Mirko, podle běžeckých tabulek běháš přibližně od roku 2010. Je to tak, že tehdy tě chytl běh, nebo jsi byla ke sportu vedena odmala?

„V roce 2010 jsem zkusila první závody, jinak běhám asi 12 let. Tehdy jsem začala běhat hlavně proto, abych zhubla. Každý den jsem běhala kolečko, které mělo necelých 5 km. Později jsem si den bez pravidelného běhání nemohla představit, jak mě to chytlo! Po přestěhování do Brna (pozn.red.: Mirka se narodila v Tetčicích u Brna), jsem začala navyšovat kilometráž. Řekla jsem si, když tak dlouho běhám, tak bych mohla zkusit uběhnout půlmaraton. Rodiče nás s bratrem nikdy nenutili do sportu. Buď jsme se chtěli něčemu věnovat, nebo ne. Já jsem během základní školy párkrát navštívila kroužek volejbalu. Poté jsem nějakou dobu hrála kuželky, také v místní kuželkářské lize. A přes léto jsme s kamarády hodně jezdili na kolech, denně jsem zvládla kolem 50 km.“

Za poslední dva roky je ale u tebe patrný značný výkonnostní posun. Čím to je? Běháš pod dohledem trenéra?

„Od roku 2014 trénuji s Tomášem Ondráčkem. Po pražském půlmaratonu v roce 2014 se mě kamarádka zeptala, jestli bych s ní nechtěla běžet v květnu maraton, tak jsem si řekla, proč ne. Chtěla jsem se opravdu dobře připravit a nic nepodcenit, tak jsem oslovila Toma. Ten mě přibral do své tréninkové skupiny a trénuji s ním doteď.“

Jak vypadá vaše spolupráce?

„Každý týden mi posílá tréninkový plán, dvakrát týdně máme se skupinou společné tréninky. Ty mě baví a je vidět posun na různých tratí. Tak uvidíme, kam ještě posuneme mé běžecké hranice.“

Běháš především silnice, traily nebo kombinaci obojího?

„Hlavně silniční závody, traily mě moc nelákají. Zatím. Třeba se to časem změní.“

Tvůj maratonský osobák je dva roky starý, 3:07:29 z Berlína. Máš v plánu letos jít pod tři hodiny?

„Ano, letošním cílem je zkusit zaběhnout maraton pod tři hodiny. Také plánuji vyzkoušet Spartan Race Beast, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu.“

Jak vypadá tvůj týdenní běžecký trénink? A kolik toho naběháš ročně?

„Teď trénuji 5 – 6× týdně, když už se blíží závody, i 7× týdně, zařazujeme i dvoufázové tréninky. V současnosti se týdenní kilometráž pohybuje okolo 70 – 80 km, ale před sezonou se dostanu i nad 100 km týdně. Za loňský rok jsem uběhla kolem 3 300 km, a to jsem měla v říjnu, listopadu a prosinci výpadek kvůli zranění. Bez toho by to bylo i více.“

Jak kloubíš běh s prací a rodinou?

„Pracuji v kanceláři, kde mám klasickou pracovní dobu od 8 hodin do 16:30. Chodím běhat až po práci, někdy vyběhnu i ráno před prací, ale to spíš přes léto, kdy je brzo ráno světlo. Můj přítel je velice tolerantní, když jsme se seznámili, už jsem byla „zblázněná“ do běhání, takže věděl, do čeho jde. Vždy mě podporoval a podporuje, ze začátku se mnou jezdil po závodech nebo mi dělal sparing partnera. On na kole, já vedle něj běžela. Teď se mnou jezdí jen na závody mimo Česko.“

Běhání je momentálně velmi v kurzu. Myslíš, že běžecký boom bude trvat ještě dlouho?

„Každý rok pozoruju na svých běžeckých trasách více a více běžců. Je dobře, když se člověk rozhodne k pravidelnému běhání nebo k jinému sportu. Hlavně, že je to baví. Já běhám pro radost, ale svým způsobem je to i můj ventil, jak vypnout hlavu a odpočinout si. Běh je přeci nejpřirozenější lidský pohyb, proto si myslím, že když se člověk rozhoduje, jakému sportu se bude věnovat, jako první vyzkouší běh a většinou u něj i zůstane.“

Jak vnímáš tuzemskou ženskou konkurenci? Máš šanci se k ní přiblížit?

„Velice obdivuji naše elitní běžkyně, ale nevnímám je jako konkurenci, protože jsem pouze hobby běžec a mé výkony jsou průměrné.“

Jak jsi na tom se zraněními?

„Za tu dlouhou dobu, co běhám, jsem měla naštěstí jen dvě vážnější zranění, která mě vyřadila zhruba na dva měsíce. A to únavovou zlomeninu na jednom z prstů na noze, kdy jsem si po sezoně nedala žádný odpočinek a takhle to dopadlo. Poté loni na podzim zánět ITB (dlouhodobé přetěžování struktur kolene, pozn. red.). Jinak se mi zranění vyhýbají, musím to zaklepat. Samozřejmě se snažím poctivě protahovat, zařazovat kompenzační cvičení – plavání, jógu, posilování, masáže.“

Co strava? Vegetariánství, či dokonce veganství? Jak řešíš jídlo před závodem?

„Člověk je všežravec a měl by jíst vše. Já osobně se snažím jíst zdravě a vyváženě. Jedinou neřestí je čokoládová zmrzlina, kterou beru jako odměnu za tvrdou práci. Jedinou dietu, kterou mám vyzkoušenou, je superkompenzační, tu zařazuji pouze týden před maratonem.“