Filmový maraton, taneční maraton, „táhlo se to jako maraton“, … Maraton-to slovo už dávno nepatří jen a pouze běžcům. Navždy však bude s během spojené. Byl to údajně řecký posel Feidippidés, který koncem léta roku 490 př.n.l. přiběhl do Athén, aby zvěstoval vítězství řeckých vojsk v bitvě u Marathonu nad Peršany. A pak padl mrtev k zemi. Báje, nebo skutečnost? To už dnes nezjistíme.

S myšlenkou uspořádat běh zvaný Marathon, s předpokládanou vzdáleností 48 km (tehdy ještě neexistovalo GPS…), přišel v roce 1894 francouzský jazykovědec a historik Michel Bréal. Podařilo se mu přesvědčit zakladatele novodobých olympijských her barona Pierra de Coubertina a také Řeky, které tyto hry v roce 1896 pořádali. Běh zvaný maraton měl být velkým finále těchto her. A to se povedlo.

V cíli čekalo na vítězného Spiridona Louise údajně až 100 000 diváků. Do olympijského maratonu odstartoval tehdy i Američan Arthur Blake z Boston Athletic Association. Zbytek amerických sportovců (většina ze stejného klubu) na něj marně čekalo v cíli. No marně… Nadšení, které viděli na stadionu si přivezli zpět do USA. A už následující rok se běžel dnes nejstarší maraton na světě – Boston Marathon. Na „stejné“ distanci se běželo také taky ve Francii, Rakousko-Uhersku, Norsku, Dánsku, Německu, Itálii a v roce 1899 ve Švédsku, které se tak stalo devátou zemí, kde se běžel maraton.

První maraton u nás se běžel na trase Praha (resp. Smíchov) – Dobříš dne 25.10.1908. Ke startu závodu, který pořádala S.K. Slavia se odvážilo postavit šest běžců. Mezi favorita závodu patřil Arnošt Nejedlý, který nakonec i zvítězil. Dokonce dorazil do cíle dříve než časoměřič závodu. Následně se konaly ještě dva ročníky tohoto závodu (1909 a 1911) a pak následovala 104 let dlouhá pauza. I neběžci možná již slyšeli o Košickém maratonu, který se poprvé běžel díky Vojtěchu Bukovskému „až“ v roce 1924. Na rozdíl od mnohých jiných se však běhá do dnes. Právem tak nese titul nejstarší evropský maraton.

Podstatně méně je v povědomí Slezský marathon, který se běžel na Ostravsku již o rok dříve. Dne 12.8.1923 odstar­tovalo v 16:36 hod. od Slezského divadla v Opavě celkem 17 borců na trasu dlouhou 31 kilometrů. Cíl byl v „daleké“ Ostravě. Nutno podotknout, že do roku 1924 byla délka maratonských běhů poměrně vágní – byl to prostě běh na „dlouhou“ vzdálenost. Z dnešního pohledu se však nejednalo o regulérní vzdálenost 42,195 km, a proto tento výkon nenajdeme v běžeckých tabulkách. Přesto se jedná o pozoruhodný výkon, který slouží za připomenutí. A o to se také budeme snažit dne 12.8.2023 v rámci akce 100 – Pocta maratoncům. Přesně po 100 letech, tedy v 16:36 hod. vyběhneme z Opavy do Ostravy. Čekat nás bude cca 32 km a budeme rádi, když se připojíš i ty.

100 let od prvního maratonu si určitě připomeneme i na RBP Ostrava City Marathon, který se poběží v neděli 10.9.2023. Bude to skvělá příležitost si vzpomenout na první běžecké odvážlivce, ale také to bude skvělá příležitost překonat sama sebe. Odměnou ti bude stylová medaile s logem 100 let. Již tradičně na tento závod dorazí i běžci z více než 11 zemí. Ti čeští běžci na maratonské trati v kategorii nad 35 let se navíc utkají o titul veteránského mistra ČR. No veteránského… Tito borci svými časy dovedou zamotat nohy i výrazně mladším jedincům.

RBP Ostrava City Maraton však nabídne daleko více než jen tuto královskou trať. Pokud nemáš chuť prožít celých 42 kilometrů, můžeš vyrazit na oblíbený Liberty půlmaraton nebo na desítku. Letos určitě nebude chybět ani velmi populární štafety 6×6 km. V těch se utkají mezi sebou firmy/kamarádi či běžecké kluby. Samozřejmě myslíme i na nejmenší. Trať 2,1 km aneb Mini Marathon odstartuje s rádiem ČAS v 9:15 hod. Bude se jednat o charitativní nesoutěžní běh, kde za jedno startovné poběží dva běžci. V neděli 10.9.2023 se tak může zapojit opravdu každý. Budeme se těšit.