BĚŽELI JSME: MINI CZAR. Ochutnávka velkých adventure závodů
Czech Adventure Race je nejtěžší dobrodružně expediční outdoorový závod v ČR, při němž na smíšené čtyřčlenné týmy čeká trať přes 400 km a časový limit 75 hodin. Trať je v mapě vyznačena kontrolními body, mezi kterými si tým hledá optimální postup. Během závodu vystřídají kolo, trek, kánoe, orientační běh, in-liny nebo skalní lezení. Závodní strategie – tempo, odpočinek, spánek, stravování atd. – je čistě na týmech. MINI CZAR je bratříček „dlouhého“ závodu, trvá 18 hodin a jede se ve dvojicích.
Když ve čtvrtek přišla nabídka zaskočit za onemocněvšího člena týmu Oikoite, neváhal jsem. Alespoň otestuju, jestli už je po půl roce bez běhání pata připravená na pořádnou zátěž.
Pátek deset hodin večer, kemp Bučnice kousek od Teplic nad Metují. Více než třicet dvojic s čelovkami startuje na první etapu, trek po Adršpašsko-teplických skalách. Nahoře u stožáru vleku razím první kontrolu, výstup na sjezdovku slušně roztrhal startovní pole. Rovinaté části běžíme, druhá kontrola je na vyhlídce a ke třetí na rozhledně na vrchu Čáp volíme rychlejší postup po silnici. V protisměru nás míjí rychlejší borci a borkyně, závodily i čistě ženské týmy a mix dvojice.
Po dvou hodinách a 16 kilometrech jsme zpět v depu, nazouváme tretry a vyrážíme na kolo. Volíme ideální postup po asfaltce a přetahujeme se s našlapaným ženským týmem. Cvakáme kontrolu a tentokrát jdeme napřímo, žádné objíždění po asfaltu. Červená s kolem na zádech ke Hvězdě je nekonečná. Kdo zná MTB Rallye Sudety, ví, o jakém terénu mluvím. Následuje delší sjezd a postup po asfaltu. Nohy dostávají zabrat až při výjezdu do Vysoké Srbské, 18procentní stoupání není zadarmo. Cvakáme kontrolu, jíme a rozmýšlíme další postup.
Nejrychlejší to bude objet po hlavní přes Náchod a pak si vyšlápnout kopec ke kontrole. U kóty na vrcholu Kobylice začíná pršet. Věděli jsme, že to přijde, ale výbavu jsem podcenil. V durch triku a vestě ve sjezdech mrznu. Daří se mi zahřát se až na delším úseku podél Metuje, kde do toho šlapeme a kilometry na tacháči naskakují. Po 60 přijíždíme do druhého depa v Novém městě nad Metují. Oblékáme sedáky a slaňujeme ze skály nad řekou. Kdo je šikovný, ani se nenamočí. Už se blíží šestá ráno a svítá. To člověka nakopne, východ slunce na trase jakéhokoliv závodu, který se jede nonstop přes noc.
Následuje orientační běh s vložkou Bolskros. Na OB zbytečně chybujeme a ztrácíme čas, kontroly jsou lehké, mapa sedí. Bolskros je taková překážková dráha v přírodě. Dětské hřiště a prolézačky pro dospělé. Vyběhnout kopec, slézt sráz na laně s uzly, přejít údolí po tenké kládě, vyšplhat na skálu po dalším laně s uzly, seběh do údolí, povinný postup korytem potoka a šplh na most po provazové síti. CZAR je týmový závod a během Bolskrosu si pomáháme vylézt vysokou stěnu výpusti nádrže. Opět začíná pršet, ale nevadí, Bolskros je vždy mokrý, celý ho běžím v plavkách a sedáku, někdy není od věci se přijistit a je to koneckonců povinná výbava. Na závěr nás čeká plavecká vložka. Studená koupel po noci bez spánku člověka alespoň trochu nakopne.
Přes vyhlídku se vracíme do depa, dalších 15 kiláků v nohou, šup do cyklistického, doplnit vodu, najíst se něčeho pořádného a rychle zpět na trať. Rychlá depa jsou na podobných závodech samostatná disciplína, na celý závod máme limit 18 hodin. Už teď víme, že všechny kontroly nestíháme. Projíždíme pěkné úseky třeba Babiččiným údolím kolem Starého bělidla. Ale nebyl by to CZAR, aby nás pořadatelé nenechali vyšlápnout další krpál, tentokrát k Vízmburku. Tam se definitivně rozhodujeme zkrátit si trasu a zbytek kontrol cestou do kempu Bučnice vynecháváme, abychom v limitu stihli ještě závěrečný OB, na kterém se dá nasbírat nejvíc bodů.
Začíná zas lít a jsem durch. Do kopců to ženu, ať se člověk alespoň trochu zahřeje. Sjezd do Stárkova a Teplic nad Metují měl být pohodový, ale mrznu při něm. Občas musím počkat na parťáka a to je mi extra zima. V kempu už jsou některé týmy v cíli, my ještě vyrážíme na poslední OB. Přezouvám se do běžeckého a klepu se zimou. Vyběhnout znovu do deště zní jako čirý masochismus. Zvlášť když většina z předchozích 60 kilometrů na kole bylo mokrých. Nevěřil bych, kolik energie v sobě ještě nacházím. Vybíhám kopce silově a alespoň trochu se zahřívám. Při mapování tentokrát skoro bez chyb, jen některé dohledávky daly zabrat. Limit se blíží, bereme už jen poslední kontrolu blízko kempu a dobíháme v čase 17:55 do cíle. V limitu jsme stihli 35 kontrol ze 49 a skončili v první polovině mužských dvojic.
Co je pro mě nejpozitivnější, plantární fascitida už je snad definitivně pryč, pata nebolí a můžu zas naplno sportovat. Kdyby se mi nepovedlo vrátit se k ultratrailům nebo mě nevylosovali na UTMB, příští rok je dlouhý CZAR jasná volba. MINI CZAR 2018 byla jen ochutnávka velkého světa adventure race závodů.
Web závodu: http://adventurerace.cz
Facebook: https://www.facebook.com/…ventureRace/?…
Výsledky: http://adventurerace.cz/?…
Komentáře (Celkem 0)
Keoni 10.09.2018 12:12:32
Czech Adventure Race je nejtěžší dobrodružně expediční outdoorový
závod v ČR, při němž na smíšené čtyřčlenné týmy čeká trať přes
400 km a časový limit 75 hodin. Trať je v mapě vyznačena kontrolními
body, mezi kterými si tým hledá optimální postup. Během závodu
vystřídají kolo, trek, kánoe, orientační běh, in-liny nebo skalní
lezení. Závodní strategie – tempo, odpočinek, spánek, stravování
atd. – je čistě na týmech. MINI CZAR je bratříček „dlouhého“
závodu, trvá 18 hodin a jede se ve dvojicích.
Odkaz
na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.