Doplňky stravy: Bílkoviny a aminokyseliny

Význam bílkovin pro svalovou sílu je tradován už od nepam?ti, již v dob? antické se mínilo, že nejlepším pokrmem pro získání svalové síly je syrové maso lv?, tygr? a dalších zví?at vykazujících ohromnou svalovou sílu. Podívejme se na celou problematiku z obou stran, tedy z pohledu odborník?, kte?í tvrdí, že dodate?ný p?íjem bílkovin ve form? um?lé výživy je zbyte?ný ?i dokonce m?že mít negativní škodlivé ú?inky, a také z pohledu opa?ného, který tvrdí, že suplementace aminokyselinami ?i bílkovinami má prokazatelný pozitivní efekt na sportovní výkonnost.

Složení a metabolismus svalové tkán?

Úvodem je nutno uvést n?která základní fakta o složení svalové tkán?, o jejím metabolismu a fyziologii. Sval je složen ze svalových vláken, jejichž vnit?ní funk?ní segmenty obsahující bílkoviny aktin a mysin umož?ují svalovou kontrakci, tedy svalový stah. Svaly d?líme na kosterní (p?í?n? pruhované), hladké (ve st?nách útrobních orgán? a cév), specificky se vy?le?uje sval srde?ní. Kosterní svaly, které nás v tuto chvíli zajímají nejvíce, se ješt? d?lí podle typu obsažených svalových vláken. Rozeznáváme vlákna ?ervená, s vysokým obsahem svalového barviva myoglobinu, nazývaná též vlákna pomalá, neboli I. typu. Jsou závislá na kyslíku a jsou bohat? zastoupena ve svalech vytrvalostních sportovc?. Svalová vlákna bílá, nazývaná také II. typu, jsou chudá na myoglobin, bohatá na glykogen (okamžitý zdroj energie) a jsou bohat? zastoupena ve svalech silových sportovc?. Jejich zastoupení v jednotlivých svalech i jejich vzájemný pom?r je podmín?n geneticky.

Suplementace bílkovinami ve sportu – d?kazy proti

Fakt, že svalová tká? je tvo?ena zejména bílkovinami, byl zjišt?n n?kdy na za?átku minulého století. Již od této doby atleti (a samoz?ejm? i jejich trené?i) v??í, že zvýšený p?ísun bílkovin v diet? m?že zvýšit svalovou hmotu a svalovou výkonnost. Tato tvrzení byla dále podporována Bobem Hoffmanem a pozd?ji Joe Weiderem, kte?í ve svých kulturistických ?asopisech tvrdili, že mají mimo?ádn? vyšší pot?ebu p?íjmu bílkovin, které lze dosáhnout jen p?i použití dietních dopl?k?. N?kte?í odborníci však tvrdí n?co jiného. Nikdo nep?ibere svalovou hmotu jen p?íjmem bílkovin, pro získání svalové hmoty je zcela nezbytná svalová práce (tedy bohužel ?i bohudík – trénink). Pokud se sportovec živí racionální, dob?e vyváženou dietou, je pot?eba bílkovin p?i zvýšené svalové práci pln? uspokojována touto dietou. Na podporu odp?rc? vysokého p?íjmu bílkovin ve sportu jsou uvád?na následující fakta:

1. Podle t?chto dietních odborník? není suplementace bílkovinami v?bec nutná. Pokud chce sportovec, aby jeho svalová hmota rostla zhruba o 2 kg za m?síc, což je asi maximum p?i optimáln? navrženém tréninku za ú?elem nabrání co nejvyšší svalové hmoty, m?l by vzít v úvahu tyto výpo?ty. Dv? kila sval? obsahují jen asi 400 g bílkovin, nebo? zbytek tvo?í voda (více než 70%). Tohoto p?íjmu bílkovin v potrav? (který odpovídá cca 15 g bílkovin denn?), lze velmi snadno dosáhnout p?i b?žné vyvážené strav?.
   
   
2. Výrobci proteinových dopl?k? nemají k dispozici prakticky žádná v?decká data o ú?innosti svých produkt? na rozvoj svalové hmoty a síly. V USA existuje ú?ad kontrolující výrobce sportovních dopl?k? (National Council Against Health Fraud´s Task Force on Ergogenic Aids), podle kterého tyto spole?nosti prakticky nedisponují žádnými v?decky navrženými studiemi, jejichž výsledky by oprav?ovaly k používání t?chto produkt? za ú?elem rozvoje svalové hmoty.
   
   
3. Dalším problémem je klamavá reklama výrobc? proteinových suplement?. Klasickým p?íkladem je velká americká firma York Barbell Company, která se neustále potýká s problémy klamavé reklamy (jednoduše uvád?jí v reklam? na své produkty nesplnitelné cíle), pro kterou mnohé z t?chto suplement? musely být dokonce staženy z prodeje. Dalším p?íkladem je sv?toznámá firma Weider Nutritional International založená výše zmín?ným Joe Weiderem. Tato spole?nost s ro?ním obratem mnoha set milión? dolar? ro?n?, vydávající desítky ?asopis? o kulturistice, musela v 80. letech zaplatit n?kolik set tisíc dolar? za klamavou reklamu na své produkty Anabolic Mega-Pak a Dynamic Life Essence, v které slibovala stejný ú?inek na r?st svalové hmoty jako p?i užívání anabolických steroid?.
   
   
4. Mnohé z dopl?k? neobsahují to, co je na jejich obalech deklarováno, ?asto navíc obsahují i látky jiné, n?kdy i látky zakázané (nap?íklad steroidní hormony).
   
   
5. N?kte?í odborníci uvád?jí i nep?íznivé dopady vysokého p?íjmu bílkovin na funkce ledvin a riziko nemocí kostí – tyto názory však nejsou v sou?asnosti považovány za správné (viz níže).

Dietní p?íjem bílkovin a sportovní výkonnost – d?kazy pro

Podle doporu?ení Mezinárodní spole?nosti pro sportovní výživu vydaných v letošním roce jsou jasná následující fakta:

1. denní p?íjem bílkovin 0,8 g/kg t?lesné váhy a den doporu?ovaný pro b?žnou populaci je pro sportovce nedostate?ný a m?že vést i ke špatnému svalovému rozvoji, poruchám regenerace svalu, apod. Z tohoto d?vodu je doporu?ován
   
   
2. denní p?íjem bílkovin mezi 1,0–1,6 g/kg t?lesné váhy pro vytrvalostní sportovce a 1,6–2,0 g/kg/den pro silové sporty.
   
   
3. d?ležitá je p?irozen? i kvalita p?ijímaných bílkovin – nejkvalitn?jší je mlé?ný kasein, vaje?né bílky a sójové bílkoviny, podstatn? horší z hlediska trávení a vst?ebatelnosti aminokyselin jsou bílkoviny lušt?nin a úpln? nejh??e na tom je pšeni?ný gluten.
   
   
4. D?ležité je ?asování p?íjmu bílkovin, ty by m?ly být p?ijímány zejména v období okolo ?i po t?lesném cvi?ení. Podle jedné studie provedené na p?íslušnících americké námo?ní p?choty, m?li vojáci, kte?í užívali v?tší množství bílkovin (10 g) t?sn? po svalovém výkonu, podstatn? lepší výkonnost, celkov? vyšší odolnost a dokonce i mén? infek?ních nemocí než jedinci bez této dietní intervence.
   
   
5. Vyšší p?íjem bílkovin nevede k poruchám funkce ledvin, a?koli je toto b?žn? tradováno, podobn? jako že
   
   
6. vyšší p?íjem bílkovin vede k vyššímu vylu?ování vápníku a tedy i vyššímu riziku rozvoje osteoporózy (?ídnutí kostní hmoty).

Co ?íci záv?rem?

Bílkoviny jsou pro silový i vytrvalostní výkon jist? zcela nezbytné. Denní p?íjem bílkovin musí být individualizován podle druhu sportovní aktivity, ale i somatotypu konkrétního sportovce, rozhodn? by m?l být vyšší než u b?žné, nesportující populace. Pokud je to možné, m?l by každý sportovec nejprve maximáln? využít ke zvýšenému p?íjmu kvalitních bílkovin sv?j jídelní?ek, který lze p?izp?sobit t?mto zvýšeným nárok?m. Pokud je to nutné (nap?. p?i potížích nabrat svalovou hmotu i p?es maximální dietní úsilí), lze využít prov??ené dietní dopl?ky nabízející kvalitní bílkoviny.

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.