Obzvlášť pokud se závod koná v prostředí, kde se závodníci musí vypořádat kromě vydatné porce kilometrů a převýšení i se zimou, deštěm a ve vyšších polohách i se sněhem. Podobně jako minulý rok i letos teplota v noci klesla až k minus 10 stupňům.

Od startovního výstřelu to dlouhou dobu vypadalo, že si to o stupně vítězů rozdají podle očekávání Jornet, Walmsley a Miller. Ve druhé skupince, která je následovala, byli Thevenard, Tollefson, Court, Lanne, Alberto a Gamito.

Nakonec první z vedoucí trojice, který musel ze závodu odstoupit, byl Jornet, pro kterého to bylo vůbec první DNF (podle výsledků ITRA) za jeho dlouhou běžeckou kariéru. Pravděpodobně i jedno z nejkurioznějších. Co se stalo? Kilian si svou porci smůly vybral už před startem závodu – píchla jej včela. Pro někoho banální věc, pro jinak nezdolného Španěla kritická záležitost.

„Na závodění je úžasné to, že nic není dáno předem. Musíte hodně trénovat, připravit si strategii a jídlo. Dnes jsem nedokončil UTMB. Tři hodiny před startem mě píchla do nohy včela, na kterou mám alergii. S doktory jsme se snažili snížit otok i bolest, což se na chvíli také podařilo. Už na startu jsem se necítil dobře, ale i přesto jsem prvních 90 km mohl běžet svůj závod. Bohužel kousek za občerstvovací stanicí v Courmayeuru se alergická reakce zhoršila a já byl nucen odstoupit za závodu.“

Páteční noc se stala pohřebištěm pro mnoho dalších favoritů. Španěl Luis Alberto si na 74. km ošklivě zvrtnul kotník. Před závodem prohlásil, že to bude velká show plná překvapení, protože tak tomu bývá na UTMB. Jeho slova se naplnila. Zach Miller si také poranil kotník a podobně jako Tim Tollefson musel být svážen vrtulníkem. Závod se vůbec nepovedl Jimu Walmsleymu, který se od 60. km neuvěřitelně trápil a po dlouhém boji sám se sebou nakonec vzdal na 125. km. Překvapivě nejlepším z Američanů se tak stal Christopher Hammer, který doběhl dvanáctý. Amerika si na svůj první titul na UTMB bude muset minimálně jeden rok počkat.

Závod se naopak povedl Xavieru Thevenardovi, který trať zná pravděpodobně lépe než kdokoliv jiný. Letos se mu podařilo zkompletovat hattrick na UTMB, když vyhrál v čase 20:44:16. K vítězstvím z let 2013 a 2015 přidal i letošní. To se předtím podařilo pouze Jornetovi a D'Haenemu.

Xavier závod rozhodl na 112. km, kde šel do trháku, na který nikdo z dalších závodníků nedokázal zareagovat. Pro vítězství si doběhl s více než 45minutovým náskokem před druhým Rumunem Robertem Hajnalem, který se stal velkým překvapením letošního ročníku. Po závodě se svěřil, že doufal v top10, ale druhé místo bylo i pro něj obrovským šokem. Zatím jeho nejlepším umístěním bylo 15. místo na letošním mistrovství světa v trailu.

Třetí pak doběhl zkušený Gordi Gamito ze Španělska s časem 21:57:01. Po loňském 10. místě, tak přidal letošní třetí místo. „O tomhle okamžiku jsem snil a dnes se stal skutečností,“ prohlásil pak v cíli.

Nadvláda Francouzů na UTMB tedy pokračuje! O to víc teď může Xaviera mrzet, že měsíc před UTMB byl na americkém Hardrocku diskvalifikován pouhých 10 mil před cílem z prvního místa kvůli využití supportu mimo občerstvovací stanici. Xavier se mohl stát vůbec prvním běžcem, kterému by se podařilo vyhrát v jedné sezóně jak Hardrock, tak i UTMB. Oba závody patří k těm nejtěžším stomílovkám na světě a dělí je od sebe pouhý měsíc.

267 žen se letos odvážilo postavit na start tohoto stomílového závodu a jejich klání bylo mnohem napínavější, než tomu bylo v případě mužů. Po brzkém odstoupení Mimmi Kotky na 36. km kvůli bolesti nohy a pravděpodobně zlomenému prstu se šance na vítězství zbývajících závodnic radikálně zvýšily. Podobně jako v mužském závodě i tady odstoupilo několik dalších favoritek jako například Boulet nebo Gallagher.

Dlouho to vypadalo, že si pro vítězství doběhne zkušená Caroline Chaverot a zapomene tak na vleklá zranění, která ji provází celou letošní sezonu. Navázala by tak na své jediné vítězství z roku 2016, ale i ona byla nucena odstoupit po 100 km závodu. Na prvním místě se tak překvapivě ocitla 46letá Italka Katia Fori, kterou ale po 18 hodinách závodu na první pozici vystřídala zkušenější krajanka Francesca Canepa. Ta na prvním místě vydržela až do cíle. Francesca se tak stala vůbec první Italkou, která závod vyhrála. Podle kalendáře ITRA tato 47letá Italka letos běžela už svůj dvanáctý větší závod!

Cílovou pásku protnula v čase 26:03:48, necelých pět minut před druhou Španělkou Uxue Fraile Azpeitia. Stupně vítězů pak uzavřela Francouzka Jocelyne Pauly v čase 26:15:11. Prvních šest závodnic od sebe dělilo pouhých 45 minut.

Z Čechů zatím dokončili pouze tři závodníci. Nejrychlejší z nich doběhl Titus Ablorh. Do cíle se dostal v čase 37:50:33. Vít Otevřel odstoupil na 62. km. „Bohužel ne všechny závody vyjdou podle představ. Do 40. km šlo vše podle plánu. Pak mi něco zatočilo se žaludkem a vše, co jsem do sebe dostal, šlo ven. Čtyři hodiny jsem se snažil dát žaludek do pořádku, ale marně. No nic, i takový je sport. Každopádně se sem budu muset vrátit a popasovat se s tratí znova,“ napsal Otevřel na svém Instagramu.

Fotografie: https://www.behej.com/fotky/5804-utmb