Kdy jsi udělal své první běžecké kroky (uběhl svůj první kilometr) a co tě k tomu přimělo?
Byly to opravdu kroky. K běhu jsem měl složitou cestu, která čítala přehnaná očekávání, stud a také pochopení, že moci si jít zaběhat je výsada a ne jedna z možností. Hlavní motivací bylo jednoznačně zjištění, že sportovec, který na vejšce dělal triatlon, má o hodně kilogramů víc a nevyjde schody do práce bez zadýchání. No a tak jsem se nějaký čas snažil sám na sebe tvářit, že je vše OK, ale nepřekecal jsem se.  První kroky tedy byly spíš o pochopení, co že to to srdce dělá a proč a že i chůze je změnou pro mé netrénované tělo.

Kdy jsi začal pravidelně běhat? Jak dlouho jsi vydržel běhat opravdu pravidelně (případně – běháš dosud?)
Pravidelně běhat jsem začal někdy v září 2006 a vydržel jsem opravdu trénovat skoro přesně rok. Tréninkově jsem se do toho obul pořádně, měl jsem pocit, že mi něco uteče a věřil jsem, že když uběhnu pět kilometrů v pohodě, tak prostě poběžím osmkrát tak dlouho a bude z toho maraton. :) No jo, no, takhle to nefunguje.

Zažil jsi při běhu posměšné či pohrdavé poznámky kolemjdoucích? Vadilo ti to? Jak jsi na to reagoval?
Zažil a bylo jich hodně. Bydlím na vesnici a to navíc tak nějak skoro uprostřed. Jít si zaběhat,  to znamená nejen navléknout se do elasťáků, vzít sporttester a vyběhnout, ale znamená to i proběhnout kolem lidí, které navíc znám. Horší než posměšky jsou vesnické řeči, že než abychom znovu posekali nebo zastřihli plot, tak si běhám pro zábavu. Asi nemá cenu znovu vyprávět, jak v místě, kde mě znají všichni, to jest poblíž domova, už jsem jen vyklusával a z přijíždějícího autobusu vystoupil soused. On šel rychleji, než já vyklusával a to jsem nepřekousnul a zrychlil. Jenže tep vyskočil a sporttester na mne začal ječet, co že to jako blbnu, a do toho soused se soustrastně zeptal, jestli se něco neděje a nepotřebuji pomoc.

Běhal jsi či běháš jen pro radost a dobrý pocit, nebo potřebuješ mít před sebou nějaký cíl, metu (třeba závod, na který potřebuješ natrénovat apod.)
Jednoznačně cíl, protože nedokážu něco dělat jen tak. K tomu se nedá nic víc říct.

Vzpomeneš si na okamžik, kdy jsi zažil při běhu pocit naprosté euforie a uspokojení?
To bylo, když se mi na krku houpala maratonská medaile na Kladně. Byl to velký boj, ale stál za to. Možná to neplatí pro všechny, ale pro mne určitě. Měl jsem samozřejmě velkou radost z pokroků při tréninku, ale té medaili se nic nevyrovná. To byla ta pravá euforie. K té euforii patřili i lidé kolem mne. Vážně nedokážu zapomenout na Wittyho v cíli. :) Já vím, že jsem v článku psal, že mne žádná euforie nepotkala, ale teď s odstupem času to prostě vidím jinak. A je možné, že to bude ten impuls pro běh. Zažít tuto chvíli ještě aspoň jednou.

A naopak okamžik, kdy jsi byl naprosto na dně a říkal sis „už nikdy víc“?
Nejhorší chvíle byly takové, kdy jsem chtěl běhat, ale tělo nemohlo. To bylo vážně frustrující. Záviděl jsem všem, co prostě vyběhli a šlo jim to. Já takové štěstí neměl a potkalo mne kde co. Možná jsem na sebe šel moc rychle, je možné, že běh je více o vzájemném vztahu a chce to čas. Nicméně, chvil, kdy jsem byl na dně, bylo docela hodně, ale nikdy jsem si neřekl, už nikdy víc. To by nebylo fér. I ten maraton na Kladně jsem doběhl a to byla velká zkouška vůle.

Pokud stále běháš – jaké máš plány a cíle do budoucna?
Neběhám, ale ten běžec ve mně dorostl takové velikosti, že už nikdy nepůjde zrušit. Jsem v současnosti příliš časově vytížen na to, abych přemýšlel nad tím, co dělat o víkendu a tak nějak začal znovu běhat. Na druhou stranu ve všech aspektech svého života miluji výzvy. Pevně tedy věřím, že jednou (a nebude to zas tak dlouho trvat) přijde taková, která mne nadchne a já do toho zase půjdu (poběžím).

V minulosti jsi spolupracoval s behej.com, sleduješ i nyní běžecké stránky? Jak se ti líbí?
Behej.com sleduji pravidelně, používám RSS ale nečtu vše, články si vybírám. Po zkušenosti s prvním číslem časopisu behej.com mám již zaplacené předplatné a těším se na další výtisk. On ten časopis prostě leží v pracovně otevřený a v každou volnou chvilku z něj přečtu pár řádek. To u webové stránky nejde. Myslím, že celé behej.com  udělalo velký krok dopředu a jsem rád, že něco takového v našich podmínkách vzniklo a těší se takové popularitě.