P?esko?me období p?ti let, která vzniku PIM p?edcházelo, kdy ješt? za komunistického režimu p?išla s myšlenkou m?stského maratonu jedna cestovní kancelá? p?i Mezinárodní organizaci noviná?? (MON). I proto byly trasy tohoto maratonu v r. 1990 a 1991 poplatné ideologii: úst?edním motivem bylo sep?tí socialistické t?lovýchovy (start na Strahov?) s historií socialistického státu (cíl na Starom?stském nám?stí).

Zcela do pozadí byla odsunuta skute?nost, že výškový rozdíl mezi t?mito dv?ma místy byl tém?? 200 metr?, což je z hlediska regulí IAAF naprosto nep?ijatelné. Další dva roky se již startovalo ze Stromovky, o rok pozd?ji  (1994) se maraton z organiza?ních d?vod? neuskute?nil. V žádném z t?chto b?h? se však na start nepostavilo více než 800 b?žc?.

To však již p?išla na scénu skupina nadšenc? kolem Carla Capalba, Itala žijícího v Praze. Legenda praví, že  celý nápad vznikl na podzim v jedné koší?ské hospod? u ?eského piva. Díky jejich nezm?rné odvaze se jim poda?ilo b?hem p?l roku získat na svou stranu magistrát, sponzory a p?i sou?asn? masivní propagaci i zájem domácích i zahrani?ních b?žc?. Ku pomoci si p?izvali i dva zkušené muže z Itálie. Jedním z nich byl Francesco Alzati, zakladatel sv?toznámého b?hu Stramilano, který vybral tra?, druhým pak olympijský vít?z v maratonu v Soulu (1988) Gelindo Bordin,  který svou osobou dodal novému b?hu pat?i?nou váhu.

P?i výb?ru trati premiérového ro?níku (1995) se p?ece jen projevila neznalost pražského terénu a Francesco ji vybral podle jednoduchého receptu: podle Vltavy to bude rovina, tra? bude rychlá. Start byl tehdy v k?ižovatce Václavského nám?stí a ul. 28. ?íjna a po p?eb?hnutí mostu Legií se prost? b?želo cca 20 km podél Vltavy a zase zp?t s tím, že cíl byl na Starom?stském námšstí. Obrátka vyšla až asi 1 km za hrází Vranské p?ehrady. P?esto m?l maraton ne?ekaný úsp?ch – cílem prob?hlo 1 678 muž? a žen.

Ješt? další dva roky Italové p?ipravovali (1996 a 1997) tra? sami, by? na základ? p?ipomínek ?eských b?žc? i rozhod?ích. Tra? se postupn? m?nila, s cílem p?iblížit se svým charakterem m?stskému maratonu. Start byl posunut na Václavské nám?stí mezi Vodi?kovou  a M?stek. Nejd?íve se ob?hl vnit?ní m?stský okruh (asi 5 km) po náb?eží do Pa?ížské a p?es Starom?stské nám. k?ivolakými uli?kami (Dlouhá, Dušní) na náb?eží. Dál se b?želo Revolu?ní a Celetnou p?es Ovocný trh, Perlovou na Národní. Za mostem Legií se pokra?ovalo již po tradi?ní trati po strakonické silnici, za odbo?kou na Zbraslav ješt? asi 800 m sm?rem k Cukráku. Po návratu na k?ižovatku se odbo?ilo do Zbraslavi. Obrátka byla až na konci ulice K P?ehradám p?ed k?ižovatkou s Žitavského. Po návratu k Národnímu divadlu následoval znovu p?tikilometrový m?stský okruh jako v úvodu s dob?hem  na Starom?stské nám?stí.

V r. 1997 byla vypušt?na nevhodná smy?ka  p?es Starom?stské nám?stí, od Právnické ulice se b?žel rovnou p?tikilometrový m?stský okruh. V d?sledku toho byla obrátka na strakonické silnici posunuta ješt? o další asi 500 m k Cukráku, kde již za?ínalo stoupání. Po návratu k Národnímu divadlu  op?t 5 km dlouhý m?stský okruh a dob?h Pa?ížskou do cíle.

1998 – Poprvé se b?želo p?es Karl?v most. Ze Starom?stského nám?stí se vybíhalo opa?ným sm?rem, tedy do Železné ulice a po vnit?ním m?stském okruhu (Revolu?ní a po náb?eží) p?es Karl?v most a Kampu op?t až za Zbraslav pod Cukrák a zp?t, podél Vltavy až k lomu za Zbraslaví. Zpáte?ní cesta p?es Kampu na Mánes?v most a záv?re?ným m?stským okruhem k Národnímu divadlu a p?es ulici 17. listopadu Pa?ížskou na Starom?stské nám?stí.

1999 – Za?átek stejný jako p?ed rokem, za Karlovým mostem p?es Malostranské nám?stí a Valdštejnskou na Klárov, p?es Kampu podél Vltavy do Zbraslavi. Tam však byla obrátka asi o 2 km d?íve, už u tenisových kurt?. Zp?t stejnou cestou, ale do m?stského okruhu p?idána smy?ka podél ?eky až do Karlína k Šaldov? ulici. Zp?t znovu T?šnovským tunelem  do Revolu?ní a klasicky kolem Národního divadla do cíle.

2000 – Po nepoda?eném jednoro?ním experimentu s karlínskou smy?kou odstartoval PIM znovu do Pa?ížské, pak levoto?iv? po m?stském okruhu a p?es Karl?v most. Až do Zbraslavi stejná trasa jako p?ed rokem, ale op?t byla za?azena smy?ka k Cukráku. Po návratu na k?ižovatku se pokra?ovalo až na konec Zbraslavi k Žitavského ulici. Zpáte?ní cesta z?stala stejná jako v r. 1998 (Kampa, Mánes?v most a vnit?ní m?stský okruh).

2001 –  Ani tento rok se tra? neobešla beze zm?n. B?žci vyb?hli stejn? jako minule, ale kv?li oprav? k?ižovatky u Národního divadla se na vnit?ní m?stský okruh dostali Divadelní, Ostrovní a Voršilskou ulicí. Až na rozcestí pod stoupáním k Cukráku tra? stejná, zde se však zato?ilo doleva zp?t na nám?stí do Zbraslavi a kolem galerie p?es starý most k Vltav?. Vpravo po št?chovické silnici, obrátka byla tentokráte již p?ed mostem Závodu míru. Zp?t až do cíle z?stala tra? proti p?edchozímu roku stejná.

2002 – Ve snaze o p?ekonání tra?ového rekordu a p?edstav?, že k tomu p?isp?je co nejvíce rovná tra?, došlo k návratu tém?? k trase prvního ro?níku. První ?ást byla stejná jako v r. 1999 a 2000, okruh p?es strakonickou silnici a nám?stí ve Zbraslavi byl stejný jako v r. 2001. Podél Vltavy však tra? pokra?ovala až na obrátku za zbraslavský kamenolom (25,2 km). Zrušením záv?re?ného m?stského okruhu se po dob?hnutí kolem Rudolfina b?želo Pa?ížskou p?ímo do cíle. Tra?ový rekord p?ekonán nebyl.

2003 –   Poprvé po osmi letech z?stala tra? tém?? beze zm?ny, pouze po p?eb?hnutí Mánesova mostu se neb?želo kolem Rudolfina vlevo po náb?eží, ale rovn? kolem „rudolfínských“ schod? do ulice 17. listopadu a do Pa?ížské. Obrátka u kamenolomu se kv?li tomu posunula ješt? o n?kolik desítek metr? dále.

2004 –  V tomto roce došlo k první, zcela zásadní zm?n? trati, jejímž cílem bylo p?iblížit její charakter pojmu „m?stský maraton“. Byl to však jen první krok. Po startu se b?žel tradi?ní m?stský okruh, u Karlova mostu se však b?želo rovn? a Divadelní ulicí znovu na náb?eží. Zde se využilo dobré zkušenosti s nuselskou i podolskou ?ástí trati p?lmaratonu, tj. z Výton? okruh Svobodova, Sekaninova, Jaromírova, tunelem pro p?ší do Vnislavovy a vlevo do Podolí až na obrátku u ?erpací stanice Agip za lod?nicí Bohemians. Zp?t až k Palackého mostu, za mostem na Strakonickou a po ní až na obrátku, která byla p?ed mostem p?es Berounku. Zpátky podél ?eky až k mostu Legií, p?es Újezd a Malostranské nám. na Karl?v most. Za mostem vlevo do ulice 17. listopadu a Pa?ížskou do cíle.

2005 – Druhá nejmenší zm?na v historii. Místo odbo?ky z Národní do Perlové a p?es Ovocný trh na nám?stí Republiky se b?želo rovn? po p?ší zón?, jinak tra? z?stala stejná. Pot?ebného prodloužení se dosáhlo posunutím obrátky až na za?átek mostu p?es Berounku v Lahovi?kách.

2006 –   Další velká zm?na trati, protože odpadl úvodní i záv?re?ný vnit?ní m?stský okruh. Po startu do Pa?ížské vlevo p?ímo ke Karlovu mostu, p?es Malostranské nám?stí a Valdštejnskou na Klárov. Po náb?eží na nov? za?azený holešovicko-karlínský okruh, tj. kolem tržnice a Jate?ní na Libe?ský most. Za ním p?es Švábky na Sokolovskou, od Šaldovy ul. po Rohanském náb?eží T?šnovským tunelem. P?es ?ásnovku do Revolu?ní a p?ší zónou k Národnímu divadlu. Pak stejná ?ást jako v r. 2004 (smy?ka v Nuslích a v Podolí) až na obrátku na Strakonické, která se významn? p?iblížila centru – byla už u dostihového závodišt? ve Velké Chuchli. Zp?t se b?želo jako p?ed rokem až k mostu Legií, kde se však p?eb?hlo k Národnímu divadlu a odtud již nejkratší cestou  (K?ižovnická, 17. listopadu, Pa?ížská do cíle.

2007 – T?etí zásadní zm?na trasy maratonu. Po absolvování holešovicko-karlínského okruhu se za T?šnovským tunelem b?želo dál po náb?eží zp?t na Starom?stské nám., Celetnou na p?ší zónu  a k Národnímu divadlu. St?ední ?ást trati  do Nuslí a Podolí se nezm?nila, jen obrátka v Podolí se musela posunout asi 160 m za ?erpací stanici Agip. Obrátka Na Strakonické už byla na Zlíchov? p?ed spojnicí s Nádražní ulicí. Po návratu k Národnímu divadlu se b?želo po náb?eží až k ?echovu mostu a po jeho p?eb?hnutí ješt? jednou do Holešovic a Karlína, za T?šnovský tunelem pak po náb?eží do Pa?ížské a na Starom?stské nám. Zajímavé bylo, že s nápadem vést na 12. km maraton znovu p?es Starom?stské nám. a tím odstranit pom?rn? dlouhou dobu trvající hluchý prostor u startu a cíle p?išel Paolo Ottone, v té dob? v?d?í osobnost PIM.

2008 – První náznak toho, že PIM už má hledání optimální trati za sebou a že jakékoliv další hlubší zm?ny už by byly jen variantami bez pat?i?ného efektu. Došlo totiž jen ke dv?ma nepodstatným zm?nám: místo lo?ského odbo?ení na 12. km do Celetné se b?želo Železnou a p?es Ovocný trh, jehož komorní prost?edí p?isp?lo ke vzniku  snad nejkrásn?jší osv?žovací stanice v?bec. Druhou zm?nou bylo to, že na druhý okruh do Holešovic a Karlína se nab?hlo z K?ižovnické ul. již p?es Mánes?v most a Kosárkovo náb?eží. To umožnilo, aby se obrátka v Podolí vrátila zp?t k ?erpací stanici Agip a obrátka na Strakonické se p?iblížila k centru o dalších 68 m.

Trasa letošního maratonu

Výškový profil

VÍCE INFORMACÍ, TIP? A RAD K MARATONU NALEZNETE V TIŠT?NÉM MAGAZÍNU B?HEJ, ZA JEHOŽ P?EDPLATNÉ OBDRŽÍTE NA MARATONSKÉM EXPU PRAKTICKÝ DÁREK.