Na samém začátku jsme vůbec nečekali, jaký ohlas soutěž bude mít a jak vyrovnaný bude její průběh. Vždyť ceny jsou spíše symbolické. Předem jsme měli připravenou zásobu otázek, o kterých jsme byli přesvědčeni, že jsou dostatečně těžké, aby se v dlouhodobé části poměrně brzy oddělila hrstka nejlepších, která mezi sebou rozhodne o konečném vítězi. To se ukázalo jako náš největší omyl. Kolo za kolem nám přicházela více než stovka správných odpovědí.  

A řekněte sami, bavila by vás soutěž, ve které všichni účastníci od začátku až do konce mají všechno správně? Pakliže jsme nechtěli dopustit, aby se soutěž zvrhla v pouhé sčítání samých správných odpovědí, bylo nutné otázky zkomplikovat. Občas jsme se ale sami chytili do pasti, když jste dokázali najít další alternativy správné odpovědi i tam, kde jsme původně byli přesvědčeni o jednoznačném řešení.

Pokud zjistíte, že jsme vám u některé otázky upřeli zasloužené body, ozvěte se nám obratem na mail soutez@behej.com nebo přímo do diskuze pod tímto článkem. Všechny vaše odpovědi máme uložené a správnost znovu zkontrolujeme. Možnost reklamovat končí v pátek 19. června ve 22:00 hodin.

Ale teď už k jednotlivým otázkám:

1. Popište krátce, co je to fartlek a z které oblasti k nám přišel.
V první otázce jste v naprosté většině s jistotou odpovídali, že fartlek, neboli hra s rychlostí, je způsob běhu, při kterém na základě svých subjektivních pocitů do dlouhého pomalého běhu zařazujeme nepravidelné rychlé úseky. Tento běžecký trénink k nám přišel ze Skandinávie, nebo chcete-li přesněji  ze Švédska a za jeho otce je pokládán Gosta Holmer, ale to už bylo daleko nad rámec odpovědi, kterou jsme uznávali jako správnou.

2. Kolikrát zvítězila na maratonu v New Yorku norská závodnice Grete Waitz? Kolik let jí bylo, když vyhrála poprvé a když vyhrála naposledy?

Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoznačná a nesprávných odpovědí dorazilo jen pár. Grete Waitz vyhrála poprvé v roce 1978. Tehdy jí bylo 25 let. Naposledy zvítězila v roce 1988, tedy ve svých 35 letech. Celkově zvítězila devětkrát.


3. V kterém roce zaběhla Alena Peterková dosud platný český rekord v půlmaratonu? Je tento čas lepší než ženský traťový rekord na 1/2Maratonu Praha?

Alena Peterková zaběhla svůj půlmaratonský rekord v roce 1994 v Oslu (1:11:02) a tento rekord není lepší než ženský traťový rekord 1/2Maratonu Praha. Ten totiž zaběhla v roce 2006 Caroline Kwambai  (KEN) časem 1:10:08.


4. Jakou průměrnou rychlostí (km/h) běžel světový rekordman na stovku? Jakou na maraton? Stačí přesnost na celé kilometry.

Zde šlo o poměrně jednoduchou početní úlohu, která vám nečinila problémy, ale poprvé jsme se mohli přesvědčit o tom, že zdánlivě jednoznačná věta může být pochopena různě. Někteří soutěžící počítali se světovým rekordem na stovku, ale kilometrů. Rozhodli jsme se i tuto odpověď uznat za správnou. (100 m: 37,15 km/hod., maraton: 20,4 km/hod., 100 km 16,2 km/hod.) Stačilo uvést celé číslo bez desetinných míst.

5. O jaký druh došlapu se jedná, dopadne-li noha na zem nejdříve vnitřní částí? Jakou vlastnost by měla mít bota vhodná pro tento došlap?

Drtivá většina z vás neomylně identifikovala pronaci a jmenovala některou z vlastností, které musí splňovat běžecká bota, aby pronaci kompenzovala. Nejčastěji se objevoval termín stabilita, popis zpevněného (pronačního) klínu na vnitřní straně patní části nebo nevykrojená podrážka. K uznání správné odpovědi stačilo uvést jednu z vlastností.

6. Jaký nejjednodušší vzorec se používá pro stanovení maximální tepové frekvence?

Uznávali jsme jak univerzální variantu vzorce pro obě pohlaví, tedy 220 minus věk, tak i modifikace, které pohlaví zohledňují, tedy nejčastěji 226 minus věk u žen, případně některé složitější obměny vzorce.

7. Získal cenu Nejlepšího trenéra všech dob od Runner's Worldu, je považován za „vynálezce“ joggingu, zemřel v roce 2004. Na koho se ptáme?

Bylo několik běžců, kteří mohli být považováni za „vynálezce“ joggingu. Jediným člověkem, který splňoval další podmínky, tedy cenu nejlepšího trenéra všech dob Runners Worldu a rok úmrtí 2004, byl jednoznačně Arthur Lydiard.

8. Jak se jmenuje americký film režiséra Jona Dunhama (natočen v roce 2007) o dvou profesionálních a čtyřech amatérských běžcích připravujících se na Chicagský maraton?

V této otázce jste byli prakticky neomylní. Všichni jste věděli, že Režisér Jon Dunham natočil film „Spirit of the Marathon.“ Nenechali jste se zmást ani naší chybou, když jsme původně měli křestní jméno zkomolené na John.

9. Kdy a kde se poprvé běžel maraton na trati 42195 metrů? Proč takové „divné“ číslo?

Opět jedna z otázek, na kterou jste odpovídali naprosto bez problémů. Historka o tom, že délku trati bylo v roce 1908 na olympiádě v Londýně nutno upravit, aby cíl byl přesně proti královské loži, je mezi běžci zřejmě dostatečně známá, stejně jako fakt, který už byl trochu mimo soutěž, že oficiální délku 42195 metrů dostal maraton až mnohem později, v roce 1924.  

10. Vyjmenujte tři různé, bývalé nebo současné, české nebo československé držitelky (spoludržitelky) světových rekordů v běhu na dráze. (V textu bylo upřesněno, že jde o hladké trati a výběr je omezen na disciplíny, které se běhají na olympijských hrách.)

U této otázky jste nás naprosto zaskočili svými vědomostmi. Nebýt vás, nevěděli bychom, že jsme u nás měli dvě vynikající sprinterky stejného jména, v oficiálních dokumentech označované jako Marie Mejzlíková I a Marie Mejzlíková II, stejně jako by nám zůstala utajena informace o anulovaných rekordech Zdeny Koubkové na 800 m z roku 1934 (2:16,4 a 2:12,4) ty totiž byly zrušeny roku 1943 poté, co se ukázalo za sporné, zda  Zdena Koubková  byla skutečně ženou. Dalšími, a v ostatních případech již nezpochybněnými, českými nebo československými držitelkami nebo spoludržitelkami dráhových světových rekordů na hladkých tratích byly Jaroslava Jehličková (v roce 1969   4:10,77 – 1500m); Eva Glesková (v roce 1972 11,0 – 100m); Jarmila Kratochvílová (v roce 1983 1:53,28 – 800m dodnes a také ve stejném roce 400 m – 47,99). 

11. V libovolném pořadí uveďte pět světových maratonů s největším počtem závodníků v cíli za minulou sezónu.

Zde mnozí z vás zařadili do svého seznamu Boston, ale ten je počtem závodníků až na šestém místě, zatímco do první pětky patří Paříž. Celou pětici již několik let tvoří následujících pět měst: New York (38096), Berlín (35786), Londýn (34417), Chicago (31343), Paříž (28846). Čísla v závorce uvádějí počty dokončivších závodníků za minulou sezónu.

12. Jedním z častých problémů běžců vytrvalců je ztráta svalové hmoty. Jak se hromadně říká látkám v těle, resp. stejnojmennému doplňku sportovní výživy, které tomuto jevu zabraňují?

Otázka, která vyvolala spoustu emocí. Naším původním záměrem bylo držet se informací výrobců, kteří se poměrně jednoznačně shodují na tom, že ztrátě svalové hmoty u vytrvalců úspěšně brání větvené aminokyseliny, známé pod zkratkou BCAA, což je také součást názvu mnoha potravinových doplňků. Je ovšem pravdou, že obecný název aminokyseliny splňuje stejnou podmínku a i ten se vyskytuje v názvu komerčně dostupných potravinových doplňků. A pak bylo nutné uznat i další skupinu správných odpovědí, které se soustředily na bílkoviny neboli proteiny, protože i ty splňují obě podmínky.

13. Obdivovatel běžeckého stylu Mirka Dušína napsal knihu, jejíž hlavní hrdina vyhrál běžecký závod, který bychom dnes zřejmě nazvali městským během. Jak se celým jménem jmenoval hlavní hrdina a jak se jmenovala kniha?

Obdivovatelem běžeckého stylu Mirka Dušína byl jeho duchovní otec Jaroslav Foglar. Hned v jednom z prvních dílů Rychlých šípů se vyskytla legendární věta: „podívejte se, jak ten Mirek Dušín krásně běží". Jaroslav Foglar ji vložil do úst dívce, přihlížející závodu. Na počest Mirkova běhu dokonce dostaly Rychlé Šípy svůj název. Ovšem Mirek Dušín sám žádný městský běžecký závod nevyhrál. Otázka se týkala jiné knihy Jaroslava Foglara, Boj o první místo. Její hlavní hrdina Petr Solnar zde trénuje způsobem, ve kterém bychom dnes jednoznačně nalezli prvky intervalového tréninku a později vyhraje běžecký závod napříč městem. Jeden ze čtenářů nás ve své odpovědi upozornil na zajímavou souvislost. Boj o první místo mohl být inspirací pro Emila Zátopka, který za své pozdější úspěchy vděčil doposud nepoužívané tréninkové metodě. Ale to je samozřejmě jen nepotvrzená domněnka. I u této otázky se ovšem ukázalo, že odpovědí, splňujících požadované zadání, může být víc. Se spisovatelskou tvorbou  Jaroslava Foglara byl velice dobře seznámen například Ota Pavel, který napsal povídku Běh Prahou, v roce 1990 dodatečně zařazenou do knihy Zlatí úhoři.  Svým obdivem k Foglarovi se netajil ani další spisovatel Lubomír Man, který napsal knihu Vysoký cíl, jejíž hlavní hrdina Martin Ruml má s Foglarovým hrdinou mimo jiné společné i vítězství v běžeckém závodě. A ani zde výčet nekončí, protože jeden ze soutěžících nám poslal svůj tip: Jan Haluza: Trénoval jsem Emila. Emil Zátopek byl vítězem celé řady městských běhů a Jan Haluza bezpochyby znal Foglarovky. Proto jsme uznali i tuto variantu odpovědi.

14. Kolik článků je publikováno v souhrnu na webech www.behej.com a www.behy.cz Aby vaše odpověď byla uznána jako správná, smíte se splést maximálně o 50.

Ke dni zveřejnění se jednalo přesně o 1940 článků. Až do uzávěrky se počet rozrostl na 1951 a správná odpověď je tedy v rozpětí mezi 1890 a 2001.

Celkové skóre podle abecedy

Celkové výsledky podle počtu bodů a abecedy

Výherce poslední týdenní ceny zveřejníme současně s celkovým výhercem. Do týdenního slosování budou tentokrát zařazeni i ti soutěžící, kteří v termínu odpověděli správně na 12. a 13. otázku a kterým jsme jejich správnou odpověď původně neuznali.