Propadl běhu, zaběhl si několik ultramaratonů, ale pořád cítil, že to není ono. Mnohem více než radost z výhry či sebepřekonání jej lákalo jen tak si běhat v přírodě, vnímat sebe i okolí. Vystudoval v Anglii řadu kurzů o tom, jak vytrénovat tělo i mysl, o všem vede semináře i v Česku. Nyní se však chce na dva měsíce ponořit do objevování a dokumentování krás Česka.

Na duben chystá projekt, který není v domácím prostředí úplně nový – oběhnout republiku. Co je na něm jedinečné a čím si získal i naše srdce, je záměr zachytit cestou na video kouzelná zákoutí, o kterých jen tušíme nebo jsme je viděli v encyklopediích či na někde internetu.

„Vždy jsem se cítil smutný, když jsem se z běžeckých výletů po dvou třech hodinách vracel zpátky, byl bych tam mnohem déle,“ říká 34letý Jirka, který se při studiích v Anglii živil i jako pošťák. „Právě tehdy jsem si uvědomil, jaký to je rozdíl vidět dané místo jen z auta nebo na kole, anebo pěšky či při běhu.“

A pokračuje v přibližování myšlenek svého projektu: „Tak jsem si sedl k serveru mapy.cz a naklikal místa, která bych chtěl vidět. Když jsem tu spojnici vydělil vzdáleností maratonu, vyšlo mi, že to je 50 maratonů a něco.“ Moc se přitom nešetřil, nešlo mu o vytýčení lehce zdolatelné trasy, spíš naopak – cestou bude možná překonávat úseky, kde by se hodila pila nebo mačeta…

„Na silnicích byl umřel nudou, přes les vzdálenost tak nevnímám. I proto jsou v názvu projektu Ztracené stezky. Některé cesty totiž na mapě už nejsou. Všiml jsem si, že pokud lidi nějaké neudržované cesty nepoužívají, server je nechá zmizet. Ale já bych rád přes ně šel, i když to někde může být třeba dost zarostlé.“

Na akci, při níž jej budou doprovázet kolmo a autem sestra a manželka, se poprvé chystal loni v létě, kdy si otestoval své fyzické možnosti. Rozhodl se tehdy, že si maratonskou vzdálenost každý den rozdělí na půlky – poběží vždy ráno a pak večer. Kratší a schůdnější vzdálenosti by mohly usnadnit běžecké veřejnosti Jirku na jeho putování doprovodit.

Na serveru Startovač nyní běží jeho kampaň, kterou chce získat prostředky na pořízení příslušné videotechniky. Avšak ani když se nepodaří vybrat požadovaných 60 tisíc, Jirka od svého záměru neustoupí – jen zredukuje své představy a možná se i na trasu vydá sám.

„Uvítám, když se ke mně lidé po cestě přidají. Nečekám davy, ale i malé skupinky mi mohou pomoci. Nepůjde o žádné osobáky nebo sportovní výkony, určitě budou cestou úseky, kdy bude nutné zpomalit nebo jít pěšky,“ vysvětluje milovník bosoběhu a běžeckých sandálů inspirovaných románem Born to Run. Kromě běžců jsou vítáni i fandové videotechniky a točení filmů. Anebo ideálně kombinace obojího. „Existuje řada filmů o běhání. Ale buďto je točí odborník na kameru, který ale není běžec, anebo sám běžec, který však jen natáčí sám sebe,“ vysvětluje Jirka.

Nyní trénuje – v okolí Prahy, nejčastěji zajíždí na Berounsko, kde v okolí Loděnice piluje formu na kopce. Mnohem víc než trénink mu však čas berou přípravy na akci, která propukne 29. dubna v Liberci a potrvá do 18. června s doběhem tamtéž.

Nepřestává však snít o tom, co vše cestou spatří, a jak doufá, i zachytí: „Asi nejvíc se těším na absolutní tmu a nebe s hvězdami.“ Tak co, přidáte se? Bližší podrobnosti najdete na serveru Oběh republiky.