Den Emila Zátopka - Blasinski vítězně, Štefko bral bronz

Závod se od svého vzniku v roce 2002 těší nejen velké popoře obou měst, ale také nevšednímu zájmu samotných závodníků, takže organizátoři počítali reálně s možností, že letos přivítají již tisícího startujícího. Jenže zrádné počasí letošního září, které nás během několika dní vrhlo z plného léta až někam k Dušičkám, bylo proti. 

Od časného rána byly okolní kopce a samotná Kopřivnice zahaleny do mlhy a chvílemi dost silně pršelo, o chladnu ani nemluvě. 

Z původně 180 přihlášených borců se skutečně prezentovalo 146, takže do kýžené tisícovky chybělo přesně osm jmen. Nevadí, zvláštní upomínku dostane napřesrok osmý běžec v cíli – doufejme, že se kvůli tomu nebude ve špičce příliš taktizovat. 

Pěknou tradicí je pozvání běžců ze zahraničních partnerských měst Rožnova nebo Kopřivnice. A tak letos opět byli na startu závodníci z francouzského Trappez, německého Zwönnitz, polského Myszkowa nebo britského Congletonu. V těchto případech se většinou jednalo o kondiční běžce, ale na startu byli i opravdu kvalitní běžci z Polska a Slovenska. 

Letošní ročník sliboval zajímavý souboj mezi známým účastníkem našich běhů Polákem Arturem Blasinským a Róbertem Štefkem z AK Kroměříž, roli třetího vzadu měli hrát Bulhar Ivan Čotov a slovenský reprezentant Roman Arbet. 

Po slavnostním zahájení v centru Kopřivnice vyběhli závodníci krátce po sobotní 11. hodině na trať, která je o něco delší než klasický půlmaraton a také o dost těžší. Po několika úvodních rovinatých kilometrech se totiž před závodním polem vynoří hřeben, oddělující historické území Lašska od Valašska. 

Táhlým stoupáním se běžci dostanou na nejvyšší bod trati – sedlo nad pramenem říčky Jičínky v nadmořské výšce 695m. Odtud už sbíhají na rožnovskou stranu hřebene a pak následují rovinaté pasáže až do cíle v dřevěném městečku, souboru historických staveb snesených sem z celého Valašska. 

Zprávy z trati napovídaly, že vítěz šestého ročníku bude z ciziny. Artur Blasinski se téměř od počátku ujal vedení a po cestě sbíral prémie. Vedoucí pozici si udržel až do cíle, na překonání Kreisingerova traťového rekordu z roku 2005 (1:11:55) však nebylo vzhledem k panující nepohodě ani pomyšlení. 

Jako druhý se k překvapení stovky diváků v cílové rovince objevil Ivan Čotov a teprve třetí finišoval viditelně unavený Štefko. Byl však nejlepší z kroměřížských běžců, kteří vyhráli letos poprvé vypsanou soutěž tříčlenných týmů, dalšími členy družstva AK Kroměříž byli Jan Bláha a Filip Vrága.Na druhém místě doběhl slovensko-polský tým Demolexu Bardejov. 

Zatímco soutěž mužů byla otevřená a neobešla se bez překvapení, ženy měly letos jasnou favoritku v Janě Klimešové, která ke třem dosavadním letos připojila i čtvrté vítězství na této náročné trati. Souboj o druhé místo byl dlouho otevřený, nakonec byla úspěšnější zlínská triatletka Jana Žaludková – Paštěková, ale nedlouho po ní se objevila i třetí běžkyně, věkem teprve juniorka Martina Vévodová. 

Počasí se neumoudřilo a tak místo amfiteátru proběhlo závěrečné vyhlášení v jednom z objektů rožnovského skanzenu. 

Ještě předtím položili zástupci měst Kopřivnice a Rožnov p. R. květiny na hrob Emila Zátopka za přítomnosti jeho manželky paní Dany Zátopkové. Byl v tom snad nějaký skrytý symbol, že jsem včera z Valašského Meziřící do Prahy cestoval rychlíkem ČD č. 626 Emil Zátopek a že tento rychlík neměl ani minutu zpoždění?

Titulní foto z archívu Maratonklubu Kopřivnice (r. 2007)

Web závodu

Výsledky závodu