S tímto cílem se poprala úspěšně, v cíli maratonu byla tehdy ve skvělém čase 3:53:26.

V užším týmu behej.com sice nebyla dlouho, o to větší elán do něj však vnesla. Bez jejího organizačního talentu a nenapodobitelné „generálské taktovky“ by se neobešlo několik běžeckých víkendů a rovněž pomohla serveru k několika velkým inzerentům. Nebýt jejích kontaktů, asi bychom dodnes neměli moderní design.

Kdy jsi udělala své první běžecké kroky, nebo spíše uběhla svůj první kilometr, a co tě k tomu přimělo?
Začátky svého běhání vidím ještě někde na základní škole, kde dvanáctiminutovka byla jedinou disciplinou v rámci tělesné výchovy, ve které se mi podařilo přiblížit se alespoň k třídnímu průměru. Tedy, možná kromě šplhání – i když to byly spíš pomluvy.

Kdy jsi začala pravidelně běhat? Jak dlouho jsi vydržela běhat opravdu pravidelně?
Na pravidelnosti moje běhání nabralo koncem roku 2006 v rámci opakovaných pokusů shodit něco ze svých „kancelářských“ kil. Záměr se zdařil a mně se tak během půl roku podařilo shodit kolem deseti kilogramů. Nejvíc jsem toho naběhala v minulém roce v rámci přípravy na maraton. Měsíc po mém křestu maratonskou tratí jsem potkala toho úplně nejlepšího běžce na světě. Nejlepšího pro mě, Haile je přeci štastně ženat… A protože jsme rok běhali mezi dvěma republikami, na klasický běžecký trénink letos nezbýval čas. Před pár dny jsme oficiálně zahájili přípravné období na běžeckou sezónu 2009 a ve Stromovce už jsme tak zase poměrně častými hosty.

Zažila jsi při běhu posměšné či pohrdavé poznámky kolemjdoucích? Vadilo ti to? Jak jsi na to reagovala?
Zpočátku byl běh bojem o přežití, takže jsem žádné komentáře neměla čas vnímat. Jak mi postupně narostlo běžecké sebevědomí, začala jsem si poznámky kolemjdoucích vykládat jako kompliment, případně laškovné hecování, jako třeba „slečno, pojďte radši na pivo“.

Běháš jen pro radost a dobrý pocit, nebo potřebuješ mít před sebou nějaký cíl, metu? Třeba závod, na který potřebuješ natrénovat.
Bez jasné mety mě běhat tolik nebaví. Baví mě trénink, ale potřebuju před sebou mít nějaký cíl, který mě „vykopne“ z bytu, i když je tma a sychravo.

Vzpomeneš si na okamžik, kdy jsi zažila při běhu pocit naprosté euforie a uspokojení?
Určitě po trénincích na dráze – rychlost je rychlost. A úplně nejvíc nejspíš po tréninkové hodinovce s Wittym letos na podzim.

A naopak okamžik, kdy jsi byla naprosto na dně, a říkala sis: „už nikdy víc“?
Na úplném běžeckém dně jsem se ještě neocitla, nicméně vidět, jak šla za pár měsíců kondička dolů, je docela deprimující záležitost.

Jaké máš běžecké plány a cíle do budoucna?
Ráda bych příští rok zaběhla maraton pod 3:50 a půlmaraton pod 1:45. Také bych chtěla se ctí absolvovat turistickou Trnavskou stovku. Uvidíme!

V minulosti jsi spolupracovala s behej.com, sleduješ i nyní běžecké stránky? Jak se ti líbí?
Behej.com i behy.cz sleduji pravidelně – v České republice jednoznačně nemají konkurenci. A mám radost, že se stránkám daří.