Některé závody patří k těm, které si člověk s ročním předstihem zapíše do svého kalendáře a těší se na něj. Hostýnská osma je jedním z nich. Ne nadarmo se dle ankety na Behej.com řadí k jednom z nejoblíbenějších závodů roku. Možná je to dáno jednak krásným prostředním Hostýnských vrchů, jednak každoročně pozměněnou tratí.

Start v osm hodin ráno je ideální. Více než pětistovka běžců se vydává na první kopeček závodu, na Kunovickou hůrku. Za poslední tři roky se startuje do největšího kopečku. Prostě pěkně zostra. Start je samozřejmě přepálený, jak to tak bývá. První půlmaraton běžíme v hloučku dalších běžců a jde velmi dobře.

Stoupání na Jehelník mezi 20. a 23. km patří k nejprudším pasážím celého závodu. Velkým pozitivem je, že celá tato část je v lese. Částečně jsme tak uchráněni před poledním žárem. Cesta z Chvalčova na sv. Hostýn a poté na Obřany už začíná štípat. Výstup na Hostýn je sice krátký, ale zato kolmý. Nedostatek tréninku a dusno mě začíná likvidovat. Hlavou se mi začínají honit zvrhlé myšlenky na DNF. Když ale vidím, že nejsem jediný, kdo je dusnem, špatným dnem či čímkoliv jiným na tom ještě hůře než já, motivuje mě to pokračovat. Ještě že všude na občerstvovačkách teče voda proudem a můžeme se ochladit. Tuto věc mají pořadatelé opravdu dobře vychytanou. Celkově jsou občerstvovačky dobře zásobeny.

Další část trasy vede z Obřan na Tesák, je to 20 km. Profilově je to nahoru a dolu. Po takových, jak mezi běžci říkáme, brdkách. Chytám druhý dech a běží se mi daleko lépe. Na poslední velké občerstvovačce do sebe hážeme melouny, banány, rozinky, parťák pivo a jsme ready pokračovat dál. Už je to skoro zadarmo, jen 10 km.

Byl jsem schválně zvědavý, jaké peklo si na nás připravili pořadatelé na posledních dvou kilometrech. Buď obvykle běžíme kolmo dolů a přitom přeskakujeme klády, nebo kličkujeme ve vysoké trávě jako zajíci. Letos to byla kombinace všeho dohromady. Přichystat po 62 km závodníkům technicky obtížnější pasáž, to je H8. Prostě to patří k ultra. Celková trasa byla letos ve finále 65 km s převýšením 2800 (a nějaké drobné). Zmíněné teplo ale potrápilo každého, což je patrné z výsledných časů, zejména porovnáme-li je s loňskou trasou, která byla podstatně náročnější. Absolutním vítězem se stala Beskydská šavle Jakub Uherek v čase 6:23. Z žen se radovala letošní vítězka LH24 Barča Cichá časem 7:50. Absolutními vítězi dvojic se stali František Gregor a Ondřej Buba v čase 7:30.