkoveho systemu a jednotlivych treninkov, tak mas asi ine kriteria ako ja. Pokial system zarucuje neustale zlepsovanie v celom spektre vzdialenosti, napriklad Petr si uz zase aj toho roku zabehol osobaky v celom spektre 3–42 km, a zaroven ako sa zatial ukazuje zarucuje absenciu zdravotnych problemov, ziadne choroby z pretazenia imunitneho a hormonalneho systemu a ziadne zranenia pohyboveho systemu, tak dost dobre nechapoem hodnotenie ze strata casu a mala efektivnost. Ak pozrime na bezcov ktori idu za akoze efektivnejsim systemom a ako dosledok striedaju obdobia ked mozu behat s obdobiami ked behat nemozu, koli zraneniam chorobam , akutnym alebo vlecucim sa chronickym problemom, tak mi jednoznacne vychadza Petrov system ako ten najefektivnejsi.

Osobne jedinu neefektivitu v Petrovom systeme vidim v tom ze dava vsetok cas behaniu a ziaden cas doplnujucim aktivitam, posilovackam kompenzacnymn cviceniam atd a nevenuje sa systematicke nacviku spravnej techniky behu,

ale z hladiska energetickeho alebo metabolickeho zlozenia treninkoveho systemu, nevidim ziadny problem

Ku celkovemu pomeru rychlych a pomalych behov. Ked pozerame na sjladbu pocas tyzdna, ci uz v case alebo km, tak sa da najst pravidlo, ze kolko % km moze byt v treninku tych rychlych (vratane kratkych pretekov). Toto percento je dost individualne pretoze zavisi od rokov behania a celkovej kilometraze doteraz celkoveho zdravotneho stavu ale najma od aktulanej regeneracnej schopnosti bezca, teda aj od toho ake ma procedury, masaze vodne procedury rege plavanie a aku ma stravu.

Toto % sa moze pohybovat niekde v rozsahu 5–10 %, ale mozu byt vychylky od 1–20 %.

Cize kazdy by mal najprv navysit objem, pretoze ak mam za tyzden 100 km, tak pokial bezca individualne nepoznam a nemam kontrolu nad tymi dalsimi faktormi mozem si dovolit poradit len 5% teda 5 km v tyzdni ako rychlych.

Ak ma bezec za sebou roky a dava si zalezat na strave a rege procedurach, tak mozem % vseobecne navysit na 10% a ak ma objem uz 200 km/tyzden, tak mam k dispozicii 20 km rychlych km do tyzdna a s tym sa da uz dobre kuzlit.

Dalej si treba uvedomit ze je mozne pozuit koncept priemeru pocas celeho roka, ka podla vsetkcyh staroznamich systemov beham zimnu priparvu len na objemy a vytrvalost a nazbieram objemy za 6 mesiacov bez pouzitia rychlych km, tak v nasledujucom obdobi si mozem pozicat z toho co som v zime usetril a mozem v tyzdnoch dat vela rychlych km pokial mi to stale vyde na celorocny priemer.

Preto je mozne najst treninkove denniky elity kde sa bezi rychlo 30–40–50 km pocas tyzdna – myslene rozlozene do viacerych treninkov a roznych intervalov samzorejme,

ale kazdy zabudne na to ze si na to pocas zimy usetrili ked behali vsetko pomaly a objemy boli cez 200, casto aj 300/tyzden. Potom je mozne z toho cerpat ale pokial sa neustrazi dlzka rychlostnej sezony a natahuje sa obdobie pretekania tak nakoniec pride zranenie alebo hlboka unava, pretzoe sa uz vycerpalo co bolo nasetrene a celkove rocne percento uz vyslo moc vysoko, typicky to vidime po OH alebo MS ked sa snazia bezci bezci za $$$ povymetat rozne mitingy ci na drahe alebo na ceste a uz to nejde sa alebo odhlasuju dopredu alebo podaju slabe vykony.

Stejně je mi to divné, že se používá přepočet dle tempa a ne dle rychlosti, protože dle mých zkušeností například rozdíl tepovky je téměř přímo úměrný rozdílu rychlostí nikoliv rozdílu tempa.

Profesionál s časem maratonu 2:15:00 má tempo 3:12, po přičtení 75s by vyšlo 4:27 a rozdíl rychlosti je vysokých 5,27 km/h. U mě s časem 3:04 vychází rozdíl 3,07 km/h, u čtyřhodinového hobíka vychází 1,90 km/h a u pětihodinového hobíka dokonce jen 1,26 km/h, i když zde se může možná zohlednit, že často běhá maratony o dost hůře než půlmaratony. Dle mého názoru je jisté, že pro profesionála by rozdíl M+75s bylo vlastně flákání, zatímco pro pomalého hobíka může být i toto náročné.

Děkuji předem za objasnění.

>> rudo, 23. 05. 2012 00:08:02

Letos jsem zlepšil:

3 km o 0,31 km/h (loni za celý rok 0,80)

5 km o 0,31 km/h (loni 0,96)

10 km o 0,42 km/h (loni 1,01)

15 km o 0,33 km/h (loni 1,41)

HM o 0,46 km/h (loni 0,82)

25 km o 0,31 km/h (loni 1,27)

30 km o 0,60 km/h (loni 1,46)

M o 0,81 km/h (loni 1,17)

Úspěšnost tohoto roku z hlediska rychlosti zlepšování ale lze porovnávat s loňskem až někdy v listopadu.

>> kanovsky, 23. 05. 2012 06:41:29

Presne tak Petr, dobre si na to poukazal. Pre profika, je M+75s (v km, nie milach) naozaj flakanie a taketo, ci pomalsie tempo behu je cisto regeneracne s minimalnym (stale nejakym, ale len marginalnym) prinosom na budovanie aerobnej pripravenosti. Plni len ulohu regeneracie, ktora je dolezita a nevyhnutna, ale nie budovacia zlozka treningu (teda objemova). Na jedneho Moneghetiho je 30 Robov de Castelov, 100 Kiruiov, Wanjiruov a 20 Baldiniov a 10 Carlosov Lopesov, ktori v treningu povazovali aj M+75s v MILACH za neefektivny trening. Nezda sa, ze by trpeli vacsim poctom zraneni, vyhoreni a prepadov, nez Steve Moneghetti. Navyse vsetci menovani behali o 2–6 minut rychlejsie, ako Steve.

Tym nevravim, ze svojim pristupom robis vsetko zle – bohchran. Funguje Ti to a stale napredujes, tak preco v tom nepokracovat. Je tu vsak otazka tzv. „window of opportunity“, alebo po nasom – tikajucich hodiniek. Nemas uz 21, pred sebou mas mozno 3, mozno 5 rokov, kedy sa mozes zlepsovat, potom vezme do ruk opraty vek a aj ked si zabehnes mozno neskor osobak(y), vzdy tu bude to ALE – v mladsom veku by si z rovnakeho treningu dosiahol lepsie casy. Salamova metoda robenia si osobakov je fajn na psychiku (stale sa zlepsujem, system je super), ale len jedno zranenie a uz sa mozna nikdy nedostanes do podobnej bezeckej pohody, aku zazivas teraz. Bezecka kariera je kratka (na vykonnostnej, ci vrcholovej urovni), a ak prilezitost neuchopis za rohy, uz sa nemusi nikdy naskytnut.

Moja oblubena fraza isteho velmi uspesneho maratonca adresovana na bezcov, co sa ho pytali, ci nebeha prilis vela, prilis rychlo a nezavodi moc – „You cannot burn out, if you never catch fire.“ Po nasom – odvaznemu stastie praje (velmi volne parafrazovane).