Všiml jsem si, že stále více lidí vyhledává společně s během nějaký zážitek, typickým příkladem jsou velmi úspěšné akce typu Color run s 11 tisíci lidmi , ale velmi úspěšné jsou i různé masové závody RunCzechu apod. Naopak, pokud je nabízen jen běh, tak je akce často naprosto ignorována, což dobře vidím, když porovnám minimálně tisíc lidí v areálu Plachty včera a jen několik lidí na podobném místě před pár týdny na oficiálním závodu. A myslím, že je super, že se vymýšlejí nové způsoby, jak lidi přitáhnout k pohybu, protože třeba ten Color run a jemu podobné jsou toho typickým příkladem, i když já jsem jedním z mála, koho to k účasti nemotivuje, spíše naopak. Tak obrovský úspěch té lískovecké akce jsem ale nečekal, prostě úžasné. Na druhé straně by asi měly tradiční kluby zvážit, co udělat, protože třeba náš klub, jakkoliv velký, nemá vesměs ani 24 lidí, kteří by jeli na atletickou ligu (ve všech disciplínách dohromady), nemluvě třeba o ženách a jejich minimální účasti na ligových akcích (hlavně z jiných klubů), zejména v 2.lize, či třeba i veteránských soutěžích apod. Vypadá to, že výkonnostní běhání zajímá naprostý minimum lidí, všichni ostatní běhají pro zdraví a zážitky, a je super, že mají tyto možnosti!

Ostatně, když jsem účastníky pozoroval, tak mi přišli vesměs spokojení, bezstarostní, radostní. A někteří si házeli po sobě barvy ještě před během (každý dostal i vlastní, v rámci startovního balíčku), smáli se u toho, prostě si to užívali. Prostě asi o tom může běhání a život být.

>> Petr Kaňovský, 05. 06. 2016 08:37:30

Asi svojí reakci naštvu spoustu lidí, ale to mi nikdy nevadilo 

Stoupající masovost a „spotřebnost“ běhání na silnici mě částečně „vyhnala“ k běhání po horách. Potkávat se s lidmi (nechci házet všechny hobby silničáře do jednoho pytle, ale byla to stále častější zkušenost), kteří vlastně běhají jenom proto, aby si udělali selfie, dali si ho na Facebook a pak se v hospodě chlubili, jak zaběhli půlmaraton za 2 hodiny, anebo maraton za 4,5 hodiny mě vůbec nebavilo. Ne, že bych běhal čistě kvůli výkonům, ale se svým maratonem za 3:48, půlkou za 1:28 a desítkou za 40 jsem se cítil víceméně trapně a už vůbec jsem se tím nehodlal chlubit. A je jasné, že když už má někdo selfie z půlmaratonu, maratonu, night runu, tak chce ještě chlubící „zážitek“ ze zajímavějších a „šílenějších“ akcí.

Tak jsem začal běhat horské (skyrunningové) věci, a tam se tahle spotřebnost a masovost pomalu dostává taky. Naštěstí je většina závodů tak těžkých, že průměrný facebookový běžec si na ně zatím netroufne, anebo rychle pozná, že se to nedá jednoduše odklusat/odchodit a že po tom docela dost bolí tělo a tak se to zatím ještě dá. Ale i tak se snažím víc a víc vybírat menší závody, kde je riziko srážky s pozérama menší.

Na závěr – nechtěl jsem tímhle říct, že každý, kdo si upřímně užívá různé běžecké akce je pozér a exhibicionista, ale bohužel je tam (na datech neověřená, a silně subjektivní) podle mne vysoká korelace. Na druhou stranu, pokud se člověk zvedna z gauče a vyběhne, je to pořád lepší, než kdyby se do té hospody chodil chlubit, jak si zakrosil na čtyřkolce v lese.

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 11:10:15

tak nejak, tiez mi to tak pripada

a urcite existuje aj korelacia, cim je mensie startovne tym je menej startujucich a naopak.

nebezci si myslia ze cim je nieco drahsie, tym to ma vacsiu hodnotu

>> Petr Kaňovský, 05. 06. 2016 08:37:30

Je mě líto, ale souhlasím s Luckyboyem… color run je akce, která mě absolutně neláká. Vyhozená pětistovka (nebo kolik), zasviněný oblečení, ale hlavně že mám pěkně barevnou fotku. Jasně, je super, že populace sportuje … ale myslím Petře, že v jiným vlákně jsi psal, že si lidi trasu zkracovali – pak nechápu tu logiku vlastního běhu…?

Začala jsem to taky tak nějak přehodnocovat. Místo Rungo sedmikilometrového běhu v ZOO v září jsem se registrovlala na úplně jinej menší závod, sice podstatně delší kilometráž, ale bude to asi o něčem jiném. A místo šesti stovek za vokolo príglu půjdu na lokální závod v naší dědině za pade…

No však právě, ti lidé toto evidentně chtějí, tak dobře, že jim to je nabídnuto, a že do toho existují i ty zatím menší akce, které mohou využít ti ostatní. Jinou věcí jsou závody na dráze, ty evidentně lákají málo lidí, tam asi chybí i ten zážitek z menších akcí, které zmiňujete.

*>> Luckyboy, 05. 06. 2016 11:10:15 maraton za 4,5 hodiny *

O tom, jak pět lidí zaběhne maraton za 4:27 4:48 5:18 6:04 a 6:21, po několikaměsíčním tréninku, běží aktuálně reality seriál každý týden v televizi. Pravda ale je, že i toto asi je pro většinu dotyčných úspěch, že to zvládli uběhnout, se svými výchozími předpoklady a možnostmi, jak fyzickými, tak psychickými. Však já před x lety považoval za úspěch, když jsem doběhl maraton za 5:02, a celkem jsem to i sdílel, i když ne v TV. 

>> KlaraV, 05. 06. 2016 11:43:48 si lidi trasu zkracovali – pak nechápu tu logiku vlastního běhu…

U těchto lidí fakt nevím. To už na mě působili věrohodněji ti, co v tričku závodu a se startovním číslem na zádech, vůbec neběželi, ale kouřili cigarety podél trati – oni prostě přispěli na nějakou charitu, dostali tričko, barvy apod. a zažili atmosféru akce, aniž by museli běžet. Ostatně, já jsem si šel nakonec také prožít atmosféru akce, i když jsem neměl ani to jejich číslo s barvami. Špinavý jsem byl i tak též, a to jsem od nich byl celkem daleko. Ale mám dojem, že i tak mi ta akce hodně dala, i když běžet bych ji zatím nechtěl.

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 11:10:15

Mně se zase líbí, když si člověk nadšeně odběhne desítku pod hodinu, užije si to i se selfíčkem či to poví kámošům v hospodě. Že má radost z maličkosti třeba růžových podkolenek. Líbí se mi to víc než zklamaný amatérský běžec, co to dal „jen“ za 40.

Edit: např. pro mě je prioritním měřítkem při posuzování výkonu uběhnutá vzdálenost. Každý kdo uběhne víc než já je borec a čas už tak neřeším. Možná to tak má víc spoluobčanů.

A docela mě mrzí, když občas čtu příspěvky, že holka vystajlovaná v běžeckém sotva běžela – no a? Ať si pořídí super výbavu, její věc, její peníze. Nebo že někdo (údajně) běžel JEN kvůli selfíčku – no a? Každý si běhá pro svoje potěšení, každěho těší něco jiného.

Kdysi dávno tu jeden proměborec poctivě napsal, že v tomto případě trochu jde (tuším) o ego, něco ve smyslu, že fakt dobré výkony se tímto odsunují do pozadí, když se tleská desítce za 60 mnohdy víc než desině za 40. To je fakt a vychazí to možná z neznalosti. Zasvěcenec ví, co se cení. Běžnou populaci spíš zaujme lidský příběh z 0km k desítce za 60.

Jinak já osobně bych za 5km startovné 400,– nedala. V tomto lidi nechápu a na tento typ zábavy prostě nepůjdu. Je to nejspíš hodně o propagaci, aneb prachy dělají prachy. Ale když pominu tu komerci, tak se mi líbí, když se lidi sportem baví.

>> Petr Kaňovský, 05. 06. 2016 12:52:26

Vida, akce byla natolik zajímavá, že se našli i tací, kteří se přišli zadarmo nechat zasvinit

>> gilwen77, 05. 06. 2016 13:11:30

Měli tam i zábavné přístroje. Například jejich váha mi nejprve zvážila, že vážím jen 29,9 kg (!!!) a pak pro změnu, že prý mám neuvěřitelných 54 kg (!) svalové hmoty (srv. s referenčními hodnotami ), měření měli zdarma, nevázané na registraci v závodu, ale jejich numera mají vypovídající hodnotu výrazně zápornou. Ale vyšel mi metabolický věk 24 a tak jsem se i na té jejich akci cítil, tak aspoň v tom jejich přístroj nelhal. 

V sobotu 4. června proběhl teprve druhý ročník ve světě populárního běhu The Color Run. Nad očekávání byla naplněna kapacita a dorazilo přes 11 000 milovníků barev a zábavy, kteří vyběhli z holešovického Výstaviště na nejbarevnějších a nejšťastnějších 5 kilometrů tohoto roku.
Odkaz na článek

>> Petr Kaňovský, 05. 06. 2016 08:37:30

„Ať žije organizované, komerční, uječené veselí! Ať žije Amerika!“ Nejsem ani stoupenec Ruska. Mám rád běh (a jiný aktivní pohyb). Má toto něco společného s během? Ano, prostý kalkul výdělku na běžeckém boomu. Neznám okolnosti vzniku pořadu Parta maraton a účinkování v něm, ale opět prachy a přiživení se na běžecké módě. Nebo snad Česko stále ještě nemáme dostatečně „rozběhané“? Musí vůbec běžecký server zveřejňovat takovéto tiskové zprávy o nejšťastnějších 5 km běhu?

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 11:10:15

Ruku na srdce- na ultra fakt vůbec nic „pozerskeho“ (anebo treba ELITARSKEHO: ja nejsem MASA ) není?

>> jm1, 05. 06. 2016 17:39:33

A pro koho tam chceš pózovat, stovku například začínáš v noci, na selfíčko to teda není, ráno už jsi celkem vydeptanej, tak co by ses fotil? Nebo dokonce barvil jak magor. Barevnej budeš stejně – vysolený fleky na triku i batohu, nějaká ta krev od pádu. Jseš tam třeba dvacet hodin skoro sám, to nemůže být exhibicionismus ani při tvém skromném mínění. 

Luckyboy: naprostý souhlas, jen dodám, že pokud nechceš být členem tohoto nesmyslného stádovitého běsnění, nemusíš nutně na skyrun, kam už to ostatně také prosakuje, jak sám dodáváš.

Je ještě naštěstí dostatek menších závodů všeho charakteru + závody na dráze, kam komerční chapadla ještě nesahají, tudíž nejsou pro zmanipulovanou masu zajímavé a tam si užiješ skutečného sportu, přátelského prostředí s hlavně lidí, kteří běhají ze zájmu o běhání. Situace na takových závodech připomíná situaci na závodech před 20–30 lety.

>> Láďa S., 05. 06. 2016 19:04:38

Ja nevím, a proto se ptám …

kolik lidi ma kolik uplne zbytecnejch prachu

>> gilwen77, 05. 06. 2016 13:08:24

Jenže já mám pocit, že oni (ti, o kterých mluvím) nemají radost z pohybu, ale z toho selfíčka v cíli (půl)MARATONu, které dostane hodně lajků. Takže oni to nedělají pro ten pohyb, ale pro ty lajky, aby vypadali cool.

A ke mně – já nebyl svými výkony zklamaný, jen by mi přišlo trapné se tím někde vychloubat, nedejbože to někde propagovat široké veřejnosti, protože ve skutečnosti o žádný výkon nejde.

>> jm1, 05. 06. 2016 17:39:33

Láďa Ti více méně odpověděl. I jen na dokončení ultra nebo skyrunu musíš trénovat nepoměrně víc, než na doklusání půlky nebo i maratonu. A to je pro pozéry naštěstí už moc práce. Jasně, že se v ultra i skyrunu najde někdo, kdo si z toho dělá zveličeně propagaci, ale takových moc není. Jestli je to elitářský klub nevím, já koho znám, tak jde spíš o lidi s tendencí ke sportovní pokoře, protože ví, kolik dřiny (a i bolesti) to celé stojí a to většinou nejde dělat s pocitem, že já jsem ten nejskvělejší a nejlepší sportovec. To, že jsme rádi, že to dělá relativně málo lidí neznamená, že se cítíme elitářsky, ale jenom to, že máme rádi klid.

>> Trepifajxl, 05. 06. 2016 19:09:27

Já na silnici nezanevřel jenom z toho důvodu, který jsem popisoval… :) Ty hlavní důvody byly, že mám raději přírodu a lesní nebo horské stezky, než asfalt, a že když jsem běhal silnici, byl jsem pořád zraněný. O malých závodech (spíš krosových) taky vím, a občas se něčeho zúčastním atmosféra je tam prostě domácká a úplně jiná, než na masovkách. Ale raději o tom moc nepsat, nebo se stane zase móda chodit místo na masové závody na malé, a pak už to nebudou malé domácí závody 

Luckyboy: nestraš, to už bych s běháním musel seknout… poslední ostrov, dost na tom, že už ani nelze sledovat přenosy ze závodů, včera jsem zkusmo zapnul přenos z Budějovic a zrovna tam řešili nějakého potetovaného imbecila, zda mu spadnou trenky nebo nespadnou… tak jsem to hned zase vypnul, jak běžej bubáci a jak Homoláč jsem se nedozvěděl

>> Trepifajxl, 05. 06. 2016 20:15:55

Homolac bezel jak zenska, nakonec byl mezi zenami prvni ale jenom o fous.

jo ja to sledoval cele, no byla to total pitomost, ale cerne ukazovali pomezi ty pitome rozhovory a debilnacke srandicky

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 20:09:05

nejlepsi jsou zavody nevyprodane pekne rano na startu se prihlasit zaplatit a basta

skoda ze i horske a lesni behy jsou uz v situaci kde se treba prihlasovat sezonu napred.

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 20:09:05

Jeden má radost ze selfíčka, druhý ze zdolání K2, jiný že vzešlé rostlinky ve skleníku, jiný z rovně ustřiženého papíru. Všichni svou radost sdílí a pochlubí se úspěchem – který z těchto 4 má mít zaslouženou radost a kdo z nich je jen pozér? Nebo jinak – mohou mít ze svého pseudoúspěchu radost? Mohou to sdílet? Kde je hranice úspěchu a pseudoúspěchu a kdo ji určuje?

Jo, mám čerstvé zážitky z jednoho běhu do vrchu. Z běžných 80 lidí to skočilo na 120. Rázem problémy s čísly (vše se zvládlo). Je pravda, že z těch „novejch“ jsem jich stejně polovičku znal z jiných závodů, ale počty startujících stoupají i u malých závodů. A i sem prosákl nešvar z velkých závodů. Tři slečny na konci dobíhají úmyslně „v lajně“ a hned jsou problémy pro rozhodčí, jak napsat pořadí.

>> gilwen77, 05. 06. 2016 20:23:24

Já jim tu radost neberu, a v žádném příspěvku jsem to ani nenaznačil, natož, abych jim to zakazoval. Jen jim říkám pozéři, čímž myslím, že mají radost z toho, jaký dopad na okolí jejich činnost má, místo aby měli radost z činnosti samotné. Já jim místo na světě neberu, jsou mi, kromě téhle diskuze, naprosto ukradení a cíleně se jim vyhýbám.

Jen jsem napsal svůj názor jako reakci na menší udivení Petra na začátku vlákna. To, že to někomu leží v žaludku je jeho věc 

>> rudo, 05. 06. 2016 20:23:23

Tam je ale důvod jiný, protože tratě v horách nejsou nafukovací – ať už fyzicky (i tak jsou často špunty na trati), tak i z důvodů ochrany přírody.

rudo: já na to neměl nervy, nšjak jsem o informace, jak si vede jakýsi potetovaný imbecil, nestál

Evžen+Sára: ano, i na malých závodech počet startujících roste, ale není to o zlost, atmosféra zůstává fajn, však víme, když se na nich co víkend potkáváme

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 20:30:00

Důvod je jiný, ale pokud se to rok dopředu vyprodá, tak je to mrzuté, přičemž je pravděpodobné, že podobně jako na RunCzech bude závod více vykoupený hobíky, než běžci s výkonnostními ambicemi. Otázkou ovšem je, k čemu pro běh hezkou přírodou potřebuji oficiální závod, proč si tam nezaběhat kdykoliv jindy. Beztak mám problém, že když závodím, tak si okolí moc nevšímám, tak jsem jeden rok ani nevěděl, že jsem běžel kolem Národního divadla apod. 

>> Luckyboy, 05. 06. 2016 20:28:48

To bylo spíše konstatování, než udivení. Prostě ty barvy, či jaké další faktory k tomu, daly přidanou hodnotu, která způsobila, že zájem o akci byl násobný proti tomu, kdyby to kolem toho nebylo. A zároveň jsem měl dojem, že ti lidi tam byli vesměs dost uvolnění a radostní, bez stresů, prostě mě tento způsob prožívání běhání zaujal a asi i dále inspiroval.

>> EvženGe, 05. 06. 2016 20:27:58

Svoji druhou zavodni desitku jsem rovnez dobehl v „lajne“ po 300m sprintu a na pokraji vycerpani. Rozhodcim to nikterak nevadilo, a prestoze jsem si samozrejme myslel, ze jsem byl o 5 centimetru lepsi, na cilovou fotografii nedoslo a byli jsme oba na sdilenem tretim miste (dokonce jsme asi oba dostali nejakou cenu). Nevidim duvod, proc by nekomu mel vadit spolecny dobeh vice lidi. Deje se to i na nejvyssi urovni (spise teda ultra nez silnice).

>> Petr Kaňovský, 05. 06. 2016 20:49:25

To jsem zapomněl dopsat. Vtip je v tom, že kvůli trailu nemusím na závod a prostě se seberu, jedu do hor, obkroužím si tam 35 km a můžu v klidu zpátky. Jenže pozéry nebaví trénovat :) Selfie z 6 km běhu po cyklostezce není prostě cool…

Na závody chodím proto, že si chci otestovat, jak jsem na tom vůči ostatním, a pak, že se nechci starat o navigaci a nechci s sebou tahat všechno jídlo a pití.

Pro elitní závodníky se většinou místo vždycky najde, i když se pozvou sami Spousta pořadatelů chápe, že když někdo běží 6 závodů za sezónu, nejde to úplně naplánovat 3/4 roku dopředu.

>> gilwen77, 05. 06. 2016 13:11:30

Asi budu mít trvalou památku, ten svinčík nešel ze žlutého trička pořádně vyprat.