Buldok v cíli. Nebo na začátku?
Můj první maraton mě bolel, hodně bolel, ale jsem šťastný. Vyčerpaný, ale šťastný. Sázku jsem vyhrál. Svou pouť pro centrum Paraple jsem dotáhl až do cíle. To byl prvotní impuls pro rozhodnutí jít maraton. Nyní ale vím, že mi maraton dal mnohem více: novou motivaci a několik opravdových kamarádů.
Na ranní sraz u Prašné brány jsem p?išel jako vždy a všude pozd? a tedy samoz?ejm? poslední. Miloše už to ale nep?ekvapilo, tak mi ani nevolal, kde zase jsem. Na tvá?ích Buldok-týmu bylo ale vid?t, že jsou rádi, že jsem dorazil. Navíc jsem jim ud?lal radost originálními triky vyslance centra Paraple, které jsem ješt? nechal potisknout „Buldok-tým“ a jménem konkrétního b?žce. Na zádech jsme všichni m?li jména ove?ek – tedy t?ch, kte?í p?isp?li jakoukoliv ?ástkou pro centrum Paraple. B?želi tedy všichni s námi až do cíle.
P?ešlapování na startu bylo jako na p?lmaratonu dlouhé, ale byla skv?lá atmosféra a hrála p?íjemná hudba. Než jsem prob?hl startem, ub?hlo cca 10 minut.
Prvních 10 km se mi b?želo perfektn?, cca na 2. km m? dob?hl první ?len štafety Buldok-týmu Radek Narovec. S Radkem se b?želo skv?le, povídali jsme si, samá legrace. Prý to byl jeho nejpomalejší b?h, ale já to necht?l p?epálit a tak jsme b?želi lážo plážo. Na cca 8. km m? chytla k?e? do levého lýtka, které jsem musel uvolnit. Sta?ilo pár cvik?, které mi Radek poradil. Bolest za chvíli odešla, ob?erstvili jsme se a b?želi dál. Zastavili jsme se u první sanitky, kterou jsme potkali. Odlepila se mi totiž z bradavek náplast. Náhradní bandáž od léka?ské pomoci vydržela cca 200 m… Novou jsem už neshán?l.
Na 10. km Radka vyst?ídala Lenka Balíková. S Lenkou se mi b?želo výborn?, neutekla mi jako na p?lmaratonu. Celou dobu jsme klábosili a když jsem zpomalil, vždy m? suprov? povzbuzovala. Za b?hu k tomu sta?ila skákat „panáky“ a d?lat jiné srandi?ky. Cestou jsme potkávali naproti b?žící b?žce, kte?í mne povzbuzovali a volali na mne „Super Buldoku, b?ž, b?ž. Držíme ti palce!“ Spoustu z nich jsem v?bec neznal. Díky moc všem, bylo to super povzbuzení.
Na 20. km Lenku st?ídal Franta Burda. Pokra?ovali jsme v pohodovém tempí?ku. Ovšem hned za obrátkou na 22. km jsem op?t dostal k?e? do levého lýtka. Na chvíli jsme tedy zastavili, lýtko jsem op?t uvolnil a b?želi jsme dál. Zajímavé bylo, že mne zlobilo zrovna lýtko. Kotník byl úpln? v pohod?, ani známka výronu p?ed 14 dny. Stáli jsme op?t na 23. km, tentokrát jsem m?l v bot? kamínek. Netuším, jak se tam potv?rka mohl dostat. Kamínek let?l z boty ven a my jsme op?t vyb?hli. Hned na 24. km jsme potkali Janu s Michalem, kte?í mi dali masážní gel pro p?ípad, kdyby se lýtko zase ozvalo.
Franta byl další super par?ák, byl moc pozorný. Podával mi vodu, banány a pomeran?e. Dozv?d?l jsem se, že má za sebou kolem 50 maraton?. No to je mazec! Za obrátkou na 26. km mi ztvrdly stehenní a lýtkové svaly a za?ala bolet kolena. Do 30. km jsem dob?hl v bolestech a s o?ima plnými slz. Vzdát jsem ale necht?l. Franta s Oslíkem mi gelem namasírovali nohy a já se s Tomášem Veleckým vydal na poslední ?ást maratonu.
B?želo se mi líp, více jak 2 km nás ješt? doprovázela Tomášova žena Lenka. Tomáš skv?le burcoval turisty a ti nás bezvadn? povzbuzovali. Na 34. km mi op?t zt?žkly nohy, kolena m? táhla k zemi, nohy se mi podlamovaly a b?žet se nedalo.
Byla to šílená krize a b?h se tedy zm?nil v t?žkotonážní ch?zi. Tomáš spo?ítal, že tímto tempem už to do limitu nestihneme. Nev?d?li jsme, jestli po našem doražení na Starom?stské nám?stí ješt? n?kdo v?bec bude a zda tam v?bec ješt? bude cílová rovinka. P?esto mne ani v duchu nenapadlo vzdát se a zabalit to. Myslel jsem na to, jak jsem p?ed p?lrokem jen ležel na zádech v kruný?i a nemohl ud?lat ani krok. A te? jsem mohl, šlo to t?žko, bolelo to, ale šlo. Zrychlit se nedalo, ale moje vnit?ní síla mi ?íkala, že to dám až do konce.
Že zvládnu celých 42195 m.
P?ed T?šnovským tunelem kolem m? projelo auto s organizátory PIM, kte?í mi oznámili, že šestihodinový limit nestihnu, ale a? to nevzdávám, že ?as mi bude regulérn? zapsán a uznán. Mám si dát pozor na dopravu, kterou už musí pustit. Byl jsem v tu chvíli sám, tedy s posledními opozdilci, kte?í p?ib?hli ješt? za mnou… Tomáš mi utekl a b?žel do cíle, kdyby tam náhodou už cíl nebyl, až dorazím já, aby p?inesl pou? štafety pro centrum Paraple za všechny její ?leny. Pozd?ji jsem se dozv?d?l, že cestou p?ibral mého syna, kterého na trase potkal a dob?hli tam spolu. Prý aspo? malý Buldok, když ne velký :)
V T?šnovském tunelu se p?ede mnou objevili všichni ?lenové obou štafet Buldok-týmu v ?ele s trenérem Milošem. P?idali se k nám a já našel v Pa?ížské v t?le poslední sílu a za notného povzbuzování kolemjdoucích a celého Buldok-týmu jsem se op?t rozb?hl a všichni spole?n? s rukama nad hlavou jsme prob?hli š?astní a s úsm?vem cílem v ?istém ?ase 6 hodin 16 minut. Byl jsem dojatý a nesmírn? š?astný. Nakonec jsem tou cílovou rovinkou p?ece jen prob?hl a svou pou? dotáhl až do konce. Navíc m? v cíli ?ekala Ja?ula a já dostal sladkou pusu.
Cht?l bych touto cestou pod?kovat všem ?len?m obou štafet, protože krom? výše zmín?ných lidi?ek b?žela druhá „Buldok-štafeta“ ve složení René Kujan, Katka Marišincová, Katka J?zová a Karel Wanke klasickou štafetu a za to jim všem moc d?kuji !!! ?lenové štafety, která b?žela se mnou, m? nesmírn? povzbuzovali a dodávali mnoho sil. Byli všichni skv?lí. Holky z druhé štafety na m? hodinu ?ekaly na 30. km, jen proto, aby m? povzbudily. Dojalo m?, jak na m? v tom šíleném po?así ?ekali všichni ?lenové obou štafet Buldok-týmu a nakonec mi b?želi naproti a poslední ?ást maratonu m? doprovodili a dob?hli tak se mnou. Navíc se k nim p?idal Oslík a syn Michal. Bylo to báje?né. Všem ?len?m díky, díky, díky!!!
Zvláštní pod?kování pat?í trenéru Milošovi Škorpilovi, který do toho se mnou šel a od za?átku mi v??il a povzbuzoval m?.
A co mi to od mého rozhodnutí ub?hnout maraton až po jeho cíl dalo?
Krom? vyhrané sázky a vybraných krásných 37.550 K? pro centrum Paraple nap?íklad motivaci.
Motivaci b?hat dál, protože i když m? m?j první maraton bolel, jsem š?astný, že jsem za?al b?hat a b?h jsem za?al mít dokonce rád. Mám te? rok na p?ípravu na další PIM a t?ším se, že budu mít dostatek ?asu a p?íští rok už si ho opravdu celý zab?hnu a zlepším sv?j osobák :)
Nadále budu b?hat a ú?astnit se kratších závod?.
A nadále budu vyslancem centra Paraple. T?ším se na b?h pro Paraple 6. ?ervna v Holešovicích. I nadále m?že kdokoliv zaslat jakoukoliv ?ástku na ú?et centra Paraple 10006–18831021/0100 a do poznámky ke svému jménu p?ipsat „Buldok-tým“. D?kuji moc všem, kte?í tak již ud?lali a stali se ?leny Buldok-týmu. B?želi jste všichni s námi.
Napsala mi Petra ?erná z centra Paraple: „Ta tvoje v?le je symbolická. Naši klienti to už sice nerozchodí, ale p?esto v?le je to základní, co pot?ebují, aby si poradili, co s životem dál.“
Doufám, že jsem jim ukázal, že v?le dokáže hodn?.
A dalo mi to n?kolik opravdových kamarád?. A to není málo.
Gratuluji všem, kte?í v tom šíleném po?así maraton jakýmkoliv zp?sobem dali a a? to všem b?há!
Buldok
www.buldok-tym.estranky.cz
Jsem š?astný za Buldoka, za Centrum Paraple, za všechny, kte?í do tohoto „zt?ešt?ného“ projektu jakkoliv p?isp?li. Myslím finan?n?, hmotn?, povzbuzením i kritikou. Vše m?lo sv?j význam, vše bylo projevem sounáležitosti.
To myslím naprosto up?ímn?. V??ím, že mezi b?žci je jen málo t?ch, kte?í cht?jí prezentovali jen sv?j názor. To, co d?lají, d?lají hlavn? proto, že tomu v??í. A co je špatného na tom mít jiný názor na v?c než já, Buldok ?i n?kdo jiný! Naprosto nic.
Buldoku, jsem moc rád, že jsem t? poznal. Jsem moc rád, že jsi v??il, že ti mohu v tvém plánu ub?hnout maraton pomoci.
Tomáši, d?kuji ti, že jsi dal dohromady štafety, které byly Buldokovi nablízku, když to nejvíc na trati pot?eboval.
Chci pod?kovat všem, kte?í v anket? dali Buldokovi d?v?ru, když zaškrtli odpov??, že maraton dá. Možná si to neuv?domujete, ale svým hlasem jste mu pomohli víc než tisíc nab?haných kilometr?.
Nakonec bych cht?l pod?kovat všem t?m bezejmenným, kte?í Buldoka podpo?ili p?ímo na trati.
Na úplný záv?r bych vás cht?l pozvat 6. 6. 2008 na Výstavišt? v Holešovicích na Den pro Paraple. P?ij?te si sem zab?hat, vsadit si a výhry nasypat do kasy Centra Paraple. V jednom okamžiku se tak dob?e pobavit, potkat se skv?lými lidmi a p?isp?t na dobrou v?c.
Miloš Škorpil
Buldok Tým tvo?í: Zdenek Buldok, Porcelan delux, Rostislav Tomeš, Blanka Živná, Lenka Lasková, So?a Otavová, Zora Hackerová, Behej.com sro, Peter Kovalík, Ivo Peterka, Hana Taslerová, Kate?ina Gališová, Tomáš Vorlí?ek, Vladimír Novák, Mapo, Miroslav Otava, Petr Skleni?ka, Dana Cihak, Štefan Kr?, Kate?ina Marcišinová, Jan Dvo?ák, Martina Jaleková, Vladimír Cimler, František Burda, Ivo P?lucha, Miroslav Kostlivý, Jan Sova, Tomáš Velecký, Hana a Martin Šanderovi, Aleš Hanek, Kate?ina J?zová, Jana Preclíková, Petr Erben, Ji?í Strnad, Vlastík Vrba, Marie a Michal Uhlovi, Pavel Hradecký, Karel Wanke, René Kujan, Lenka Balíková, Dan Zoubek, Lenka Maxová, Jaroslava Kottasová a restaurant Olše.
Celkem vybráno: 38750 K?
Na seriálu o p?íprav? Buldoka na maraton se podílejí:
ST?ECHY Bohá? & Marek
Komentáře (Celkem 5)
Pardubice
Tomas_Pce 15.05.2008 12:26:45
No to je dost, ráno po puštění počítače a návštěvě behej.com jsem
se musel podívat do kalendáře jestli je čtvrtek, když Buldokovo povídání
není na stránkách.
Jo střeštěnej projekt to Miloši byl a fakt pěknej. Buldoku trénuj a
nepolevuj jen trošku víc poslouchej rady trenéra .
Nymburk
dan67 15.05.2008 17:16:43
Zdar Buldoku. Gratulace ještě jednou, jak to popisuješ, tak to bylo
opravdu o vůli, o tu tady šlo.
A zdravící běžci protisměru, jak píšeš „Spoustu z nich jsem vůbec
neznal“, tak to je první známka krize, že jsi je znal, ale nepoznal.
V pátek 6.6. se bohužel na Výstaviště nedostanu.
Sedlčany, Praha 3 - Vinohrady
Oslík 15.05.2008 20:28:06
Trochu mě to povídání dojalo. Je vážně krásné, že se tak otevřenému a kamarádskému člověkovi jakým Buldok je povedlo dosáhnout svého cíle (a možná i snu).
Estrellita 18.05.2008 13:52:17
Slzy v očích, husina po celém těle po přečtení Buldokova
článku – ostatně, jak už napsal Oslík
Takže ještě jednou gratulace a díky, že jsem u toho mohla být
administrator 03.04.2010 13:32:28
Můj první maraton mě bolel, hodně bolel, ale jsem šťastný. Vyčerpaný, ale šťastný. Sázku jsem vyhrál. Svou pouť pro centrum Paraple jsem dotáhl až do cíle. To byl prvotní impuls pro rozhodnutí jít maraton. Nyní ale vím, že mi maraton dal mnohem více: novou motivaci a několik opravdových kamarádů.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.