>> Aki, 15. 10. 2011 20:19:06

No, když jsem v Bratislavě rozbíhal tempem 4:15/km v době, kdy jsem měl osobák na maraton 3:34:41, tak pár lidí nevěřilo, že to doběhnu (výsledek byl 3:18:40 s mezičasem 1:31:58, který byl zároveň půlmaratonským osobákem). Každopádně nevýhodou Stromovky je, že mě tam bude znát více lidí a navíc nepoběžím tolik osamoceně jako v Bratislavé, takže na mě může pokřikovat více lidí, že běžím nesmyslně, což chci zveřejněním svých úvah redukovat, protože mám zkušenost, že mě něco takového dokáže dost rozhodit, byť je to myšleno dobře.

Petře, řekl bych, že už běháš dost dlouho na to, aby si věděl sám, jak chceš běžet a ostatní se naučil ignorovat. Pokud se budeš příliž zabývat okolím, nezbude ti dost soustředění pro sebe a svůj výkon. Já to teda neznám, ale na mě nikdo nepokřikuje, že běžím blbě. Běžím si svoje a na ostatní nekoukám.

Pokud tvoje strategie funguje a máš jí ozkoušenou, tak proč ne. Já vycházím ze své zkuešnosti, kdy se mi běží dobře, když je zpomalení ve druhé půlce co nejmenší, tzn. ze začátku to moc nenapálit. Ono i kdyby si šel 1/2 za 1:35 a udržel to, tak ti to dá 3:10. Záleží ale, jakej cílovej čas máš v hlavě a jak se ti v průběhu závodu poběží…

>> Aki, 15. 10. 2011 21:08:17

Myslím, že jsem to tam napsal srozumitelně, sleduji dlouhodobý cíl a tím je překonání maratonu pod 3h.

Jinak, k té psychice děkuji, třeba to bude tentokrát v pohodě, i když otázkou je, jak se v den závodu vlastně budu cítit.

>> kanovsky, 15. 10. 2011 20:31:07

Petře,

letos už máš všechny rekordy oproti loňsku překonané – cíl splněn.

Ber ten závod jako, že si ho jdeš jen tak odběhnout a když padne osobní rekord – je to jen bonus – to by tě mohlo zklidnit.

Když na mě někdo řve kolem trati, tak to beru jako zdravý hec, ale řídím se jen podle sebe.

PS: zase jsi mě překvapil tvojí přípravou na závod – analytik se nezapře nakonec stejně až počasí rozhodne zda uděláš rekord 

>> Zdeněk68, 15. 10. 2011 21:23:12

V tomto závodu nejde o rekord na maraton, ale o to, abych konečně zvládl udělat test v závodních podmínkách pořádně (v Ostravě to z více důvodů nevyšlo už od začátku, byť jsem osobák měl) a to pak využil na jaře při „pořádném pokusu“. Byl bych ovšem zklamaný, kdybych tentokrát neměl osobák ani na jedné ze vzdáleností 21,25,30 a 42,2 km.

Jinak, tentokrát o strategii uvažuji a diskutuji snad s dostatečným odstupem od závodu, abych byl pevně rozhodnut několik dní předem a zbytečně se nestresoval těsně před závodem.

Děkuji všem za podporu a přeji hodně štěstí při závodění!

>> kanovsky, 15. 10. 2011 21:33:39

Petře budu ti fandit, s tou tepovkou a výdrží nohou mám velmi podobné zkušenosti – tedy že s tepovkou nemám nejmenší problém, ale tempo nevydrží nohy a já musím mírně zpomalovat při rovnoměrné TF

vývoj mých maratonů ukazuje progres jak v čase, tak v úsilí:

1. čas 3:40:06 TF 164 (2009) teplota okolo 5–6 stupňů
2. čas 3:29:31 TF 161 (2010) teplota okolo 6–11 stupňů

• nepovedený pokus na Kladně (dokončená půlka TF 164!, stejné tempo jako u posledního) teplota okolo 22–26 stupňů

3. čas 3:23:50 TF 157 (2011) teplota okolo 5–7 stupňů

Je také vidět, že počasí/teplota je klíčovým faktorem. Jsem zvědav na to, jak se ti strategie přepáleného začátku osvědčí.

Petře, když už od začátku kalkuluješ, že plánované tempo nevydržíš po celou dobu, co takhle trochu jiný experiment a vzít to opačně. Začít pomalu třeba prvních 12km v tempu 5min/km, pak do mety půlmaratonu postupně zrychlovat na 4:15 a v druhém půlmaratonu si udělat osobák při konstantní rychlosti.

>> Pavlis, 16. 10. 2011 08:05:18

Zajímavá myšlenka, ale je pro mě zatím nemožné to spočítat tak, aby mi to vyšlo tak, abych vyčerpal své síly přesně na konci (růst tepovky by měl kvadratický průběh), navíc pochybuji, že bych dal osobák na půlmaratonu po předchozích 2 hodinách běhu …

Mezi oběma strategiemi je velmi podstatný rozdíl i v tom, že zatímco při postupném zpomalení se nedostanu do anaerobního režimu (TF stále kolem 165), tak při postupném zrychlení bych ke konci v anaerobním režimu určitě byl (TF odhadem od 140 do 190), v čemž ale neumím běhat.

Navíc věřím, že plánované tempo, přesněji plánovanou tepovku, vydržím celý maraton, jinak bych do toho nešel. Dokonce je to spočítáno tak, že kdyby vše vyšlo optimálně, pak by výsledný čas byl … (raději nepíšu).

>> kanovsky, 16. 10. 2011 08:27:35

…2:59:58 ??

>> kanovsky, 16. 10. 2011 08:27:35

Petře, když se podíváš na naše odhady, tak ti všichni nepřímo říkáme, že přepálíš začátek a pak budeš mít výrazně pomalejší celkový čas než kdyby jsi zpomalil na začátku a byl celkově rychlejší.

Koukal jsem na tvé běhy a odhadl jsem ti rovnoměrné tempo 4:30/km a druhá půlka 4:35 – výsledný čas 3:12:00.

Jak píše Pavlis – chce to občas i obrácený experiment

Trochu bych se tady Petra „zastal“. Asi tuší (nebo on ví), jak běhá a chce něco vyzkoušet. Jako jeho podporu bych uvedl své dva letošní maratony (prosím nekoukejte na časy, ale na poměr časů). V Praze velmi volný začátek (vodič na 4:30), do 29 km pohoda, pak zhoršování, na 33 km naprostý odpadnutí. Nakonec dokodrcání za 4:49. V Mnichově rychlý začátek, pak postupně mírné zpomalování až do cíle. Čas 4:13. Prostě neumím začít pomalu a pak držet tempo. To už pomalu doběhnu až do cíle. A cestou ještě zpomalím. 

Copak mi kamarádi radili poté, co jsem v Ostravě v říjnu 2010 měl čas 3:35:05 (oranžová křivka) a v Budějovicích v lednu 2011 čas 3:34:41(zelená křivka), oba s klesajícím tempem? No, že bych měl běžet další závod na 3:30 rovnoměrným tempem a že pokud nepoběžím rovnoměrně, tak metu 3:30 nikdy nepřekonám. Kdybych se tímto řídil v březnu 2011, tak bych tam MOŽNÁ ty 3:30 zaběhl, ale rozhodně bych neměl 3:18:40 (viz červená křivka).

Asi jsem neskromný, ale kvůli 3:12 rovnoměrným tempem nemusím na maraton vůbec jezdit, protože mi to dá mnohem méně informací, než potřebuji pro další závodění.

Navíc, podle rovnoměrná tepovka nemusí nutně znamenat zpomalování, tedy přinejmenším u půlmaratonu, viz například grafy z Pardubického půlmaratonu (1:31:09). Celkem by mě zajímalo, kde je ta zlomová hranice, od které je pokles tempa při konstantním tepu u mě nevyhnutelný.

>> EvženGe, 16. 10. 2011 12:54:20

Děkuji Evžene. Máš pravdu, já „vím“, proč některé věci dělám nyní právě takto a ne jinak. Ostatně umím maratony běžet i rovnoměrně, například Ostravu 2009 jsem měl 1:57+1:59, ovšem po dost pečlivé přípravě spočívající v tom, že jsem tempem pod 5:40/km rozbíhal několik maratonů za sebou s tím, že to vyšlo na čas pod 4h až v té Ostravě 2009.

Všimněme si, že v tom textu rozhodně rovnoměrné tempo neodmítám, jen zdůvodňuji, proč ho nechci použít při závodu ve Stromovce.

Za názory v anketě velmi děkuji, přivítám i další tipy.

>> Zdeněk68, 16. 10. 2011 12:34:07

Není obtížné predikovat, že poběžím první půlku rychleji než druhou, otázkou spíše je, jakou predikci dáváte pro rovnoměrné i nerovnoměrné tempo. To hlavní je pro mě na té anketě cenné.

>> kanovsky, 16. 10. 2011 13:33:21

Beru to jen jako takovou akademickou diskuzi.

Znáš to:

Pokud tam bude zlepšení, tak jsme ti dobře poradili. 

Pokud se ti něco nepodaří, tak je to jen tvá chyba. 

K nejlepšímu výkonu vede rovnoměrné tempo. Bohužel ho neodhadne vlastně téměř nikdo, doporučuji tedy tempo nerovnoměrné. Z tempa s určitou reservou se dá vždy zrychlit. Obráceně to je problém.

>> lubos.rosenber­ger, 17. 10. 2011 19:31:07 K nejlepšímu výkonu vede rovnoměrné tempo.

Zajímalo by mě, jestli k tomu existuje nějaká (nejlépe vědecká) studie, spočívající v tom, že by více jedinců volilo různé strategie a zjišťovalo se, jakých výkonů dosáhnou, po eliminaci ostatních vlivů. Za případné odkazy předem děkuji.

>> kanovsky, 17. 10. 2011 20:24:52

Je to ot.Ale prosím tě mužeš mi visvětlit když jsem visprintoval kopec v tepu kolem 146.a v zápětí ho bral znovu při 136tf. Nějak mi to hlava nebere.

>> kanovsky, 17. 10. 2011 20:24:52

Možná by to byla studie na základě aerodynamiky (někde jsme se tady bavili, že i při běhu za někým dochází k úspoře výkonu).

Čistě teoreticky: Asi bude někde rozdíl ve spotřebě energie když běžíš 1/2 tratě 22km/h a druhou 18km/h, nebo celé 19,8km/h.

>> Hideosi, 17. 10. 2011 20:38:25 Řekl bych, že se stejně jako já, před během moc nerozcvičuješ a trvá ti třeba 20 minut než tělo prohřeješ a dostaneš se do ideálního stavu.

Tady bych si dovolil příměr brát lidské tělo při běhu jako auto (automobilový motor), abychom doběhli co nejdál potřebujeme co nejekonomičtější jízdu a aby motor podával co největší výkon musí být dobře zahřátý, ale i chlazený (apod.)

>> Zdeněk68, 17. 10. 2011 21:01:27

Děkuji sice se zahřívám a rozhejbávám ,ale asi málo zítra viskouším.

>> Zdeněk68, 17. 10. 2011 21:01:27

Celková spotřeba energie není jediný faktor ovlivňující výkon. Navíc, nemůžeš to brát jen z rychlosti, protože je pravděpodobné, že když běžíš v první polovině rychlostí třeba 14 km/h na průměrné TF 150, tak tělo nemá stejnou spotřebu, jako když běžíš v druhé polovině rychlostí 14 km/h na průměrné TF 170. Ono je totiž otázkou, jestli pak spotřeba není dokonce vyšší, než když běžíš první polovinu času rychlostí 15 km/h a druhou 13 km/h, vše na tepovce 160. Děkuji předem za názor.

>> kanovsky, 17. 10. 2011 21:13:16

Petře, nemám takové znalosti.

Je třeba možné, že je tam vliv rychlosti a času, tepovky atd.

rychlost – 15km/h – tepovka – 155 má nějakou spotřebu, když poběžíš pomajeji 13km/h – tepovka 155 – okamžitá spotřeba je nižší, ale celková bude vyšší – neboť to poběžíš déle.

Tady by někdo musel udělat měření v závislosti – délka kroku, výška běžce, váha atd. A stanovit, že pro tebe je ideální tuto trasu běžet rychlostí X, kde dosáhneš nejmenší spotřeby energie (rychlost/délka tratě než dojde k „vyčerpání“ energie těla).

Sám, ale na sobě vidíš, že loni byla ta rychlost nižší a letos je tam posun cca +1km, podle mě dochází k biomechanickým procesům, které učí tělo vykonávat daný pohyb efektivněji.

>> kanovsky, 17. 10. 2011 20:24:52

Zajímalo by mě, jestli k tomu existuje nějaká (nejlépe vědecká) studie

Vedeckou studii nemam, ale tady jsou dva dosud nejrychlejsi maratony sveta. Docela rovnomerna tempa obzvlast kdyz vemes split prvni a druhe pulky.

http://www.sportsscientists.com/…8-world.html

cim te nechti odhovarat od tvoji planovane strategie ktera muze byt aktualne pro tebe vyhodnejsi.

>> lubos.rosenber­ger, 17. 10. 2011 19:31:07 Z tempa s určitou reservou se dá vždy zrychlit. Obráceně to je problém.

Myslim ze je to uplne naopak. Z prepaleneho tempa se da vzdy spomalit. Kdezto i z tempa s rezervou je po 30km dost problem zrychlit obzvlast pro toho kdo nema dostatecne objemy a dostatek dlouhych behu.

Nuz, ono to nemozes tiez brat len z tepovky, kedze limitujucim faktorom pre vacsinu (vsetkych?) z nas na maratone su svaly a glykogen.

Ako vieme, pri zvysujucej sa rychlosti rastie podiel energie z cukrov, a pri maratonskych rychlostiach uz bude ta krivka pomerne strma. Uz z tohto argumentu vyplyva (vsak si matematik, nie?), ze 15/13 rychlost minie viac glykogenu nez 14/14. Ak to „viac“ je viac nez mas v zasobe, tak z toho nebude 15/13 ale 15/11 alebo tak nejak… Ak je menej, tak si asi mohol bezat 14.5/14.5.

Mozno ten tep stupa aj preto ze telo citi ze zasoby glykogenu sa znizuju, tak si pyta viac kyslika nech moze radsej spalovat viac tukov. Pokym srdce vladze, tak preco nie?

Na druhej strane sa do toho zapaja niele fyziologia ale aj psychika, a to dost podstatne. Takze si rob co Ti vyhovuje … ale kym bude behat nestandardnou taktikou, tak sa asi takymto diskusiam nevyhnes.

>> Zdeněk68, 17. 10. 2011 21:31:59

Psal jsem první polovina času ne vzdálenosti. Příklad: poběžím přesně 42 km a to za 3 hodiny

1. 1,5 hodiny 14 km/h (TF 150) a 1,5 hodiny 14 km/h (170)
2. 1,5 hodiny 15 km/h (TF 160) a 1,5 hodiny 13 km/h (160)

   >> SlavoK, 17. 10. 2011 21:33:38

Výborný postřeh, ale procesy pro 2 hodiny běhu (SR) jsou zřejmě jiné než procesy pro 3–4 hodiny. Usuzuji to i z toho, že při půlmaratonu jsem schopen při konstantním tepu držet konstantní tempo (nebo naopak), zatímco u maratonu to už nejde. U pomalejších maratonců by strategie měla být obdobná, jako by volili špičkoví běžci pro krátké ultra (cca. 60–70 km).

>> Esteban, 17. 10. 2011 21:42:12

Zajímavá úvaha, děkuji.

K poslední větě: pokud se koukneme na split ve výsledkových listinách, tak můj split nebývá větší než průměrný split běžců mé výkonnosti. Rozdíl je jenom v tom, že většina běžců sice tvrdí, že nejlepší je běžet rovnoměrně, ale stejně „přepálí“ a běží nerovnoměrně, zatímco já se vědomě už dopředu rozhodnu, že běžím nerovnoměrně a tuto strategii též dodržím. Ve výsledku to ale vyjde velmi podobně, tedy přesněji já mívám pokles tempa poměrně rovnoměrný a neznám pojem jako „zeď“, zatímco někteří kamarádi mívají dlouho konstantní tempo a pak prudký pokles tempa. Přinejmenším pocitově jsem pak na tom lépe já, byť z hlediska výkonu na tom mohou být lépe oni, pokud na „zeď“ narazí dostatečně pozdě nebo nenarazí vůbec.

>> Esteban, 17. 10. 2011 21:42:12

Já raději běžím se stopkami a na pocit (neměřím nikdy tep).

To zvýšení tepu cítím, kdybych měl měřák , tak by se chtěl přesvědčit, že se mi tep zvýšil a kdybych viděl, že se mi zvýšil o víc než odhaduji, tak by mi to psychika posunula o dalších třeba 5 tepů (chtěl jsem tím říci, že tep může reagovat na další podněty, které ani nevnímáme)

Pro zajímavost jsem dohledal vývoj mého pořadí v Ostravě po jednotlivých kolech: 42, 42, 41, 43, 47, 45 a 44.

Petre, jednu vec ktoru Ti uznavam je ze pocitovo to urcite menej ku koncu boli ked spomalujes nez ked sa snazis udrzat vysnene tempo. Problem asi vacsiny maratoncov hobikov je ze maju velke oci a relativne malo natrenovane a neodhadnu svoje optimalne tempo.

Na druhej strane Ty konzistentne behas relativne velke objemy a mas aj pomerne dobru predstavu o svojej vykonnosti. Takze keby si chcel, tak by si si vedel urcit pomerne agresivne ale pritom realisticke (= s troskou stastia udrzatelne az do konca) rovnomerne tempo.

>> Esteban, 17. 10. 2011 22:28:11

Rovnoměrné tempo jsem zkoušel letos dvakrát, jednou v Budějovicích a jednou na PIM, s výsledkem jsem ale ani jednou nebyl spokojen, na rozdíl od obou nerovnoměrných pokusů, byť zejména v Ostravě pokus nevypadal rozhodně tak, jak jsem chtěl. Nepochybuji ovšem, že na rovnoměrný pokus ještě dojde a nebude to trvat déle než jednotky měsíců.

Jinak ovšem myslím, že hobíci s časem kolem 3:10–3:30 již mají naběháno poměrně dost a tuší, co je a co není v jejich možnostech.

podľa Petr nebeží tento maratón s cielom zabehnúť čo možno najlepší čas. Jasne to napísal a jasne to viackrát v odpovediach zopakoval, avšak akosi to každému uniká a väčšina odpovedá zo svojej vlastnej pozície, snaha o čo najlepší výkon. Keď niekomu radíme alebo s ním diskutujeme, malo by nám byť striktne a presne jasné, čo chce a prečo to chce tne človek dosiahnuť a nepliesť do toho, čo ja chcem alebo ja by som chcel v rovnakej situácií.

Petr chce zabehnúť v blízkej budúcnosti po 3H, ako to spomenul. Momentálne vie, ze výkonnosť ešte nie je tam, a a tak ho nezaujíma nejaký výkon, čo najlepší dnes, zaujíma ho čo najlepšia príprava pre budúcnosť, a tento M je len tréninkový a testovací prostriedok s presne stanovenými cieľmi. Tipovanie je o tom, ze aký bude výsledok z hľadiska týchto cieľov a parametrov