Před téměř 15 lety jsem uveřejnil na tomto webu článek Kulatých 2500 let maratonu. Kdy pod 2:00?. Když se mi to nyní po letech dostalo do ruky, zaujal mne poslední odstavec: „Kdy se dostanou ženy pod 2:10 v maratonu? Asi dříve než muži pod dvě hodiny díky dynamice zlepšování v posledních letech.“ V té době byl ženský rekord 2:15:25.

V následné diskuzi přispěvatel s přezdívkou Orion napsal: „Ženský čas pod 2:10 je tedy ještě větší sci-fi než mužský pod 2:00.“ Já jsem na to dodal: „Pokud se nevzpamatujeme, může se stát časem u našich rekordů to, co se stalo u nejlepších výkonů na 10 000 m v loňském roce – ženy ve světě převálcovaly české muže.“

A skutečně, letošní světový rekord žen v maratonu (2:09:56) je o 2:01 min. lepší než český rekord mužů. V Česku je pouze jeden běžec, který má osobák lepší o 3 s, a to naturalizovaný Slovák Róbert Štefko, který tímto výkonem drží slovenský rekord.

Ale vraťme se zpět k titulku. Číslem 210 je myšlen skok vysoký žen, číslem 2:10 maraton žen. Další hranice, které byly letos překonány, jsou 10 km žen na silnici (28:46) a také na dráze (obojí pod 29 min). Mimochodem ten na dráze (25.5.2024) byl překonán téměř přesně po 70 letech od momentu, kdy Emil Zátopek zaběhl jako první muž pod tento výkon (1.6.1954). Tehdy to byl skoro totožný čas 28:54,2 jako nyní 28:54,14 u žen.

U žen ještě padla bariéra 5:20 na 2000 m a to Jessica Hull (Aust) ji zdolala časem 5:19,20, což byl předposlední výkon, který měl Emil Zátopek lepší než světové rekordy žen. Nyní zbývá jen 5000 m. Ten vytvořil také v roce 1954 a je pouze o 3,2 lepší než současný ženský.

U mužů to dále bylo na 3000 m 7:20 (Jakub Ingebritsen 7:17,55), což je 2×1500 m pod 3:40 (resp. on zaběhl 2× pod 3:39). Další mužská hranice byla překonána v tyči – Duplantis skočil 6 a čtvrt metru a posléze to ještě o 1 cm zlepšil.

Dovolím si tedy opět zavěštit. Příští rok můžeme očekávat (také díky tomu, že se bude konat MS v Tokiu) u žen útok na bariéry:

1) 50,00 s na 400 m př. od Sydney Mc Lauginové, neboť její letošní dvojnásobné zlepšení naznačuje možnost tento čas překonat,

2) 14 min. na 5000 m od více Afričanek, kde je současný rekord těsně nad ní (14:00,21). Největší kandidátkou je světová rekordmanka na 1500 m Faith Kipyegonová, která vloni zdolala hranici 3:50 a letos tento rekord ještě vylepšila. A světový rekord na 5000 m také již držela.

3) 3:15 na 4×400 m, neboť letos na OH za ním zůstaly USA pouze o 0,27 s. a za světovým rekordem o 0,10 s.

U mužů:

1) 43,00 na 400 m, kde ze dvou neustále se zlepšujících rivalů Quincy Halla (USA) a Matthew Hudson – Smithe (VB) by to alespoň jeden mohl zvládnout, neboť současný rekord je 43,03 a oni na OH běželi 43,40 a 43,44 a tímto časem Hudson – Smith zlepšil počtvrté evropský rekord.

2) 2:54,00 na 4×400 m, což je průměr 43,50, neboť opět na letošním OH USA vytvořilo olympijský rekord pouze o 0,43 s. horší a za SR zaostalo o 0,23 s.

3) 2 hod. u maratonu mužů – útoky Afričanů i ostatních budou pokračovat, což naznačilo letošní zlepšení půlmaratonu na 57:30 ve Valencii.

Světové rekordy jsou ohroženy (mimo překonávání hranic) také u 800 m, 1500 m, 5000 m a 110 m př. u mužů a 1500 m a 3000 m př. žen.

U českých rekordů se u mužů může otřást hranice 8:20 na 3000 m př. při soubojích Tomáše Habarty, který překonal čs. rekord Dušana Moravčíka po 52 letech letos již 2×, a Damiána Vícha, který to dokázal jako druhý. U žen lze očekávat útok na výkon 11,00 u 100 m od jednadvacetileté Karolíny Maňasové, která již letos vytvořila v hale čs. rekord na 60 m 7,15, což je o 0,15 lepší, než měla Jarmila Kratochvílová a jejíž čs. rekord na 100 m je jenom o 0,02 lepší než letošní výkon Maňasové na OH 11,11.

Příští rok bude velmi zajímavý nejen na světových závodech (počínaje halou a pokusy o zdolání např. 3:30 na 1500 m mužů, MS v Tokiu a nově zařazené seriály Grand Slam Track), ale i na domácí scéně, neboť i na vytrvaleckých tratích jsou náznaky lepších časů, obrazně i doslova. U mužů to byl Martin Zajíc (24 let) svým druhým nejlepším českým časem v půlmaratonu 1:02:30. A i jeho výkony na dráze na 5000 m 13.52,07 a na 10000 m 29:52,34 naznačují, že při zaměření na maraton by mohl ohrožovat hranici 2:10. Sekundovat by mu mohl též Patrik Vebr (26 let), který se zlepšil na půlmaratonu na 1:03:24. U žen mohutně prolomila hranici 1:10 na půlmaratonu Moira Stewartová časem 1:08:44, obě s Terezou Hrochovou se mohou pokusit zdolat 2:25 v maratonu.