To byla moje slova při prvním setkání s Radkem Narovcem, kdy jsme se bavili o naší možné spolupráci na behej.com. A tak jsem začala běhat. Dobrovolně a s nadšením (smích).

Lenka pomohla nastartovat tehdy vznikající redakci behej.com, za asistence Petra Havlíka. Přišla i s řadou nápadů, jak proměnit anonymní webové stránky v živý organismus, který chce naslouchat přání jednoho každého návštěvníka. Pustila se rovněž do nelehkého úkolu – coby běžecký začátečník týden co týden přibližovat své pokroky.

Největší sympatie čtenářů behej.com sklidila poté, co bez obalu popsala své emoce po zvládnutí půlmaratonské premiéry.

Kdy jsi udělala své první běžecké kroky, uběhla svůj první kilometr a co tě k tomu přimělo? 

Loni v červnu.

Kdy jsi začala pravidelně běhat? Jak dlouho jsi vydržela běhat opravdu pravidelně? Běháš dosud? 

Od oné doby běhám pravidelně. Někdy se podaří třikrát týdně, někdy zas jen jednou. Snažím se, aby to bylo alespoň tak dvakrát týdně.

Zažila jsi při běhu posměšné či pohrdavé poznámky kolemjdoucích? Vadilo ti to? Jak jsi na to reagovala?

Tak to ne, anebo jsem si toho nevšimla. Spíš povzbuzení (úsměv)

Běháš jen pro radost a dobrý pocit nebo potřebuješ mít před sebou nějaký cíl, metu?

Opravdu jen pro potěšení duše a těla. Jako kompenzaci sedavého zaměstnání a městského života.

Vzpomeneš si na okamžik, kdy jsi zažila při běhu pocit naprosté euforie a uspokojení? 

Euforický zážitek se dostavil po uběhnutí půlmaratonu…

A naopak okamžik, kdy jsi byla naprosto na dně a říkala sis: „Už nikdy víc“?

To ne, spíš jen že se mi nechtělo… tedy lenost.

Kolik kilometrů průměrně měsíčně naběháš?

Dejme tomu, že průměrně 70 km za měsíc.

Neláká tě přijít aspoň občas na nějaký závod, změřit si síly s ostatními, setkat se s dalšími „stejně postiženými“?

Spíš mám pocit, že momentálně je pro mě běh i určitou protiváhou městského života, ulic přeplněných lidmi. Jak už jsem psala, je to možnost být chvíli sama se sebou, se svými myšlenkami, užívat si prostoru kolem sebe a pocitu, že jsem jeho součástí. Pokud mám pocit, že nechci běhat sama, běhám s přítelem, který je stejně „postižený“.

Jaké máš běžecké plány a cíle do budoucna?

Zaběhnout si zase na jaře půlmaraton, asi ten pražský. Pro ten pocit, na pohodu.