Jak čelit oslabené imunitě a infekcím při sportu v chladném počasí

Bylo prokázáno, že ti, kteří se věnují sportu pravidelně a s přiměřenou intenzitou, mají obecně lepší reaktivitu imunitního i stresového systému. V praxi to znamená, že jejich imunitní buňky reagují rychleji na setkání s cizorodými antigeny jako je infekce a stresový systém je obecně stabilnější (fyzickou zátěž, změnu okolních podmínek anebo i psychický stres tedy zvládají lépe a déle než nesportovci).

Tato „otužilost“ proti stresu a infekcím však často selhává v období dlouhých tréninků. Vlivem stresových podmínek totiž může dojít k takovému oslabení imunity, že i profesionální sportovec lehce podlehne nachlazení anebo chřipce. Jedná se o následek vyčerpání a nadměrného zvýšení stresového hormonu kortizolu oslabující imunitní reakce. Svůj vliv může mít i chladný vzduch, nevyvážená strava, alkohol večer před tréninkem, nevyspání, nedostatečná předchozí regenerace (syndrom přetrénování), psychický stres, období po očkování, jiné onemocnění apod.

Při náročném běhu a infekci dýchacích cest se může, podobně jako u jiných stresových stavů, uplatnit tzv. imunonutrice. Patří do ní složky stravy, které posílí obranyschopnost organismu. Základem dobrého fungování imunitního systému je především kvalitní a pestrá strava s dostatkem biologicky hodnotných bílkovin, ovoce, zeleniny a omega 3 mastných kyselin. Doplnění dalších, jako jsou specifické stopové prvky, vitamíny a jiné, je pak na individuálním zvážení a zkušenostech.

Ze stopových prvků má obecně imunitu posilující účinek selen a zinek. Selen je lépe volit v organické formě (vázaný na kvasnice) pro lepší vstřebatelnost. V případě zinku pak pozor na dlouhodobě vysoké dávky, které mohou vést ke snížení vstřebávání a tím k deficitu jiných prvků, jako je měď nebo železo.

Z vitamínů je v prevenci infekcí nejvíce využíván vitamín C. Je nutno ale zmínit i význam vitamínu D, jehož často se vyskytující nedostatek vede kromě únavy i ke snížené obranyschopnosti. Určitý imunitní vliv má i vitamín A a E.

Z přírodních výtažků je pro případy nachlazení propagována echinacea, avšak v klinických studiích příliš efektivity neprokázala. Účinněji v tomto smyslu vyšly beta glukany, což jsou imunitně aktivní polysacharidy extrahované z některých druhů hub.

Z jednotlivých aminokyselin podporuje imunitu zejména glutamin anebo arginin.

Četné imunitní funkce, včetně prevence infekce dýchacích cest, ovlivňují také bakterie mléčného kvašení, tedy laktobacily a bifidobakterie (tzv. probiotika). Bylo u nich prokázáno, že upravují nejen slizniční imunitu, ale i celkovou obranyschopnost.

Zajímavé je i kolostrum a syrovátka ve svojí neporušené formě obsahující kromě dostatku imunitně aktivních aminokyselin i některé bioaktivní peptidy.

V případech nachlazení se do jisté míry dá využít i systémová enzymoterapie (její obecnou indikací jsou různé akutní a chronické záněty, otoky, kloubní potíže, stavy po úrazech apod.)

V neposlední řadě lze podpořit užívání omega 3 mastných kyselin z rybího oleje, které jsou u nás stále nedoceněným doplňkem stravy sportovců. Omega-3 mastné kyseliny mají význam v prevenci mnoha chronických prozánětlivých onemocnění, ale vedle toho snižují výskyt a zmírňují průběh akutních infekcí včetně chřipek. Zajímavé je, že tlumí nadměrnou aktivitu imunitního systému, ale neoslabují ho a působí tzv. imunomodulačním způsobem. V případě akutního i chronického zánětu to tedy znamená, že na straně jedné tlumí nadměrně aktivovaný imunitní systém, který by jinak způsobil poškození organismu, a na straně druhé aktivují jiný druh bílých krvinek (fagocytů), urychlující vstřebání zánětu, ale například i hojení ran aj. Vedle toho je pro sportovce zajímavé, že mohou působit proti nadměrné sekreci imunitu oslabujícího hormonu kortizolu, který je vylučován pod vlivem náročných tréninků (protistresový účinek), a také proti ztrátě svalové hmoty vlivem stresu (antikatabolický účinek).

Pro tento účel je ale nutno dle studií volit i několikanásobně vyšší dávky omega 3 mastných kyselin, než jaké jsou běžně doporučovány pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Také je nutno si uvědomit, že rybí olej ve své přirozené formě obsahuje pouze zhruba 30% omega 3 mastných kyselin. Jinými slovy než polykat hromadu kapslí, je vhodnější se poohlédnout po koncentrovanějších formách na trhu, které jich obsahují často kolem 90% – i tak je pak nutno přijímat více kapslí naráz, neboť je potřeba dosáhnout dle mnoha studií až několika gramů denně (ve zvýšených dávkách se však nedoporučují lidem se sklonem ke krvácivosti).

V těchto případech bohužel nelze najít náhradu v levnějších omega 3 tucích rostlinného původu, jako je kyselina alfa linolenová (ALA) například z lněného oleje, která je pouze v zanedbatelném procentu schopna se v lidském organismu přetvořit na biologicky účinné formy, tedy na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Problém nevyřeší ani každodenní zařazení tučných ryb do jídelníčku, které by v takto vysokých dávkách zatížily organismus toxiny a rtutí.

Oslabení imunitního systému a vyšší výskyt infekcí dýchacích cest, které sebou přináší intenzivní trénink, ale například i změna počasí a psychický stres, tedy lze do jisté míry ovlivnit přirozeným způsobem. Kromě dostatku kvalitních bílkovin, některých stopových prvků a vitamínů, je třeba myslet i na doplnění živočišných forem omega 3 mastných kyselin.

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

lékařka, poradce pro sportovní medicínu, hobby běžkyně