Jak si vedou závodníci po dvaceti dnech v závodu na 3100 mil v Salzburgu
Výjimečný závod, ve kterém vedle fyzické zdatnosti hraje velkou roli i rozměr vnitřní, duchovní, vstoupil do své druhé třetiny. Pět běžců z Rakouska, Itálie, Irska, Slovenska a České republiky má již za sebou první tři týdny, které obvykle trvá základní adaptace těla a psychiky na neustálou zátěž. Zatímco tělo, čerpající z měsíců přípravy, si touto dobou zvyká na novou každodenní rutinu, tím nejdůležitějším se na každém kroku stává ovládnutí své mysli.
Dokáže-li ji běžec utišit, objevuje kdesi za ní zdroje mnohem hlubší a rozsáhlejší, než kterými disponuje samotné tělo. Právě toto poznání je klíčovým motivem závodu, který v roce 1997 inicioval duchovní učitel Sri Chinmoy (1931–2007).
Náš český účastník Milan Javornický urazil za dvacet dnů již 1742,8 km. V jeho odhodlání ho už více než týden brzdí zánět okostice holeně, bolestivé zranění, při němž se každý krok stává pro běžce utrpením. Běžec je proto odkázán na chůzi s občasným krátkým pokusem o poklus. Při tomto typu zranění vám obvykle lékař předepíše několik dnů úplného klidu na lůžku, ale na takovémto závodě není jiné možnosti, nežli podobné potíže řešit za běhu (či za pochodu). Na závodě je přítomno i několik veteránů 3100mílového běhu, kteří Milana zásobují radami, jak tento problém řešit, protože skoro každý běžec si podobným zraněním při takto dlouhém závodu prošel. Zdá se, že pokud je Milanova noha zatejpovaná v kombinaci s tvarohovým obkladem, problém se přinejmenším nehorší a občas je na chvíli bolest slabší.
Kvůli těmto potížím tak Milan zápolí nejen s nepříjemnou bolestí, ale také se každým dnem snižuje šance, že se mu závod podaří dokončit v limitu 52 dnů. Zatím má denní průměr 87,14 km, ale potřeboval by denně běhat 96 km a více. Přesto přese všechno je „rytíř“ Milan Javornický z Čelákovic dobře naladěn a odhodlán odevzdat na závodě maximum. Patří na okruhu k velmi oblíbeným běžcům, odpovídá na povzbuzování s úsměvem a projevuje vděčnost za jakékoliv podání občerstvení nebo drobnou pomoc. Někteří běžci jsou naopak zcela pohrouženi do sebe a šetří síly na všech úrovních – včetně interakcí s okolím. Jednou z dalších výzev, kterým musí běžec na takovémto závodě čelit, je přinutit se k dostatečnému příjmu kalorii. Po určité době nemáte na nic chuť, otupělé vaše chuťové pohárky jsou otupělé a může se tak lehce stát, že při extrémním výdeji energie začnete ztrácet hmotnost. Běžci jsou proto jednou týdně váženi. Milan je poměrně subtilní, ale váhu má zatím startovní – což ho ale stojí spoustu energie, protože do něj jídlo pořadatelé doslova cpou a skoro každé kolo dostává nějakou alespoň malou porci, kterou se snaží za pochodu nebo poklusu pozřít. Jídlo je tady fantastické a neustále čerstvé. Stará se o něj tým velmi zkušených a empatických pořadatelů ze Sri Chinmoy Marathon Teamu, mezi kterými je mnoho ultraběžců s vlastní zkušeností toho, čím si běžec prochází a co potřebuje.
S poklesem hmotnosti má problém například Andrea Marcato, který měl ke dnešku již 2258,3 km s denním průměrem 112,91 km. Taková rychlost ho stála už 6 kg tělesné váhy, což se však neprojevuje na jeho výkonu. Andrea Marcato z Itálie je na trati stejně jako Milan nováčkem. Jeho běžecký styl nezná pomalý běh. Buď běží opravdu rychle, nebo pár kroků jde – nic mezi tím. Zdá se, že by mohl závod dokončit za 44 dnů.
Druhý nejrychlejší běžec, Nirbhasa Magee z Irska, má za sebou po dvaceti dnech 2054,8 km a běhá na 1,043 km dlouhém okruhu průměrně 102,74 km denně. Jeho denní výkon je velmi vyrovnaný a tak zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl dokončit závod tři dny před limitem. Včera také poslal pěti běžcům povzbuzující poselství rakouský prezident Alexander Van der Bellen a speciálně v něm zmínil místního hrdinu ze Salzburgu, Ushiku Muckenhumera. Ushika se každým dnem zlepšuje a za dvacet dní má zaběhnuto 1934,8 km s průměrem 96,74 km na den. Na běhu se objevují také poměrně často místní novináři a filmaři a o ultraběhu vznikne dokument, jehož trailer můžete zhlédnout již nyní.
Největší matador a šestnáctinásobný účastník tohoto závodu, Ananda-Lahari Zuščin ze Slovenska, zatím hledá správný rytmus a prokládá pomalejší dny skvělými. Pokud by u něj začaly skvělé dny převládat, závod by mohl v limitu dokončit. V krásném parku na břehu řeky s výhledem na Alpy zatím urazil 1882,6 km s denním průměrem 94,13 km.
Takže držme palce do dalšího měsíce.
Závod můžete sledovat na https://3100.srichinmoyraces.org/
Vzkazy běžcům můžete posílat na: office@heartofjoy.at
Komentáře (Celkem 0)
tiskovazprava 04.10.2020 14:57:20
Výjimečný závod, ve kterém vedle fyzické zdatnosti hraje velkou roli
i rozměr vnitřní, duchovní, vstoupil do své druhé třetiny. Pět běžců
z Rakouska, Itálie, Irska, Slovenska a České republiky má již za sebou
první tři týdny, které obvykle trvá základní adaptace těla a psychiky na
neustálou zátěž. Zatímco tělo, čerpající z měsíců přípravy, si
touto dobou zvyká na novou každodenní rutinu, tím nejdůležitějším se na
každém kroku stává ovládnutí své mysli.
Odkaz
na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.