Běh partyzánskou stezkou v Oseku u Hořovic zachránil z „propadliště dějin“ hořovický běžecký nadšenec Jaroslav Vavřička. Ten přesvědčil před lety členy TJ Slavoj Osek a představitele obce, že bez ohledu na změněné společenské poměry by bylo dobré v započaté tradici pokračovat. Díky vzájemnému pochopení se dnes dopoledne psala již 33. kapitola historie běhu.

Proti loňsku, kdy bylo pár stupňů nad nulou, trať beze sněhu a k prezentaci přišlo rekordních 205 běžců, jich letos bylo o čtvrtinu méně, přičemž úbytek zaznamenaly hlavně dětské kategorie. Na desetikilometrovou trať hlavního závodu dospělých z Oseka do polesí Dlouhá leč a k partyzánskému bunkru z druhé světové války vyběhlo více než 80 mužů a žen, což je hodno zaznamenání a úcty.

Oblečení bylo tentokrát pestré – od klasických teplákových souprav až k reprezentačním elasťákům, ruce navlečené do teplých rukavic a na hlavách většinou kulichy nebo čelenky. Statistika obuvi prozradila převahu obyčejných maratonek, ale k vidění byly i fotbalové kopačky. Ti nejprozíravější zvolili speciály pro orientační běh nebo atletické tretry, protože letos se dalo s nimi obstojně běžet i na silnici, pokryté vrstvou uježděného sněhu. A zatímco rozhodčí a trenéři po startu prchli do vytopeného sálu hostince Slavoj k černé kávě nebo teplému čaji, běžci se potýkali s mrazem a sněhem, který by běžkaři označili za silně přemrzlý.

Zrovna v takovém sněhu se běhá jako v písku, tedy se značnou námahou. Pro mě byl jediným favoritem Jan Procházka, který je v současné době krosovou jedničkou pražského Kerteamu. V Oseku nasadil od prvních metrů tempo, které odmítli akceptovat i dva z minulých vítězů Luboš Matějů a Vlastimil Šroubek starší. Na překonání letitého traťového rekordu Karla Ryby 30:41 nebylo pochopitelně ani pomyšlení. Procházka bezpečně zvítězil v sólo závodě za 33:28 a v cíli si pochvaloval obutí.

„V ničem jiném než v orientkách se dnes nedalo rozumně běžet, místy to ale podkluzovalo i v nich. Zima byla snesitelná, stačil jsem se zahřát. Rád bych se v příštích dvou měsících pod vedením trenéra Kervitcera solidně připravil na krosové mistrovství republiky.“

S odstupem za Procházkou doběhl jako druhý Luboš Matějů (Sild team Praha) a třetí místo patřilo loňskému vítězi, veteránu Vlastimilu Šroubkovi staršímu z SC Marathon Plzeň. O tom, že není běh jako běh, se přesvědčil hvězdný vítěz silvestrovského běhu Jardy Štercla v Praze, Američan David Kawa, který přesto, že je vlastníkem výkonů kolem 14 minut na 5000 m na dráze, tentokrát zůstal pod stupni vítězů. „Very, very hard,“ to byla první slova vysokého běžce v cíli.  Téměř všichni muži během závodu „zešedivěli“, vlasy a některým i vousy pokrývala vrstva jinovatky. Zachumlaný doběhl také zachránce běhu v Oseku Jarda Vavřička, letos čerstvý sedmdesátník, kterému byla odměnou slova díků přítomných kamarádů i cena za bronzovou pozici v nejstarší kategorii.

Petra Havlová (FEL Praha) byla v roce 1996 dorosteneckou mistryní republiky v přespolním běhu. S nástrahami trati si poradila a její čas 42:00 je vzhledem k podmínkám velmi kvalitní. Druhá skončila loňská vítězka Hana Rabasová (Falcon Rokycany) a třetí, převážně orientační běžkyně, Martina Spurná (Sild team Praha).

Osecký kros tedy dospěl v letošním roce do Kristových let. Přestože účast na něm nepředstavuje pro závodníky žádnou procházku, je mimořádně oblíbený – ať už je mráz či sníh, mlha nebo déšť a bláto. Odolnost a věrnost běžců je prostě obdivuhodná.

Výsledky závodu

Údaje o závodě v termínovce