Než se budeme podrobně věnovat jednotlivým druhům zátěže, jak jsem vám minule slíbil, ještě vám popíšu, jak jsem v jednom svém období před mnoha lety improvizoval já.
Měl jsem dané dvě konstanty a jeden výchozí bod, tím byl čas, kdy mi končilo zaměstnání. Od toho všeho se odvíjela možnost absolvovat můj běžecký plán.

První konstantou byla doba, kterou jsem mohl tréninku věnovat a to bylo plus minus 70 minut. Druhou byla vzdálenost z práce domů, kterou jsem mohl běžet, a to bylo 14 km. Zde by se našla možnost běžet kratší cestou, v pátek jsem ji také využíval, ale vzhledem k času, který jsem na trénink měl, mi vyhovovala prvně jmenovaná vzdálenost.

Postupoval jsem takto: Ráno jsem jel do práce vlakem ve sportovním oblečení, tam jsem měl samozřejmě ve skříni náhradní věci , které jsem potřeboval k výkonu zaměstnání. Přiznám se bez mučení, že těsně před koncem pracovní doby jsem se převlékl, rozcvičil a v okamžiku cviknutí u píchacích hodin vyrazil na cestu. Tím jsem eliminoval jakoukoli časovou ztrátu. Pokud jsem měl naplánován regenerační klus, nebylo co řešit. Volně jsem trasu odběhl a vyrovinkoval, času na to bylo dost.

Když jsem chtěl běžet tempovou vytrvalost jedna, prostě jsem se dva kilometry rozklusal a v tom dal pár rovinek a pak šel tempový běh celou cestu domů a na závěr kilometr vyklusal a uvolnil nohy několika rovinkami. To celé souvisle bez zastavení.

Když jsem potřeboval utíkat rychleji, tedy tempovou vytrvalostí dvě, začátek jsem provedl stejně a pak běžel po cestě delší úseky od 800 m do 2 km tak, jak mi to kde vycházelo, s tím, abych si vždy pamatoval, kde mám start a kde cíl úseku. Pokaždé jsem tyto části tréninkového zatížení měřil pro porovnání s předchozími dny, kdy jsem absolvoval stejný trénink, abych věděl, jak běžím a také abych se třeba moc neflákal. Je fakt, že u mne to bylo spíš tak, že jsem chtěl každý trénink běžet tyto úseky rychleji a časy pro mne byly motivační. To vše jsem spojoval volným meziklusem. Takže jsem opět bez zastávky odběhl 14 km se závěrečným vyklusáním a rovinkami v čase daleko rychlejším, než když jsem jen klusal, a měl jsem klid na cestu pro syna do školky. Objem kvality z celkové vzdálenosti byl v součtu téměř sedm kilometrů.

V podstatě stejně jsem postupoval při tréninku speciálního tempa, jen jsem běhal kratší úseky v rozmezí od 400 do 800 m, také s měřením času. Vzhledem k počtu úseků byl samozřejmě meziklus delší. Časovou ztrátu z meziklusu však zase vyrovnalo vyšší tempo v kvalitně probíhané části trati, takže jsem měl opět dostatečnou rezervu pro absolvování tréninku.
Jen v pátek, jak jsem z kraje již předeslal, jsem běhal nejkratší cestou domů, tedy 8 km. To jsem prokládal rychlými rovinkami pro správné rozcvičení na sobotu.

Jak vidíte, dá se takhle různě improvizovat, aniž byste museli měnit smysl zatížení v jednotlivých dnech, a je možné vše v pohodě zvládnout. Samozřejmě čas na trénink si dosadíte svůj, stejně tak vzdálenost. Tím, že trať v podstatě absolvujete bez zastavení, zjistíte, jak se dá lehce zvládnout trénink i v kratším časovém horizontu, než jste předpokládali.

A na závěr bych chtěl dodat jednu perličku. Nevím, jestli to byla souhra okolností, nebo mi tento zátěžový systém mimořádně seděl. Já jsem běhal daleko lepší časy na všech tratích od 1000 m výše, než když jsem trénoval tradičním způsobem. Osmistovku jsem zvládl stejně rychle. Jen od 400 m dolů jsem byl pomalejší, což bylo zákonité, protože tempovou a maximální rychlost jsem nemohl tímto systémem rozvíjet. Naopak se mi neuvěřitelně zvedla výkonnost na všech vytrvaleckých distancích.

A to je jen jedna z cest, jak si můžete ulehčit trénink a zvládnout jej dle plánu, aniž byste museli kombinovat výměny dnů a já vím co ještě. A věřte, že když takto rozboříte zaběhaný tréninkový stereotyp, můžete být v konečném důsledku i velmi mile překvapeni až nečekaně kvalitními výkony v závodech, se kterými jste ani nepočítali vzhledem ke svým časovým možnostem a zvládnutému objemu.

Tak se nebojte improvizací a hlavně jen respektujte zásady správného zatěžování v různých obdobích dle svého plánu a zachovávejte rozložení dnů na regenerační a tréninkové tak, aby to pro váš organismus bylo přínosné a ne likvidační.