Drážďanský maraton a ta naše povaha česká
Půlmilionové Drážďany dokážou uspořádat běžecký svátek, který na start závodů v maratonu, půlmaratonu a na vzdálenosti 10 kilometrů přiláká na start více než 7000 účastníků. Proč kromě PIMu nedokáží srovnatelná, byť o něco menší města u nás, přilákat na start ani desetinu počtu, který čítalo startovní pole uplynulou neděli v Drážďanech?
Příčin je určitě celá řada, od podpory místních orgánů, šikovnosti pořadatelů, obchodní a marketingové schopnosti, šíře běžecké základny, výchovy v rodinách a ve školách… Necítím se natolik erudovaným,abych provedl hluboký rozbor, přesto bych se rád zastavil u jednoho jevu. Možná jde o záležitost okrajovou. Možná…
Při diskusi na téma účasti při závodech v zahraničí a u nás říká běžecký trenér a ultramaratonec Miloš Škorpil: „V USA jsem zažil lokální závod na 5 km, jehož se účastnilo přes tisíc lidí. Tleskalo se i těm posledním. U nás v Česku se příliš závodí. V zemích na západ od naší republiky je závod společenskou událostí. Lidé se nechodí poměřovat výkonnostně, ale jdou si zaběhat proto, že je běh baví, udržují si jím kondici a navíc se setkají s přáteli.“
I z poměrně vysokého umístění českých kondičních běžců ve výsledkové listině se zdá, že pro většinu německých běžců byly nedělní závody v Drážďanech příležitostí zvýšit si kondici a pozdravit známé. Lidé si s umístěním či časem hlavu nelámou. Jestli uběhnou půlmaraton za 1:35 nebo 2 hodiny, je příliš netrápí.
My Češi jsme jiní. Příliš se poměřujeme a zbytečně se tím stresujeme. Do role hodnotitelů se pak pasují i kolegové v práci, kamarádi. Jen si vzpomeňte. Kolikrát jste již slyšeli otázku: „Za kolik jsi to uběhl?“ „Kolikátý jsi byl?“ A pak většinou přichází otázka: „A z kolika závodníků?“ V té poslední otázce již cítíme devalvaci našeho výkonu, přivádí nás do rozpaků. Když na ni odpovídáme, trochu se za ten svůj výkon stydíme. „Devadesátý ze sta.“ Když běží závod sto běžců, někdo přece musí být ten stý v cíli. Často nás takto hodnotí u svíčkové s knedlíkem známí, kteří sami v životě neuběhli ani kilometr.
Při nedělním běhu drážďanskými ulicemi bylo slyšet od přihlížejících diváků: „Bravo, Klasse.“ Povzbuzování a ocenění výkonu patřilo i těm posledním.
Když jsem v čase 5:45 od startovního výstřelu opouštěl prostor závodu, blížila se od mostu, který přivádí běžce do cílového prostoru, tři policejní auta s majáky, vůz první pomoci a auto s hlasatelem. Závěr závodu. Před touto kolonou vozidel se pohybovala osamocená žena. Poslední v cíli maratonu. „Tak v její kůži bych být nechtěl,“ pomyslel jsem si. Přesně v duchu výše popsaného uvažování. Ta žena se však svou pozicí ve startovním poli viditelně nestresovala, naopak svůj „finiš“ si užívala. Nadšeně mávala směrem k cíli, kde na ni čekal malý hlouček lidí. V jejich očích byla hrdinkou, vždyť dnes dokázala urazit vzdálenost 42 195 metrů. Je jedno, že tisící sto osmdesátá devátá.
Až to takto budeme vnímat i my, možná se dočkáme doby, kdy se na start maratonu v Plzni, Brně či Ostravě postaví mnohem více běžců, než je tomu nyní.
Komentáře (Celkem 24)
Varnsdorf
PaRi 24.10.2008 05:49:37
Pěkný článek, s názorem autora určitě souhlasím, snad už i u nás se aspoň něco málo v tomto směru začíná měnit, a jsem rád, že Behej.com určitě přispívá k tomu, aby se tragédi nebáli na start závodu postavit. Copak svět stojí a padá s tím, jestli skončím třetí nebo desátý (jako tragéd samozřejmě od konce)?
Praha
anajpo 24.10.2008 07:34:54
Plně souhlasím s autorem článku. U nás běhají jenom „závodníci“, kteří mají určitou výkonnost, byť tvrdí, že běhají pro radost. Já zrovna v těchto dnech řeším dilema postavit se na Janovských kilometrech na svou tradiční moc hezkou 19km trasu(běží se na Bramberk, Slovanku, Královku a Maliník) anebo podlehnout myšlence nebýt poslední a jít trasu 11km. Protože v téhle oblasti se na start 19km nepostaví nikdo, kdo to neuběhne pod 2hodinky a já budu ráda, když jí budu mít za 2:15 a celou cestu za mnou pojede konečník… A na tu 11km trasu obvykle přijíždějí něměčtí běžci, kde ne všichni mají tu naší „závoďáckou“ výkonnost…
Brno
milan 24.10.2008 08:15:53
Nepodílí se na tomto jistě nezpochybnitelném faktu jednak početnost
německé populace, ale hlavně jiné priority české sportující
veřejnosti?
Napadá mě například cykloturistika, horská turistika, v zimě pak běh na
lyžích nebo sjezdové lyžování.
Co třeba menší chuť k masovosti při organizaci volného času?
Brno
rk 24.10.2008 10:27:48
Ano, ano.
„Kolikátý jsi byl?“ „A z kolika závodníků?“ „Devadesátý ze
sta.“
Někdy tak přemýšlím a sám si ubírám na radosti z pohybu.
Některé závody u nás se pojmenují jako mistrovství ulice, města, okresu,
kraje… až vesmíru. Trochu je to nátlak na mně, abych to bral vážně a ne
společensky, abych tím příliš neprodlužoval utrpení dlouho čekajících
dobrovolných pořadatelů.
Praha
anajpo 24.10.2008 11:58:29
>> milan, 24. 10. 2008 08:15:53
Nevím, ale není to řeč jen o Německu, ale je to tak i v Itálii, Francii. U nás prostě málokdy jde na start závodu i krátkého někdo, kdo pravidelně tvrdě netrénuje, a když má zrovna nějaký handicup, tak nejde na start a zůstane jen v pozici diváka, aby náhodou nebyl až třeba ten devadesátý ze sta nebo nedej bože ten stý.
Vonoklasy & Hořovice
Aktuář 24.10.2008 18:42:56
Ano, myslím, že v článku je hodně pravdy – vzpomeňme na nedavnou
diskusi jestli zavést více ženských kategorií: jestlipak se to všechno
netočilo kolem toho, aby se ženy mohly poměřovat se sobě rovnými?
Ano, většina českých běžců a běžkyň je takových.
Ale najdou se i výjimky.
rebecca 24.10.2008 20:30:05
>> anajpo, 24. 10. 2008 07:34:54
Občas taky řeším takové dilema,že bych chtěla na nějaký závod,ale když se podívám do loňských výsledků,zjistím,že nejpomalejší běžec byl rychlejší než bych byla letos já a to mě většinou odradí.Nevadí mi být poslední,ale to,že zdržuju pořadatele,už se vše balí,rozebírá,uklízí…Pak mě ještě dorazí otázka kolegyň v práci,kolikátá že jsem byla,i když jim pokaždé vysvětluju,že to není pro mě nejdůležitější.
Otrokovice
Sef 24.10.2008 20:56:30
Lidi na západ od nás jsou prostě jiní. Já když se chcu vidět s kámošama, tak prostě skočím do hospody (24 denně, 7 dní v týdnu ). To oni musí dělat různé bárbekjů a párty a jiné opičárny. Proto jich tam chodí tolik.
Ústí nad Labem
PetrK 26.10.2008 20:41:09
>> rebecca, 24. 10. 2008 20:30:05
Ahoj rebecco a ostatní, všechno je relativní. Na závodníka, který u nás běží desítku za 34 minut, což je velmi slušný čas, se evropská špička může dívat stejně tak, jako on se dívá na někoho, kdo dokáže tu samou vzdálenost uběhnout za 40 minut. Jestli to ty dokážeš za 55 – 60 minut, jakou kondici mají tvoje kolegyně? Dokázaly by takovou vzdálenost vůbec zvládnout? kolik lidí v této republice dokáže uběhnout bez toho, aby byli vyčerpáni na další týden, dest kilometrů. Vidíme jenom ty na závodech, nevidíme ty, kteří sedí doma u televize v kavárnách a vůbec se nezvednou z gauče. Rád se s tebou pozdravím na některém z příštích závodů a klidně poběžím poslední, abys byla v klidu:) Petr Kostovič
administrator 03.04.2010 13:32:37
Půlmilionové Drážďany dokážou uspořádat běžecký svátek, který na start závodů v maratonu, půlmaratonu a na vzdálenosti 10 kilometrů přiláká na start více než 7000 účastníků. Proč kromě PIMu nedokáží srovnatelná, byť o něco menší města u nás, přilákat na start ani desetinu počtu, který čítalo startovní pole uplynulou neděli v Drážďanech?
Odkaz na článek
Brno
tv 21.10.2013 13:36:40
Náhodou při čtení o závodu v Drážďanech 2013 jsem narazil na tento dle mého velmi zajímavý pět let starý článek o masovosti závodů u nás. Já tu dobu tedy běžecky nepamatuji, ale není to už dneska u nás podobné jak tomu bylo před lety v Německu?
pam65 21.10.2013 18:01:22
Ta mentalita je možná způsobena společenskými změnami. Pohybová hnutí typu „Buď fit!“ apod. zanikla, stejně víkendové zájezdy ROH na běžky, … Zažil jsem. Dokonce jsme v osmé třídě měli kantorku, která s námi jela jen tak na sobotu na lyže z Brna do Orlických hor.
Pak nic.
Teď peníze.
Spokojený člověk málo utrácí. To platí i o běžcích. Sobotka to řekl na plnou hubu: „Proměnit nespokojenost ve volební úspěch“. To platí nejen pro politiku, ale i pro volbu bot. Překonej se! Nebuď srab! Výkonný a Značkový! K překonávání sebe a druhých – vždy vyšňořen!
Až bude mít Lídl reklamu typu: „V těhle botech MOŽNÁ nevyhraješ, ale URČITĚ si vyčistíš hlavu.“, tak začneme přemýšlet jinak.
rudo 21.10.2013 20:45:58
uz som videl vo filmoch zo sveteneho dreva, ze s z bot pije sampus, ale ze by sa v botach hlava cistila ? masovky – co je na nich take dobre, dolezite ? a coho su znakom ?
ze clovek vystraseny je tvor stadovy ? ze kam vsetci, tam aj ja ?
kazde krajske mesto dokazalo kedysi zorganizovat sprievody na 1 maja a bolo to vzdy ako 7,000 ucastnikov, co sa vtedy nedokazalo bolo to aby si to ucastnici sami draho zaplatili, kazdy si odbil ucast v mieste svojho bydliska nikto nikam necestoval za hranice vsednych dni
jedina masovka na ktoru sa zvyklo cestovat aj cez pol zemegule, bol karneval v Riu
Praha
EvženGe 21.10.2013 21:24:48
Kdysi jsem viděl krásný anglický seriál, jak ovlivňuje chování zvířat ve smečce (a člověk je taky zvíře)chování jednotlivce. A došlo mi, že jsem ten „vlk samotář“, který je možná zajímavý, ale pro druh naprosto zbytečný.
Lidi jsou taky jen smečka (ne vystrašená – je to normální) já jsem ten „zajímavý“ vlk samotář, ale všichni půjdou se smečkou – na PIM, NIKE, Drážďany …
Když si tohle srovnáte v hlavě, tak budete vědět, zda jste ve smečce (a rádi poběžíte velké závody a přestanete se tím stresovat) nebo zda jste mimo smečku (a necháte se „obdivovat“, ale budete vždy mimo, i při účasti na těchto akcích).
Já jsem „mimo“, ale Sára mě tahá i na velké závody.
Stejně vás všechny rád uvidím.
Evžen
rudo 21.10.2013 22:06:16
>> EvženGe, 21. 10. 2013 21:24:48
mne sa moc nezda porovnavanie so zvieratami, mozno to darwinovcom dava jednoduche vyhovorky na ospravedlnenie vlastneho spravania,
ale ja to neberem, u mna clovek nie je zviera a nikdy nebol
pozeram na to skor takto : kedysi nad otrokom musel stat drab, dnes otrok je nadseny vlastnym otroctvom a este si aj priplati
Koristka 21.10.2013 23:12:40
>> EvženGe, 21. 10. 2013 21:24:48
Mně naopak vyhovujou ty velký městský běhy (třeba PIM). Vím, že tam vždycky bude někdo, s kým budu moct běžet – to je moje smečka. Když půjdu na menší závod, kde předposlední závodník doběhne deset minut přede mnou, tak si tam budu připadat zcela nepatřičně – tohle není moje smečka. A nejsem takovej masochista, abych to dělal.
Praha
ped7g 22.10.2013 12:02:05
>> rudo, 21. 10. 2013 22:06:16
obcas fusujem do umelej inteligencie a v ramci toho sledujem rozne veci okolo chovania ludi a zvierat. A zatial som si nevsimol ziadne vyrazne rozdiely, ludia maju samozrejme o nieco vyssie mozgove schopnosti a podla toho sa chovaju, ale principy mi vzdy vychadzaju uplne rovnake. To delenie na ludi a zvierata mi pride cim dalej tym viac usmevne.
Ústí nad Labem
PetrK 22.10.2013 12:39:22
>> pam65, 21. 10. 2013 18:01:22 Ahoj Pavle, k tomuto tvému komentáři se rád přidávám a podepisuju se pod něj. Na tu slečnu, která si užívala „být poslední“ si při každé návštěvě Drážďan rád vzpomenu. Co platilo tehdy, platí tam pořád. Jejich mentalita se nemění. Jen u nás se stále bojíme „Hlavně abych nebyl poslední.“ Proč? Důležité je něco dělat, a být při tom stý nebo tisící? To je přece jedno.
Postrizin
SlavoK 22.10.2013 13:31:51
Jen jestli to s tou mentalitou “hlavne nebyt posledni” malinko neprehanite.
Jo v Drazdanech byla nejaka slecna posledni a uzivala si zavod? A to vubec nechodite na zavody v Cechach? Tady taky muzete videt posledni bezce jak si s radosti a bez stresu dobihaji. Ja je naposed videl treba na Bechovicich a to je panecku jiny zavod ze “stare skoly” kde se beha ukazat kdo ma jak natrenovano.
Mate prehled o tech ceskych bezcich co na zavod nesli protoze nechteli byt posledni? A mate stejny prehled i o nemeckych bezcich?
Bezecky boom proste do Cech dorazil pozdeji nez do Nemecka, jak je videt z datovani zacatku tohto vlakna a pozdejsiho datovani clanku. A jak “tv” podle me spravne vytahnul tento clanek ted a podle me spravne nadhazuje: ” …není to už dneska u nás podobné jak tomu bylo před lety v Německu?” Ja rikam ano, je.
Na vychodni Slovensko tento bezecky boom prichazi jeste pozdeji, vidim zmeny pri kazde z mojich zavstev 2–3krat do roka. Ale je mi ale k smichu z tech zovseobecnovani “Ceske”, “Slovenske” ci “Nemecke” povahy. Tam kde zijeme, vidime detaily a casto je zvelicujeme, zatimco z venci vydime jenom velky obraz, ktery si jeste zideaizujeme, protoze sousedova koza ma vzdy vic mleka, ze jo…
rudo 23.10.2013 21:26:21
>> ped7g, 22. 10. 2013 12:02:05
pozor pozor to je velke nedorozumenie hovrime kazdy o niecom inom. suhlasim s tebou ze ludia sa spravaju ako zvierata, podla mna 99.9% ludstva sa riadi zvieracimi pudmi a spravaju sa casto ovela horsie ako zvierata. Ja som netrvdil ze ludia sa aako zvierata nespravaju, ja tvrdim ze to ale nebol povodny ciel, ze clovek ma za ulohy zbavoit sa zvieracich pudov a ma sa spravat na uplne ienj urovni nechcem povedat vyssej pretoze je to totalne neporovnatelne proste na uplne inej, cloevk ma iny potencial a nikdy nemal byt ani otrokom ani zvieratom. Problem je v tom ze system potrebuje aby bol clovek aj otrok aj zviera pretoze vtedy je ovladatelny a vtedy sa clovekom nestane. Sucast systemovej vychovy cloveka vo zviera je aj to ze sa zdoraznuje ze clovek sa ako zviera sprava a ze clovek je valstne zviera alevbo ze sa clovek zo zvierata vyvinul, tym sa do podvedomia naprogramuje to zkaladne aby si clovek svoje zvieracie spravanie ospravedlnil – je to take pohodlne jednoduche a clovek nie ke za nic zodpovedny ved je len zviera a co vidca stada zaveli to stado urobi.
ano mas pravdu ked to pozorujes clovek je ako zviera, ale nemal by byt.
umele inteligenica – inteligenica je umelea sama osebe, keby clovek naozaj pocuval svoje srdce to by bola jedina inteligencia ktoru by potreboval, ale kedze pocuvat srdca system zakazuje tak sa tvori akasi inteligenica v hlavach ludi a ti sa na tsku umelu inteligenciu dodkonca hrdi, takze clovek sa stava kombinaciou zvierata a robota
no krasa.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.