Oblíbený podzimní běh již získal svůj věhlas, závod byl totiž vyprodán týdny dopředu. A i letos pořadatelé ze sdružení Tři pro zdraví odvedli skvělou práci. Na své si tu přišel každý: konaly se dětské závody, canicross, závod na 10 km i půlmaraton včetně novinky – dvojčlenných štafet. 21,1 kilometru se přitom běží v jediném okruhu s minimem asfaltu na trati a jen mírným terénem.

Hlavní závod má každoročně kvalitní startovní pole. Tradičně tu běhá a vítězí liberecký rychlík Vít Pavlišta. Letos si místní půlmaraton přijela užít i eliťačka Monika Hloušková (rozená Preibischová) z Mariánských Lázní, kterou stíhala i po maratonu absolvovaném minulý týden neskutečná Radka Churaňová. Elitní běžce tu mají prostě rádi a vycházejí jim vstříc třeba osobní pozvánkou či lákavými prize money.

Sympatická atmosféra akce a nadšení organizátorů je znát na každém kroku, zároveň všechno šlape, jak má. U výdeje čísel ani v úschovně se netvořily fronty. Trať byla viditelně označena včetně jednotlivých kilometrů. Doprovodný hudební program na trase i v cíli byl rovněž zajištěn.

Startovní pole hlavního běhu čítalo přes osm set běžců, což není vůbec málo. V úvodu půlmaratonu se tak začaly vytvářet špunty, které některé závodníky mohly nutit k pomalejšímu tempu, než jakým by jinak běželi. Nicméně možná to pomohlo těm méně zdatným nepřepálit začátek a rozvrhnout síly na celý závod.

Zatímco loni závodníci po vydatně deštivých dnech klouzali na blátě, letos byly naopak znát extrémně suché měsíce, které máme za sebou. V lese se hodně prášilo, což bylo cítit v očích, nose, na jazyku – a potom vidět i v ponožkách. Pevný podklad však na druhou stranu nahrál novým traťovým rekordům Pavlišty (1:07:11) a Hlouškové (1:20:53).

Výborně zvládnuté byly zejména občerstvovací stanice, které byly časté a hojně zásobené. Díky přesně vymezeným odpadkovým zónám neutrpěl stádem závodníků ani les. Jen studené sprchy v hlavní hale by možná stálo za to do příštího roku vylepšit.

Je až neuvěřitelné, jak atraktivní trať se podařilo organizátorům vymyslet: běží se 21 kilometrů v těsné blízkosti hlavního města, a přesto je možné celou trasu urazit v lese, po měkkém povrchu, jen s občasnými kořeny nebo kameny. Navíc s minimálním převýšením, takže se jedná o rychlou trať, byť její délka zřejmě úplně neodpovídá přesnému půlmaratonu.

Závod je možná tak oblíbený proto, že nabízí běh mimo město, který je zároveň i trochu masový. Člověk tu na trati není nikdy sám, takže pořád má koho předbíhat, s kým prohodit pár slov nebo společně protrpět poslední kilometry. Úžasný pocit v cíli byl jistou odměnou pro každého. A kdo vydržel až do vyhlášení, měl šanci na výhru ve vesele komentované tombole včetně senzačních koláčů.

Web závodu: http://www.klanovickypulmaraton.cz/

Výsledky: https://www.sportt.cz/…sultlist/764