Když se spojí posilovna s nějakou aerobní činností, máme vyhráno, protože je dokázáno, že prakticky nejúčinnější zbraní při hubnutí je právě spojení silového a vytrvalostního sportu. Díky posilovně se dají některé partie velmi účinně vytvarovat, vyhnat z nich tuk, zaoblit je a zpevnit. To neplatí jen o sedací partii, achilově patě nás žen, ale třeba i o prsou, která ve čtyřiceti ještě nutně nemusí být až někde na břiše, byť z nich několik let pilo naše potomstvo.

Většina holek se ale posilovny bojí jak čert kříže a jako hlavní důvod uvádí, že nechce mít svaly jako chlap. Bohužel je to jeden z mýtů a je to velká škoda. Musely bychom tahat opravdu těžká závaží a tahat je hodně často, aby se z nás staly mužatky. Takže se nebojte a pojďte si zacvičit.

V první řadě je dobré si vybrat takovou posilovnu, ve které se budete cítit dobře. Někdo dá přednost velkému fitness centru, někdo si oblíbí spíš menší provozovnu. To ale nutně nemusí znamenat, že je to posilovna někde v garáži nebo v sušárně, jako tomu bývalo ještě před deseti lety, je to jen posilovna, kde nebude stát deset rotopedů vedle sebe, kde pravděpodobně nebude ani běhátko, ale určitě v ní naleznete dost strojů a činek vhodných k tomu, aby se na nich člověk hodinu zabavil. Vstupné do těch větších by také mohlo někoho lehce odradit, ale zase v nich naleznete veškerý servis, někde i bazén či saunu pro následnou relaxaci. Prostě je to na vás.

Také je na vás, zda půjdete sama, nebo si vezmete kamarádku. Z vlastní zkušenosti radím – jděte samy. Proč? Protože ve dvou se to sice lépe táhne, ale to neplatí v posilovně. V posilovně se potřebujete soustředit na cvičení a povídání s kamarádkou vás bude zbytečně zdržovat. Také se s někým sejít časově nebývá lehké. Domlouvání typu: „Máš čas v úterý? Ve čtyři? V pět? Hm, to už zase nemůžu já. Dobře, tak půjdeme v pátek. A nebo příští týden, co říkáš?“, vás akorát okrade o pravidelnost cvičení. A že pravidelnost musí být je nasnadě.

Co na sebe a co s sebou? Tepláky, triko, tenisky, ručník a něco k pití. Pití se dá většinou i koupit na místě, ale jistota je jistota. Časem je dobré pořídit si i rukavice, ale kupovat si je před tím, než zjistíte, jestli vás to bude vůbec bavit, je zbytečné vyhazování peněz.

Nuže, pro začátek jsme toho udělaly dost – máme kam jít, máme v čem jít, ale moc nám ještě není jasné, co tam vlastně budeme dělat. Určitě není od věci zaplatit si pár lekcí s trenérem. Trenér je člověk, který oplývá licencí, zkušenostmi a pochopením pro začátečníky. Bude se vás ptát, proč chcete cvičit, kolik času můžete cvičení věnovat, zřejmě se vás zeptá na vaše povolání, kolik vážíte, prostě bude se o vás chtít dozvědět tolik věcí, kolik bude potřebovat pro vytvoření optimálního cvičebního plánu. Ale nejen cvičebního, ale i stravovacího. Opravdový profesionál nesáhne do šuplíku, nepodá vám list papíru popsaný záhadnými znaky a nepošle vás cvičit. Půjde vám ukázat stroje, vysvětlí vám, jak se který používá, jak se nastaví zátěž, k čemu jsou jednoručky a že to veliké zrcadlo tam není od toho, abyste si hlídala make-up, ale držení těla a přesnost provádění cviků. Na další hodině pak dostanete svůj první osobní plán pro příštích šest týdnů.

První viditelné úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat, tomu věřte. Jako první si možná všimnete, že se vám zlepšilo držení těla, že už se nehrbíte. To další přijde postupně, ale jistě. Dobré je se před začátkem cvičení nejen zvážit, ale také se změřit – v pase, v sedu, přes hýždě, přes prsa, možná i stehna. Úbytek se totiž neprojeví nejdřív na váze, ale právě v ubývajících centimetrech.

Z výše popsaného vyplývá rada – než začnete cvičit, nechte si poradit. Snad nejhorší je, když začátečník leze ze stroje na stroj, neví, na co který je a jak se používá, dává si velké zátěže, nebo naopak malé, nezapojí správné svaly, tají dech, prostě všechno špatně. Většina nováčků umí akorát tak jezdit na rotopedu a i tomu by se dalo ledacos vytknout. Není se co divit, že takový nováček toho má nejpozději po třetím cvičení dost. Za prvé mu to nic nedává a za druhé ho to ani nebaví.

Čeho se určitě vyvarovat? Hlubokých výstřihů, krátkých triček, sexy líčení a těžkých voňavek. A pokud jdete přece jen s kamarádkou, tak si uvědomte, že posilovna není kavárna, do které jste přišly probrat, co je nového, co děti, co šéf a kde mají nejlepší módní hadýrky. Nikoho to nezajímá. Ti, kdož tam jsou, si přišli zacvičit a hlasitý hovor a smích těch, kteří posedávají na strojích a zdržují ostatní, je ruší.

Jestliže se o běhu říká, že čistí hlavu, tak posilovna ji úplně vymete. Pokud totiž chcete cvičit správně, musíte myslet na držení těla, na svaly, které právě procvičujete, hlídáte si dýchání a mezi cviky máte pouhých 30 sekund (pokud chcete spalovat, je lepší krátká přestávka), abyste se vydýchaly, a to už si těžko vzpomenete na něco, co vás ten den naštvalo. V tom je posilovna nedostižná.

Běh a posilovna se krásně doplňují. Kdo chodí pravidelně cvičit, ten mi jistě dá za pravdu. A na těch ostatních je, aby to zkusili také.