Pavlo, nedávno ses zúčastnila náročného závodu Zugspitzextre­meberglauf, který jsi vyhrála. Jaké zážitky sis z nejvyšší hory Německa přivezla? 

Už jen to, že jsem vůbec doběhla nahoru do cíle, byl úspěch. Byl to krásný závod, jenže za těch šílených podmínek to byl spíš adrenalin a člověk si to ani moc nemohl užít, když věděl, že tam někdo taky zemřel. 

Na co jsi myslela během závodu, co jsi prožívala?

Ze začátku jsem se soustředila jen na svůj výkon a taky mně vadilo, že dost pršelo. Ale řekla jsem si, že jsme na tom všichni stejně. Když se občas roztrhla mlha, dívala jsem se na chvíli i kolem na přírodu. Pak už jsem se víc rozeběhla, předbíhala jsem dost lidí a běželo se mi hezky. To, co přišlo pak, už tak příjemné nebylo a myslela jsem jen na to, abych to měla co nejdříve za sebou. 

Jaké byly poslední stovky metrů do cíle?

Poslední 3 km do cíle to bylo opravdu peklo. Velký nával sněhu hnal silný vítr přímo proti nám. Úplně nahoře se už moc běžet nedalo, byla to spíš už taková vysokohorská turistika. Sníh se držel a dost to klouzalo. Ale nemělo cenu běžet pomalu, raději se dostat co nedříve do chaty. 

Do cíle několik běžců nedoběhlo. Ty, jako jedna z žen, jsi to za šílených podmínek dokázala. Jaké to bylo v cíli? Co následovalo potom? Jak ses zahřála? 

Já jsem ani nebyla nějak moc vyčerpaná. Dokonce jsem poslední metry hodně zrychlila. Byla mi velká zima, ruce byly zmrzlé a necítila jsem je. V budově v cíli jsme měli batohy s oblečením. Nebylo tam však extra teplo, možná tak kolem 15°C. Začala jsem pozorovat na sobě i na ostatních zvláštní třes těla a dost špatně se mi dýchalo. Byl to výsledek teplotního šoku. Nemohla jsem nic dělat, ani se převlékat, ani rozvázat boty nešlo. Prsty byly naprosto promrzlé, ale nakonec se mi to po 10 minutách podařilo. Dýchala jsem na maximum a čekala jsem, kdy už sebou seknu. Netušila jsem, jaký to pro mě bude mít další vývoj. V šatně pro 30 lidí bylo asi jen 10 fleecových dek a chybělo tam teplé pití a základní občerstvení. 

Řekli jste si třeba navzájem při závodu, že by dnes mohlo jít i o život?

Musím přiznat, že mě to vůbec nenapadlo. Když člověk běží závod, soustředí se jen na něj. 

Udělali pořadatelé nějakou zásadní chybu?

Myslím si, že měli závod ukončit daleko dřív. Na vrcholu prý sněžilo už od 9 hodin, a tak měli tu situaci vyhodnotit trochu jinak. Nevím proč, ale udělali prostě chybu. Poslední kilometr jsem „běžela“ díky sněhu a v šílených podmínkách asi 26 minut. 

Jak tento běh ovlivnil tvé zdraví v následujících dnech?

V podstatě se mi vůbec nic nestalo. Byla jsem sice podchlazená, ale myslím si, že organismus pak ze sebe tolik nevydá a vydrží víc. Citila jsem nějaké vyčerpání, ale to bylo proto, že tak dlouhý závod jsem ještě nikdy neběžela.

Z Německa jsi odcestovala do Itálie. Co tě tam zlákalo? Zúčastnila ses třeba nějakého závodu? 

Měla jsem po závodě pár dní volno a mělo být hezky. Tak jsme chtěli vylézt pár vrcholů. Žádný závod jsem neběžela. 

Lze alespoň v něčem srovnávat např. právě Itálii a Českou republiku z pohledu běžkyně?

Kempovali jsme ve výšce 2000 m.n.m., tam běžní lidé moc neběhají. Ale potkala jsem poměrně dost běžců – vrchařů. Jeden den jsem dokonce viděla i nějakého Keňana, který se asi připravoval na nějaký závod. Jinak je těžké srovnávat, když jsem byla tak vysoko v horách.

Jak moc se liší tvoje představy o této sezóně od skutečnosti? Jaký byl nebo bude vrchol sezóny?

Tuto sezónu hodně ovlivnily dvě věci. Za prvé jsem měla co dělat s dokončením školy a za druhé mám už od podzimu problém s pravým chodidlem a s pravou achilovkou, takže netrénuju to, co bych trénovala normálně. Ubírám kilometry a nahrazuju je cyklistikou, plaváním a kolečkovými lyžemi.

Máš strach ze zranění? Pečuješ o své zdraví? 

Já jsem zraněními nikdy netrpěla. Teď mě jen trápí ta noha. Pokud se něco objeví, tak se snažím odhalit příčinu hned a neřešit to nějakými injekcemi a prášky proti bolesti. Radši se to pokouším dát do rovnováhy a pohody nějakou přirozenou cestou. Co se týká zranění mé pravé nohy, tak jde o to, že mám prostě špatnou klenbu. Svaly, které drží jednotlivé kůstky v chodidle jsou ochablé a nepracují tak, jak by měly. To se někdy projeví i dále na achilovce apod. 

Zaběhneš si ráda i krátké tratě jako například 1500 nebo 3 000 metrů?

Dřív jsem ráda běhala dráhu, maximálně do pětky. Ale teď, co jsem začala dělat lyže a  běhy do vrchu, tak už se to s tím kombinovat moc nedá. Mám ještě ale přání zaběhnout na dráze desítku ve slušném čase, až se mi podaří nějak optimálně natrénovat. Halu už ale úplně vypouštím. Hlavně díky tomu, že v zimě běhám na lyžích.

Máš přehled o tom, kolik asi tak naběháš za měsíc kilometrů?

I když se teď snažím ubírat, tak je to asi 400.

Co tě čeká ve zbytku srpna a následně do konce sezóny?

Mám pocit, že se do toho teprve tak nějak dostávám. Měla jsem pomalý start kvůli škole a problémům s nohou. Takže mě ještě čekají závody SP a zaměřím se na kvalifikaci na MS v běhu do vrchu.

Běhy do vrchu jsou tvojí prioritou nebo jen jedna z mnoha běžeckých disciplín?

Dá se říct, že tíhnu hlavně k nim a je to dobrý doplněk k běhu na lyžích.

Jak to chodí na zahraničních závodech v bězích do vrchu? Je tam postaráno třeba i o dopravu běžců zpět dolů? 

Většinou se závody konají ve velkých horských střediscích, kde je standartní zázemí a kde nám pořadatelé zajistí cestu zpět lanovkou. Což není pravidlem u nás v České republice. Ale mně nevadí běhat i s kopce dolů. 

Běh a extrémní podmíky. Co to pro tebe znamená? 

Nevyhledávám úplně extrémní podmínky a běh po horách pro mě není extrém. Jde o to, že si člověk zvykne na všechno. I těžký závod se snažím si užít, dívám se okolo, vnímám přírodu. 

Myslíš si, že pro ženy jsou takové těžké horské běhy daleko náročnější než pro muže? 

Možná že jsou ženy odolnější než muži. Nemají takovou sílu, ale vydrží déle. Bohužel je to na závodech většinou tak, že ženy běží stejnou trať. A tak například na Zugspitze byl rozdíl mezi prvním mužem a první ženou 40 minut. Ženy tedy vydrží víc. 

(Pokračování)

PROFIL:

Narozena: 06.05.1982; výška: 167 cm; váha: 54 kg; TF max: 195; TF klid: 40; VO2 max: 63; stav: svobodná; povolání: student ČZU Praha; oddíl: PSK Olymp Praha – běh; VSK Elektro Praha – lyže 

NEJLEPŠÍ VÝSLED­KY:

Mistrovství světa: 2. místo družstva World Mountain Running Trophy, Saillon/Ovron­naz, SUI

Mistrovství Evropy: 2. místo družstva 2007 v běhu do vrchu, Cauterets, FRA

11. místo jednotlivci 2007 v běhu do vrchu, Cauterets, FRA

3. místo družstva 2005 v běhu do vrchu, Heiligenblut, AUT

Zahraničí: 5. místo 2007 WMRA Grand prix v běhu do vrchu Sierre – Crans Montana, CH, Grossglocknerlauf – Heiligenblut, AUT, Schlickeralmlauf – Telfes, AUT, Smarna Gora – Lublaň, SLO; 8. místo 2006 US CC Ski Championships, 10 km klas, Soldier Hollow, UT; 2. místo 2006 CCSA CC Skiing Championships, 5 km klas, Houghton, MI; 1. místo 2005 GNAC CC Running Championship, Bellingham, WA

Mistrovství České republiky: 2. místo 2007 v běhu na lyžích, 30 km klasicky, Horní Mísečky; 1. místo 2006 v horském běhu, Janov nad Nisou; 3. místo 2005 v běhu na lyžích, 30 km klasicky, Harrachov; 1. místo 2004 v běhu do vrchu, Janské Lázně; 1. místo 2004 do 22 let 5000 m, Hodonín; 2. místo 2004 na dráze 5000 m, Plzeň; 3. místo 2003 v běhu do vrchu, Janské Lázně; 2. místo 2002 v běhu do vrchu, Janské Lázně; 1. místo 2001 v běhu do vrchu juniorek, Janské Lázně; 2. místo 2000 v běhu do vrchu juniorek, Janské Lázně; 1. místo 1999 v běhu do vrchu juniorek, Janské Lázně

Akademické mistrovství České republiky: 1. místo 2005 v běhu na lyžích, 10 km klasicky, Nové Město na Moravě; 2. místo 2005 v běhu na lyžích, 5 km volnou technikou, Nové Město na Moravě; 1. místo 2004 v běhu na lyžích, 5 km volnou technikou, Nové Město na Moravě; 1. místo 2004 v běhu na lyžích, 10 km klasicky, Nové Město na Moravě; 1. místo 2004 v přespolním běhu, Praha; 3. místo 2003 v přespolním běhu, Praha 

Více na webu Pavly Havlové