Heroické výkony na cestě k maratonskému startu

Mohl být Carlo Airoldi prvním olympijským vít?zem maratonu?

Carlo Airoldi (1869 – 1929) byl jedním z nejzkušen?jších vytrvalc? své doby. V roce 1894 vyhrál b?h na 50km z Lecca do Milána ?asem 4:22 a 22,5km trasu Zurich – Baden za 1:17. 

V listopadu 1895 porazil ve 12etapovém závodu Miláno – Barcelona (1050 km) svého rivala, Francouze Ortegu, který pozd?ji ub?hl 40 km za 2:31:13. Za vít?zství obdržel odm?nu 2000 peset. 

V roce 1895, když Wiiiam Cody (Buffalo Bill) se svým indiánským cirkusem navštívil Itálii, Airoldi jej vyzval na souboj – nikoli pistolnický, ale vytrvalecký: Airoldi p?šky proti Buffalo Billovi na koni se utkají na vzdálenost 500 km. Buffalo Bill bohužel výzvu odmítl a tak jsme p?išli o napínavou historku.

Když se Airoldi dozv?d?l o p?ipravovaných olympijských hrách v Aténách, nem?l dostatek pen?z, proto se vydal na hry p?šky. Vyrazil z Milána 28. února 1896 odpoledne za podpory deníku La Bicicletta. Díky novinovým reportážím známe detaily jeho cesty.

Airoldi m?l nasp?ch – hry v Aténách za?ínaly již 5. dubna. B?hem 48 hodin  urazil 158 km z Milána do Verony, 6. b?ezna byl již v Terstu, 525 km p?ekonal za týden. Jeho rychlost se nedá srovnávat s nyn?jšími vytrvalostními výkony – trasu absolvoval s plnou polní – se vším, co pot?eboval k životu. Dvacátého b?ezna dorazil do Ragussy, nyn?jšího Dubrovníku. V nohách m?l 1119 km.  Dal na radu zdejšího konzula, aby se nepoušt?l p?šky p?es nebezpe?nou Albánii, možná i kv?li stoupající únav? a nepatrnému ?asu do zahájení olympiády, a také kv?li zran?ní – p?i pádu v posledním dni si zranil ruku.

Poda?ilo se mu „stopnout“ rakouskou lo? plující na Korfu, kde p?estoupil na ?ecký parník jedoucí do Patrasu. Odsud mu zbývalo „jen“ 219 km – Za t?i dny, 31. b?ezna, p?ekro?il hranici Atén. V nohách m?l 1338 km – dávku, kterou za m?síc neabsolvují ani nyn?jší olympijští vít?zové. Ješt? téhož dne odpoledne se setkal se ?leny olympijského výboru, aby podal p?ihlášku.

Olympijský výbor mu po krátkém váhání oznámil, že jeho p?ihlášku – nep?ijímá! D?vodem prý byly zv?sti, že se v minulosti zú?astnil závod? za peníze (což byla pravda). Skute?ným d?vodem bylo údajn?, že ?ekové cht?li mít svého olympijského vít?ze – na maraton se jich p?ipravovaly dv? desítky, a takto se zbavili silného konkurenta.

Rozho??ený Airoldi musel absolvovat zpáte?ní cestu, aniž by se olympiády zú?astnil. Podle svých výkon? se lehce mohl stát olympijským vít?zem. Ihned po olympiád? vyzval Spiridona Luise na b?žecký souboj, ten však nabídku nikdy nep?ijal.

Faktem je, že po návratu do Itálie se Airoldi n?kolikrát pokoušel p?ekonat Spiridon?v ?as, ale bez úsp?chu. N?jakou dobu závodil ve Švýcarsku, a nakonec emigroval do Jižní Ameriky.

Airoldiho kubánský následovník

O tom, že Airoldiho p?íb?h nebyl ojedin?lý, sv?d?í i cesta  Kubánce Felixe Carvajala za 4. místem na OH v St. Luis (1904). Felix Carvajal (1875–1949)

Kubánský listonoš Felix Carvajal, známý jako El Andarin, si vyd?lával na olympiádu tím, že obíhal havanská nám?stí a vybíral prost?edky na svou vysn?nou cestu. Neváhal se uchýlit ani k p?ímému žebrání. V rámci shromaž?ování prost?edk? p?eb?hl celou Kubu od východu na západ. Když nastal ?as, odjel nákladní lodí do New Orleansu. Tam se snažil své skromné prost?edky rozmnožit, ale nem?l št?stí. O v?tšinu zbývajících pen?z byl p?ipraven falešnými hrá?i v kostky. Bez pen?z mu nezbylo než se do St. Luis vydat po svých. Ob?as ho svezli i dob?í lidé.

Ke startu maratonu nastoupil v t?žkých botách a dlouhých kalhotách. Protože všichni b?žci m?li trenýrky, rozhodli rozhod?í, že mu je zkrátí. Malý Kubánec protestoval – vždy? to byly jeho jediné kalhoty! Nakonec mu kalhoty za všeobecného jásotu divák? zkrátil svalovec – olympijský vít?z v disku Martin Sheridan. Kubánec vyrazil dostate?n? rychle, ale svoji ú?ast v maratonu si doslova vychutnával. Kde byli diváci, Felix se zastavil, popovídal s nimi, a pak za?al dohán?t ztrátu. Protože nem?l peníze, vystartoval tém?? hladový. Za polovinou trat? sn?dl z hladu pár nezralých jablek, což mu p?ivodilo žalude?ní potíže. P?esto se p?inutil k pokra?ování v b?hu. A? nast?ádal hodinové zpožd?ní na vít?ze, dorazil do cíle jako ?tvrtý.  Za optimálních podmínek ale mohl i zvít?zit.Vladimír Svoboda