Jak probíhala regenerace a léčba zranění z maratonu v Ottawě? 

Zranění v Ottawě bylo hodně vážné. První tři týdny jsem i u chůze hodně kulhala. Sedm týdnů jsem nemohla běhat vůbec. Ale nevzdávala jsem to a poctivě trénovala hodiny na kole, trenažéru, Nordic cross-traineru a taky jsem plavala. Má rehabilitace probíhala v Anglii u mé kamarádky a výborné fyzioterapeutky Denise. Ta mne podporovala jak výbornou léčbou, tak i po psychické stránce. Hodně mě mrzelo, když jsem musela odřeknout ME v běhu do vrchu. 

Podařilo se ti dohnat tréninkový výpadek? 

Můj trénink po zranění, vlastně ještě s jeho následky, probíhal pozvolna kombinací kola a volného běhu, nejdřív jen po rovině, postupně i do kopečků. Když má zraněná nožka zesilovala, jednoduše jsem se snažila běhat rychleji a více. No a pak i do větších kopců. 

Jakých výsledků jsi dosáhla v přípravných závodech před MS?

V průběhu léta jsem absolvovala tyto závody:

Grossglockner­berglauf (Rakousko) 1.místo, Grintovec (Slovinsko) 1.místo, Telfes-Schlickeralmlauf WMRA GP (Rakousko) 1.místo v traťovém rekordu, Sierre-Zinal (Švýcarsko), 1.místo v traťovém rekordu, Kaunertalberglauf (Rakousko) 1.místo. 

Ty výsledky jsou skvělé, samá první místa. Co osobně očekáváš od startu na MS? 

Na MS chci podat co nejlepší výkon a pomoci našemu českému ženskému týmu k co nejlepšímu umístění. Jsme „silné“ holky a budeme bojovat! Očekávání? Užít si to ve zdraví a běžet jako vítr spolu s našima holkama! 

Jak vidíš šance dalších závodníků v české výpravě? 

Všichni členové výpravy jsou dobří běžci a určitě se svědomitě na MS připravovali. Takže věřím, že každý podá super výkon a všichni budeme mít den D zalitý sluníčkem a slzami štěstí v očích! Hlavně ať jsme v pohodě, bojovat bude určitě každý, ať už o místo na „bedně“ nebo v první patnáctce! 

Web MS v běhu do vrchu