Martina nemusíme představovat fandům superdlouhých běhů. Oběhl s Milošem Škorpilem republiku, pořádá oblíbené závody 10 lužických sedmistovek či Borecký půlmaraton a na svém kontě má i čárku za absolvovaný Spartathlon. Současné pořadatelské pauzy využil k vymyšlení a tréninku na solo běh z Kel na Mělnicku, kde žije, do přístavu Koper ve Slovinsku.

„Už to mám domluvené ve škole, že nebudu muset sedět u maturit. Vyběhnout mám nejpozději 7. července, bude u toho i starosta a místní média. Dám si panáčka na posilnění a jdu na to,“ líčí matador české ultraběžecké scény. Ačkoliv není velkým fandou gadgetů a trasu si plánoval ručně u počítače, na rukou přeci jen bude mít chytré hodinky a denně bude posílat data kamarádovi, který je umístí na web. Budete tak mít možnost sledovat, jak se mu daří zdolávat trasu, a třeba jej i kousek doprovodit.

VZKAZ OD MARTINA:

URČITĚ UVÍTÁM POMOC V CÍLI KAŽDÉ ETAPY. U NĚKOHO TŘEBA PŘESPAT, VYPRAT SI, UMÝT SE. DOPROVODIT MNE MŮŽETE I PO TRASE, KTEROU NAJDETE ZDE. STARTUJI 1. ČERVENCE V 7:00 V OBCI KLY NA MĚLNICKU. PIŠTE NA MARTIN.HUNCOVSKY@O2ACTIVE.CZ A SLEDUJTE JEHO BLOG

Martin plánuje běžet zcela sám. Jednak si chce vyzkoušet, jaké to je starat se sám o sebe, jednak se nechce vázat. „Budu mít na zádech batoh s čtyřmi až pěti kilogramy výbavy, včetně jídla a spacáku. Sice s touto vahou již trénuji, ale i tak jsem sám zvědav, jaké to bude na tak dlouhé trase,“ říká člověk, který by rád napřesrok předal pořadatelství „Sedmistovek“ – závodu, kam rád zavítají i Radek Brunner či Dan Orálek – mladší generaci.

„Denně chci urazit zhruba 80 kilometrů, ale nepoběžím to v kuse, budu dělat pauzy a klidně i sem tam přejdu do chůze, abych nechal odpočinout nohám,“ popisuje pedagog, který se neváhal se svým plánem svěřit i svým žákům a dočkal se od nich velké podpory a zájmu. Jako učitel měl nárok na očkování proti covidu již v březnu, takže se mu vyhnuly zdravotní potíže, které řadu sportovců vyřadily z kondice. „Už mi sice není čtyřicet, to by se mi běželo určitě lépe, ale pořád se na tuto výzvu cítím,“ říká borec, který v 56 letech neváhá nasadit týdenní kilometráž 100–120 km. Běhá s výjimkou jednoho dne každý den v týdnu.

Česko, Rakousko, Slovinsko… Štreka už jen autem! Martin se záměrně vyhne horským pasážím, i kvůli riziku, že přespat bude muset v přírodě. I tak to dává celkových nastoupaných šest kilometrů! Nejvyšším bodem bude 1251 m n.m. zhruba na 500. km trasy. „Vypočetl jsem, že batoh mi vezme tak kilometr za hodinu na rychlosti,“ dále žongluje s čísly.

„Mám před tím vším obrovský respekt a pokoru. Žiju tím už teď od rána do večera. Furt to mám v hlavě a na tomto nadšení a odhodlání budu dále stavět. Bude to znít legračně, ale nejdůležitější bude to nepřehnat na začátku.“ Zmíněných 80 km denně má obnášet 11 hodin pohybu proložených pauzou na oběd a odpočinek.

Urostlý běžecký samorost z Mělnicka má na svém kontě již několik podobných cest, ovšem vždy to bylo na kole. Dvakrát dojel na Jadran, dvakrát k Baltu a jednou k Severnímu moři. Jeho recept na úspěch? „Zhruba 40% to bude o fyzickém tréninku a připravenosti, zbytek o mentalitě, odhodlání a motivaci. A samozřejmě pokoře, protože musím počítat i s blouděním na trase nebo tím, že třeba nenajdu vhodné místo na přespání v hostelu a budu si muset ustlat někde na kraji lesa.“

Hezký moment pro něj nachystali jeho žáci – jednou, když přišel do hodiny, na tabuli našel nakreslenou trasu jeho megaběhu. „Určitě jsem pro ně i inspirací, že i ve vyšším věku může mít člověk ty nejvyšší cíle. Nemusí nic balit, přestože si třeba už dosyta užil závodů a soupeření s jinými běžci,“ říká Hunčovský. A kdy plánuje, že si dá své oblíbené pivo? „No přeci hned první den!“ rozesměje se.