První oficiální mistrovství světa vrchařů (předchozích 24 neslo „úřední“ název „Světová trofej“) nebylo zřejmě dosti atraktivní akcí pro reprezentace některých alpských zemí, především Švýcarska a Německa, ale překvapivě také Francie, které letos vyslaly neúplné týmy. Čest starého kontinentu tak hájily hlavně Velká Británie a Itálie (pokud za evropskou zemi nepovažujeme mimořádně úspěšné Turecko), do pořadí prvních pak z Evropy promluvily ještě mladé Rumunky a Polky a se ctí z Itálie odjížděli také naši reprezentanti, sázející v posledních letech především na týmový duch.

Po organizační stránce Italové dokázali, že jsou trvalou vrchařskou velmocí, schopnou uspořádat vrcholný atletický podnik. Na tomto místě musím připomenout, že MS v Campodolcinu, resp. jeho horské místní části Motta, bylo tak trochu východiskem z nouze, protože po odřeknutí coloradského Vailu z ekonomických důvodů byla WMRA (světová řídící organizace v bězích do vrchu) na poslední chvíli postavena před naléhavý úkol najít nového organizátora. Nabídka ze severu Itálie tak přišla WMRA velmi vhod. A Italové přes krátkou dobu příprav dokázali uspořádat mistrovství světa na vysoké úrovni. Většina týmů byla ubytována v hotelích v obci Madesimo v nadmořské výšce 1550 m.n.m., pouze naši, Slováci a Slovinci bydleli přímo v Campodolcinu. Transport na tratě byl však stoprocentně zajištěn pomocí lanovky, která za několik minut dopravila běžce i doprovod o sedm set metrů výše.

Letošní MS se konalo stylem nahoru – dolů, tratě byly z 95% travnaté a poměrně bezpečné. V programu letos z úsporných důvodů poprvé chyběl veřejný závod a mistrovství bylo jako obvykle zahájeno startem kategorie juniorek. Favoritkami byly i přes otazníky, které dodnes visí nad kolapsy všech tří medailistek na MS v Telfesu, mladé Turkyně. Většinu závodu však vedla Američanka Megan Morganová, kterou až v závěrečném kilometru přespurtovala Turkyně Jasemin Canová.

Třetí místo patřilo velmi dobře běžící Polce Angelice Machové, následovaly další turecké juniorky, šesté a sedmé místo obsadily Rumunky a osmá doběhla osvědčená reprezentantka České republiky Katka Beroušková. O týmovém prvenství Turkyň nebylo pochyb, druhé skončilo Rumunsko a třetí díky výborné Machové Polsko. České dívčí trio složilo zkoušku z dospělosti, když kromě Berouškové zaběhly nebojácně i obě novicky týmu, Petra Kuříková (13.) a zatím spíše orientační běžkyně Tereza Novotná (19.).

Výsledné šesté místo v bodové baráži se čtvrtou Itálií a pátým Ruskem je hodně smolné, pokud by totiž Katka Beroušková byla o pouhé dvě vteřiny rychlejší a tím o místo lepší, poskočil by náš juniorský tým díky systému bodování rovnou na bronzovou pozici!

Na startu dvoukolového závodu juniorů sice chyběli někdejší suveréni z Eritreje, avšak junioři Turecka, Itálie a Velké Británie patří rovněž do světové špičky. Česká čtyřka se dvěma úplnými nováčky na MS (Boček a Schejbal) a 17letým benjamínkem (i když už s řadou atletických úspěchů) Kaminskim spoléhala především na stabilně dobrou výkonnost kroměřížského Jakuba Bajzy. A Kuba naděje nezklamal. Po celý závod se držel v popředí a v dohledu za vedoucími běžci, kterými byli podle očekávání mladí Turci a Italové.

Po prvním okruhu patřilo Bajzovi nadějné čtvrté místo, do cíle doběhl nakonec šestý díky výborným seběhům. Mistrem světa se stal bronzový z letošního ME Ital Xavier Chevrer před tureckou dvojicí, Američanem Lordem a Italem Cagnatim. Toho sice Bajza v Telfesu porazil, ale z Itálie si na druhou stranu odnáší cenný skalp dalšího medailisty z Telfesu Švýcara Pralonga. Čtvrté místo českých juniorů (6. Bajza, 26. Schejbal, 30. Kaminski a 38. Boček) za týmy Turecka, Itálie a Velké Británie bylo nakonec nejvyšším umístěním české výpravy vůbec.

Závod žen skončil po strhujícím průběhu absolutní nadvládou Italek. Skvěle jej rozběhla Valentina Bellotiová, která spolu s Elenou Descovou tvořila mladší část italského kvarteta. Svým tempem Bellotiová doslova utahala ambiciózní britskou dvojici Tunstallová - Ingramová. Ve druhém kole došlo na čele pelotonu ke střídání – svoji extratřídu potvrdila nejtalentovanější z Italek Descová.

Druhou skupinu tvořily italská veteránka Robertiová, Turkyně Bastugová, Slovinka Kosoveljová, Ruska Vokujevová a naše Pichrtová. Descová získala světový titul zcela po zásluze, druhé pořadí uhájila Bellotiová a na bronzový stupeň vystoupila 43letá Maria Grazia Robertivoá, pro níž znamenalo toto mistrovství vrchol dlouhé běžecké kariéry. Anně Pichrtové patřilo konečné šesté místo, české reprezentantky v sestavě Pichrtová – Milesová – Sekyrová – Havlová skončily rovněž šesté s nepatrnou ztrátou na páté Slovinky, když medailové posty si rozebraly za bezkonkurenčními domácími běžkyněmi Britky a Američanky.

V běhu mužů se rozhodovalo mezi závodníky z Eritreje, Ugandy a Itálie. Po prvním okruhu vedl Eritrejec Weldemariam, kterého v dalším průběhu nahradil pozdější vítěz Geoffrey Kusuro z Ugandy, mistr světa juniorů z roku 2007. Weldemariam doběhl druhý a třetí skončil další Uganďan Kibet. Čtvrté místo patřilo nejlepšímu Evropanovi Bernardu Dematteisovi z týmu Itálie. Týmovými mistry světa se zaslouženě stali vyrovnaní Eritrejci před Italy a Turky.

Česká šestice obhájila osmé místo z loňského MS ve Švýcarsku, konkurence byla přitom letos mnohem větší. S dobrou formou se v Itálii potkal především Petr Pechek, který v závěru utekl Havlíčkovi a jeho 25. místo lze považovat za současné maximum. O pěkné umístění našich mužů v konkurenci 24 zemí se dále zasloužili spolehlivý Brýdl (37.) a specialista na styl nahoru – dolů Dušan Podroužek (63.) Nedařilo se Jiřímu Vojákovi, který nedokázal akceptovat udané tempo už od počátku.

Příští mistrovství světa se koná v září 2010 ve slovinském Kamniku.

CELKOVÉ VÝSLEDKY MS V BĚHU DO VRCHU 2009

FOTOGRAFIE ZE ZÁVODU