Kolem světa se běží přes Králíky

Jesper na svém kontě už má jeden sólo oběh zeměkoule z let 2004 – 05 a to v klasickém směru západ – východ, tedy Evropa, Rusko, Japonsko, Austrálie a Severní Amerika. Tento běh měl primát v tom, že to byl první plně doložený běh kolem světa. Jesper používá navigaci GPS, která zaznamenává jeho pohyb. Tehdy mu v cíli napočítala 26 232 km.

Pro druhý oběh zvolil obtížnější a delší trasu ve směru sever-jih-sever. Start na nejsevernějším místě Evropy na Nordkapu v Norsku. Následuje Skandinávie, rodné Dánsko, Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Sýrie, Jordánsko, Egypt na nejjižnější cíp Afriky. Po té přesun na nejjižnější cíp Ameriky a přes celý jižní a severní kontinent s cílem v kanadském Norfolku, zhruba po dva a půl roce. Jesper je duší celého projektu. Původně s ním měl běžet Američan Glen Turner. Ten z účasti odstupuje a nahrazuje ho australská běžkyně Sarah.

Ale pěkně popořádku. S Jesperem i Sarah jsem seznámil letos na jaře při šestidenní v Jihoafrické republice. Při tak dlouhém závodě je dostatek času, aby se běžci sblížili, zvláště s Jesperem, který mě zaujal svou supr povahou. Tehdy jsem zvěděl i jeho plány oběhnout svět. Vlastně závod v JAR bral jako přípravu na tento běh. Jespera považuju za jednoho z největších dobrodruhů-běžců světa, ne-li největšího.

Dosavadní putování obou běžců jsem se zájmem sledoval na jejich webových stránkách: www.worldrun.org. Běžci sami se je snaží podle možností aktualizovat. Do­cela jsem litoval, že do svých záměrů nezahrnuli též běh přes Česko. O to víc mě 7. 9. překvapila zpráva, že mění plán a z Polska co nejkratší cestou míří do Česka. Ve směru Wroclaw, Klodzko, Stronie Slaskie, Staré Město a Hanušovice.

Hranice překročili 9. 9. někdy v pozdně odpoledních hodinách. Důvodem byly problémy s polskou policií, které se nelíbil jejich pohyb s vozíky po silnicích 1. třídy. Běžci v Evropě nemají motorizovaný doprovod, veškeré potřebné věci si každý při běhu tlačí na speciálním vozíku. Nemusím snad dodávat, jak to běžcům ztěžuje vlastní běh. V Africe a Jižní Americe by se k nim měl přidat motorizovaný doprovod. Kvalita tamních silnic a ztížené podmínky jej prostě vyžadují.

Snažím se Jespera zkontaktovat, že mé bydliště není až tak daleko od jejich trasy a že je rád uvidím. Po výměně pár SMS dochází ke korekci trasy. Doporučuji rovinatější od Klodzka směrem na přechod v Dolní Lipce u Králík a ne přes hřeben hor, jak měli původně naplánováno. Mou nabídku, že u mě můžou přespat, s díky přijímají. Bydlím přibližně 40 km od přechodu, kde chtějí etapu zakončit. To ještě netuším, že mají v plánu na pár dní běh přerušit. 9. září tedy s přestihem vyrážím od hranic naproti a potkávám se s nimi asi po dvanácti kilometrech. Jaké radostné setkání. Čekal jsem unavené, vyčerpané běžce (to když si představím sebe po mnohadenním běhu), ale z nich čiší energie, jsou plni elánu. Naše krátká zastávka přilákala místní a Jesper se Sarah rozdávají autogramy a objasňují pozadí běhu.

Na zájem místních lidí i médií jsou zvyklí. I v Polsku poskytovali rozhovor do tamní televize. Společný běh ku hranicím byl pro mě zážitek, vyzkoušel jsem si běh s vozítkem. Po rovině či z kopečka to ujde, ale při běhu do kopce je těch minimálně dvacet kilogramů znát. Na hranicích ještě nezbytné focení a nelíčená radost obou, že mají na svém kontě další zemi, v Polsku strávili jedenáct dní. Ještě vyřešit, jak je i s vozíky naložit do auta, a domů přijíždíme až za tmy. Co následovalo, si umí každý představit. Jejich denní kilometráž se pohybuje mezi 50 – 70 kilometry a střídají vždy pár noclehů pod stanem s ubytováním v hotelu. Strávili jsme příjemný večer, nebylo na nich znát, že by měli mít v nohách 3450 kilometrů.

Ale samozřejmě jsou teprve na začátku, to nejtěžší je ještě čeká. Seznamují mě se svými plány na nejbližší období. Chtějí běh na pár dní přerušit a odskočit si do Berlína – Bernau zúčastnit se 24 hodinového běhu (jako by toho měli málo). Tuto pauzu též využijí k naplánování další trasy přes Česko a Slovensko a k vyřešení různých záležitostí, které se mezitím nakupily. Plánují, že nebudou ani ve volných dnech zahálet a tréninkově budou běhat tak 30 – 40 kilometrů. Oba běžci neberou běh kolem světa jako závod, ale spíš jako prostředek k poznávání nových zemí, tamních obyvatel, k propagaci běhu i navazování nových přátelství.

Nechávají si u mě část věcí, které nebudou v následující dny potřebovat. Druhý den dopoledne vyrážejí směr Praha. Zde pobudou do příštího dne, využijí pohostinnosti Sri Chinmoy Marathon týmu, kterého je Sarah v Austrálii členkou.

Následujícího dne se přesunou do Berlína a o víkendu 13. – 14. září absolvují 24hodinový běh. V pondělí přesun ke mně a v úterý ráno 16. 9. je odvezu tam, kde před šesti dny na chvíli přerušili svoji pouť kolem světa. Pak se vydají ukrajovat další kilometry z plánovaných 40000.

Pokud má někdo z běžců zájem je podpořit na trati, budou se pohybovat zhruba na trase Králíky, Zábřeh, Mohelnice, Olomouc, Přerov, Otrokovice, Uherské Hradiště, směr slovenské hranice, Trenčín… Trasa a časový rozpis se bude ještě upřesňovat, info možno na čísle 739363057.