Klánovický terénní půlmaraton se v běžecké termínovce objevil teprve nedávno, ale hned od své premiéry si získal pověst lákavé podzimní akce. V hezké lokalitě na východním okraji Prahy, kam se dá v pohodě dojet i vlakem z centra, jsou krásné běžecké terény. Vybírat se tu může z bezpočtu cest, s turistickým značením i bez něj. Les přitom nabízí spoustu hezkých zákoutí, odpočívadla, dřevěná dětská hřiště, lesní rybníčky, březové hájky, mokřady i třeba pozůstatek zaniklé středověké obce.

Své o tom ví Ondra Brouček, který pod názvem Tři pro zdraví vede spolek správných sportovních nadšenců. Tahle parta připravuje už téměř deset let vydařené akce v regionu napříč mnoha sportovními odvětvími. Újezdský duatlon, Adventure závod, cyklistická Velká cena města Úval nebo seriál Újezd.net jsou ty další vedle stále oblíbenějšího říjnového půlmaratonu. Že je o závod enormní zájem, se ukázalo už několik měsíců předem, kdy se jeho kapacita naplnila, a hodně živo bylo i na čekací listině.

Po několika hezkých a teplých dnech přišel vydatný déšť, který se výrazně podepsal na stavu malých cestiček i větších cest na trase závodu. Už jen při letmém pohledu do lesa bylo jasné, že letos to bude hlavně o vodě a bahně, zvlášť důležitá proto byla správná volba bot. Chtělo to jednoznačně neklouzavý hrubý vzorek, který by ale zároveň zbytečně nezadržoval bahno, od věci rozhodně nebyly podrážky „se špunty“.

Desítkáři se vydali na trať opačným směrem deset minut před půlmaratonci, ti je sice v jednom místě doběhli, ale jejich kroky se zase dost brzy vydaly jinam, takže se všichni dobře na cesty vešli. Značení trasy v terénu je na závodech kapitola sama pro sebe a někde může být i trochu oříšek, kolikrát nestačí ani zástup dobrovolníků umístěných na kritických místech… Menší potíže se nevyhnuly ani klánovickému týmu, nejrychlejší půlmaratonci tu občas váhali na odbočkách a několik závodníků na 10 km si omylem zkrátilo trasu, což ale půjde jistě snadno doladit.

Jinak akce na východním okraji Prahy šlapala jako hodinky. Tělocvična místní školy pojala v pohodě masu mnoha set účastníků a bez větších front se obešlo vydávání čísel, úschovna zavazadel a šatny, také čekání na nezbytnou toaletu probíhalo standardně. Reálný časový harmonogram odpovídal předběžnému plánu a všude byla spousta povolaných lidí, kteří dobře zajišťovali přesně to, co měli. Trochu nečekaným osvěžením mohla být pro později doběhnuvší závodníky voda ve sprše, kterou po bahenní lázni na trati chtěl využít asi každý. Teplou měli jen ti rychlejší, pak už tekla studená…možná motivace být příště v cíli dřív?

Občerstvovacími stanicemi se tady rozhodně nešetří, vždyť jen půlmaratonci jich míjeli hned pět a šestá s domácími koláči na ně čekala v cíli! A neosvěžilo na nich jen bohaté menu, ale i bouřlivé povzbuzování nadšených dobrovolníků. Jinde zase hezkou kulisu vytvořila naživo hrající kapela, zástupy místních lidí, kteří přišli fandit běžcům, nebo i stádo hlasitě bečících oveček v ohradě.

Závod ozdobily i zajímavé souboje elitních běžců. V mužích nedal soupeřům šanci favorizovaný liberecký rychlík Vítek Pavlišta, který i přes menší bloudění s cyklistou-průvodcem doběhl v novém traťovém rekordu 1:09:04. Rekord trati padl i v poli žen zásluhou Daniely Havránkové z Kerteamu. Ta porazila výkonem 1:22:26 obhájkyni loňského prvenství Radku Churaňovou, která letos skončila druhá.

Čekání na vyhlášení vítězů zpříjemnila další živá muzika na pódiu a pak následovala tombola s veselým moderátorem a hodně lákavými cenami. Nechybělo v ní značkové vybavení pro běžce jako baťůžky, čelovky nebo hodinky, takže se rozhodně vyplatilo na ni počkat. Hlavně na sluníčku a s hřejivým pocitem po doběhnutém závodě už bylo všem dobře! Klánovičtí prostě opět nezklamali a jejich závod si drží v mnoha směrech skvělou úroveň.

KLÁNOVICKÝ PŮLMARATON