Moravský ultramaraton: Jasný Orálek, v souboji žen napětí až do finiše

A posouváme se dále. Čtvrtek 9. 7. patří Tišnovu. (Viz také komentář na vývěsce) Pátá etapa startuje ve 14.00 hodin pro ty, kteří už začínají připomínat želvičky a o hodinu později odbíhá od místní historické radnice ta rychlejší desítka. Počasí je úměrné, pro potící se běžce tak akorát. Toho dne vyběhlo 26 startujícících. Nejprve do kopečků za Tišnovem, potom dolů k Veverské Bítýšce, chvíli proti proudu Svratky, poté přes Heroltice do Hradčan, svižně vyběhli na Klucaninu, vrátili se do Tišnova a úbočím Květnice pádili do Šerkovic a hle, Lomnice je hnedle zde.

Opět to svědčilo nejlépe Orálkovi – 3:05:32 hod., za nímž druhý Ďurkovský zaostal o dvacet pět minut. Třetí byl klasifikován Josef Kubále z Čech. Triatlonistka Kociánová tentokrát těsně udolala Dostálka a svou největší soupeřku v ladnější kategorii Komárkovou, která jezdila na všechny etapy s celou svou fandící rodinou. Až za ní se dotrmáceli von Palombini z Německa a Nizozemec Adrie van Dijk. Lepšího času dosáhl sice „potížista“ a postrach kontrol Geilen, ale ten si odpustil těžký výběh k rozhledně na Klucaninu a jedině díky tomu překonal Čecha Martina Hunčovského a Rusku Rysinu, která měla na trati značné žaludeční problémy. Bylo již jasné, že musí ona a zejména její „otrokář“ zapomenout na první místo v něžnější kategorii.

Medaili za statečnost zasluhoval určitě Jan Kotouček, který pro křeče ve stehně část trasy doslova protrpěl a prokulhal. Byl sice nejpomalejší – ale nevzdal. Svou zlou chvilku prožila v Tišnově i Němka Eichner, napadl ji totiž pes. Ještě dobře, že má tak nemasité pozadí. Při objemnější hýžďové svalovině mohla skončit daleko hůře. V mužské kategorii není po pěti etapách co řešit. Orálek vede o parník, zato v ženách je mezi Jiřinou a Zdeňkou pouhých pět minut rozdílu. Vašek Pavelka jako masér pracuje již dlouho do noci. Končetiny běžců začínají vadnout a volají po milosrdenství.

Bystřická etapa. (Viz také komentář na vývěsce) Putování Zubří zemí. Královská „pošťácká“ etapa. Jede se do Bystřice nad Pernštejnem, kde je bydliště finančního manažera MUMu Ivoše Šikuly. Sám je také autorem šesté etapy, která je na pořadu v pátek 10. července. Etapu od místního muzea z absolutně rozkopaného náměstí rozbíhá odpočatý Sváťa Sedláček. Je to letos jeho teprve druhá a současně závěrečná etapa. Po těžkých výbězích ke zřícenině hradu Aueršperk, přes náhorní plošinu nad Vírskou přehradou, přes zapadlou vesničku Kobylnice a Lesoňovice, přes značně roztáhlý Věchnov, přes kopec Babylon, velkým sešupem přes Kovářovou do Nedvědice, kde se toho dne úspěšní houbaři chlubí svými četnými úlovky, potom rovinatější pasáží do Doubravníka, odtud opět stoupáním po silnici přes Běleč a Veselí, v průběhu této běhohry několikrát ochlazeni přívalovými dešti, to museli toho dne okusit ti, kdo se chtěli probojovat až do milované Lomnice.

Kdo byl první? Jasná a nepřekvapivá odpověď. Byl to opět Orálek za 3:26 hod. Také druhá pozice je stabilně obsazená a slovenský reprezentant Ďurkovský ji nemíní nikomu přepustit. Pouze tito dva výtečníci běželi pod čtyři hodiny a z tohoto faktu je dostatečně patrné, že to byla nejtěžší „královská“ etapa. Petr Dostálek doběhl společně se Zdeňkou Komárkovou půl minuty před Jiřinou, což svědčí o sveřepém souboji mezi těmito dvěma amazonkami. Šestým časem se s MUMem rozloučil Svatopluk Sedláček, před těmi, co ještě zvládli únavovou trasu pod pět hodin, jimiž byli Geilen a Dijk z Nizozemska, Ruska Rysina, Jan Šponar, jeden z mála českých úspěšných pokořitelů řeckého Spartathlonu Martin Hunčovský, Libor Pečenka ze Šumperka, stále dobře naladěný Standa Junga a Felix Kainz z Německa, který se na MUMu objevil po sedmi letech, aby skončil v celkové klasifikaci opět sedmý jako tehdy ve Sloupě. András Maczo nebyl tentokrát nejpomalejší, až čtvrt hodiny po něm se z trasy doploužili Jan Kotouček a Martina Němečková (ta obzvláště má tuto trasu z loňska určitě v oblibě).

Cimrmanova etapa. A jdeme do finále. Je sobota 11. 7. 2009, vedoucí běžec nemusí do práce, svátek slaví Olgy, ale zejména v Křenovicích by měli uspořádat Jiřinkový bál. Již pouze dva okruhy kolem Lomnice v tak zvané Cimrmanově etapě, kdy v osm hodin ráno startuje absolutní želva a při použití Gundersenovy metody postupně vyrážejí na trať vždy ti rychlejší, aby poslední odstartoval ten doposud nejlepší – Daniel Orálek. Z Lomnice přes Šerkovickou hájenku do polí nad Jamné, po rozbahněné polní cestě přes Velkou Horu až k nejvyššímu místu trasy okolo rozhledny nad Kozárovem, po značně rozbitých lesních cestách k lomnickému fotbalovému hřišti, kde se toho dne odbýval velký turnaj v malé kopané, a potom ještě jedno kratší kolečko s proběhnutím po loukách úsekem, kde nebýt fáborků, tak by tu byl člověk ztracen, se závěrečným stoupáním k morovému sloupu na historickém lomnickém náměstí, a od něho již definitivně naposledy cvrkot do lomnické základní školy, kde bylo centrum celé akce po celý běžecký týden.

V pánské kategorii by musel Daniel Orálek zkolabovat, nebo by ho musel někdo přepadnout v lese, aby nevyhrál celkově. Ale ve finálový den nejrychlejší nebyl. Objevil se tu ze Švýcarska se vracející Rus Alexandr Alexejev a ve své první a současně poslední letošní etapě dosáhl nejrychlejšího času 2:56:46 hod. Zřejmě zázračně zapůsobila láhev „moravského penicilinu“, kterou dostal předešlého dne darem od obětavce a člena organizačního štábu Karla Zadáka. Celkový vítěz a v této etapě druhý Daniel Orálek byl o pouhé čtyři vteřiny pomalejší. Třetím v cíli byl „drsňák“ Robert Šamonil z Horizontu Blansko. Pouze tito tři vytrvalci zdolali závěrečných 43 km pod tři hodiny a dosáhli tak vůbec tří nejrychlejších časů v letošním MUMu.

Dalšími časy se zaskvěli vedle stálých účastníků zejména ti, kteří neměli v nohou všech 301 kilometrů. Byli to Ladislav Rozman z Brna, Ivan Ďurkovský, Jan Macura z Horizontu Blansko, Milan Berka z Blanska, Josef Kubále ze Žebráku, Jiřina Kociánová, Jan Škrdla z Velké u Hranic, Milan Kejík z Rájce-Jestřebí, s patnáctiminutovou ztrátou na Jiřinu doběhnuvší Zdeňka Komárková, Petr Dostálek, Pavel Balúch, Oldřich Šperka z Jedovnic, Petr Haresta z Blanska, Stanislav Junga, Jiří Vymazal z Rájce-Jestřebí, Aleš Stráník z Blanska, loňská vítězka kategorie žen cestovatelka Alena Žákovská z blanenského Horizontu. První životní maraton úspěšně zdolal 49letý běžec s posilovačem srdce Libor Dražan z Kuniček u Rájce-Jestřebí. Všech čtyřicet dva startujících zvládlo Cimrmanovu etapu bez větších problémů. Běžci okresu Blansko bojovali v této etapě o body v rámci Blanenské běžecké ligy.

Resumé. Celkem se v letošním 17. ročníku MUMu objevilo padesát pět vytrvalců. Devatenáct z nich běželo pouze jeden maraton. Kromě již zmíněných to byli bývalý krajský hejtman Stanislav Juránek z Brna – Židenic, Pavel Horák z Brna, Kateřina Topičová z Aker Bike Teamu Brno, Petr Klepal z Blanska, Petr Kaňovský a Pavel Košťál z Brna. Svatava Přívětivá příliš přívětivá na pořadatele nebyla, dalo by se říci, že byla docela protivná a svých čtyřicet šest kilometrů musela skládat sestra běžce Pečenky nadvakrát. Dva maratony skvěle odběhal triatlonista Laďa Rozman z Likusu Brno, Bob Barbořák, Mirek Osladil a Adam Fritscher z Olomouce, Pepa Kunc z Vyškova, Svatopluk Sedláček z Moravské Slavie Brno a agronom Josef Holý z Brna. Jan Škrdla tentokrát pro zranění nasbíral „pouze“ 119 km a dvacáté osmé místo. Češi Josef Kubále , Tomáš Dittrich a Slovák Miroslav Kriško startovali třikrát a naběhali každý 129 km. Tomáš Kocman z Olomouce běžel jeden celý a šest částí a namotal tak 183 km. Pět maratonů absolvoval Libor Pečenka a Němec Jobst von Palombini, což bylo v jejich podání 215 km. Dvacet jedna startujících pokořilo všech 301 kilometrů.

Na dvacátém prvním místě figuruje výtečný běžec, ale špatný orienťák Holanďan Henk Geilen. Jen díky jeho orientační nedokonalosti se před ním umístil na dvacáté pozici Maďar András Maczo. Devatenáctá příčka připadla nejstarší účastnici 69leté Němce Sigrid Eichner. O dvacet pět let mladší bojovnice Martina Němečková z Prahy obsadila osmnáctou příčku celkově a šestou mezi ženami. Všechny kilometry uběhl při svém prvním MUMu Jan Kotouček a pouze dvě minuty ho dělily od Willema Muetzeho z Nizozemska, který obsadil šestnáctou pozici. Starý vlk 64letý Rainer Schädlich z Německa bral za své výkony patnácté umístění celkově a deváté mezi muži. O celkové třinácté pořadí svedli vyrovnaný souboj Milič Hlucháň z Brna a Jack Hendricks z Nizozemska. V Hlucháňův prospěch rozhodlo pouhých šest minut. Dvanáctá celkově a pátá mezi ženami zakončila svůj souboj s lesními tratěmi Nizozemka Jannet Lange.

Nejmladší členka běžeckého souboru 21letá Šárka Krčková z Prostějova vybojovala jedenácté místo a „bramborovou“ medaili mezi ženami. Byl na ni na trati krásný pohled a určitě se bude ještě zlepšovat. Nad její síly byl ještě Němec Felix Kainz, celkově desátý a sedmý mezi muži. Nejlepším Nizozemcem se nakonec stal Adrie van Dijk, devátý celkově a šestý mezi muži. Stanislav Junga při svém čtvrtém startu obhájil loňské osmé místo (mezi muži byl pátý). Martin Hunčovský z Neratovic porazil Jungu o patnáct minut a sedmá celková pozice a bramborová medaile mezi muži ho neminula. Ruská vytrvalkyně Irina Rysina doběhala celkově šestá, když vychytala alespoň bronz mezi ženami.

Pátou pozici celkově zaujal český reprezentant Petr Dostálek (letos 48 hodin v pavilonu Z – 6. místo) a bral bronz mezi muži. Přesto však překvapilo, že zaostal za dvěma zdatnými Jihomoravankami. Souboj Jiřina versus Zdeňka byl hlavní ozdobou letošního MUMU. Nakonec o šest let starší Zdeňka Komárková podlehla Jiřině Kociánové o patnáct minut a byla za to hodnocena na čtvrtém místě celkově a pomyslným stříbrem mezi dámami.

Jiřina Kociánová se na MUMu konečně dočkala vítězství. Už loni sahala po poháru pro vítězku, ale pálící slunce ji vystavilo stopku a poslalo ji v poslední etapě předčasně do šatny. Letos jí to tedy vyšlo dokonale a třetí pozice celkově a prvenství mezi ultravytrvalkyněmi je dokonalou satisfakcí. Zasloužené a obdivuhodné (to se ale týká bez rozdílu všech dam a dívek, které zvládly celý MUM). Ivan Ďurkovský si byl vědom toho, že nemá na rozjetého Orálka. Obsadil výborné druhé místo celkově a potvrdil svou stále vysokou výkonnost. Daniel Orálek přesvědčivě zvítězil, když od druhého v pořadí ho dělilo víc než dvě hodiny náskoku. Jeho výsledný čas byl 22:43:50 hod. Obhájil loňské vítězství získané tehdy v urputném souboji s tuřanským Jiřím Krejčím a mohl tak za přítomnosti lomnického starosty pana Vojty v restauraci Pod sýpkou při zakončení akce nalít šampaňské do poháru pro vítěze a dát připít poraženým sokům.

Po jeho výborném výkonu a 1. místě při halové 48h letos v březnu v Brně (366,8 km), bude zajímavé, zda obhájí předloňské vítězství (loni se nekonal) v Transmoravském masochistickém terénním běhu na 100 mil Olešnice – Luleč – Olešnice (koná se tuto sobotu 18. 7. 2009) a zda tak jako vůbec první běžec české historie dosáhne na tuto moravskou ultraběžeckou trojkorunu (48 H indoor, MUM, TMMTB). Adam Supík jako hlava pořadatelstva opět potvrdil, že „umí“ a že se na něho jeho strýc Tomáš Rusek (v průběhu letošního závodu musel odjet pracovně do Norska) může on a celá ČAU plně spolehnout. Není totiž vůbec jednoduché pořádat tuto sice velice skromnou, ale po všech stránkách náročnou akci a je nutno poděkovat všem, kteří se ve svém volném čase o její zdar poctivě přičinili. Že se jim to společně podařilo, o tom není nejmenšího sporu.

Pavel Košťál

Web závodu