Oproti loňskému peklu totiž teploměr kolísal nejvíc na dvacítce, na hřebenech níž a lehce pofukovalo. Trať vedla obráceným směrem ze Ski areálu. Nejprve tedy tři těžké kopce, pak běhavější zbytek s Hromovkou vzhůru na závěr. Hodinky naměřily až 53 kilometrů, absolventi tedy vstoupili mezi ultráše, aniž by plánovali, k tomu převýšení 2 500 metrů. Nedokončilo jen pár jednotlivců.

„Vede Čípák, jasně,“ hlásily vysílačky, když se vedoucí běžci blížili ke Špindlu. Jenže za pár minut se objevil na dojezdu modré sjezdovky Radek Groh… 4:24:29, to je o pět minut lépe než loni úžasný Pavlišta.

Až jedenáct minut za ním Jiří Čípa. „Zabloudil jsem někde kolem 43, moje chyba,“ kál se skvělý vytrvalec z jihomoravského Bystrého. „Chtěl jsem se pak napojit zpátky podle GPS, ale úplně jsem se zamotal a naběhl si snad šest kiláků.“

Vítěz, všestranný vytrvalec, ale žádný specialista a profík, který zdejší kopce zná výborně, jen uznale krčil rameny. „Nevěděl jsem to a mrzí mě to, že to dopadlo takhle, běžel skvěle. Jinak to byl super závod a jsem moc rád, jak mi vyšel.“ Jeho výkon ocenila i sestra Karolína Grohová, česká reprezentantka v běhu na lyžích, nebo jeho parťák Ondřej Fejfar, který pomáhal jako pořadatel. Oba trénuje máma Grohová.

„Věděl jsem, že musím opatrně, takhle dlouhou trasu jsem ještě nešel a nemám na ni natrénováno. Nastavil jsem si tepové pásma a povedlo se mi i zrychlovat podle plánu. Druhá část po Kozích hřbetech byla běhavější,“ popisoval výkon. Limitovala ho pouze obvyklá hrozba křečí. „Seběhy byly hrozný, žádná krize nepřišla. Bolelo to, ale to jsem čekal.“ Jak dokáže být tvrdý závod spravedlivý, potvrdila závěrečná součást programu, tombola o zapůjčení vozu Subaru s plnou nádrží. Vyhrál… Jiří Čípa. Snad s ním nezabloudí!

Mezi ženami se při letos doposavad chybějící loňské vládkyni Kateřině Matrasové objevila další nová hvězdička. Kristýna Chmelková z rovinaté Olomouce, 29letá dáma krev a mlíko, žádná chrtice.

„Měla jsem trochu krizi s bolením břicha, ale překonala jsem to. Šla jsem pořád s rezervou, hlavně nepřepálit!,“ radovala se z výkonu 5:44 na absolutní 29. pozici profesí prodavačka pečiva bez sportovní minulosti.

Teprve před pár lety začala chodit cvičit do fitka, pak si dala olomoucký půlmaraton, ale města a asfaltky ji brzy přestaly bavit. Teď naběhá okolo 350 km měsíčně a za kopci jezdí s přítelem do Beskyd i na slovenskou Fatru.

Kratší trať, skyrunningový šampionát juniorů a opět výjimečně taktéž bodovaná do série KTRC, se protáhla až k 25 km a přinesla koncentrovanou torturu.

Pět kopců nahoru (Pláně, Stoh traverzem přes černou ve Ski areálu, Kozí hřbety, znovu Stoh napřímo, modrá sjezdovka na Pláň) a dolů, k tomu možná jen tři kilometry poklidnějšího běhu. Nejlíp ji zvládla písklata. Davidu Novákovi je osmnáct, původem cyklista pochází z Vysokého Mýta, kde ho trénuje legendární kouč „Šakal“ Šalý. „Tyhle běhy mě začaly moc bavit. První půlku jsem vlál za Křivohlávkem, ale do Stohu jsem vzal hůlky a šel dopředu,“ říkal. Bavil ho i závěrečný výstup, to byl snad jediný v celém poli… Trať zvládl za 2:24.

Pátá v něm byla teprve 16letá Naty Mynářová, běžkyně na lyžích z Rožnova pod Radhoštěm. Za 2:41! „Nečekala jsem, že mi to takhle půjde, byl to můj teprve druhý závod.“ Inspiroval ji výlet na mistrovství světa ve skyrunningu do Španělska, ale zatím zůstane u lyží.

„Skvělé výkony, jsem rád, že nám rostou talenty,“ radoval se Sam Straka, český skyrunningový guru, který oceňoval nejlepšími čestnými trikoty.

Europoslanec a vytrvalec Edvard Kožušník běžel spolu s 13letým synem Edou (4:42) a v cíli se usmál: „Drsné, ale krásné. My máme v Belgii největší kopec Koppenberg 72 metrů nad mořem (vede na něj silnice z kostek dlouhá 600 metrů a je ikonickým místem cyklistické klasiky Ronde de Vlaanderen, pozn. red.).“

Příští zastávka KTRC bude 18. září na Ještědu, trať se oproti loňsku protahuje na půlmaraton s převýšením 1250 m.