Myslíte si, že za několik let se dočkáme toho, že průměrný věk dožití se přiblíží stovce?

“Někdy se to podle mě jistě stane. Otázka je, zda se bavíme o dožití aktuální generace. Ale studie, ze kterých i my vycházíme a studujeme je, mluví o běžném dožití stovky pro následující generaci.”

O kolik let se například může u jedince pozastavit stárnutí díky aplikaci myRASY?

“Zásadně to závisí na tom, v jakém stavu ten člověk do našeho programu přichází. A logicky, čím je na tom daný člověk hůře, tím je větší potenciál pro zlepšení jeho funkčního věku. Když do myRASY vstoupí člověk úplně neaktivní se špatným životním stylem, tak se dá progres očekávat opravdu veliký. Myslím si, že taková progrese u těchto lidí by mohla být v rozsahu deseti až dvaceti let. Takže když k nám půjde čtyřicátník a naměří se mu věk organismu 60 let, což se klidně může stát, tak může zlepšit svůj funkční věk klidně o těch dvacet let.”

Proč vlastně vzniká myRASY, když je na trhu už mySASY?

“mySASY byla vždy vyvíjena se zásadním zaměřením na cílovou skupinu sportovců. Po celou dobu vývoje mySASY jsme se potýkali s tím, že jsme tam chtěli vnést hodně odborných informací ze sportovního prostředí. Používali to ale i lidé, kteří nebyli vrcholoví sportovci. Přemýšleli jsme tedy o tom, jak bychom to zjednodušili a zároveň tam zanechali maximum informací pro vrcholový sport. Navíc já jako úvodní autor, který se této problematice věnuje několik let, jsem vždycky věděl, že by něco jako myRASY bylo výborně využitelné pro normální populaci. A to směrem ke sledování nějakého globálního zdraví. Pořád jsme tedy tohle téma měli na radaru. Navíc v poslední době se hodně řeší zdraví pro širokou populaci a snaha starat se sám o sebe. Tohle všechno i s novým investorem, který nám dává velká křídla a velice nás podporuje, vedlo k vytvoření myRASY.”

Čím se hlavně liší myRASY od mySASY? Předpokládám, že především cílovou skupinou.

“Ano, je to tak. U myRASY máme jinou cílovou skupinu a od toho se bude odvíjet celá změna. Ta v principu celého vyhodnocení bude o velkém zjednodušení. Nebudeme chtít lidi zatěžovat každým detailem. myRASY by měla být atraktivněji zobrazená pro normální cílovou skupinu. Budeme se dominantně soustředit na věk, potom na parametry v rychlosti stárnutí. Diametrálně odlišný bude přístup. V myRASY se budeme soustředit na detailní předpis toho, co by měl člověk dělat, abychom mu opravdu zajistili obrácené stárnutí. Člověk uvidí přesně, jak na tom je. Zpětně se uvidí, zda mu to pomáhá, nebo ne. Podle toho se budou případně doporučení měnit tak, aby tam byl stále pozitivní progres.”

A jaký progres jste zaznamenal vy osobně?

“Já se snažím žít poměrně zdravým životním stylem, takže tam není takový prostor na zlepšení. Na druhou stranu žiji dost intenzivním pracovním životem, který někdy přináší obrovskou míru stresu. A tohle zásadně ovlivňuje to, jaký je můj funkční věk. Takže je schopný se pohybovat v rozsahu zhruba deseti let nahoru i dolů. Je to tedy obdobím, v jakém se zrovna pracovně nacházím.”

Stres má velký podíl na stárnutí našeho organismu, že?

“Určitě ano. Náš funkční věk mění nejvíce to, co ovlivňuje stav našeho organismu. Pokud je tedy někdo totálně neaktivní a je obézní se špatnou životosprávou, tak tohle bude nejvíce narušovat jeho funkční věk. Když má někdo zase dramatické problémy se spánkem a všechny další atributy má poměrně v pořádku, bude jeho funkční věk narušovat právě tohle.”

Popišme si jednoduše samotný proces fungování myRASY. Člověku bude stačit aplikace a změřit se denně hrudním pásem?

“Musíme si přiznat, že aplikace nyní vzniká. V dnešních dnech prezentujeme už nějaké prototypy a můžeme říct poměrně přesně, že člověk potřebuje určitý hardware ve formě pásu, který velice přesně měří srdeční frekvenci s přesností na tisícinu sekundy. Když uživatel udělá prvních pět měření, tak mu popíšeme jeho základní stav. Budou po něm vyžadovány nějaké informace o jeho stávajícím životě a pohybové aktivitě. Pokud nějaký pohyb dělá, napíše nám to v daných kategoriích. Pokud ne, tak si aspoň může představit, co by rád dělal a vybere si aktivity podle sebe. My na něho připravíme na míru šitý program, kde má plán na každý den. Nastavíme to v mnoha stupních volnosti. Pokud tedy plán nechce plnit pod jednotlivých dnech a dívá se jenom na týdenní parametry, tak samozřejmě může.”

A co kdyby svůj plán chtěl změnit?

“Tak mu myRASY vyjde vstříc. Člověk by se toho plánu měl alespoň přiměřeně držet. Pokud to tak bude, tak my opravdu budeme garantovat, že jeho funkční věk půjde správným směrem. Pokud se tím řídit nebude, tak alespoň uvidí, co a jak ovlivňuje jeho věk organismu. V první fázi to budeme dělat na bázi zdravé pohybové aktivity. Nebude to o žádné kulturistice a ani o tréninku na Tour de France. Budeme doporučovat aktivity, které pro něj budou nejlepší. Budeme samozřejmě i prezentovat to, že určitou roli hraje také spánek, výživa či stres. Těmto oblastem se nebudeme vyloženě věnovat do úplného detailu – spíš budeme doporučovat aplikace, které se nám osvědčily.”

Je to aplikace na celý život?

“V ideálním případě to tak opravdu je. A jak víme, život vypadá různě a je barevný. Když jedu na týden na dovolenou nebo týdenní večírek, tak se pak podívám, jak to ovlivnilo můj organismus a můžu si z toho vzít různá ponaučení. Pak do plánu můžu znova nastoupit a pracovat s ním. Snažíme se to dělat tak, aby to člověk bral jako běh na dlouhou trať. Takže když vynechá nějaký den nebo týden, svět se nehroutí. Bude to průvodce jeho životním stylem.”

Je to postavené hlavně na vědecké metodice SA HRV. Jak byste ji jednoduše popsal?

“Princip je složitý, ale maximálně zjednodušeně řečeno se to pokusím vysvětlit, protože se této problematice věnuji kromě pár přestávek okolo dvaceti let. My pomocí SA HRV sledujeme rozdíl v po sobě jdoucích tepech, protože ten ukazuje, nakolik je organismus kvalitně řízený pomocí autonomního nervového systému, jež řídí všechny děje v organismu bez vědomí člověka. Je to metoda, která umožní sledovat přenos aktivity systému ze srdce. A čím je různost tepů větší, tím je řízení organismu kvalitnější.”

Existuje vůbec nějaká podobná aplikace v Česku nebo na světě?

“My se na to díváme ve světovém formátu. Nějaké aplikace se třeba věnují metodě variability srdeční frekvence, ale spektrální analýze variability srdeční frekvence, což je speciální metoda na zpracování dat, se věnujeme pouze my. Má to své výhody. Dříve to mělo i nevýhody například v podobě délky měření. Ovšem díky tomu, že se tomu věnujeme už roky v praxi a máme stovky tisíc měření, tak jsme se s tímhle dokázali vypořádat. Pracujeme s nejpřesnější dostupnou metodikou.”

Samotné měření navíc netrvá dlouho. V současné době to jsou čtyři minuty.

“Ano. Nám se podařilo eliminovat základní problém, protože dříve byla doba měření až patnáct minut. Nyní jsme opravdu na čtyřech minutách.”

Bylo by v budoucnu možné měřit jen díky chytrým hodinkám?

“Pracujeme na tom a hodně o tom diskutujeme, zda se zaměříme nyní jen na hodinky, které umožňují měření EKG, nebo se budeme snažit přijít s jakýmsi algoritmem pro hodinky pracující na optickém snímání tepu. Asi je to velkým tématem a budeme se tomu velmi věnovat.”