„Moudro“ č. 1… začít s během není nikdy pozdě

„Moudro“ č. 2… zvednout zadek z gauče je na tom to nejtěžší

„Moudro“ č. 3… nepočítejte, že budete rychle hubnout, když „přece rychle běháte“ a myslíte si, že běh je na hubnutí úplně nejvíc nejlepší

„Moudro“ č. 4… počítejte s tím, že budete mít větší chuť k jídlu a pokud začnete běhat kvůli hubnutí, bude to boj udržet chutě na uzdě

„Moudro“ č. 5… pozor, běhání je silně návykové. Závislost na běhání nevzniká rychle, trvá to, ale když vznikne, těžko se jí člověk zbavuje. A víte, jak poznáte, že už jste se stali závislými? Když budete po flámu mít kocovinu jako Brno a přesto půjdete běhat. Když budete nemocní, neudržíte se na nohou, budete mít horečku, a přesto budete uvažovat o běhu

„Moudro“ č. 6… absťák a bažení po droze zvané běh je příšerný, k nevydržení a pro okolí k nepřežití

A jak jsem tak chtěla psát další a další „moudra“, zarazil mě ten racionální chlap ve mně a povídá: „Dej s tím už pokoj, nikdo na ty tvý kecy není zvědavej.“

Ten mě ale naštval. Rudá vzteky jsem odporovala svojí ženskou logikou: „Jak není zvědavej, vždyť je třeba, aby se to dozvěděli. Léta zkušeností. Musím je přeci předávat dál.“

„Prosím tě, to každej zná. Není to nic novýho pod sluncem. Jen kecy, kecy. Ženský tlachání.“ Tak jsme se spolu chvíli dohadovali. Ale nakonec převládla moje ženská intuice, která mě upozornila, že když ho dnes poslechnu, vyberu si to příště i s úroky. „Haha.“ A proto se víc „moudra“ ode mě už nedozvíte.

„Auu, po silvestrovské noci mě bolí hlava a žaludek mám jak na vodě. Míchání Metaxy a sektu. Luxování všech talířů, jako kdybych osm let neviděla jídlo… pro běžkyni mého kalibru zlá kombinace. Jdu si radši zaběhat!“

Ale nakonec si ještě neodpustím (pst, musím potichu, ať to ten chlap ve mně neslyší) a do Nového roku vám vzkazuji: „Vykašlete se na všechny rady, poslouchejte své tělo. Dělejte si, co chcete. A jestli chcete, běhejte.“

Pozn.red.: Další texty Zuzany Součkové můžete sledovat na jejím blogu.